Literární analýza Ivančického kancionálu – Mgr. Aneta MLADĚJOVSKÁ

Anotace:

Tato práce se věnuje literární analýze Písní duchovních evangelických (tzv. Ivančický kancionál) z roku 1564. Její hlavní část tvoří katalog všech 745 písní, s údaji obsahujícími incipit písně, předlohy písně, notaci nebo nápěv, počet slok, strofické schéma, jméno autora (pokud je znám) a prameny písně. Východiskem pro určení autorství je nám Blahoslavův rejstřík autorů českobratrských písní a jeho pozdější zpracování. Při určování pramenů jsme čerpali z elektronické databáze projektu Hymnorum Thesaurus Bohemicus. Vzhledem k tomu, že jsme vždy analyzovali stavbu celé písně, domníváme se, že závěry, k nimž jsme došli a které se týkají strofické výstavby písní, umožní dalším badatelům pracovat se sumou spolehlivějších informací. Provedli jsme také analýzu písní Jana Augusty a Jana Blahoslava. U Jana Augusty je zřejmá tendence k epizaci textu a posílení dějovosti, tematicky písně sledují paralelně jeho duchovní a kazatelskou službu, zaměřují se na milost Ježíše Krista a růst křesťana k příkladnému životu. Za nejzdařilejší považujeme radostné písně o Božím vykupitelském díle a o jeho vstoupení na nebesa. Jedny z nejzajímavějších jsou také písně dotýkající se aktuální situace církve a života autora. Blahoslavovu literární činnost osvětlují jeho teoretická východiska, která zároveň tvoří normu jeho tvorby. Nejdůležitější je pro něj při tvoření písní autorita Písma, což autor důsledně dodržuje. Metafory, metonymie a epiteta, nejčastěji autorem užívané prostředky, na něž je kladen požadavek srozumitelnosti, slouží Blahoslavovi zejména k prohloubení esteticko-emocionálního prožitku vnímatele. Za nejoriginálnější v jeho tvorbě považuje autorka použití metafor ?usitatae? a dalšího okruhu výrazů, čerpajících ze známých věcí, vyskytujících se v každodenním životě člověka. Analýza nám dovolila položit si otázky týkající se určení autorství některých písní. Na příkladu jsme mohli uvést, že lze dodatečně přehodnotit některá tvrzení, přisuzující konkrétní písně Janu Augustovi. Ukázali jsme tak, jakým dalším směrem by se mohlo vyvíjet další bádání. Důraz kladený na pravdu Písma, přesnost vyjádření, snaha zabránit špatnému pochopení textu a tím i zkreslení evangelia, klade nové nároky na výstavbu písní a nutně vede k přehodnocení estetických hodnot a vysvětluje i nebohatý rejstřík básnických prostředků autorů. …víceméně

Abstract:

This dissertation deals with a literary analysis of Písní duchovních evangelických (so-called Ivančický kancionál) which dates back to 1564. The main part of the thesis consists of the catalogue of 745 songs including information about the song?s incipit, song?s originals, the notational system or melody, the number of verses, the strophic scheme, the name of the writer (if known) and the sources of the song. The basis for the determination of the authorship is Blahoslavův rejstřík autorů českobratrských písní a jeho pozdější zpracování. While determining the sources we have gained from an electronic database of the project called Hymnorum Thesaurus Bohemicus. As we were always analysing the construction of the whole song, we think that conclusions concerning the strophic construction of the songs enable other researchers to work with the sum of more reliable information. We also made an analysis of songs by Jan Augusta and Jan Blahoslav. Jan Augusta tends to make the text epic, and strengthen the plot; from the thematic point of view the songs follow his spiritual and preachy service parallely, focusing on grace of Jesus Christ, and thus giving encouragement to an exemplary life of Christians. The merry songs about the divine redemption and about the ascension are considered to be the best ones. Songs dealing with the contemporary situation of the Church and the life of the writer are one of the most interesting songs as well. Blahoslav?s literary work is clarified by his theoretical points of departure, which create the norm of his literary output. The authority of the Scripture is the most important part of Blahoslav?s composing. Metaphors, metonymy and epithets, the most used literary devices in the text, upon which the requirement of comprehensibility is placed, serves for deepening of aesthetic-emotional experience of a perceiver. The use of metaphors ?usitatae? and of other expressions, reflecting common things that surrounds you are considered to be the most important part of his literary output. The analysis allowed us to raise questions concerning the authorship of some songs. On the basis of the above mentioned example we could say that some claims ascribing particular songs to Jan Augusta could be re-evaluated. We have shown a new way of study of this topic. The emphasis on the rightness of the Scripture, accuracy of expression, an attempt to prevent misunderstanding of the text resulting in the misunderstanding of the Gospel put new demands on songs? construction, and thus following to the re-evaluation of aesthetical values and to the explanation of quite a poor list of literary language of writers. …víceméně