Nikdy domov – Annette FROUZOVÁ

Anotace:

Bakalářská práce vychází z osobních prožitků a soustředí se na téma "Nikdy domov", které reflektuje rozpor mezi fyzickou existencí prostoru a jeho neschopností vytvářet pocit bezpečí a zázemí. Místo ve kterém žijeme, nemusí být vždy místo klidu a bezpečí. Praktickou část tvoří prostorová instalace z velkoformátových ocelových plechů válcovaných za tepla. Objekt má podobu uzavřeného prostoru připomínajícího pokoj a svým měřítkem umožňuje divákovi vstoupit dovnitř a vnímat jej nejen vizuálně, ale i fyzicky. Prostor je na první pohled čitelný, ale svou atmosférou nenaplňuje očekávání spojená s představou domova. Vytváří tak situaci, která může působit stísněně, chladně a neosobně a otevírá otázku, co vlastně domov znamená. Materiálové řešení tuto myšlenku podporuje. Surový charakter oceli zdůrazňuje psychiskou hloubku tíhy a proměnlivost prostoru v čase. Ocel se na základě přírodních vlivů stává poskvrněný korozí, čímž chci v divákovi evokovat pocit "prohnilosti" pokoje. Některé prvky evokují uzavřenost a omezení, jiné naopak odkazují k jednoduché představě pokoje, čímž vzniká napětí mezi bezpečím a nejistotou. Důležitou roli hraje divák, který se vstupem do instalace stává její součástí. Význam díla tak nevzniká předem daný, ale formuje se v interakci mezi objektem a divákem. …víceméně

Abstract:

The bachelor thesis is based on personal experiences and focuses on the theme "Never Home", which reflects the contradiction between the physical existence of space and its inability to create a sense of safety and belonging. A place in which we live does not always have to be a place of calm and security. The practical part consists of a spatial installation made of large-format hot-rolled steel sheets. The object has the form of a closed space resembling a room and, through its scale, allows the viewer to enter inside and perceive it not only visually but also physically. The space is at first glance readable, but its atmosphere does not fulfill the expectations associated with the idea of home. It thus creates a situation that can feel confined, cold and impersonal, and raises the question of what home actually means. The material solution supports this idea. The raw character of steel emphasizes the psychological depth of weight and the transformation of the space over time. The steel becomes marked by corrosion as a result of natural influences, through which I aim to evoke in the viewer a sense of the "rottenness" of the room. Some elements evoke enclosure and restriction, while others refer to a simple idea of a room, creating tension between safety and uncertainty. An important role is played by the viewer, who, by entering the installation, becomes part of it. The meaning of the work is therefore not predetermined, but is formed in the interaction between the object and the viewer. …víceméně