Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19

HÁJKOVÁ, Dagmar

EN SKPřihlásit se Přihlásit se (EduID)

Theses.cz

Theses 6v0yjq

Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19 – Mgr. Dagmar HÁJKOVÁ

Mgr. Dagmar HÁJKOVÁ

Disertační práce

Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19

Anxiety, Depression, and Cyberbullying During the COVID-19 Pandemi

Anotace:

Tato disertační práce se věnuje tématu úzkosti, deprese a kyberšikany během pandemie COVID-19. Jejím cílem bylo zkoumat projevy úzkostného a depresivního prožívání českých občanů v období první fáze pandemie a porozumět zkušenostem odborníků, kteří pracovali s adolescenty ohroženými kyberšikanou. Výzkum byl realizován kombinací kvantitativní a kvalitativní studie. V kvantitativní části jsem využila škály OASIS a ODSIS ke zjištění míry úzkosti a deprese. Analyzovala jsem jejich souvislosti s behaviorálními a kognitivními změnami během pandemie. Ve druhé části jsem pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) zkoumala zkušenosti odborníků, kteří s adolescenty řešili kyberšikanu během pandemie. Významným výsledkem kvantitativní části bylo potvrzení souvislosti mezi vyšší mírou úzkosti a deprese a změnami v oblasti emocí, vztahů i chování. Participanti uváděli zvýšené pocity osamělosti, bezmoci, úzkosti, zhoršení partnerských vztahů, častější konzumaci alkoholu, jídla i větší míru online aktivity. Pandemie měla významný vliv na psychickou pohodu napříč celou populací. Výsledky jsou doplněny statistickými modely, které ilustrují význam jednotlivých proměnných. Kvalitativní studie přinesla hlubší porozumění situacím adolescentních obětí i agresorů kyberšikany očima odborníků. Identifikovala jsem několik témat např. ztráta sebevědomí, pocit bezmoci, sociální izolace, retraumatizace či sebevražedné myšlenky. Zkušenosti odborníků ukázaly, že kyberšikana má silné psychické dopady, které pandemie ještě zvýraznila. Dále bylo zjištěno, že školní i krizové instituce často postrádají systémovou podporu, metodiku a prostor pro řešení kyberšikany. Odborníci zdůrazňovali potřebu otevřené komunikace, empatie, podpory rodiny a systematické prevence. Z kvalitativních výpovědí také vyplynulo, že včasná intervence, bezpečné vztahové prostředí a schopnost odborníka citlivě reagovat mohou významně ovlivnit další vývoj. Odborníci se shodli, že preventivní aktivity by měly být realizovány napříč věkovými skupinami a přizpůsobeny vývojovému stupni adolescentů. Zároveň poukazovali na důležitost spolupráce mezi školou, rodiči a externími odborníky. Výzkum také přináší poznatky o propojení kyberšikany s úzkostným a depresivním prožíváním během pandemie COVID-19. Zdůrazňuje potřebu mezioborové spolupráce, edukace a rozvoje podpůrných struktur ve školním prostředí. Implikace pro praxi ukazují, že pandemie COVID-19 nejen zvýšila psychickou zátěž populace, ale zároveň vytvořila podmínky pro eskalaci kyberšikany. Ta se ukazuje být fenoménem, který je třeba vnímat jako integrální součást školní reality. Tato zjištění by neměla uniknout pozornosti učitelů, školních asistentů, psychologů či rodičů a pečujících osob. Důsledkem by měl být individuální přístup zhodnocující konkrétní možnosti a životní kontext adolescenta, který je aktér v kyberšikaně. Výsledky výzkumu rovněž mohou sloužit jako podklad pro tvorbu preventivních programů, školních strategií a podpůrných metodik. Implikace pro další výzkum směřují k hlubšímu porozumění dynamice kyberšikany, jejím aktérům a vlivu kontextuálních proměnných. Do budoucna doporučuji realizovat longitudinální studie zaměřenou na vývoj psychických obtíží v souvislosti s kyberšikanou, stejně jako výzkumy efektivity jednotlivých preventivních a intervenčních přístupů. …více

Abstract:

his dissertation focuses on anxiety, depression, and cyberbullying during the COVID-19 pandemic. Its aim was to examine the experience of anxiety and depression among Czech citizens during the first phase of the pandemic and to better understand how professionals worked with adolescents affected by cyberbullying. The research combined both quantitative and qualitative approaches. In the quantitative part, I used the OASIS and ODSIS scales to assess the levels of anxiety and depression. I then explored how these related to behavioral and cognitive changes during the pandemic. The qualitative part was based on Interpretative Phenomenological Analysis (IPA) and focused on the experiences of professionals supporting adolescents exposed to cyberbullying. One of the key findings was a clear link between higher levels of anxiety and depression and changes in emotional state, relationships, and everyday behavior. Participants reported increased feelings of loneliness, helplessness, and anxiety, a decline in relationship quality, more frequent alcohol and food consumption, and greater time spent online. The pandemic had a noticeable impact on mental health across the population. Statistical models were used to highlight the importance of different variables. The qualitative data added a deeper understanding of what adolescents ? both victims and perpetrators ? were going through. Several recurring themes were identified, such as loss of confidence, powerlessness, social withdrawal, retraumatization, and even suicidal thoughts. Professionals emphasized that the psychological effects of cyberbullying were often severe and were further intensified by the pandemic context. The study also pointed to systemic shortcomings. Many schools and support services lack structured guidance, space, or resources for addressing cyberbullying effectively. Interviewed professionals stressed the need for open communication, family involvement, empathetic support, and consistent prevention work. They also highlighted that early intervention, a safe relational environment, and a sensitive professional response can significantly influence the adolescent?s trajectory. The findings suggest that prevention should be ongoing, developmentally appropriate, and applied across age groups. Collaboration between schools, families, and external experts is essential. The study shows a clear connection between cyberbullying and emotional distress during the pandemic and underlines the need for better educational and support structures within schools. In practical terms, the COVID-19 pandemic not only increased the psychological burden on individuals, but also created conditions in which cyberbullying could escalate. This phenomenon should be understood as a regular part of school life that requires serious attention. The results point to the importance of an individual approach that takes into account the adolescent?s background, resources, and specific situation. These findings can inform the development of preventive programs, school strategies, and practical tools. For future research, I recommend focusing on the long-term development of mental health difficulties related to cyberbullying, and evaluating the effectiveness of different intervention and prevention methods …více

Klíčová slova

úzkost deprese kyberšikana pandemie COVID-19 adolescenti duševní zdraví interpretativní fenomenologická analýza prevence odborníci online prostředí

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 10. 2025

Obhajoba závěrečné práce

Vedoucí: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.

Citační záznam

Citovat tuto práci

Citace dle ISO 690:

HÁJKOVÁ, Dagmar. \textit{Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19}. Online. Disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. 2025. Dostupné z: https://theses.cz/id/6v0yjq/.

@PhdThesis{HAJKOVA2025thesis,
AUTHOR = "HÁJKOVÁ, Dagmar",
TITLE = "Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19 [online]",
YEAR = "2025 [cit. 2026-09-02]",
TYPE = "Disertační práce",
SCHOOL = "Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakultaOlomouc",
NOTE = "SUPERVISOR: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.",
URL = "https://theses.cz/id/6v0yjq/",
}

@PhdThesis{HAJKOVA2025thesis,
AUTHOR = {HÁJKOVÁ, Dagmar},
TITLE = {Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19},
YEAR = {2025},
TYPE = {Disertační práce},
INSTITUTION = {Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta},
LOCATION = {Olomouc},
SUPERVISOR = {prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.},
URL = {https://theses.cz/id/6v0yjq/},
URL_DATE = {2026-09-02},
}

{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = HÁJKOVÁ
 | jméno = Dagmar
 | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta
 | titul = Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19
 | url = https://theses.cz/id/6v0yjq/
 | typ práce = Disertační práce
 | vedoucí = prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.
 | rok = 2025
 | počet stran =
 | strany =
 | citace = 2026-09-02
 | poznámka =
 | jazyk = 
}}

Jak správně citovat práci

HÁJKOVÁ, Dagmar. Úzkost, deprese a kyberšikana během pandemie COVID-19. Olomouc, 2025. disertační práce (Ph.D.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Cyrilometodějská teologická fakulta

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce

Zveřejněno v Theses:

Soubory jsou nedostupné do 17. 10. 2027
Po tomto datu bude práce dostupná: světu

Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Cyrilometodějská teologická fakulta

Odkaz na soubor do lokálního úložiště instituce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Cyrilometodějská teologická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Sociální a spirituální determinanty zdraví / Sociální a spirituální determinanty zdraví

Práce na příbuzné téma

Všechny práce