Adsorpce vybraných tenzidů na železitých adsorbentech – Jiří LISNÍK

Anotace:

Na povrchu sorbentů kalů obsahující oxidy železa probíhaly adsorpce anioaktivního tenzidu sodiumdodecylsulfátu (SDS) a kationaktivního tenzidu cetyltrimethylammoniumbromidu (CTAB) za běžných laboratorních podmínek. Byly sestrojeny adsorpční izotermy a vypočteny naadsorbované množství. Maximální naadsorbované množství tenzidu SDS činilo 0,37 mmol/g. U tenzidu CTAB dosahovalo maximální naadsorbované množství 0,33 mmol/g. Z těchto informací bylo zjištěno, že adsorpce SDS probíhá nejpravděpodobněji podle Langmuirovy teorie. U tenzidu CTAB nebylo možné jednoznačně potvrdit jednu z teorií, jelikož nebylo dosaženo adsorpčního maxima v daném koncentračním rozsahu. Dále byl měřen zeta potenciál suspenzí sorbentů, který klesal s přídavkem tenzidu SDS od -2mV do -58mV. …víceméně

Abstract:

On the surface of sorbents of sediments containing iron, have been modified by adsorption of anionic surfactant sodium dodecyl sulfate (SDS) and cationic surfactant cetyl trimethylammonium bromide (CTAB) under normal laboratory conditions. Adsorption isotherms were constructed and adsorbed quantity was calculated. The maximum adsorbed amount of the surfactant SDS was 0,37 mmol /g. The surfactant CTAB reached the maximum adsorbed amount of 0,33 mmol/g. From this information it was found that the adsorption of SDS was most likely according to the Langmuir theory. In the case of the surfactant CTAB it was not possible to unambiguously confirm one of the theories, because it failed to achieve the maximum adsorption in the concentration range. Furthermore the zeta potential of suspensions of sorbents was measured. Values of the zeta potential declined with the addition of SDS surfactant from -2mV to -58mV. …víceméně