Využití kvantifikace ošetřovatelské péče na gynekologicko-porodnickém oddělení

Nela HELEŠICOVÁ

Bakalářská práce

The use of nursing care quantification on the gynaecology obstetrical ward

Anotace:

Bakalářská práce na téma "Využití kvantifikace ošetřovatelské péče na gynekologicko-porodnickém oddělení" se zaměřuje na speciální ošetřovatelské výkony, které porodní asistentky na oddělení vykonávají. Teoretická část bakalářské práce blíže specifikuje samotný obor gynekologie a porodnictví s členěním jeho částí a metodami poskytované péče. V kapitole ošetřovatelská péče o ženy s gynekologickými problémy je definováno ošetřovatelství a ošetřovatelský proces, který je s poskytováním péče velmi spjatý. Důkladně popisuje kompetence, vzdělání a způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického personálu, který se na oddělení nachází, ale také samotné manažerské rozvrstvení personálu. Cílem práce bylo zmapovat speciální ošetřovatelské výkony, které se vyskytují na gynekologicko-porodnickém oddělení, zjistit jejich průměrnou časovou náročnost a určit u vybraných skupin pacientek časovou náročnost ošetřovatelské péče. Ke zmapování výkonů byla stanovena výzkumná otázka, která měla za cíl zjistit, jaký výkon se provádí na stanicích nejčastěji. První stanovená hypotéza předpokládala, že průměrné časové náročnosti jednotlivých výkonů se od sebe navzájem liší. Druhá hypotéza předpokládala, že průměrné časové náročnosti se u vybraných skupin pacientek liší. Empirická část byla realizována kvantitativním výzkumným šetřením. Výzkumné šetření vycházelo z "Metodiky kvantifikace ošetřovatelské péče pro stanovení počtu ošetřovatelské personálu", kterou vytvořili v roce 1999 Pochylá a Pochylý. Ve výzkumné části byla využita metoda strukturovaného pozorování. V první části se inventarizovaly výkony na stanicích operativní gynekologie a šestinedělí u 15 pacientek v průběhu denní dvanáctihodinové směny a výzkumný soubor tvořily pacientky. Ve druhé části se zjišťovaly průměrné časové hodnoty 27 výkonů z 30 naměřených hodnot a výzkumným souborem byly časové hodnoty jednotlivých výkonů. Ve třetí části tvořily výzkumný soubor tři skupiny pacientek po fyziologickém porodu, císařském řezu a ženy s rizikovým těhotenstvím, které byly pozorovány v průběhu 24 hodin. Důkladným výzkumným šetřením se inventarizací zmapovalo 27 výkonů, které se na stanicích zaregistrovaly. Nejfrekventovanějším výkonem bylo podávání léků per os a nejméně frekventovaným výkonem bylo cévkování močového měchýře a propuštění s dokumentací. Ve druhé části výzkumného šetření bylo zjištěno, že průměrná časová náročnost výkonů se od sebe navzájem liší a při porovnání dvou nejkratších výkonů se zjistilo, že aplikace léků subkutánně je rychlejší než podávání léků ústy. Ve třetí části byla zjištěna nejnáročnější celková ošetřovací doba u žen s rizikovým těhotenstvím, avšak rozdíl časové náročnosti mezi porovnávanými skupinami žen není statisticky významný. Vzhledem ke inventarizaci výkonů a stanovení jejich průměrných časových hodnot, může bakalářská práce posloužit jako podklad pro novou metodiku, která bude stanovovat počet ošetřovatelského personálu na stanicích gynekologie a porodnictví. Lze se domnívat, že časové hodnoty budou přínosné i pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří si mohou představit dobu trvání určitého výkonu.

Abstract:

The bachelor's thesis on "The use of nursing care quantification on the gynaecology-obstetrical ward" focuses on special nursing performances done by midwives in the department. The theoretical part of the bachelor thesis specifies the subject of gynecology and obstetrics with the division of its parts and methods of provided care. The nursing care and nursing process for women with gynecological problems is defined in the chapter of nursing, which is very closely related to provided care. It thoroughly describes the competencies, education and qualification of non-medical health care staff in the department, as well as the managerial stratification of the staff. The aim of the work was to map the special nursing performances occured in the gynecological and obstetric department, to find out their average time difficulty and to determine the time demands of nursing care in selected groups of patients. A research question had been asked to map the performance, which aims to find out what is the most common performance at stations. The first determined hypothesis presumed that average time demands of each performance differ from one another. The second hypothesis presumed that average time demands differ at selected group of patients. The empirical part was worked out through a quantitative research survey. The research was done in accordance with the Methodology of Nursing Care Quantification for the Enumeration of Nursing Staff, created in 1999 by Pochylá and Pochylý. In the research part, the method of structured observation was used. In the first part, performances at surgical gynecology and puerperium departments were recorded at 15 patients during the 12-hour day shift and the patiens formed the study. In the second part, the average time values of 27 outputs from 30 measured values were determined and the performances served as the research body. In the third part, the research group consisted of three groups of patients after physiological delivery, caesarean section and women at risk of pregnancy observed within 24 hours. Through a robust research survey were by inventories mapped 27 performances recorded at the stations. The most used performance was drug administration per os, but the least frequent one was bladder catheterization and discharge with documentation. In the second part of the research, it was found that the average time consuming performance varied from one another, and when comparing the two shortest performances it was found that drug administration was subcutaneously faster than oral medication. In the third part, the most demanding overall length of treatment was found at women with risk pregnancy, but the time difference between the comparative groups of women is not statistically significant. Due to the inventory of performances and the determination of their average time values, can this bachelor thesis serve as a basis for a new methodology that will determine the number of nursing staff at gynecology and obstetrics. It can be assumed that time values will be beneficial to healthcare professionals and patients too who can imagine the duration of a certain performance.

Klíčová slova

Ošetřovatelská péče, gynekologie, porodní asistentka, kompetence, kvantifikace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 5. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Alena Machová

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Porodní asistence / Porodní asistentka