Sport jako nástroj politiky nestátních národů. Případová studie fotbalu v Baskicku

PhDr. Jiří ZÁKRAVSKÝ

Disertační práce

Anotace:

Cílem mé disertační práce "Sport jako nástroj politiky nestátních národů. Případová studie fotbalu v Baskicku" je analyzovat užívání kopané jako nástroje politiky v kontextu baskického nacionalismu. Konkrétně tedy budu provádět analýzu užívání baskické fotbalové reprezentace jako nástroje politiky tamních nacionalistů tj. Baskické nacionalistické strany (EAJPNV) a nacionalistického proudu ezker abertzale a proměnu jejího využívání v letech 1895 až 2014. Je všeobecně známo, že politici mohou užívat sport jako nástroj politiky. V této souvislosti si velký počet osob vzpomene na olympijské hry v Berlíně v roce 1936 a jejich zneužití ze strany nacistů, na bojkotování olympijských her v období studené války zejména v letech 1980 a 1984 nebo na tzv. ping-pongovou mezi komunistickou Čínou a Spojenými státy americkými. Nicméně i za této situace se domnívám, že není možné zatím nalézt nějakou teorii užívání sportu jako politického nástroje, což platí taktéž o národech, které (zatím) nedisponují vlastním státem. V první části disertační práce operacionalizuji pojem "nacionalismus" a zabývám se charakteristikami národů, které dosud nedisponují vlastním státem, respektive nacionalismů usilujících o stát. Následně analyzuji užívání sportu jako nástroje politiky zejména v kontextu nestátních národů. Empirická část disertační práce je rozdělena do šesti kapitol. V první z nich se zabývám baskickým nacionalismem mezi léty 1895 až 1930. Věnuji se zejména samotnému formování baskického nacionalismu v kontextu úvah Sabina Arany. Aranovy primordialistické myšlenky měly taktéž významný vliv na soudobé užívání fotbalu jako nástroje politiky. Ve druhé empirické kapitole se zaměřuji na baskický nacionalismus v období republiky a během španělské občanské války. V této době existovalo Autonomní společenství Baskicka a baskická vláda využívala fotbal a konkrétně baskickou fotbalovou reprezentaci tehdy známou pod označením equipo Euzkadi jako nástroj sportovní diplomacie. Konec občanské války však znamenal taktéž pád republiky a zrušení autonomního statutu Baskicka. Třetí kapitola se tak zabývá obdobím frankistického Španělska mezi léty 1939 až 1977. Právě od tohoto roku, kdy došlo k legalizaci politických stran ve Španělsku včetně baskických, začíná následující kapitola, která je ohraničena rokem 1999. V této době znovu začalo existovat Autonomní společenství Baskicka a objevil se požadavek baskických nacionalistů na zoficiálnění tamních sportovních výběrů. Tento požadavek byl viditelný zejména v souvislosti s baskickým národním fotbalovým týmem. V této době nastupovala baskická fotbalová reprezentace k pravidelným přátelským zápasům, přičemž většina z nich byla spojena právě s požadavkem na mezinárodní uznání jejich fotbalového týmu a taktéž na nezávislost regionu. V roce 1999 zformoval předseda baskické vlády, tzv. lehendakari, Juan José Ibarretxe vládu, která následně připravila známý návrh na změnu baskického autonomního statutu a taktéž dále pracovala s požadavkem na zoficiálnění tamních sportovních reprezentací. Následně mezi roky 2009 až 2012 poprvé v historii Autonomního společenství Baskicka nevytvořila EAJPNV baskickou vládu a ta byla naopak sestavena prošpanělskými politickými stranami. Výše zmíněná politická strana se vrátila k moci v roce 2012 a v současné době se baskičtí nacionalisté stále dožadují zoficiálnění baskických sportovních výběrů. V poslední empirické kapitole a následně i v závěru práce shrnu své poznatky a představím výsledky výzkumu. Domnívám se, že baskičtí nacionalisté užívají sport či konkrétně fotbal a baskickou fotbalovou reprezentaci jako nástroj politiky,

Anotace:

přičemž je v historii baskického nacionalismu možné pozorovat všechny čtyři způsoby využívání sportu jako nástroje politiky, které byly blíže představeny v teoretické části práce. Nyní je taktéž dle mého názoru pozorovatelné, že baskičtí nacionalisté užívají sport více v kontextu sportovní (para)diplomacie než v předchozích obdobích.

Abstract:

The aim of my thesis "Sport as a Political Tool of the Stateless Nations. Case Study of football in Basque Country" is to analyze the football as a political tool in the context of the Basque nationalism. The main goal is to analyze especially the use of the Basque national football team as a political tool by the Basque nationalists, it means by Basque Nationalist Party (PNV) and by nationalist group that is called ezker abertzale, since 1895 to 2014. As is well known, the politicians can use sport as a political instrument. Many people are familiar with the Olympic Games in Berlin in 1936 and their abuse in the context of Nazism, with the boycott of the Olympic Games during the Cold War in the years 1980 and 1984, or with the Ping-Pong Diplomacy between the communist China and the United States of America. However, I think that we cannot find any theory of the using of sport as a political tool, especially in the context of the stateless nations. I study the term "nationalism" and the typical characteristics of the stateless nations in the first part of my thesis. I analyze the use of sport as a political tool in the context of the existence of stateless nations. I think that we can observe four types of the use of sport. I analyze these four types of the use of sport in the context of Basque nationalism in the empirical part of my thesis. The empirical part of my thesis is divided into six chapters. The first of them analyzes Basque nationalism since 1895 to 1930. I write especially about the forming of Basque nationalism in the context of Sabino Arana and his thinking about the Basque nation because Arana's primordialist ideology influenced the using of football as a political tool as well. I am interested in the Basque nationalism during the Spanish Second Republic and Spanish Civil War in the second chapter. The Basque Autonomous Community already existed in that time and Basque government used the football, especially the Basque national football team that was called equipo Euzkadi, as an instrument of the sports diplomacy. The end of the Spanish Civil War was the end of existence of the Spanish Republic and of the Basque autonomy as well. In the third chapter, I pay attention to the Francoist Spain and I write about the period 1939-1977. The political parties were legalized in 1977 and I finish this part in that year as well. The next chapter analyzes the time from 1977 to 1999. The Basque nationalists started to demand the officialization of their sport national teams and this demand was the most visible in the example of Basque national football team. The Basque footballers played some friendly matches and most of them were connected with the effort to play official games and to the Basque independence in that time as well. The Basque prime minister, lehendakari, Juan José Ibarretxe from PNV formed his government in 1999. His government prepared the famous project that wanted to change the relationship between Basque Country and Spanish state. They made efforts to officialize of Basque national teams as well. Later, there existed a non-nationalist government since 2009 to 2012; it was for a first time in the history of Basque Autonomous Community. Basque Nationalist Party returned to the power in the year 2012. The Basque nationalists still want the official sports representations and the Basque national football team is probably the most visible representative of them. I summarize my research and I present my conclusion in the last part of my thesis. I think that Basque nationalists use sport, not only the Basque national football team, as a political tool. We can observe all of four types of the use of sport as a political tool in the history of Basque nationalism. Now we can observe that Basque nationalists make use of the sport in the context of a sports diplomacy more than ever.

Klíčová slova

nacionalismus, (para)diplomacie, sport, kopaná, Baskicko

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 6. 2016

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 10. 2016
• Vedoucí: Doc. PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Doktorský studijní program / obor:
Politologie / Mezinárodní vztahy