Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach

Štofová, Michaela

EN SKPřihlásit se Přihlásit se (EduID)

Theses 0fkvxa

Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach – Michaela Štofová

Michaela Štofová

Diplomová práce

Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach

Impact of blanketing the clipped horses on the maintaining of the thermoneutral zone under various conditions

Anotace:

Stříhání a dekování koní jsou v jezdecké praxi velmi často využívané praktiky, které mají za cíl pomáhat koním v jejich každodenním zvládání tepelného stresu spojeného s aktivní sportovní kariérou. Prakticky se však stříhají a následně dekují i koně, kteří aktivně nesportují, protože povědomí jezdecké veřejnosti o dané problematice je nedostatečné, což potvrzují i mnohé veřejné průzkumy. Podle několika studií nesprávné dekování způsobuje koním značný diskomfort, přesto mnoho majitelů koní stříhá a děkuje své koně bez pochopení výhod, avšak i možného poškození takového postupu, který by v konečném důsledku mohl být škodlivý pro jejich koně.Tato práce vznikla s cílem ověřit, zda budou koně ostříhané a ihned po zátěži zadekované chladnout pomaleji, jako koně, které mají svou přirozenou zimní srst. Měření probíhalo v jezdeckém centru v Statenicích u Prahy (50 ° 8'34 "s. š., 14 ° 19'7" v. d.) a měřených bylo 8 koní, z toho bylo 6 valachů a 2 klisny ve věku od 5-12 let a byly rozděleny do dvou skupin – stříhané a nestříhané koně. Všechny koně absolvovali stejnou zátěž sestávající ze zahřátí a 40 minutové skokové práce. Ustájeni byly individuálně, v boxovém ustájení při průměrné vnitřní teplotě od 2-9 ° C a průměrné venkovní teplotě 0-8 ° C. Měření jsme provedli v průběhu roku 2019, v březnu, dubnu a listopadu pomocí termokamery Testo 890 Thermal Imager. Termosnímky byly vyhodnoceny v programu IRSoft a data získaná z termosnímek byly statisticky vyhodnoceny v programu SAS. Koně byli termokamerou měřeny v klidu před začátkem tréninku (zátěže) a během 1 hodiny po tréninku v časových intervalech 15 min. mezi snímky. Na každém snímku byla měřena tělesná teplota v oblasti ramene a v oblasti zápěstí. Z výsledků vyplývá, že existuje významný rozdíl mezi průměrnou teplotou ostříhaných a neostříhaných koní (p <0,01), přičemž ostříhané a zadekované koně dosahují během 1 hodiny po tréninku průměrně o 1 ° C vyšší teplotu. U ostříhaných koní se teplota během zátěže zvýšila v průměru o 6 ° C, což se statisticky potvrdilo na hladině významnosti p <0,01. Nestříhaným koním se teplota těla také statisticky významně zvýšila (p <0.05), avšak v průměru jen o 3 °C. Korelace mezi teplotou zápěstí a ramene bez ohledu na čas měření byla statisticky prokazatelná na hladině významnosti (P <0,05) a to u obou skupin.Pracovní hypotéza: "Stříhané a ihned po tréninku zadekované koně budou chladnout pomaleji než nestříhané" se statisticky nepotvrdila. …více

Abstract:

Clipping and blanketing are very often used practices among equestrians. This type of practices is aimed at helping horses in their daily management of the thermal stress, associated with the active sports career. However, practically are also clipped and blanketed the horses, which do not actively sport, because the awareness of the equestrian public about this issue is insufficient, which is confirmed by many public surveys. Horse owners lacked the scientific knowledge for good blanketing and clipping practices. According to the several studies, to blanket incorrectly can cause a considerable discomfort to the horses. Despite this fact, many horse owners clipp and blanket their horses without the understanding of the benefits, as well as the possible damage of a procedure that could ultimately be harmful for their animals.The main aim of this thesis is to verify, whether the clipped and immediately blanketed horses will cool down more slowly in the comparison with the horses, which have their natural winter coat. The measurement took place in the equestrian center in the town Statenice, near by Prague (50 ° 8'34 "N, 14 ° 19'7" E). It is important to highlight the fact that 8 horses were measured - 6 geldings and 2 mares aged 5-12 years. They were divided into two groups - clipped and unclipped horses. All horses underwent the same training consisting of warm-up and 40 minutes of the jumping works. They were housed individually, in box housing at an average indoor temperature of 2-9 ° C and an average outdoor temperature of 0-8 ° C. We were performing the measurements during the year 2019, in March, April and November using a Testo 890 Thermal Imager. The thermal images were evaluated in the IRSoft program. Moreover, the data obtained from the thermal images were statistically rated in the SAS program. Horses were measured with the thermal imager at rest, before the start of the training and within 1 hour after training, at time intervals of 15 min. between slides. On the every image were measured the body temperature in the shoulder as well as in the wrists areas.Considering the final results we have to state, there is the significant difference between the average temperature of clipped and unclipped horses (p <0.01). The clipped and blanketed horses reached an average temperature of 1 ° C higher within 1 hour after the training. By the clipped horses, the temperature increased during the exercise by an average of 6 ° C, which was statistically confirmed at the significance level of p <0.01. The unclipped horses recorded a statistically significant increase in the body temperature (p <0.05), but on average only by 3 ° C. Regardless of the measurement time, the correlation between the wrist and shoulder temperature was statistically indicated at the level of significance (P <0.05), and it was the same in the both groups. As a conclusion, it is necessary to point out the fact, that the main hypothesis: "Clipped and immediately after training blanketed horses will cool down more slowly than unclipped" was not statistically confirmed. …více

Abstract:

Stříhání a dekování koní jsou v jezdecké praxi velmi často využívané praktiky, které mají za cíl pomáhat koním v jejich každodenním zvládání tepelného stresu spojeného s aktivní sportovní kariérou. Prakticky se však stříhají a následně dekují i koně, kteří aktivně nesportují, protože povědomí jezdecké veřejnosti o dané problematice je nedostatečné, což potvrzují i mnohé veřejné průzkumy. Podle několika studií nesprávné dekování způsobuje koním značný diskomfort, přesto mnoho majitelů koní stříhá a děkuje své koně bez pochopení výhod, avšak i možného poškození takového postupu, který by v konečném důsledku mohl být škodlivý pro jejich koně.Tato práce vznikla s cílem ověřit, zda budou koně ostříhané a ihned po zátěži zadekované chladnout pomaleji, jako koně, které mají svou přirozenou zimní srst. Měření probíhalo v jezdeckém centru v Statenicích u Prahy (50 ° 8'34 "s. š., 14 ° 19'7" v. d.) a měřených bylo 8 koní, z toho bylo 6 valachů a 2 klisny ve věku od 5-12 let a byly rozděleny do dvou skupin – stříhané a nestříhané koně. Všechny koně absolvovali stejnou zátěž sestávající ze zahřátí a 40 minutové skokové práce. Ustájeni byly individuálně, v boxovém ustájení při průměrné vnitřní teplotě od 2-9 ° C a průměrné venkovní teplotě 0-8 ° C. Měření jsme provedli v průběhu roku 2019, v březnu, dubnu a listopadu pomocí termokamery Testo 890 Thermal Imager. Termosnímky byly vyhodnoceny v programu IRSoft a data získaná z termosnímek byly statisticky vyhodnoceny v programu SAS. Koně byli termokamerou měřeny v klidu před začátkem tréninku (zátěže) a během 1 hodiny po tréninku v časových intervalech 15 min. mezi snímky. Na každém snímku byla měřena tělesná teplota v oblasti ramene a v oblasti zápěstí. Z výsledků vyplývá, že existuje významný rozdíl mezi průměrnou teplotou ostříhaných a neostříhaných koní (p <0,01), přičemž ostříhané a zadekované koně dosahují během 1 hodiny po tréninku průměrně o 1 ° C vyšší teplotu. U ostříhaných koní se teplota během zátěže zvýšila v průměru o 6 ° C, což se statisticky potvrdilo na hladině významnosti p <0,01. Nestříhaným koním se teplota těla také statisticky významně zvýšila (p <0.05), avšak v průměru jen o 3 °C. Korelace mezi teplotou zápěstí a ramene bez ohledu na čas měření byla statisticky prokazatelná na hladině významnosti (P <0,05) a to u obou skupin.Pracovní hypotéza: "Stříhané a ihned po tréninku zadekované koně budou chladnout pomaleji než nestříhané" se statisticky nepotvrdila. …více

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

Vedoucí: Ing. Martina Janošíková

Citační záznam

Citovat tuto práci

Citace dle ISO 690:

ŠTOFOVÁ, Michaela. \textit{Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach}. Online. Diplomová práce. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. 2020. Dostupné z: https://theses.cz/id/0fkvxa/.

@MastersThesis{Stofova2020thesis,
AUTHOR = "Štofová, Michaela",
TITLE = "Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach [online]",
YEAR = "2020 [cit. 2024-10-05]",
TYPE = "Diplomová práce",
SCHOOL = "Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojůPraha",
NOTE = "SUPERVISOR: Ing. Martina Janošíková",
URL = "https://theses.cz/id/0fkvxa/",
}

@MastersThesis{Stofova2020thesis,
AUTHOR = {Štofová, Michaela},
TITLE = {Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach},
YEAR = {2020},
TYPE = {Diplomová práce},
INSTITUTION = {Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů},
LOCATION = {Praha},
SUPERVISOR = {Ing. Martina Janošíková},
URL = {https://theses.cz/id/0fkvxa/},
URL_DATE = {2024-10-05},
}

{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Štofová
 | jméno = Michaela
 | instituce = Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
 | titul = Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach
 | url = https://theses.cz/id/0fkvxa/
 | typ práce = Diplomová práce
 | vedoucí = Ing. Martina Janošíková
 | rok = 2020
 | počet stran =
 | strany =
 | citace = 2024-10-05
 | poznámka =
 | jazyk = 
}}

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce

Zveřejněno v Theses:

světu

Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce

Práce na příbuzné téma

Karel Reiner a Květovaný kůň - dětské písně a sbory na básně, hry a rýmovačky Norberta Frýda
Anežka Juránková
Kůň v ikonografii antického Řecka
Romilda Tengeriová
Ošetřovatelský proces u pacienta s renální kolikou
Jan Kuna
Četnictvo na Moravě ve 20. letech 20.století.
Vojtěch Kún
Trakénský kůň a jeho vliv na chov sportovních koní
Kateřina Zolmanová
Člověk a kůň z pohledu etologie - Vliv výcviku na chování koní
Tereza Blechova
Jezdecká socha - kůň v umění
Kristýna Koňariková
Kůň a jezdectví jako překladatelské téma Cheval et équitation en tant que sujet traductologique
Jana Vojtová

Všechny práce

Název

Vložil

Vloženo

Práva

Theses 0fkvxa 0fkvxa/4

24. 7. 2020

Složky

Soubory

appendix DP-Prilohy.pdf

Mach, J.

24. 7. 2020

appendix Prezentacia-DP.pdf

Mach, J.

24. 7. 2020

thesis zaverecna_prace.pdf

Mach, J.

24. 7. 2020

Co je jinak přidání souboru

Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Co je jinak další operace se soubory

Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Co je jinak pohled pro experty

Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Co je nové vyhledávání souborů

Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Co je nové rychlý přístup k souborům

Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.
Co se chystá

Připravujeme další vylepšení pro mobilní zařízení.

Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach – Michaela Štofová

Michaela Štofová

Diplomová práce

Vplyv dekovania ostrihaných koní na udržanie termoneutrálnej zóny v rôznych podmienkach

Impact of blanketing the clipped horses on the maintaining of the thermoneutral zone under various conditions

Anotace:

Abstract:

Abstract:

Klíčová slova

Keywords

Klíčová slova

Obhajoba závěrečné práce

Citační záznam

Citace dle ISO 690:

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce

Jak jinak získat přístup k textu

Česká zemědělská univerzita v Praze

Práce na příbuzné téma

Složky

Soubory

Co je jinak přidání souboru

Co je jinak další operace se soubory

Co je jinak pohled pro experty

Co je nové vyhledávání souborů

Co je nové rychlý přístup k souborům

Co se chystá