Probiotika jako prevence – Bc. Tereza FADRNÁ

Anotace:

Úvod: Diplomová práce se zabývá úrovní znalostí české populace o probiotikách, jejich účincích, způsobech a frekvenci užívání a zdrojích informací, z nichž lidé o probiotikách čerpají. V rámci práce byly rovněž sledovány sociodemografické faktory, které mohou ovlivňovat informovanost a chování jednotlivců vůči probiotikům. Cílem bylo zjistit, jaké povědomí veřejnost má, jaká je míra užívání probiotik a zda existuje souvislost mezi vybranými proměnnými. Metodika: Výzkum byl realizován formou kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo online. Do výzkumu se zapojilo celkem 506 respondentů různého věku, pohlaví, vzdělání i profesního zaměření. Data byla statisticky zpracována pomocí deskriptivní statistiky a chí-kvadrát testu nezávislosti. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že většina respondentů 84 % má základní povědomí o tom, co jsou probiotika, a 81 % je správně definovalo jako "živé mikroorganismy s pozitivním účinkem". Nejčastěji užívaná probiotika byla rody Lactobacillus a Bifidobacterium. Užívání probiotik bylo nejčastěji spojeno s antibiotickou léčbou. Ženy a zdravotníci vykazovali vyšší míru užívání i znalostí. Naopak povědomí o méně známých kmenech a širších účincích bylo nižší. Závěr: Získané výsledky poukazují na skutečnost, že základní znalost probiotik v populaci sice existuje, ale hlubší porozumění jejich působení i konkrétním mikroorganismům je omezené. Vzhledem k možnému riziku rezistence by nemělo být podporováno dlouhodobé užívání doplňků stravy s probiotiky bez indikace. Vhodnější je pravidelný příjem fermentovaných potravin, přičemž doplňky stravy mohou být využívány v rizikových obdobích. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro edukační kampaně zaměřené na osvětu veřejnosti v oblasti střevního mikrobiomu a jeho vlivu na zdraví. …víceméně

Abstract:

Introduction: This thesis focuses on the level of knowledge among the Czech population regarding probiotics, their effects, frequency and patterns of use, as well as the sources of information people rely on. The research also examines sociodemographic factors that may influence awareness and behavior related to probiotics. The primary aim was to assess the general awareness and usage of probiotics, and to determine whether significant relationships exist between selected variables. Methodology: A quantitative research design was applied using an online questionnaire. A total of 506 respondents of various ages, genders, educational levels, and professional backgrounds participated. The collected data were analyzed using descriptive statistics and the chi-square test of independence. Results: The findings showed that 84% of respondents were familiar with the term probiotics, and 81% correctly identified them as "live microorganisms with beneficial effects." The most commonly recognized genera were Lactobacillus and Bifidobacterium. Probiotics were most frequently used in connection with antibiotic therapy. Women and healthcare professionals demonstrated significantly higher knowledge and usage. On the other hand, awareness of less commonly known strains and the broader range of health benefits was relatively low. Conclusion: The results suggest that while basic awareness of probiotics is relatively widespread in the population, more in-depth knowledge-particularly regarding their specific health effects and microbial strains-is lacking. Given concerns about potential antibiotic resistance, long-term use of probiotic supplements without clear indication is not advisable. A more appropriate approach is to encourage probiotic intake through diet, such as fermented foods, while supplements may be reserved for high-risk periods. The study provides valuable insights for future educational campaigns aimed at increasing public understanding of the gut microbiota and its crucial role in overall health. …víceméně