Ekonomika obnovních postupů zejména na kalamitních plochách. – Jan Pur

Anotace:

Předkládaná bakalářská práce se věnuje ekonomice obnovních postupů na kalamitních plochách a byla zpracovávána na majetku Kinský Žďár, a.s., konkrétně na lesnickém úseku Peperek. Bylo zde analyzováno 8 kalamitních ploch vzniklých v roce 2019, které byly dále členěny na dílčí plochy dle rozdílných obnovních postupů. U těchto dílčích ploch byla analyzována data k ekonomické části z lesní hospodářské evidence, ale také naměřena data z terénního šetření, které probíhalo jednorázově 9.–13. 8. 2023. Při tomto měření v terénu bylo využito schématu 7 inventarizačních plošek, kdy jedna tato ploška měla kruhovou základnu o 7 m2. Výsledkem tedy byla hodnota přímých nákladů a počet jedinců jednotlivých druhů dřevin zařazených do výškových stupňů, kdy obě tyto hodnoty byly přepočítány na hektar. Dle výsledků je patrné, že podmínky na dvou nejčastěji se vyskytujících cílových hospodářských souborech (CHS 53 a 57) jsou pro přirozenou i umělou obnovu na kalamitních plochách obdobné. Dále je evidentní, že se jako nejvhodnější jeví obnovní postupy s využitím sukcese (přirozené obnovy), která je nejlépe podpořena přípravou stanoviště orbou a také oplocením. Potvrdil se zde také velmi silný potenciál přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies L., Karst.), který ve většině případů není potřeba obnovovat uměle. Dřeviny náchylné na škody zvěří jsou zde vysazovány do oplocenek (JD, BK, DB). Mimo oplocení se využívá umělé obnovy SM a OL, které obecně škodami zvěří netrpí. Při srovnání úspěšnosti přirozené obnovy zaznamenávají postupy s přípravou stanoviště drcením lepších výsledků než postupy s přípravou stanoviště štěpkováním, u umělé obnovy je úspěšnost podobná. Z výsledků výhodnosti obnovních postupů se jako nejlepší jeví obnovní postup bez využití oplocení, s přípravou půdy orbou (prováděno vždy po přípravě drcením) a ponecháním k sukcesi. Nejméně výhodný se jeví postup s umělou obnovou, bez oplocení a s přípravou stanoviště štěpkováním. Ze všech výsledků je také patrné, že je zvěř limitním faktorem obnovy lesa i přes aktuální razantní snižování stavů veškeré spárkaté zvěře na sledovaném majetku. …víceméně

Abstract:

The presented bachelor thesis concerns itself with the economy of regenerative procedures with a focus on calamitous areas and was formulated on the property of Kinský Žďár, a.s., specifically on the Peperek forestry district. 8 calamity areas created in 2019 were analysed, which were further divided between partial areas according to the various regenerative procedures. These partial areas were analysed to gather data regarding the economic aspects from the records of forestry management, together with data obtained from a field survey, which took place between August 9 and 13, 2023. This field survey made use of 7 circular inventory areas, each 7 m2 large. The result was a value of direct expenditures and the number of specimens of individual tree species included in attitude levels, with both these values calculated to a hectare. The results make it clear that the conditions in the two most common target management sets of stands (CHS 53 and 57) are similar for both natural and artificial regeneration. Furthermore, the ideal regenerative procedures are those which utilize succession (natural regeneration), which is best supported by fencing and preparing the site by ploughing. A very strong potential of the Norway Spruce (Picea abies L., Karst.) was also confirmed, as in most cases, this species does not require artificial regeneration. Species susceptible to damage by game are protected by fencing (Silver fir, European beech, Oak). Apart from fencing, artificial regeneration of Norway spruce and Common alder is utilized, as they are generally not susceptible to damage by game. When comparing the success rates of natural regeneration, the sites which utilize grinding reach better results than those which utilize chipping, the success rates are similar in the case of artificial regeneration. Based on the results of the convenience of various regenerative procedures, the best seems to be the regenerative procedure without fencing, utilizing ploughing for soil preparation (always performed after preparation by grinding) and left for succession. The least successful seems to be the method of artificial regeneration, without fencing and utilizing chipping for soil preparation. It is also apparent based on the results that despite the current drastic decrease of cloven-hoofed game on the monitored property, game is a limiting factor in forest regeneration. …víceméně