Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách

Hejzlarová, Simona

EN SKPřihlásit se Přihlásit se (EduID)

Theses ih25j9

Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách – Bc. Simona Hejzlarová

Bc. Simona Hejzlarová

Diplomová práce

Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách

Reproduction of Aardvark Orycteropus afer in European zoos

Anotace:

Hrabáč Orycteropus afer je monotypickým taxonem čeledi Orycteropodidae a také je jediným zástupcem řádu Tubulidentata. Tento endemický africký druh obývá stanoviště od subsaharské oblasti až k JAR, ale v posledních desetiletích dochází u některých původně hojných subpopulací k devastaci jejich stanovišť, zejména na východě, západě a ve středních částech Afriky. Proto zde mohou jejich počty v důsledku ztráty potravních zdrojů klesat. Příčinou ústupu z původních lokalit jsou negativní antropogenní vlivy, zejména rozvoj zemědělství a pastevectví. Výskyt hrabáče je striktně limitován sezónní dostupnosti potravních zdrojů, kterými je několik druhů termitů a mravenců. Právě tato vyhraněná monofágie byla v minulosti pro jeho chov zásadním limitujícím faktorem. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazen do kategorie LC - Least Concern, tedy druh málo dotčený, avšak skutečný stav volně žijící populace není znám, protože žije velmi skrytým způsobem života a terénní pozorování jsou velmi obtížná. Problematika reprodukce hrabáče v lidské péči byla vždy řešena prioritně, protože se dlouhá léta nedařilo úspěšně odchovávat mláďata. Samice mají dvojitou dělohu a pásovitou placentu, délka březosti trvá dle zkušeností chovatelů cca 8 měsíců. Podle mnoha fyziologických a etologických adaptací patří hrabáči k tzv. K-stratégům, proto musejí energii získávanou z chudých potravních zdrojů investovat více do růstu a přežívání, než do rozmnožování. Samice hrabáče odchová za život jen několik potomků a během jedné gravidity porodí jen jedno relativně samostatné mládě. Jeho odchov však vyžaduje z její strany velké množství času a energie, kterou nemůže dělit mezi vícečetné vrhy. Práce se prioritně zaměřila na analýzu evropského chovu hrabáče, s bližším zaměřením na reprodukci, na věkové rozložení obou pohlaví v evropské populaci a také na problematiku obtížných odchovů mláďat. Z analýzy Evropské plemenné knihy bylo zjištěno, že počátky chovů hrabáče se datují již od roku 1912. Až do roku 2012 bylo v Evropě chováno 212 jedinců. Věková pyramida všech žijících jedinců ukázala, že k roku 2012 žilo v evropských zoo celkem 48 hrabáčů - 20 samců, 27 samic a 1 jedinec s neurčeným pohlavím. Z celkového počtu chovaných jedinců bylo tedy 41,7 % samců a 56,3 % samic, což lze u takto vzácně chovaného a solitérně žijícího druhu charakterizovat jako relativně příznivý stav – poměr pohlaví byl cca 1:1. Optimální věk pro zapojení dospívajících jedinců do reprodukce je 4 až16 let. Výpočty bylo zjištěno, že samice jsou schopné v tomto věkovém rozmezí zabřeznout a porodit mládě. Minimální věk samice při porodu byl zaznamenán v 2,1 roku života a maximální 18,7 letech, medián byl stanoven na 8,1 let. Do roku 2012 bylo úspěšně odchováno v Evropě 49 mláďat a 81 mláďat se narodilo mrtvých nebo uhynulo několik dní po narození. Zatímco se v 60. letech 20. století dařilo vzácně odchovat jen několik mláďat, koncem 70. let byly snahy chovatelů úspěšnější a podařilo se vychovat již 10 mláďat. Díky novým informacím o biologii druhu a lépe nastavenému managementu chovu, kde klíčové bylo sestavení optimální krmné dávky, přinesl začátek 21. století očekávané výsledky - od roku 2000 do roku 2012 se narodilo již 63 mláďat, i když 32 z nich se dožilo méně než 1 roku života. Počet porodů se oproti historii postupně zvyšoval a dospívající jedinci se začali zapojovat do reprodukce. Statistickými výpočty byla potvrzena první hypotéza, že populace hrabáče v evropském chovu měla výrazně rostoucí charakter až od roku 2000. Z výsledků je patrný rostouc …více

Anotace:

í trend chovu a také vyšší úspěšnost odchovů. Lze tedy předpokládat, že v příštích letech mohou početní stavy hrabáčů v lidské péči stoupat. Dalšími analýzami byla zjišťována závislost věku matky při porodu na přežití mláděte. Při hodnocení vlivu věku matky na přežití mláděte byla pomocí chí- kvadrát testu zjištěna statisticky neprůkazná závislost a tato hypotéza byla zamítnuta. Je tedy možné usuzovat, že přežití mláděte není závislé na věku matky při porodu. Ke statisticky významnému výsledku by bylo však vhodné získat více dat z nově aktualizované plemenné knihy k roku 2023, která však prozatím není k dispozici, a zkoumat působení také dalších aspektů, které mohou životaschopnost mláďat ovlivnit, protože u mnoha druhů je prokázáno, že s přibývajícím věkem samice získává zkušenosti potřebné k péči o mládě. Pro statistické vyhodnocení třetí hypotézy byl použitý chí- kvadrát test. Do výpočtů bylo zařazeno z celkem 130 mláďat narozených v lidské péči jen 102 jedinců, u kterých bylo známé pohlaví – tedy 46 samců a 56 samic. Z tohoto počtu bylo 26, 5 % neúspěšně odchovaných samců a 27,5 % neúspěšně odchovaných samic. Je však nutné brát v úvahu, že data byla získána za celou dobu chovu hrabáčů - tedy za 100 let. V případě datování tak v posledních desetiletích počty porodů i úspěšně odchovaných mláďat stoupaly na rozdíl od stagnace v počátcích chovů. Chybějící zkušenosti v začátcích reprodukci hrabáčů v lidské péči zásadně ovlivňovaly, a to může celkový pohled na průběh reprodukce zkreslit. Z tohoto výsledku je možné hypotézu zamítnout a lze tedy tvrdit, že úspěšnost přežití mláděte po porodu není ovlivněná jeho pohlavím. Z hlediska ochrany tohoto vzácného a velmi těžce chovatelného druhu je nutné jeho stavy v rámci záchranných chovných programů ex situ udržet co nejvíce životaschopné, i když je to náročný a složitý úkol. Zásadní podmínkou zachování kvalitních chovů se zdravými a reprodukce schopnými jedinci je vhodně nastavený management, který musí být dlouhodobě plánovaný tak, aby bylo možné efektivně využít celý genetický potenciál pokud možno co nejméně příbuzných jedinců a zapojovat do reprodukce i zvířata, která prozatím žila v jednopohlavních chovech nebo se ještě neměla možnost do rozmnožování zasáhnout …více

Abstract:

Aardvark Orycteropus afer is a monotypic taxon of the family Orycteropodidae and is also the only species of the order Tubulidentata. This endemic African species inhabits sub-Saharan regions as far south as South Africa, but in recent decades some formerly abundant subpopulations have experienced habitat decline, especially in eastern, western and central parts of Africa. Therefore, their numbers may decrease here due to the loss of food resources. The reason for the retreat from the original locations is due to negative anthropogenic causes, especially the expansion of agriculture and pastoralism. The occurrence of this burrowing species is strictly limited by the seasonal availability of food sources, which are several species of termites and ants. It was this pronounced monophagy that was a major limiting factor in its breeding success in the past. In the IUCN Red List of Threatened Species, it is included in the LC - Least Concern category but the true state of the wild population is unknown, because it lives a very secretive way of life and field observations are very difficult. The problem of the reproduction of the aardvarks in human care has always been addressed as a priority, because for many years it has not been possible to successfully raise cubs. Females have a double uterus and a band-shaped placenta and the length of pregnancy lasts about 8 months according to breeders' experience. According to many physiological and ethological adaptations, burrowers belong to the so-called K-strategists, therefore they have to invest the energy obtained from poor food sources more in growth and survival than in reproduction. A female shrew will raise only a few offspring in her lifetime and will give birth to only one relatively independent cub during one pregnancy. However, raising it requires a large amount of time and energy on her part, which she cannot divide between multiple litters The work primarily focused on the analysis of the European breeding of the aardvark, with a closer focus on reproduction, on the age distribution of both sexes in the European population, and also on the issue of difficult rearing of cubs. From the analysis of the European pedegree book, it was found that the beginnings of the breeding of the aardvark date back to 1912. Until 2012, 212 adults individuals had been bred in Europe. An age pyramid of all living individuals showed that, as of 2012, there were a total of 48 aardvarks living in European zoos - 20 males, 27 females and 1 individual of indeterminate sex. Of the total number of bred individuals, 41.7% were males and 56.3% were females, which can be characterized as a favorable condition for such a rarely bred and solitary living species - the sex ratio was approximately 1:1. The optimal age for the involvement of adolescents in reproduction is 4 to 16 years. Calculations have shown that females are able to conceive and give birth to cub within this age range. The minimum age of the female at birth was recorded at 2.1 years of life and the maximum at 18.7 years, the median was set at 8.1 years. By 2012, 50 cubs had been successfully reared in Europe and 80 cubs were still born dead or died within days of birth. While in the 1960s it was rare to raise only a few cubs, at the end of the 1970s the breeders' efforts were more successful and they managed to raise 10 cubs. Thanks to new information about the biology of the species and better management of breeding, the key was to create an optimal feed ration and at the beginning of the 21st century it brought the exceptional results - from 2000 to 2012, 63 cubs were born, although 32 of them lived less than 1 year of life. The number of births gradually increased compared to previous years, and adolescent individuals began to engage in reproduction. The first hypothesis was confirmed by statistical calculations, that the population of ruffed grouse in European breeding had a significantly increasing character only since 2000. The results …více

Abstract:

show an increasing breeding trend as well as a higher breeding success rate. It can therefore be assumed that in the coming years the number of aardvarks in human care may increase. Further analyzes determined the dependence of the mother's age on cub survival. When evaluating it, a statistically inconclusive result was detected using the chi-square test, and this hypothesis was rejected. It is therefore possible to conclude that the surviving of the cubs does not depend on the age of the mother at time of birth. However, for a statistically significant result, it would be advisable to obtain more data from the newly updated breeding book for the year 2023, which is not yet available, and to investigate the effect of other aspects that can affect the viability of the cubs, since in many species it is proven that as the female ages, she gains the experience needed to care for the cubs. The chi-square test was used for the statistical evaluation of the third hypothesis. Out of a total of 130 cubs born in human care, only 102 individuals whose gender was known were included in the calculations - i.e. 46 males and 56 females. Of this number, 26.5% were unsuccessfully bred males and 27.5% were unsuccessfully bred females. However, it is necessary to take into account that the data were obtained for the entire time of breeding records - i.e. for 100 years. In recent decades, the number of births and successfully reared young have risen in contrast to early breeding records. The lack of knowledge and experience in the early days affected the reproduction of aardvarks in human care, and this can distort the overall view of the course of reproduction. From this result, the hypothesis can be rejected, and it can therefore be claimed that the success rate of survival of the young after birth is not influenced by its gender. From the point of view of the protection of this rare and difficult to breed species, it is necessary to keep its conditions as viable as possible within the ex situ rescue breeding programs, even if it is a demanding and complex task. A fundamental condition for maintaining high-quality breeding with healthy and reproductively capable individuals is appropriately set management, which must be planned for the long term so that it is possible to effectively use the entire genetic potential of as few related individuals as possible and to involve in reproduction even individuals who have lived in single-sex breeding for the time being or they have not yet had the opportunity to intervene in reproduction. …více

Klíčová slova

Orycteropodidae reprodukce hrabáč gravidita evropské chovy

Keywords

aadvark Orycteropodidae reproduction gravidity European breeds

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

Obhajoba proběhla 22. 5. 2024
Vedoucí: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.
Oponent: Silvie Ucová, externi

Citační záznam

Citovat tuto práci

Citace dle ISO 690:

HEJZLAROVÁ, Simona. \textit{Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v~evropských zoologických zahradách}. Online. Diplomová práce. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. 2024. Dostupné z: https://theses.cz/id/ih25j9/.

@MastersThesis{Hejzlarova2024thesis,
AUTHOR = "Hejzlarová, Simona",
TITLE = "Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách [online]",
YEAR = "2024 [cit. 2024-06-30]",
TYPE = "Diplomová práce",
SCHOOL = "Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojůPraha",
NOTE = "SUPERVISOR: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.",
URL = "https://theses.cz/id/ih25j9/",
}

@MastersThesis{Hejzlarova2024thesis,
AUTHOR = {Hejzlarová, Simona},
TITLE = {Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách},
YEAR = {2024},
TYPE = {Diplomová práce},
INSTITUTION = {Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů},
LOCATION = {Praha},
SUPERVISOR = {Ing. Renata Masopustová, Ph.D.},
URL = {https://theses.cz/id/ih25j9/},
URL_DATE = {2024-06-30},
}

{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Hejzlarová
 | jméno = Simona
 | instituce = Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
 | titul = Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách
 | url = https://theses.cz/id/ih25j9/
 | typ práce = Diplomová práce
 | vedoucí = Ing. Renata Masopustová, Ph.D.
 | rok = 2024
 | počet stran =
 | strany =
 | citace = 2024-06-30
 | poznámka =
 | jazyk = 
}}

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce

Zveřejněno v Theses:

světu

Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat

Práce na příbuzné téma

Ex situ ochrana mravenečníka velkého Myrmecophaga tridactyla Linnaeus, 1758 v evropských záchranných chovech, s bližším zaměřením na jeho reprodukci
Eliška Veselá
Průběh gravidity a porodu skotu kombinovaného a mléčného typu
Daniela Gottwaldová
Vícečetná a ektopická gravidita
Lucie Krejčová
Gravidita u gorily západní nížinné Gorilla gorilla gorilla v lidské péči
Pavlína Kubů
Optimalizace zařazování prasniček do reprodukce
Veronika Čermáková
Zhodnocení délky gravidity dojeného a masného skotu
Eliška Křikalová
Průběh gravidity u samic gorily západní nížinné Gorilla gorilla gorilla chovaných v lidské péči
Lukáš Kocmánek
Analýza celosvětového chovu hrabáče Orycteropus afer (Pallas, 1766) a možnosti zajištění genetické variability u následných generací.
Renata Masopustová

Všechny práce

Název

Vložil

Vloženo

Práva

Theses ih25j9 ih25j9/2

20. 4. 2024

Složky

Soubory

thesis zaverecna_prace.pdf_

Mach, J.

20. 4. 2024

Co je jinak přidání souboru

Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Co je jinak další operace se soubory

Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Co je jinak pohled pro experty

Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Co je nové vyhledávání souborů

Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Co je nové rychlý přístup k souborům

Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.
Co se chystá

Připravujeme další vylepšení pro mobilní zařízení.

Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách – Bc. Simona Hejzlarová

Bc. Simona Hejzlarová

Diplomová práce

Reprodukce hrabáče Orycteropus afer v evropských zoologických zahradách

Reproduction of Aardvark Orycteropus afer in European zoos

Anotace:

Anotace:

Abstract:

Abstract:

Klíčová slova

Keywords

Obhajoba závěrečné práce

Citační záznam

Citace dle ISO 690:

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce

Jak jinak získat přístup k textu

Česká zemědělská univerzita v Praze

Práce na příbuzné téma

Složky

Soubory

Co je jinak přidání souboru

Co je jinak další operace se soubory

Co je jinak pohled pro experty

Co je nové vyhledávání souborů

Co je nové rychlý přístup k souborům

Co se chystá