Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz

HOZÁKOVÁ, Lubomíra

EN SKPřihlásit se Přihlásit se (EduID)

Theses wz07m2

Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz – MUDr. Lubomíra HOZÁKOVÁ

MUDr. Lubomíra HOZÁKOVÁ

Disertační práce

Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz

Lymph node syndrome in selected zoonoses

Anotace:

Cíl: Analýza pacientů ošetřených na Klinice infekčního lékařství v Ostravě během 10 let s uzlinovým syndromem způsobeným nemocí z kočičího škrábnutí, toxoplasmózou a tularémií se zaměřením na epidemiologické souvislosti, klinický obraz, diagnostiku a léčbu. Materiál a metody: Během 10 let bylo sledováno 160 pacientů s uzlinovým syndromem. Nemoc z kočičího škrábnutí byla prokázána u 73, toxoplasmóza u 79 a tularémie u 8 pacientů. Byl sledován sezónní výskyt onemocnění, kontakt se zvířetem, konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa (toxoplasmóza a tularémie), transmisivní přenos u tularémie, lokalizace uzlinového syndromu a jeho přetrvávání. Diagnostika spočívala v sérologickém průkazu protilátek proti Bartonella henselae, Toxoplasma gondii a proti Franciscella tularensis. Byla sledována doba stanovení diagnózy od prvních příznaků, klinický průběh, délka přetrvávání protilátek, volba a délka antibiotické léčby. Nález granulomatózního zánětu při případné exstirpaci uzliny podporoval podezření na nemoc z kočičího škrábnutí, toxoplasmózu i tularémii. Výsledky: Diagnóza byla potvrzena u všech pacientů sérologicky. Sezónní výskyt byl pozorován jen u nemoci z kočičího škrábnutí v období říjen-leden. Kontakt s kočkou uvádělo u nemoci z kočičího škrábnutí 66 pacientů (90 %), přitom poranění kočkou jen 22 pacientů (30 % pacientů). Kontakt s kočkou u toxoplasmózy uvádělo 41 pacientů (52 %), u tularémie mělo kontakt se zvířetem 5 z 8 pacientů a přisátí klíštěte 3 pacienti. U toxoplasmózy uvádělo konzumaci tepelně nezpracovaného masa 27 pacientů (34 %). U nemoci z kočičího škrábnutí byl počet dětí téměř stejný jako počet dospělých (37 dětí vs. 36 dospělých), medián věku byl 18 let. Medián věku u toxoplazmózy byl 32 let, u tularémie 44 let. U toxoplazmózy onemocněly častěji ženy než muži (51 žen vs. 28 mužů), u nemoci z kočičího škrábnutí a tularémie převažovali muži. Krční uzliny byly zvětšeny u 77 pacientů s toxoplasmózou (97 %), 32 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (44 %) a 2 pacientů s tularémií. Uzliny na horních končetinách byly zvětšeny u 24 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (33 %), 9 pacientů s toxoplasmózou (11 %) a 5 pacientů s tularémií (62 %). Tříselné uzliny byly zvětšeny u 9 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (12 %), jednoho pacientka s toxoplasmózou a 1 pacienta s tularémií. Systémové příznaky byly zaznamenány u 7 pacientů s tularémií (87 %), 33 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (45 %) a 11 pacientů s toxoplasmózou (14 %). U 7 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (10 %) byly postiženy uzliny ve 2 oblastech. Exstirpace uzliny byla provedena u 19 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (26 %), 6 pacientů s toxoplasmózou (8 %) a 1 pacienta s tularémii (12 %), u dalších 4 pacientů s tularémii (50 %) byla provedena incize uzliny s vypuštěním hnisu. Od prvních příznaků byla diagnóza stanovena u nemoci z kočičího škrábnutí v průměru za 3,8 týdne u toxoplasmózy za 5,4 a u tularémie za 5,2 týdne. K výrazné regresi uzlinového syndromu do 4 měsíců došlo u všech 8 pacientů s tularémii (100 %), 58 pacientů s toxoplasmózou (73 %) a 45 pacientů s nemocí z kočičího škrábnutí (62 %). Antibiotiky empiricky či kauzálně bylo léčeno 140 ze všech 160 pacientů (88 %). Závěr: Pouze u nemoci z kočičího škrábnutí byl prokázán sezónní výskyt onemocnění. U nemoci z kočičího škrábnutí a toxoplasmózy byly nejčastěji zvětšeny krční uzliny, u tularémie uzliny na horních končetinách. Pro výrazný uzlinový syndrom a často i pro obavu z malignity byla provedena exstirpace uzliny u 24 pacientů (15 %), nejčastěji u nemoci z kočičího škrábnutí. …více

Anotace:

U většiny pacientů došlo k regresi uzlinového syndromu do 4 měsíců.

Abstract:

Objective: Analysis of patients treated at the Clinic of Infectious Medicine in Ostrava during 10 years with nodal syndrome caused by cat scratch disease (CSD), toxoplasmosis and tularemia focusing on epidemiological context, clinical picture, diagnostics and treatment. Matherial and methods: During 10 years, there were 160 patients with nodal syndrome who had cat scratch disease (73 patients), toxoplasmosis (79 patients) and tularemia (8 patients). A seasonal occurence of disease, contact with the animal, consumption undercooked meat (toxoplasmosis and tularemia), the tick bite (tularemia), localization of nodal syndrome and its persistence were monitored. Diagnosis was based on serological detection of antibodies against Bartonella henselae, Toxoplasma gondii and Franciscella tularensis. The duration of the diagnosis from the first symptoms, the clinical course, the duration of antibody persistence, the choice and duration of the antibiotic treatment were monitored. The finding of granulomatous inflammation in extirpated lymph node supported the suspicion of CSD, toxoplasmosis and tularemia. Results: Diagnosis was confirmed in all patients serologically. Seasonal incidence was observed only for CSD (October-January). Sixty-six patients with CSD (90 %) reported contact with cat but cat scratch or bite had only 22 patients (30 %). Forty one patients (52 %) reported contact with cat, 5 of 8 patients with tularemia had contact with animal and 3 patients had the tick bite. Twenty seven patients (34 %) with toxoplasmosis reported consumption of undercooked meat. For CSD, the number of children was almost the same as the number of adults (37 children vs. 36 adults), median of age was 18 years. For toxoplasmosis, median of age was 32, for tularemia 44 years. For toxoplasmosis, women were more likely to become ill than men (51 women vs. 28 men), for CSD and tularemia the ratio was the opposite. Cervical lymph nodes were affected in 77 patients with toxoplasmosis (97 %), 32 patients with CSD (44 %) and 2 patients with tularemia. On upper limbs 24 patients with CSD (33 %), 9 patients with toxoplasmosis (11 %) and 5 patients with tularemia (62 %) had affected lymph nodes. Inquinal lymh nodes were affected in 9 patients with CSD (12 %), 1 patient with toxoplasmosis and 1 patient with tularemia. Systemic symptoms were reported by 7 patients with tularaemia (87 %), 33 patients with CSD (45 %) and 11 patients with toxoplasmosis (14 %). Seven patients with CSD (10 %) had affected nodes in 2 regiones. Extirpation of lymph node was performed in 19 patients with CSD (26 %), 6 patients with toxoplasmosis (8 %) and one patient with tularemia (12 %). Another 4 patients with tularemia (50 %) had performed incision of lymph node to purge pus. From the first symptoms, the diagnosis was determined for patients with CSD on average 3,8 weeks, for toxoplasmosis 5,4 weeks and for tularemia 5,2 weeks. Significant regression of nodular syndrome within 4 months occured in 76 % of patients with toxoplasmosis, 87 % of patients with tularemia and 62 % patients with CSD. Antibiotics were empirically or causally used in 140 of all 160 patients (88 %). Conclusion: Just for CSD seasonal incidence was performed. Cervical lymph nodes were enlarged in patients with CSD and toxoplasmosis, on upper limbs in patients with tularemia. Due to significant lymh node syndrome and due to fear of malignancy extirpation of lymph node was performed in 24 patients (15 %), most often in patients with CSD. Regression of lymph node syndrome occured within 4 months in most patients. …více

Klíčová slova

uzlinový syndrom nemoc z kočičího škrábnutí toxoplasmóza tularémie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 3. 2019

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

Obhajoba proběhla 17. 6. 2019
Vedoucí: prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc., prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.

Citační záznam

Citovat tuto práci

Citace dle ISO 690:

HOZÁKOVÁ, Lubomíra. \textit{Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz}. Online. Disertační práce. Ostrava: Ostravská univerzita, Lékařská fakulta. 2019. Dostupné z: https://theses.cz/id/wz07m2/.

@PhdThesis{HOZAKOVA2019thesis,
AUTHOR = "HOZÁKOVÁ, Lubomíra",
TITLE = "Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz [online]",
YEAR = "2019 [cit. 2024-10-17]",
TYPE = "Disertační práce",
SCHOOL = "Ostravská univerzita, Lékařská fakultaOstrava",
NOTE = "SUPERVISOR: prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc., prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.",
URL = "https://theses.cz/id/wz07m2/",
}

@PhdThesis{HOZAKOVA2019thesis,
AUTHOR = {HOZÁKOVÁ, Lubomíra},
TITLE = {Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz},
YEAR = {2019},
TYPE = {Disertační práce},
INSTITUTION = {Ostravská univerzita, Lékařská fakulta},
LOCATION = {Ostrava},
SUPERVISOR = {prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc., prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.},
URL = {https://theses.cz/id/wz07m2/},
URL_DATE = {2024-10-17},
}

{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = HOZÁKOVÁ
 | jméno = Lubomíra
 | instituce = Ostravská univerzita, Lékařská fakulta
 | titul = Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz
 | url = https://theses.cz/id/wz07m2/
 | typ práce = Disertační práce
 | vedoucí = prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc., prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.
 | rok = 2019
 | počet stran =
 | strany =
 | citace = 2024-10-17
 | poznámka =
 | jazyk = 
}}

Jak správně citovat práci

HOZÁKOVÁ, Lubomíra. Uzlinový syndrom u vybraných zoonóz. Ostrava, 2019. disertační práce (Ph.D.). OSTRAVSKÁ UNIVERZITA. Lékařská fakulta

Plný text práce

Právo: Autor si nepřeje zpřístupnění práce veřejnosti

Obsah online archivu závěrečné práce

Zveřejněno v Theses:

Soubory jsou nedostupné.

Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: OSTRAVSKÁ UNIVERZITA, Lékařská fakulta

Odkaz na soubor do lokálního úložiště instituce

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Veřejné zdravotnictví / Ochrana veřejného zdraví

Práce na příbuzné téma

Onemocnění z kočičího škrábnutí (\kur{Bartonella henseleae})
Anežka Mensová