Duševní porucha jako stigma ve společnosti – Bc. Sofia STERLIAGOVA

Anotace:

Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjistit míru sociálního stigmatu u pacientů s duševní poruchou. Výzkum se zaměřil na rozdíly v míře sebestigmatizace mezi jednotlivými skupinami duševních onemocnění (psychotické poruchy, afektivní poruchy, poruchy osobnosti) a dále podle vybraných sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, vzdělání, rodinný stav). Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 120 respondentů z psychiatrických zařízení v České republice. Data byla sbírána pomocí standardizovaného dotazníku ISMI - Internalized Stigma of Mental Illness, který byl doplněn o demografické údaje účastníků. Dotazník hodnotil míru sebestigmatizace v pěti oblastech: odcizení, souhlas se stereotypy, vnímaná diskriminace, sociální stažení a odolnost vůči stigmatizaci. Výsledky: Největší část respondentů napříč všemi diagnostickými skupinami vykazovala střední míru sebestigmatizace. Nejvyšší míra stigmatu byla zaznamenána u osob s afektivními poruchami. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami duševních poruch však nebyly statisticky významné. Také při porovnání podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu nebyly nalezeny významné rozdíly v míře sebestigmatizace. Slabá negativní korelace byla zaznamenána pouze mezi věkem a celkovým skóre ISMI, bez statistické významnosti. Závěr: Stigma duševních poruch zůstává aktuálním problémem, který ovlivňuje kvalitu života osob s duševním onemocněním a jejich schopnost zotavení. Výsledky výzkumu ukazují, že sebestigmatizace se vyskytuje napříč diagnózami bez ohledu na sociodemografické faktory. V praxi je nezbytné věnovat pozornost edukaci zdravotnického personálu, zejména všeobecných sester, které mohou významně přispět ke zmírnění stigmatizace a vytvoření podpůrného prostředí pro pacienty. …víceméně

Abstract:

Objective: The aim of this master thesis was to determine the level of perceived social stigma in patients with mental disorders. The research focused on identifying whether differences exist in the extent of perceived stigma based on diagnosis (psychotic disorders, affective disorders, and personality disorders) and selected sociodemographic factors (gender, age, education, and marital status). Methodology: The research sample consisted of 120 respondents from psychiatric health care facilities in the Czech Republic. Data were collected using the standardized ISMI - Internalized Stigma of Mental Illness questionnaire, adapted for the Czech population, along with a demographic data sheet. Although originally designed to measure self-stigma, the ISMI scale includes a specific subscale that evaluates perceived discrimination, which reflects the individual's perception of how society treats people with mental illness. Results: Most respondents across all diagnostic categories reported a moderate level of perceived stigma. The highest average scores were found in individuals with affective disorders. However, no statistically significant differences were found between the diagnostic groups. Similarly, no significant associations were observed with gender, age, education, or marital status. A weak negative correlation was identified between age and overall stigma scores, but this was not statistically significant. Conclusion: The findings confirm that perceived stigma remains a relevant issue for individuals with mental disorders, regardless of diagnosis or demographic characteristics. These outcomes highlight the necessity of systematic anti-stigma efforts, particularly within health care settings. General nurses, as front-line professionals, play a crucial role in creating a respectful, non-judgmental environment and supporting patients in facing social stigma through communication, education, and empowerment. …víceméně