Tahové chovaní staplových přízí – Muhammad Zubair, M.Sc.

Abstract:

The current study starts with a description of stress-strain curves of fiber and yarn. The effect of yarn structure can be characterized by coefficient of fiber stress utilization in yarn. The four types of models for coefficient of fiber stress utilization in yarn are being explained based on idea of helical fibers in the yarn. The Gegauff's model is simplest of all models which can calculate coefficient of fiber stress utilization independent of yarn axial strain assuming linear stress-strain relationship. The solution of "single integral" equation is possible numerically and can be used to predict coefficient of fiber stress utilization as function of yarn axial strain assuming small deformation, constant packing density and contraction ratio. The "single integral" model explains the generalized helical model and it is used to predict the coefficient of fiber stress utilization in staple spun yarns considering also random character of fiber inclination in the yarn. The fiber stress-strain function, yarn twist, yarn diameter, and fiber orientation are required for solution of this model which can be determined experimentally. The numerical integration was used to solve this equation. The different types of fibers (viscose, cotton, polyester, linen, wool and acrylic) and yarns produced from different technologies were used for validation of proposed mathematical models for coefficient of fiber stress utilization before the breaking process of yarn. Viscose, cotton and polyester yarns were produced from both ring and rotor technologies while linen, wool and acrylic yarns were made from ring spun technology. Combed cotton ring spun yarns from long staple cotton fiber were also used for verification of the model. It was observed that the stress-strain curve of yarn always lies under stress-strain curve of fiber. The experimental coefficient of fiber stress utilization was compared with four types of coefficient of fiber stress utilization. The well-known Gegauff's theory overestimated the coefficient of fiber stress utilization in all studied yarns. The "single integral" model predicted the coefficient of fiber stress utilization at each value of strain and it was near the Gegauff's model but not linear. The empirical constant (k) times coefficient of fiber stress utilization from "single Integral" model was observed near the experimental coefficient of fiber stress utilization but have no logical interpretation. The predicted coefficient of fiber stress utilization from "double integral" model considering fiber orientation resulted in satisfactory agreement with the experimental results. It was evident that fiber orientation plays an important role in deciding the fiber stress utilization in yarns. The lower is the variability of fiber direction in relation to the corresponding helical direction of fibers, the higher is the fiber stress utilization in yarn. The coefficient of fiber stress utilization in the ring yarns was observed higher as compared with the rotor yarns due to better fiber orientation in ring yarns. Polyester yarn produced significantly low coefficient of fiber stress utilization due to higher slippage and specific fiber structure. The combed cotton yarn exhibited higher coefficient of fiber stress utilization as compared with carded cotton yarns due to better fiber orientation from combing process. Further, the yarn specific stress-strain curves for each type of material, ring, rotor and combed yarns were predicted and compared with the experimental yarn specific stress-strain curves. It was revealed that for all type of yarns the predicted yarn specific stress-strain curves captured well the experimental yarn specific stress-strain curves before the process of yarn break. …víceméně

Abstract:

V úvodu práce jsou popsány tahové křivky vlákna a příze. Vliv struktury příze na její pevnost může být charakterizován koeficientem využití pevnosti vláken v přízi. V práci jsou představeny a vysvětleny čtyři modely využití pevnosti vláken v přízi odvozené na základě šroubovicového modelu příze. Gegauffův model patří k nejjednodušším modelům a je popsaný rovnicí. Koeficient využití pevnosti vláken v přízi je dle tohoto modelu vypočten nezávisle na tahové deformaci příze. "Jednointegrálový" model je možné řešit numericky a může být využita pro predikci koeficientu využití pevnosti vláken v přízi za předpokladu malých deformací, konstantního zaplnění a konstantního poměru příčné kontrakce. "Dvouintegrální" model popisuje zobecněný šroubovicový model a lze jej využít pro predikci koeficientu využití pevnosti vláken ve staplových přízích s ohledem na náhodný charakter sklonu vláken v přízi. Tento model lze řešit na základě experimentálně stanovených hodnot počtu zákrutů příze, průměru příze, úhlu sklonu vláken a tahové křivky vláken. V této práce byla k řešení rovnice použita numerická integrace. Různé typy vláken (viskóza, bavlna, polyester, len, vlna a akrylové) a přízí vyrobených z různých technologií byly použity pro ověření navržených matematických modelů pro koeficientem využití napětí vláken. Viskózové, bavlněné a polyesterové příze byly vyrobeny jak prstencovou, tak rotorovou technologií, zatímco lněné, vlněné a polyakrylonitrilové příze byly vypředené pouze na prstencových dopřádacích strojích. Česané prstencové příze z dlouhovlákenné bavlny byly rovněž použity pro ověření modelu. Bylo zjištěno, že tahové křivky přízí leží vždy pod tahovými křivkami vláken. Experimentální koeficient využití napětí vláken byl ve srovnání se čtyřmi typy teoretických modelů. Dobře známá Gegauffova teorie nadhodnocuje koeficient využití pevnosti vláken v případě všech sledovaných přízí. Model s jednoduchým integrálem predikuje koeficient využití pevnosti vláken v každé hodnotě protažení. Výsledky jsou blízké koeficientům stanoveným na základě Gegauffova modelu, ale není mezi nimi lineární závislost. Částečné zobecnění šroubovicového modelu díky zahrnutí úhlu sklonu vláken přineslo uspokojivý soulad s experimentálními výsledky. Je zřejmé, že orientace vláken hraje důležitou roli při využití pevnosti vláken v přízi. Čím je nižší variabilita sklonu vláken vzhledem k odpovídajícímu sklonu vláken ve šroubovicovému modelu, tím vyšší je využití pevnosti vláken v přízi. Koeficient využití pevnosti vláken v prstencových přízích byl vyšší v porovnání s koeficientem u rotorových přízí díky lepšímu uspořádání a orientaci vláken v prstencové přízi. Polyesterové příze vykazovaly významně nižší koeficient využití pevnosti vláken díky vyššímu prokluzu a specifické struktuře vláken. Bavlna příze vykazovala vyšší koeficient využití napětí vláken v porovnání s mykanými bavlněnými přízemi z důvodu lepší orientaci vláken z procesu česání. Dále na základě odvozených vztahů byly predikovány tahové křivky prstencových a rotorových přízí. Křivky byly porovnávány s experimentálně zjištěnými tahovými křivkami. Ukázalo se, že v oblasti před přetrhem příze predikované tahové křivky odpovídají křivkám experimentálním u všech testovaných přízí. Rovněž v případě viskózových prstencových přízí byl navržený matematický model porovnáván s modelem. …víceméně