Vplyv vrcholových predátorov na lesné ekosystémy – Alexandra Koreňová

Anotace:

Predační efekt vrcholových predátorů, především vlka obecného a rysa ostrovida, představuje klíčový mechanismus formující strukturu lesních ekosystémů. V podmínkách střední Evropy, kde nadměrné stavy volně žijících kopytníků způsobují ekonomické škody a brání přirozené obnově lesa, jsou tyto šelmy přirozenými spojenci trvale udržitelného lesního hospodářství. Předkládaná bakalářská práce se v teoretické části zaměřuje na komplexní vysvětlení úloh velkých šelem jako vrcholových predátorů v evropském i globálním kontextu, přičemž připomíná, že v Evropě je vliv šelem silně modifikován antropogenní činností. Tento fakt zásadně odlišuje evropské podmínky od relativně přirozených ekosystémů, které jsou známy například ze Severní Ameriky. Praktická část práce vychází z analýzy empirických dat získaných pomocí GPS telemetrie dvou sledovaných rysů (samec Attila, samice Žakelína) na česko-slovenském pomezí na okraji Západních Karpat v kombinaci s terénním dohledáváním GPS shluků a využitím fotopastí. Použitá metodika zahrnovala vyhodnocení spektra ulovené kořisti, stanovení predačních parametrů (intervaly mezi úlovky, doba krmení a vyhledávání nové kořisti), vyhodnocení roční intenzity lovu a komparativní analýzu přirozené predace s oficiálním mysliveckým managementem, přičemž byly integrovány metodické postupy z předchozích podobně zaměřených studií. Výsledky potvrdily potravní specializaci obou rysů na srnce, který tvořil 97,06 % kořisti u samce a 91,18 % kořisti u samice. Roční intenzita lovu byla stanovena na 62,5 u samice a 63,1 u samce. Porovnání dopadu ukázalo, že predační tlak samce (0,187 ks/km²) představuje ekvivalent k 13,67 % ročního mysliveckého odlovu ve sledovaném území. …víceméně

Abstract:

The predatory effect of apex predators, particularly the grey wolf and the Eurasian lynx, represents a key mechanism shaping the structure of forest ecosystems. In the conditions of Central Europe, where excessive populations of wild ungulates cause economic damage and hinder natural forest regeneration, these carnivores are natural allies of sustainable forest management. The theoretical part of this bachelor's thesis focuses on a comprehensive explanation of the roles of large carnivores as apex predators in both European and global contexts, while noting that in Europe, the influence of predators is heavily modified by anthropogenic activity. This fact fundamentally distinguishes European conditions from the relatively natural ecosystems known, for example, from North America. The practical part of the work is based on the analysis of empirical data obtained via GPS telemetry from two monitored lynx (male Attila, female Žakelína) on the Czech-Slovak border at the edge of the Western Carpathians, combined with field monitoring of GPS clusters and the use of camera traps. The methodology used included evaluating the spectrum of captured prey, determining predation parameters (inter-kill intervals, feeding time, and search time for new prey), evaluating the annual kill rate, and a comparative analysis of natural predation versus official hunting management, integrating methodological procedures from previous similar studies. The results confirmed the dietary specialization of both lynx on roe deer, which accounted for 97.06% of the prey for the male and 91.18% for the female. The annual kill rate was determined to be 62.5 individuals for the female and 63.1 for the male. Impact comparison showed that the predation pressure of the male (0.187 individuals/km²) represents an equivalent to 13.67% of the annual hunting harvest in the monitored area. …víceméně

Abstract:

Predačný efekt vrcholových predátorov, predovšetkým vlka dravého a rysa ostrovida, predstavuje kľúčový mechanizmus formujúci štruktúru lesných ekosystémov. V podmienkach strednej Európy, kde nadmerné stavy voľne žijúcich kopytníkov spôsobujú ekonomické škody a bránia prirodzenej obnove lesa, sú tieto šelmy prirodzenými spojencami trvalo udržateľného lesného hospodárstva. Predkladaná bakalárska práca sa v teoretickej časti zameriava na komplexné vysvetlenie úloh veľkých šeliem ako vrcholových predátorov v európskom aj globálnom kontexte, pričom pripomína, že v Európe je vplyv šeliem silne modifikovaný antropogénnou činnosťou. Tento fakt zásadne odlišuje európske podmienky od relatívne prirodzených ekosystémov, ktoré sú známe napríklad zo Severnej Ameriky. Praktická časť práce vychádza z analýzy empirických dát získaných pomocou GPS telemetrie dvoch sledovaných rysov (samec Attila, samica Žakelína) na česko-slovenskom pomedzí na okraji Západných Karpát v kombinácii s terénnym dohľadávaním GPS zhlukov a využitím fotopascí. Použitá metodika zahŕňala vyhodnotenie spektra ulovených koristí, stanovenie predačných parametrov (intervaly medzi úlovkami, doba kŕmenia a vyhľadávania novej koristi), vyhodnotenie ročnej intenzity lovu a komparatívnu analýzu prirodzenej predácie s oficiálnym poľovníckym manažmentom, pričom boli integrované metodické postupy z predchádzajúcich podobne ladených štúdií. Výsledky potvrdili potravnú špecializáciu oboch rysov na srnca, ktorý tvoril 97,06 % koristí u samca a 91,18 % koristí u samice. Ročná intenzita lovu bola stanovená na 62,5 pri samici a 63,1 pri samcovi. Porovnanie impaktu ukázalo, že predačný tlak samca (0,187 ks/km²) predstavuje ekvivalent k 13,67 % ročného poľovníckeho odlovu v sledovanom území. …víceméně