Vliv socioekonomického statusu na životní spokojenost – Sabina KARASOVÁ

Anotace:

Souvislosti: Práce se věnuje vlivu socioekonomického statusu na životní spokojenost. Vytvořili jsme profil osob v Moravskoslezském kraji, jelikož v této oblasti ještě žádná podobná studie nebyla vypracována. Zaměřili jsme se na nejrizikovější etapu lidského života a to na střední věk (45-60 let). Metody: Naše studie trvala od prosince 2012 do března 2013. Bylo dosaženo vyplnění 140 dotazníků na životní spokojenost. Ke studii jsme využili ?Dotazník životní spokojenosti?, jehož autory jsou Fahrenberg, Myrtek, Schumacher a Brahler. Tento dotazník se používá pro individuální diagnostiku i pro posuzování kvality života u vybraných skupin populace. Výsledky: Nejvyšší životní spokojenost jsme pozorovali u 2. třídy socioekonomického postavení. Zatímco nejnižší spokojenost byla pozorována u nejnižší 4. socioekonomické třídy, kterou tvořili nezaměstnaní, důchodci a lidé nemocní, neschopni pracovat. Závěr: Podařilo se nám potvrdit naši hypotézu, která předpokládala, že lidé z vyšších socioekonomických vrstev jsou spokojenější než lidé s nižším socioekonomickým postavením. Tento vztah se projevil jak u celkové životní spokojenosti, tak v jednotlivých subtestech, které tvoří celkovou životní spokojenost. …víceméně

Abstract:

Background: The work deals with the influence of socioeconomic status on life satisfaction. We created a profile of people in the Moravian-Silesian region, because no similar studies have been developed in this area. We have focused on the riskiest stage of human life, the middle age (45-60 years). Methods: Our study lasted from December 2012 to March 2013. 140 complete questionnaires on life satisfaction had been reached. We had used the "Life Satisfaction Questionnaire" for our study, which authors are Fahrenberg, Myrtek, Schumacher and Brähler. This questionnaire is usually used for individual diagnosis and also for the assessement of the quality of life in selected population. Results: The highest life satisfaction was observed in the second socioeconomic group. Although the lowest satisfaction was observed at the lowest fourth socioeconomic group where can be found: pensioners, ill people and people unable to work. Conclusion: We were able to confirm our hypothesis, assuming that people from higher socioeconomic groups are more satisfied than people with lower socioeconomic status. This relationship was observed both in overall life satisfaction and the individual subtests which form the overall life satisfaction. …víceméně