Dopady mezinárodní obchodu s kávou na producentské rozvojové země

Lenka Bartůňková

Bakalářská práce

Impact of International Trade in Coffee on Producing Developping Countries

Anotace:

Nadprůměrné ceny kávy, způsobené dlouhodobou regulací trhu, přilákaly během druhé poloviny 20. století do tohoto odvětví řadu nových producentů. Když se pak trh v roce 1989 liberalizoval, klesly ceny postupně až na třicetileté minimum. Pokles cen má v současnosti negativní dopad na drobné pěstitele kávy, kteří nedosahují úspor z rozsahu, neboť pěstují kávu tradičním způsobem v malém množství, a nemohou tak cenově soupěřit s velkými plantážemi. Při úvahách nad řešením situace je nutné mít na paměti, že tito drobní pěstitelé produkují často kávu vyšší kvality, ale především, že jsou jejich pole místy s vysokým stupněm biodiverzity, které přebírají funkci mizejících deštných lesů. Mezinárodní organizace kávy se snaží situaci řešit globálně zvýšením požadavků na kvalitu obchodované kávy. Běžný spotřebitel může přispět k postupnému řešení situace nákupem kávy od drobných pěstitelů, nepřímo pomáhajících k zachování biodiverzity. Takovou kávu najde zájemce pod označením Shade Grown, nebo v menší míře Organic. Certifikát Fair Trade nevypovídá o ochraně přírody na farmě, ale je lepší volbou než káva bez certifikátu. Například díky tomu, že na Fair Trade kávě je vyznačena země původu a spotřebitel tak může své finanční prostředky vynakládat cíleně. Ekonomika Etiopie je na kávě závislá a propadem cen byla silně zasažena. Etiopie je původním domovem kávy, což znamená, že se zde nacházejí divoké druhy kávovníků, stejně jako hospodářsky významné kávovníky s geny, které jinde ve světě nenajdeme. Divoké kávovníky se často nacházejí v lesích, které jsou však káceny a závratným tempem mizí. Z hlediska budoucnosti pěstování kávy je nutné, aby byly původní populace kávovníků zachovány pro příští generace. Koupí Etiopské kávy přispěje spotřebitel k zachování celého odvětví a zvýšení zájmu o ochranu kávových lesů.

Abstract:

In the second half of the 20th century many new subjects entered the coffee producing business attracted by high coffee prices on the regulated market. When the regulations were lifted in 1989 prices dropped to a 30 year minimum. Low prices now have a negative impact on small producers who cannot compete with large plantation production because they do not attain economies of scales as they are growing coffee on small plots using traditional methods. When thinking about solutions to the current situation, we must not forget that these small farmers often produce coffee of higher quality and more importantly that their fields are areas of high biodiversity taking up the function of dissappearing rainforests. International Coffee Organization looks for global solutions like imposing higher quality standards on traded coffee. Individual consumers can help resolve the situation by buying coffee from small farmers whose production techniques are helping to conserve biodiversity. Such coffee can be found under the labels Shade Grown or Organic. Fair Trade certificate does not tell us anything about environmental protection, it is however still better than the purchase of none certified coffee. In Fair Trade coffee usually has a country of origin. By purchasing that coffee consumer can promote coffee production in that particular country. Ethiopia is highly dependent on coffee. It is also coffee's original home, meaning that it is also home to wild coffee plants and coffee plants with genes that can not be found anywhere else. Wild coffee plants are often found in forests that are however dissappearing fast. For the future of coffee growing it is necessary to conserve the original coffee population for generations to come. By purchasing Ethiopian coffee the consumer helps support the whole sector and raise interest in protection of coffee forests.

Klíčová slova

Etiopie, káva, Mezinárodní organizace kávy

Keywords

coffee, Ethiopia, International Coffee Organization

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 11. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 1. 2010
• Vedoucí: Dana Steinmetzová
• Oponent: Jarolím Antal

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program / obor:
Mezinárodní ekonomické vztahy / Mezinárodní obchod