Podoby postmoderní subjektivity v pozdním kapitalismu – Bc. Jan Sůsa

Anotace:

Základní otázkou naší práce je: Existuje subjektivita typická pro postmoderní éru? První část zkoumá vývoj pojmů "postmoderní", "postmodernismus" a přibližuje pojetí J. F. Lyotarda (Postmoderní situace). V druhé části je blíže analyzováno pojetí postmodernismu Fredrica Jamesona (Postmodernismus neboli ideologie pozdního kapitalismu) jako historické epochy a "kulturní logiky pozdního kapitalismu". Typické znaky postmodernismu tvoří zhroucení hranic mezi vysokým a nízkým uměním, pastiš jako hlavní forma vyjádření a krize historicity. Zaměříme se na rozdíl mezi pastišem a parodií, spojující Jamesonův projekt a teorií subjektivity filosofky Judith Butler, která kritizuje zobecňující tendence při používání pojmu "postmodernismus" v eseji Nahodilost základů: feminismus a otázka "postmodernismu". Další kapitola přibližuje její performativní pojetí subjektivity. Může se performativní parodie rodové identity stát účinným politickým aktem? Nevyjadřuje "postmoderní" subjektivita pouze socio-ekonomické zákonitosti "pozdního kapitalismu"? Jsou pojmy jako "postmoderní" a "postmodernismus" vhodné pro diskurs filosofie? …víceméně

Abstract:

Main topic of our work is question: Is there any specific type of subjectivity for postmodern era? First part tries to describe terms "postmodern", "postmodernism", and briefly investitage its historical genesis and its importance in works of J. - F. Lyotard (The Postmodern Condition: A Report on Knowledge) and Fredric Jameson (Postmodernism, or, The Cultural Logic of Late Capitalism). Second part analyzes Jameson's theory of postmodenism as a historical epoch and a cultural logic of "late capitalism". Typical signs of postmodernism are crisis in historicity, schizophrenia, delimitation of high and low art, and pastische. We focus on Jameson's differentiation between parody and pastiche, because critique of such difference is an important element in Judith Butler's theory of subjectivity. Butler partially accepts the term "postmodernism" and develops its analysis in paper called Contingent Foundations: Feminism and the Question of "Postmodernism". Third part takes Butler's notion of performativity in Gender Trouble as a possible example of postmodern subjectivity. Can Butler's elaboration of parodic gender performance be seen as an effective political act? Doesn't postmodern subjectivity only express the socio-economic sphere of late capitalism? Are terms as "postmodern" or "postmodernism" suitable for philosophical discourse, or not? …víceméně