Volební systémy do dolních komor parlamentů zemí V4 – Bc. Pavel PYTLÍK

Anotace:

Autor se ve své diplomové práci věnuje srovnání volebních systémů do dolních komor parlamentů zemí Visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Maďarska, Slovenka a Polska. Tyto země leží ve Střední Evropě a měly v určitých ohledech podobnou historii. Všechny země byly komunistické nedemokratické a pod nadvládou Sovětského svazu až do roku 1989, kdy se poměry začaly měnit. Tento rok je považován za revoluční a země se začali demokratizovat a snažili se společně přiblížit demokratickým zemím západní Evropy, v čemž jim měla napomoci i organizace zemí Visegrádské čtyřky. Od Roku 1989 potažmo 1990 uplynulo dvacet let, což je vhodná doba k bilancování a ke zkoumání toho, jak se přechod k demokracii podařil Volební systém je nedílnou součástí demokratického státu. V této diplomové práci jsou ve čtyřech kapitolách postány volební systémy jednotlivých zkoumaných zemí. Je v nich popsán volební systém, který byl přijat pro první svobodné volby po roce 1989 a jsou popsány změny, které se ve volebních systémech do dnešní doby odehrály. Na konci každé z kapitol je popsán aktuální volební systém v každé zemi. V jednotlivých kapitolách jsou také popsány veškeré volby, které se v daných zemích konaly od roku 1989, respektive jsou analyzovány jejich výsledky. Každá z těchto čtyřech kapitol je rozdělena na tři části z nichž první je věnována vývoji volebního systému, druhá část každé s kapitol je věnována volebním obvodům a třetí část je věnována aktuální podobě volebního systému a posledním proběhlým volbám. V páté kapitole jsou pak volební systémy zkoumaných zemí vzájemně porovnány. Jsou sledovány společné rysy volebního systémů, ať už jde o jejich vývoj či jednotlivé charakteristiky. Je porovnávána proporcionalita volebních systémů, volební klausule, přirozený volební práh, volební obvody a jejich velikost, stabilita volebních systémů, volební účast a podobně. V závěru jsou zjištěné poznatky shrnuty. Autor dospívá k závěru, že jsou všechny volební systémy, přes některá problematické etapy ve zkoumaném období, funkční a odpovídají demokratickým standardům. Ve třech zkoumaných státech se používá listinný poměrný volební systém, liší se pouze Maďarko, kde se používá supersmíšený volební systém. Poměrný volební systém byl protikladem doby komunistické nadvlády, kdy se ve zkoumaných státech používal většinový volební systém. Za prosazením proporčního volebního systému většinou stála opozice. V Polsku v prvních svobodných volbách fungoval systém s velmi propočními účinky, které se však ukázalo nutné omezit. Podobně byly omezovány proporční účinky volebních systému i ve všech ostatních státech. Volební systém s nejméně proporčními volebními výsledky má Maďarsko. …víceméně

Abstract:

In general, this thesis deals with comparisons of electoral systems in the Lower House of the Visegrad Four countries, namely the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovak. The country lies in Central Europe and in some respects had a similar history. All countries were under communist and undemocratic rule of the Soviet Union until 1989, when the situation started to change. This year is considered a revolutionary and began to democratize the country and sought to bring together the democratic countries of Western Europe, and were intended to help them through organization of the Visegrad Four. Since 1989, extension 1990, passed twenty years, which is a good time to balance and to examine how the transition to democracy was successful. Electoral system is an integral part of a democratic state. In this thesis, in four chapters describe the electoral systems of the countries surveyed. Instead, they described the electoral system adopted for the first free elections since 1989 and describes the changes in the electoral systems in place today. At the end of each chapter describes the current electoral system in each country. The individual chapters are also described in all elections held in those countries since 1989, respectively, analyzed the results. Each of these four chapters is divided into three parts, the first of which is devoted to the development of the electoral system, the second part of each chapter is devoted to the constituencies and the third part is devoted to the current form of the electoral system and last elections. In the fifth chapter there are electoral systems of the countries surveyed compared with each other. They followed the common features of the electoral system, whether in terms of their development and individual characteristics. It compared the proportionality of electoral systems, electoral clauses, natural threshold, electoral districts and their size, stability of electoral systems, electoral participation and the like. In conclusion, the findings are summarized. Author concludes that all electoral systems are functional and meet democratic standards, despite some difficult stages in the period under review. In the three countries surveyed used the proportional electoral system, and differ only Hungary, which uses supermixed electoral system. Proportional electoral system was the antithesis of the period of communist rule, when in these countries using majoritarian electoral system. The enforcement of proportional electoral system usually still opposition. In Poland's first free election system worked very proportional effects, but which proved to be limited. Similar proportional effects have been limited by the electoral system in all other states. Most disproportional the electoral system is in Hungary. …víceméně