TÉMATICKÁ FOTOGRAFICKÁ PUBLIKACE – BcA. Tereza ŠOBROVÁ

Anotace:

Proč jsem knihu pojmenovala "První kresby"? V mé mysli vyvstala otázka, kterou jsem si položila při pohledu na kresby své dcery. "Kdy člověk dokáže zaznamenat vlastní stopu? Je to v momentě, kdy dokáže prvně uchopit tužku a něco nakreslit, napsat?" A uvědomila jsem si, že se pojem kresba dá použít už mnohem dříve, než když dítě vezme tužku prvně do ruky. Každá žena, která v sobě nosí devět měsíců své dítě, si možná často ani neuvědomuje, že první stopy či kresby každého jednoho z nás si nese matka na svém těle. Každé ženě matce zůstanou ať drobnější či výraznější stopy na těle v podobě strií, prasklinek v kůži, změnou hmotnosti, tvaru těla, jizvami po lékařském zákroku v podobě císařského řezu či nástřihu. Všechny tyto momenty se zapisují do kůže a zanechávají v ní stopu jako tužka na papíře, dokonce vzhled strií může připomínat první čáry dítěte. Ty pak dokreslují narativní strukturu mé práce. …víceméně

Abstract:

why did i name the book "First drawings"? A question arose in my mind, which i asked myself, while looking at drawings from my daughter. "When is a person able to make their first mark? Is it in the moment, when they are first capable to grab a pencil and draw or write something?" I realized, that the word drawing can be used much sooner, than when a child first grabs a pencil. Each woman, that carries a child for nine months, sometimes might not even realize, that the first traces or drawings of each one of us are carried on a mother's body. All women mothers are left with bigger or smaller marks on their bodies, in the shape of stretch marks, small cracks in skin, weight change, shape of the body, scars after surgical procedures like the C section or a cut-in. All of these moments are written in the skin and leave a trace in it as a pencil does on a piece of paper. Stretch marks can even sometimes closely resemble the first lines a child draws. Those finish the narrative structure of my work. …víceméně