Klinický a osobnostně-kognitivní obraz úzkostných poruch

Mgr. Zuzana Pokorná, Ph.D.

Disertační práce

Clinical, personality and cognitive profile of anxiety disorders

Anotace:

Na poli úzkostných poruch bylo provedeno rozsáhlé množství studií zaměřujících se na nejrůznější aspekty. V posledních letech je možné zaznamenat trend posunu od dílčích témat ke komplexnějšímu pojetí ve vztahu k prožívání a osobnosti jedince. Zvolila jsem proto specifický úhel pohledu skrze teorii významu manželů Kreitlerových a zaměřila se ne pouze na klinický obraz, ale také na kognitivně-osobnostní specifika. Zajímalo mne, zda existují určité charakteristické rysy jedinců s úzkostně-fobickou poruchou a zda je možné skrze studium této oblasti lépe porozumět osobnosti fobiků, úzkostných jedinců, pozadí rozvoje těchto emočních stavů a faktorům predisponujícím jedince k rozvoji úzkostných poruch. Rovněž jsem se snažila o porovnání fobických a úzkostných poruch. Psychometrické analýzy a analýzy klinického obrazu byly provedeny na souboru 688 respondentů, pro psychosémantické analýzy bylo vybráno 132 respondentů rozdělených do skupin s fobií, s úzkostnou poruchou, bez úzkostné symptomatiky. Ukázalo se, že dělení úzkostných poruch odpovídá spíše transdiagnostickým přístupům zdůrazňujícím blízký vztah emočních a úzkostných poruch než soudobým klasifikačním systémům. Jinými slovy, celé spektrum úzkostných poruch lze rozdělit do tří skupin – (a) dlouhodobě zvýšená úzkost (generalizovaná úzkostná porucha a sociální fobie), (b) vysoký úzkostný arousal (panická porucha, agorafobie), (c) konkrétní strachy (specifické fobie). Úzkostné symptomy lze rozdělit do dvou shluků – kognitivní symptomy a respiračně-vegetativní symptomy. Všechny úzkostné poruchy zvýšeně korelují s vysokou mírou aktuální anxiety, napětí, stresu a únavy. Dotazník SUP-I byl shledán reliabilním. Výsledky psychosémantických analýz potvrzují korelaci úzkostných poruch s určitými kognitivními, behaviorálními a afektivními vzorci. Úzkostní a fobičtí jedinci se v těchto charakteristikách liší. Úzkostní jedinci vykazují rigidní kognitivní schémata, nízkou flexibilitu, vysokou potřebu kontroly a aktivního ovlivňování prostředí, nadměrné zaměření na emoční vodítka, větší důraz na negativní prožitky a výrazně sníženou odolnost vůči dvojznačnostem. Fobičtí jedinci jsou více flexibilní, méně úzkostní, spíše inhibovaní se sklony k pasivitě a vyhýbání se aktivnímu utváření vlastního světa.

Abstract:

Comprehensive amount of studies concentrated on various aspects in the field of anxiety disorders has been already carried out. In recent years, the shift from partial subjects to more complex conception related to experience and personality of an individual can be observed. For that reason I have chosen specific frame of reference through the Theory of Meaning by Mr and Mrs Kreitler with focus not only on the clinical picture but on the personality and cognitive characteristics as well. I wondered if there are certain characteristic traits of individuals with anxiety - phobic disorder and if, by studying this area, we could come to better comprehension of phobic personality, anxious individuals, and background of development of these emotional states and of factors predisposing an individual to development of anxiety disorder. I have also endeavoured to carry out comparison of phobic and anxiety disorders. Psychometric analyses and clinical picture analyses have been executed on the group of 688 respondents; for psychosemantic analyses, 132 respondents were selected and divided into groups with phobia, anxiety disorder and without anxiety symptomatics. It appeared that classification of anxiety disorders corresponds rather to transdiagnostical approaches, emphasizing close relation of emotional and anxiety disorders, than to contemporary classification systems. In other words, the whole spectrum of anxiety disorders can be divided into three groups - (a) long-lasting anxiety (generalized anxiety disorder and social phobia), (b) high anxious arousal (panic disorder, agoraphobia),(c) particular fears (specific phobia). Anxiety symptoms can be divided into two clusters - cognitive symptoms and respiratory vegetative symptoms. All the anxiety disorders highly correlate with the high rate of relevant anxiety, strain, stress and fatigue. SUP-I questionnaire proved to be reliable tool. Results of psychosemantic analyses confirm the correlation of anxiety disorders with certain cognitive, behavioural and affective patterns. Anxious and phobic individuals differ in these patterns. Anxious individuals demonstrate rigid cognitive schemes, low flexibility, high need of control and active influence of surroundings, excessive focus on emotional clues, higher emphasis on negative experiences and significantly reduced resilience to ambiguities. Phobic individuals are more flexible, less anxious, rather inhibited with inclination to passivity and avoidance of active formation of their own world.

Klíčová slova

Úzkostné poruchy, fobie, význam, Kreitlerovi, teorie významu, panická porucha, psychosémantiku, anxiety disorders, phobia, meaning, Kreitler, panic disorder, psychosemantic, SUP-I

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 1. 7. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 27. 10. 2014
• Vedoucí: prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D.
• Oponent: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc., doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie (čtyřleté) / Klinická psychologie