Pinus murrayana, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi

Stárková, Michaela

EN SKPřihlásit se Přihlásit se (EduID)

Theses zprkbu

Pinus murrayana, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi – Michaela Stárková

Michaela Stárková

Bakalářská práce

Pinus murrayana, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi

Pinus murrayana, ways and possibilities of its use not only in reclamation practice

Anotace:

Borovice pokroucená Murrayova (Pinus murrayana) je jednou z pěti poddruhů borovice pokroucené (Pinus contorta) (Musil, Hamerník 2007). Pochází původně ze severozápadní Ameriky, konkrétně z oblastí států Oregon a Washington a z pásma Sierra Nevada až po severní Baja Californica Norte. Vzhledem k tomu, že je její výskyt nejrozšířenější právě na území Sierra Nevada, se jí přezdívá Sierra Lodgepole pine (Krugman, Stanley, Jenkinson, James 1974). Má úzce kuželovitý habitus a ve své domovině může dorůstat až do výšky 36 metrů. Na stanoviště je velice nenáročná, nevadí jí chudé, vlhké písky ani močálovité půdy, avšak nejlépe prosperuje na propustné, mírně živné a kyselé půdě s dostatkem slunečního světla. Díky tomu, že pochází z vysokohorských oblastí, je v našich podmínkách spolehlivě mrazuvzdorná, a navíc dokáže odolat silným povětrnostním podmínkám (vichřice). Její další výhodou je rezistence vůči klimatickému znečištění, čímž se z ní stává ideální dřevina do městských podmínek. Nejčastěji se využívá jako atraktivní pionýrská dřevina při osazování extrémních stanovišť, jako jsou například výsypky. Použít se ale dá i v krajinné architektuře do městských i soukromých výsadeb. Můžeme s její pomocí nahradit mohutnější borovici černou (Pinus nigra) a zároveň okouzlit jejím mírně pokrouceným vzhledem. Dobře působí v kombinaci s rododendrony, růžemi a azalkami, navíc se její kompaktnější kultivary mohou využít na vřesovištích nebo skalkách (Heike 2008). V neposlední řadě má i hospodářskou hodnotu, a to hlavně v oblastech stavebnictví a nábytkářství. Její dřevo má ideální vlastnosti pro interiérové zpracování a sice je rovné, lehké a lesklé s malým množstvím drobných suků a celistvou strukturou. Krom interiérů se dřevo využívá i na železniční pražce, sloupy a základ pro výrobu papíru (Wellner, Charles 1975). Jak již bylo zmíněno výše, Pinus murrayana není naše původní dřevina, ale byla k nám počátkem 20. století introdukovaná spolu s ostatními poddruhy borovice pokroucené. Důvodem jejich introdukce bylo hromadné vymírání domácích borovic na onemocnění sypavkami, poškození škůdci, ale i na nedostatečnou odolnost vůči imisím. Mezi další introdukované druhy z tohoto období patří například borovice vejmutovka (Pinus strobus), borovice tuhá (Pinus rigida) a borovice Banksova (Pinus banksiana) pocházející ze Severní Ameriky a borovice černá (Pinus nigra) s borovicí rumelskou (Pinus peuce) z jižních částí Evropy (Kaňák, 2004). Jako pionýrská dřevina se osvědčila hlavně ve své domovině, kde obývá extrémní stanoviště, která jsou často pod útokem přírodních pohrom (požáry, sopečné erupce a vichřice). Takovéto lokality jí vyhovují hlavně kvůli téměř nulové konkurenci ostatních druhů rostlin, které by jí mohli zastínit, a tím u ní vyvolat růstovou stagnaci. Má extrémně vysokou míru přežití a prosperity na skalnatých a strmých stráních a produkuje veliké množství kvalitních semen s až 77% šancí na uchycení. Na našem území se její výskyt špatně zjišťuje, neboť se během vysazování v minulosti neevidovali jednotlivé poddruhy, a tudíž nemáme k dispozici přesný přehled, kde konkrétně se borovice Murrayova nachází. Z tohoto důvodu jsou ve výsledcích výskytu zahrnuty 4 z 5 poddruhů borovice pokroucené a sice borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená Murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená bolanderova (Pinus contorta subsp. bolanderia) s celkovým výskytem na 129,7 ha území České republiky (Vanc 2016). …více

Abstract:

Murray's twisted pine (Pinus murrayana) is one of the five subspecies of lodgepole pine (Pinus contorta) (Musil, Hamerník 2007). It originally comes from northwestern America, specifically from the states of Oregon and Washington, and from the Sierra Nevada range up to northern Baja California Norte. Because it is most commonly found in the Sierra Nevada region, it is nicknamed the Sierra Lodgepole pine (Krugman, Stanley, Jenkinson, James 1974). It has a narrow, conical habit and can grow up to 36 meters tall in its native habitat. It is not demanding on its habitat, tolerating poor, moist sands or marshy soils, but it thrives best on permeable, slightly nutritious, and acidic soil with plenty of sunlight. Because it comes from high mountainous regions, it is reliably frost-resistant in our conditions and can withstand strong weather conditions (storms). Another advantage is its resistance to climatic pollution, making it an ideal wood for urban conditions. It is most commonly used as an attractive pioneer wood for planting extreme habitats such as embankments. However, it can also be used in landscape architecture for urban and private plantings. With its slightly twisted appearance, it can replace the larger black pine (Pinus nigra) and can be combined with rhododendrons, roses, and azaleas. In addition, its more compact cultivars can be used in heathlands or rock gardens (Heike 2008). Finally, it also has economic value, particularly in the construction and furniture industries. Its wood has ideal properties for interior processing, being straight, light, and shiny, with a small amount of small knots and a complete structure. In addition to interiors, wood is also used for railroad ties, poles, and as a basis for paper production (Wellner, Charles 1975). As mentioned above, Pinus murrayana is not native to our region, but was introduced to us in the early 20th century along with other subspecies of lodgepole pine. The reason for their introduction was the mass extinction of native pines due to blister rust disease, pest damage, and insufficient resistance to pollution. Other introduced species from this period include white pine (Pinus strobus), pitch pine (Pinus rigida), and Jack pine (Pinus banksiana) from North America, and black pine (Pinus nigra) and Macedonian pine (Pinus peuce) from southern Europe (Kaňák 2004). As a pioneer species, it has proven itself mainly in its homeland, where it inhabits extreme habitats that are often under attack from natural disasters (fires, volcanic eruptions, and hurricanes). Such locations are suitable for it mainly due to the almost zero competition from other plant species that could shade it and thus cause growth stagnation. It has an extremely high rate of survival and prosperity on rocky and steep slopes and produces a large amount of high-quality seeds with up to 77% chance of germination. Its occurrence in our territory is difficult to determine because individual subspecies were not recorded during planting in the past, and therefore we do not have an exact overview of where the specific Murray pine is located. For this reason, the results of occurrence include 4 out of 5 subspecies of twisted pine, namely the true twisted pine (Pinus contorta subsp. contorta), Murray twisted pine (Pinus contorta subsp. murrayana), wide-leaved twisted pine (Pinus contorta subsp. latifolia), and Bolander's twisted pine (Pinus contorta subsp. bolanderia), with a total occurrence on 129.7 hectares of the Czech Republic territory (Vanc 2016). …více

Klíčová slova

Pinus murrayana rekultivace extrémní stanoviště výsypky

Keywords

Pinus murrayana reclamation extreme habitat dumps habitats

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

Obhajoba proběhla 23. 5. 2023
Vedoucí: Ing. Miroslav Kunt, Ph.D.
Oponent: Lukáš Martínek, DiS.

Citační záznam

Citovat tuto práci

Citace dle ISO 690:

STÁRKOVÁ, Michaela. \textit{Pinus murrayana, způsoby a~možnosti jejího využití nejen v~rekultivační praxi}. Online. Bakalářská práce. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. 2023. Dostupné z: https://theses.cz/id/zprkbu/.

@misc{Starkova2023thesis,
AUTHOR = "Stárková, Michaela",
TITLE = "Pinus murrayana, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi [online]",
YEAR = "2023 [cit. 2024-07-03]",
TYPE = "Bakalářská práce",
SCHOOL = "Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojůPraha",
NOTE = "SUPERVISOR: Ing. Miroslav Kunt, Ph.D.",
URL = "https://theses.cz/id/zprkbu/",
}

@misc{Starkova2023thesis,
AUTHOR = {Stárková, Michaela},
TITLE = {Pinus murrayana, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi},
YEAR = {2023},
TYPE = {Bakalářská práce},
INSTITUTION = {Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů},
LOCATION = {Praha},
SUPERVISOR = {Ing. Miroslav Kunt, Ph.D.},
URL = {https://theses.cz/id/zprkbu/},
URL_DATE = {2024-07-03},
}

{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Stárková
 | jméno = Michaela
 | instituce = Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
 | titul = Pinus murrayana, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi
 | url = https://theses.cz/id/zprkbu/
 | typ práce = Bakalářská práce
 | vedoucí = Ing. Miroslav Kunt, Ph.D.
 | rok = 2023
 | počet stran =
 | strany =
 | citace = 2024-07-03
 | poznámka =
 | jazyk = 
}}

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce

Zveřejněno v Theses:

světu

Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Krajinářská architektura

Práce na příbuzné téma

Lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích
Lucie Skibková
Biologie měkkýšů extrémních stanovišť
Tereza Kosová
Využití rostlin v extrémních podmínkách se zaměřením na možnosti jejich uplatnění ve vertikálních zahradách
Kateřina Čechová
Rekultivace výsypky Merkur XX
Bronislava Váňová
Posouzení současného stavu lesnické rekultivace výsypky Českých lupkových závodů Nové Strašecí z pohledu tvorby antropogenní půdy.
Soňa Semanová
Návrh odvodnění rekultivace vnitřní výsypky Vršovice
Michaela Bauerová
Návrh revitalizace Loučenského potoka jako východiska rekultivace výsypky Pokrok
Markéta SEMERÁDOVÁ
Možnosti lesnické rekultivace na výsypkách po těžbě úhlí na Karlovarsku
Jiřina Němečková

Všechny práce

Název

Vložil

Vloženo

Práva

Theses zprkbu zprkbu/2

23. 4. 2023

Složky

Soubory

thesis zaverecna_prace.pdf_

Mach, J.