Britsko-zulská válka – Bc. Dominik GALLAS

Anotace:

Cílem této práce je analýza britsko-zulské války, která probíhala od ledna do července roku 1879. Na začátku práce se autor zaměřuje na dobové vnímání války, stejně tak i na problematiku zkoumání koloniálního konfliktu. Dále autor rozebírá příčiny britsko-zulské války v ekonomické, náboženské, kulturní i politicko-mocenské rovině. Příčiny války je nutné vnímat v rámci soupeření tří civilizací, které se v jihoafrickém regionu setkávaly, a sice Búrů, Britů a Zuluů. Vedle problematiky regionálního charakteru je třeba příčiny zkoumat i s ohledem na mezinárodní dění, přičemž politika ministra pro kolonie lorda Carnarvona s sebou přinášela tvorbu jihoafrické konfederace, která měla iniciovat vzestup samotného Britského impéria vstříc soupeření s Ruskem. Rozhodující roli hrály i osobnosti jako sir Bartle Frere či Theophilius Shepstone, kteří ovládali směr britské politiky v jižní Africe. V hlavní části se autor věnuje jednak otázce vojenství na straně Britů i Zuluů, a především průběhu a analýze první a druhé britské invaze. Britské vojsko rozdělené do tří kolon pod vrchním vedením lorda Chelmsforda postupovalo Zulským královstvím (KwaZulu) bez větších obtíží, nicméně 22. ledna se nechala oslabená britská kolona u Isandlwany od domorodého vojska drtivě porazit. Ve stejný den se však podařilo 150členné posádce ubránit post u Rorke's Drift proti 4000 domorodců. Jižní kolona mezitím zvítězila u řeky Inyezane, ale následně byla až do dubna obležena v pevnosti Eshowe. Severní kolona oproti tomu úspěšně zaútočila na zulskou osadu na hoře Hlobane, ale z důvodu porážky u Isandlwany se musela stáhnout do pevnosti v Kambule. Během března došlo k několika střetům, v bitvě u Intombe byli Britové neúspěšní, v druhé bitvě o Hlobane taktéž, avšak 28. března se podařilo Evropanům zvítězit v bitvě u Kambuly, která se stala bodem obratu celé války. O několik dnů později se Britům podařilo zvítězit i v bitvě u Gingindlovu a osvobodit posádku v Eshowe. První invaze sice skončila de iure selháním, nicméně dobyvatelé do druhé invaze vstoupili se zkušenostmi i novými posilami. Král Kečvajo se snažil za každou cenu dosáhnout míru, nicméně Britové o něj zájem neměli. Dne 4. července definitivně zlomili vojenskou sílu KwaZulu u Ulundi, čímž fakticky válka skončila. Epilog práce rozebírá události po samotné britsko-zulské válce, zajetí zulského krále Kečvaja a s ním související osud zulského národa. …víceméně

Abstract:

The aim of this thesis is the analysis of the Anglo-Zulu War, which took place from January to July 1879. At the beginning of the thesis, the author focuses on the historical perception of the war, as well as on the issue of examining the colonial conflict. Furthermore, the author analyses the causes of the Anglo-Zulu war in the economic, religious, cultural and geo-political sectors. The causes of the war must be seen in the context of the rivalry of three civilizations that met in the South African region, namely the Boers, the British and the Zulus. In addition to issues of a regional nature, the causes must also be understood with regard to international events, while the policy of the Secretary of State for the Colonies, Lord Carnarvon, brought with it the creation of the South African Confederation, which was supposed to initiate the rise of the British Empire itself towards competition with Tsarist Russia. Personalities such as Sir Bartle Frere and Theophilus Shepstone, who controlled the direction of British policy in South Africa, also played a decisive role. In the main part, the author addresses both the question of warfare of the British and the Zulus, and the analysis of the first and the second British invasion. The British army, divided into three columns under the command of Lord Chelmsford, advanced through the Zulu Kingdom (KwaZulu) without much difficulty, however, on 22nd January, the weakened British column at Isandlwana was head-on defeated by the native army. On the same day, however, a crew of 150 men managed to defend a post at Rorke's Drift against 4,000 Zulus. Meanwhile, the southern column was victorious at the Inyezane River, but was subsequently besieged at Eshowe Fort until April. The northern column, on the other hand, successfully attacked the Zulu settlement on Mount Hlobane, but due to the defeat at Isandlwana had to retreat to the fortress in Khambula. During March, there were several clashes, the British were unsuccessful in the battle of Intombe, with the same result in the second battle of Hlobane, but on 28th March the Europeans managed to win the battle of Khambula, which became the turning point of the entire war. A few days later, the British also managed to win the battle at Gingindlovu and relief the garrison in Eshowe. Although the first invasion ended in failure, the conquerors entered the second invasion with new experience and reinforcements. King Cetshwayo tried to achieve peace at all costs, but the British were not interested. On 4th July they finally broke the KwaZulu military force at Ulundi, effectively ending the war. The epilogue of the work analyses the events after the Anglo-Zulu war itself, the capture of the Zulu king Cetshwayo and the following fate of the Zulu nation. …víceméně