JIHOČESKA UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Studijní program: B1301 Geografie Studijní obor: Geografie pro veřejnou správu KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ PROSTOROVÁ DISTRIBUCE LŮŽKOVÝCH KAPACIT A DOPROVODNÝCH SLUŽEB VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ TŘEBOŇSKA Bakalářská práce Vedoucí práce: Autor: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D Lenka Vrobelová 2010 Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D. za jeho odborné rady a připomínky. Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách. V Českých Budějovicích dne Podpis ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá kvantitativní a kvalitativní prostorovou distribucí lůžkových kapacit a doprovodných služeb ve vymezeném území Třeboňska. Na počátku se zabývám definicí cestovního ruchu a následně její teorií. V další části je rozpracována charakteristika vymezeného území, rozčleněna na fyzicko-geografickou a sociálně-geografickou část. V hlavní analytické části na základě vlastního sběru dat hodnotím kvantitativní lůžkovou kapacitu založenou na inventarizaci, kvalitu lůžkových kapacit a jejich doprovodné služby, dále lůžkovou kapacitu podle jednotlivě vytyčených mikroregionů a časoprostorové souvislosti rozložení lůžkových kapacit. Práci doplňuji o tabulky, grafy a mapy. Klíčová slova: cestovní ruch, Třeboňsko, potenciál cestovního ruchu, lůžková kapacita, doprovodné služby ABSTRACT: Bachelor thesis deals with quantitative and qualitative spatial distribution of bed capacity and ancillary services within a defined territory Trebon. At the beginning the thesis deals with the definition of tourism and consequently its theory. In the next section is developed characteristic of the defined area, divided into the physical-geographical and socio-geographical part. In the main analytical section based on my own data collection, I appraise the quantitative bed capacity based on the inventory, the quality of bed capacity and ancillary services, the bed capacity by individual micro regions, and time and space relation of distribution of bed capacity. The work is supplemented by tables, graphs and maps. Key words: tourism (tourist industry, tourist traffic), Trebon region, potencial of tourism, bed capacity, ancillary services OBSAH 1. UVOD............................................................................................................. 8 2. CÍL.................................................................................................................. 9 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE.............................................................................. 10 3.1. CESTOVNÍ RUCH .............................................................................. 10 3.2. CESTOVNÍ RUCH JAKO SYSTÉM................................................ 12 3.3. SLUŽBY CR A JEJICH KLASIFIKACE.......................................... 14 3.3.1.1. UBYTOVACÍ SLUŽBY A JEJICH KATEGORIZACE ......................................................... 15 3.3.1.2. SLUŽBY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ..................... 18 3.4. POUŽÍTÉ POJMY................................................................................ 19 4. METODIKA................................................................................................... 20 4.1. METODIKA VYMEZENÉ OBLASTI............................................... 20 4.1.1. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ................................................... 20 4.1.2. HRANICE CHKO TŘEBOŇSKO........................................... 20 4.1.3. VYMEZENÉ ÚZEMÍ TŘEBOŇSKA........................................ 21 4.2. CHARAKTERISTIKA .......................................................................... 22 4.3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ............................................................... 22 4.3.1. SBĚR DAT................................................................................... 22 4.3.2. TŘÍDĚNÍ SLUŽEB...................................................................... 24 4.3.3. PRÁCE S MAPOU...................................................................... 25 4.3.4. METODA VYHODNOCENÍ A ANALÝZY........................... 25 5. CHARAKTERISTIKA OBLASTI............................................................... 26 5.1. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA......................... 26 5.1.1. GEOGRAFICKÁ POLOHA....................................................... 26 5.1.2. GEOLOGICKÉ PODLOŽÍ, HOROPIS A GEOMORFOLOGIE....................................................................... 26 5.1.3. KLIMA......................................................................................... 27 5.1.4. HYDROGEOGRAFIE................................................................ 27 5.2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ............................. 28 5.2.1. VÝVOJ OSÍDLENÍ.................................................................... 28 5.2.2. OBYVATELSTVO ...................................................................... 29 5.2.3. NEZAMĚSTNANOST................................................................ 30 5.2.4. HOSPODÁŘSTVÍ........................................................................ 31 5.2.5. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA.......................................... 32 5.2.6. OCHRANA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................ 33 5.2.7. CESTOVNÍ RUCH NA TŘEBOŇSKU................................... 34 5.2.7.1. PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA TŘEBOŇSKA................... 36 6. ANALÝZA...................................................................................................... 38 6.1. CELKOVÉ HODNOCENÍ LŮŽKOVÉ KAPACITY ZALOŽENÉ NA INVENTARIZACI .......................................................................... 38 6.2. KVALITA LŮŽKOVÉ KAPACITY A NABÍDKA JEJICH DOPROVODNÉ SLUŽBY.................................................................... 42 6.3. ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONŮ......................... 53 6.3.1. TŘEBOŇ A OKOLÍ................................................................... 53 6.3.2. CHLUMECKO ............................................................................. 57 6.3.3. VITORAZSKO ............................................................................. 61 6.3.4. LOMNICKO-VESELSKO .......................................................... 65 6.3.5. KARDAŠOŘEČICKO................................................................. 68 6.4. ČASOPROSTOROVÉ HLEDISKO.................................................... 71 6.4.1. PŘED ROKEM 1989.................................................................. 71 6.4.2. PO ROCE 1989........................................................................... 71 7. ZÁVĚR............................................................................................................ 73 8. POUŽITÁ LITERATURA........................................................................... 75 9. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, MAP A OBRÁZKŮ.............................. 78 10. PŘÍLOHY......................................................................................................... 79 1. UVOD Cestovní ruch je významný společensko ekonomický jev, který představuje největší pohyb lidské populace nejen za účelem rekreace, ale i poznávání. Cestovní ruch a s ním spojené cestování vytváří jedno z největších světových i národních ekonomických odvětví.s Stále se dynamicky rozvíjí. Je největším tvůrcem pracovních míst a výrazně přispívá k zaměstnanosti. Podle WTO a WTTC1 tvoří v současné době 8,4 % celkové světové zaměstnanosti. Významnost dokazuje i jeho pozitivní vliv na dopravu, obchod, stavebnictví, bankovnictví, kulturu, sport. V neposlední řadě hraje pozitivní roli v rozvíjení a zlepšování podmínek v hospodářsky slabých oblastech. (Hrala,V.,1996) Vzhledem k tomu, že je cestování stále více neodmyslitelnou součástí našeho života, mají na jeho rozvoj neustálý vliv změny ve společnosti, ekonomice či životním stylu. Je proto velmi důležité tyto změny v co nejprvotnější fázi vnímat a přizpůsobit jim nabídku2. Aby byla atraktivita území efektivně zhodnocena, musí existovat optimální infrastruktura služeb. V rámci střední Evropy i EU představuje Česká republika (dále ČR) vcelku atraktivní destinaci, zvláště pro pestrou historickou minulost, kulturní památky a krásnou přírodu. Cestovní ruch v Jihočeském kraji je oproti jiným regionům v ČR nadstandardní, nadprůměrně aktivní a dynamický. Je dlouhodobě využíván, což ho řadí k turisticky atraktivním oblastem ČR. Jižní Čechy využívají především potenciálu významné geografické polohy, zachovalého přírodního bohatství, historických a kulturních památek, tradice, místního folklóru, lidových řemesel a lázeňství k vytvoření atraktivního prostředí pro zahraniční i české turisty. (Manuál rozvoje Jihočeského kraje ) Velice přitažlivé je v rámci Jihočeského kraje Třeboňsko, které patří mezi hojně navštěvovanou oblast tohoto kraje. Svým potenciálem vytváří vhodné prostředí pro pobyt v přírodě, rekreaci u vody, vodáctví, cyklistiku, rybářství, lázeňskou turistiku, poznávací turistiku a mnoho dalších aktivit. Oblast je významná tím, že se jedná o chráněnou krajinu, která byla výrazně ovlivněna člověkem. Ve své práci chci potvrdit významný vliv atraktivity lázeňství na Třeboň a jeho okolí. . Rybníkářský charakter krajiny a skutečnost, že se jedná o chráněnou krajinu a biosférickou rezervaci zapsanou v rámci programu Člověk abiosféra MAB UNESCO s velkým přírodním 1 WTO - Světová obchodní organizace, WTTC - Světová rada cestování a cestovního ruchu 2 www. businessinfo.cz, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cestovni-ruch/trendy-cestovniho-ruchu-v-evrope/1000498/34740/) [2009-12-10] 3 Manuál rozvoje Jihočeského kraje, dostupné z: http://www.jccr.cz/media/manual_pro_rozvoj_cestovniho_ruchu/manual-pro-rozvoj-cr-v-jck_final.pdf [2010-3-28] 8 potenciálem a krásnou přírodou na zbylou většinu území. S tím je spojena i kvalita a kvantita lůžkové kapacity. Proto nalezneme v oblasti pestrou nabídku ubytovacích zařízení, od nadstandardních lázeňských hotelů, až po méně náročné kempy a chatové osady, které jsou podle mého názoru na tomto území velmi oblíbené. Lze očekávat, že sehrají významnou roli v lůžkové kapacitě. Celé území bude prokazovat turistům spíše standardní služby. Sama Třeboň -lázeňské, společenské a kulturní centrum poskytne nejvyšší úroveň ubytovacích zařízení a nadstandardní doprovodné služby. 2. CÍL PRÁCE Cílem práce je provést inventarizaci lůžkových kapacit a vybraných doprovodných služeb ve vymezeném území, definovat je podle kvantity a kvality, graficky vyjádřit jejich prostorovou distribuci a pokusit se vysvětlit jejich časoprostorové souvislosti. Dále bych chtěla ověřit své hypotézy, které jsem si stanovila v úvodu. 9 3. LITERÁRNI REŠERŠE 3.1. CESTOVNÍ RUCH (dále jen CR) Problematikou CR se zabývá řada světových, domácích i místních autorů. Při tvorbě své práce jsem čerpala z publikací Cestovní ruch, ubytování, stravování a využití volného času od S.Hornerové a J. Swarbrooka, Geografie cestovního ruchu od V. Štěpánka, L. Kopačky, J. Šípa, Cestovní ruch od M. Heskové a kol, Cestovní ruch - výkladový slovník od M. Páskové a J. Zelenky, Cestovní ruch od V. Malé. Článek Vybrané přístupy ke studiu problematiky cestovního ruchu od J. Šípa a R. Klůfové (2003) se zabývá vývojem současné definice CR. V průběhu vývoje CR docházelo ke společenským, ekonomickým a dalším změnám, jež měly silný vliv na utváření a vývoj teoretických přístupů a vědeckých poznání. Ty postupně vymodelovaly definice a vymezení. Definováním CR se na úplném počátku zabývali Stradner (1905), Schullern (1911) či Morgenroth (1927). Jejichž snahou bylo odlišit CR od širšího pojmu cestování jako takového. Významnější pozornost mu začala být věnována na počátku 20. století. To je považováno za dobu intenzivního rozvoje cestování. V definicích se postupem času preferovalo postižení různých sociálních a ekonomických stránek cestovního ruchu. Byla zdůrazňována nepravidelnost a dočasnost cest, přepravní aspekt a vztahy mezi místem bydliště a cílovým místem cestování či motivace cestovního ruchu. Mezníkem ve výzkumu a definování CR jsou práce švýcarských klasiků W. Hunzikera a K. Krapfa (1942), kteří CR definují jako „Souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a není s ním spojena žádná výdělečná činnost". Položili základ ucelené teorie CR, která se stala východiskem pro další vývoj definování, hlavně v poválečném období. Počátkem 70. let vzniklo úsilí vyřešit problém definice a formulace obsahu CR. Rozvinula se diskuse, jejímž výsledkem bylo mnoho definicí lišících se pouze v detailech. Jednou z nejvíce akceptovatelných je formulace C. Kaspara (1975,1986), která pojímá CR jako „Souhrn jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není místem trvalého bydliště ani pracoviště". Úsilí ke sjednocení definice CR vyvinula také řada mezinárodních organizací. V roce 1991 na Mezinárodní konferenci o statistice CR v Ottawě pořádané Světovou organizací cestovního ruchu (WTO), byl podán jednotný návrh na unifikaci základních pojmů souvisejících s CR. Tak vznikla mezinárodně uznávaná definice CR (WTO 1991), podle které je CR definován jako „Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel této cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném 10 místě". Tato definice vylučuje z CR v rámci místa trvalého bydliště pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přestěhování za prací a dlouhodobé migrace. (Šíp, J., Klůfová, R., 2003) Z autorů, ze kterých jsem čerpala, považuje za nejvýstižnější definici CR podle WTO M. Hesková (1997), ovšem s větším důrazem na rekreační potřebu a vyloučením důvodu placené činnosti. Cestovní ruch podle Heskové je: „Dočasná změna místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. Z cestování je vyloučen důvod placené činnosti, přestěhování za účelem práce". M. Páskové a J. Zelenky, (2002) (Výkladový slovník) definici WTO rozšiřuje a charakterizují CR jako: „Komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a rekreace místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity". S. Hornorová a J. Swarbrook, (2002) (Cestovní ruch, ubytování, stravování a využití volného času) nezahrnují služební cesty, kde je hlavním smyslem práce, nikoli zábava, a definují CR jako: „Krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností." Štěpánek.V., Kopačka.L., Šíp.J., (2001) definuje cestovní ruch jako: „Obecně pojatý objekt představující reálný socioekonomický volný systém, jehož základními stavebními prvky jsou subsystém nabídky, subsystém poptávky, subsystém realizační a vazby mezi nimi představující toky turistů, služeb, informací a finančních prostředků". Tato definice je spjata s popisem předpokladů vzniku a rozvoje CR, kterými se budu zabývat v následující podkapitole.4 Problematikou předpokladů vzniku a rozvoje CR se zabývá více autorů, např. Šíp.J., Hrala.J., Malá.V., Gehinová.B.. Liší se pouze v pojmenování, ale podstata zůstává u všech stejná. Vybrala jsem si dělení podle Šípa.J.. Ve své práci jsem se v rámci CR zabývala službami, které CR nabízí. Poznatky o technice služeb cestovního ruchu jsem čerpala z publikace Technika služeb od J. Oriešky (1999), Cestovní ruch od V. Malé (1999) a Cestovní ruch od M. Heskové a kol. (2006). Dalšími zdroji informací pro mě byla publikace Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky na období 2010 - 2012. 4 Podkapitola 3.2 Cestovní ruch jako systém 11 Informace o území Třeboňska jsem čerpala z publikace Českobudějovicko - chráněná území ČR od Albrechta, J. a kol. (2003), kterou jsem použila na stanovení fyzickogeografické charakteristiky území. Oblasti Třeboňské pánve je věnována též publikace od D. Dykyjové s názvem Třeboňsko - příroda a člověk v krajině pětilisté růže. Dále jsem použila propagační materiály Turistický region Jižní Čechy, který vydala Jihočeská centrála cestovního ruchu s dalšími jihočeskými informačními centry, publikaci Třeboňsko - turistická nabídka mikroregionu, vydanou ve spolupráci s obecními úřady regionu Třeboňsko a propagační materiál Vítejte na Třeboňsku - přehled ubytování a dalších služeb, vydaný Informačním centrem v Třeboni, publikace Region Třeboň, vydané též Informačním a kulturním střediskem města Třeboně. Použila jsem též informace z rozvojového plánu Třeboňska. 3.2. CESTOVNÍ RUCH JAKO SYSTÉM Pojetí systému cestovního ruchu definuje publikace Geografie cestovního ruchu od autorů V. Štěpánka, L. Kopačky a J. Šípa (2001). Předpoklady cestovního ruchu dělí na lokalizační, selektivní a realizační. Prostřednictvím vazeb, které se vyskytují uvnitř systému cestovního ruchu, vznikají složité socioekonomické procesy probíhající v geografickém prostředí a čase na základě aktivace potenciálů cestovního ruchu. Jejich struktura je hierarchicky uspořádána a její komplementarita způsobuje to, že jeden potenciál vyvolává vznik dalšího, nebo dochází vzájemným spojováním ke vzniku nového potenciálu. Subsystém nabídky je tvořen lokalizačními předpoklady, subsystém poptávky je tvořen selektivními předpoklady cestovního ruchu. Nerovnoměrné prostorové rozložení těchto potenciálů vytváří základní předpoklady pro turistickou migraci účastníků CR z místa bydliště do místa pobytu. Stupeň aktivace těchto potenciálů je ovlivňován schopností optimálně využívat svůj potenciál CR v daném okamžiku. (Štěpánek.V., Kopačka.L., Šíp.J., 2001) 1. Lokalizační faktor - subsystém nabídky „Princip lokalizačního subsystému nabídky je založen na aktivacích primárních, sekundárních a terciálních absorpčních potenciálů CR. Ten je lokalizován do míst, která disponují pro cestovní ruch optimálními přírodními a společenskými atraktivitami, ale zároveň jsou tato místa dobře vybavena infrastrukturou služeb s optimální podporou institucionální sféry." (Šíp, Štěpánek, Kopačka, 2001) 12 Množství poptávky po nabídce pak určuje významnost lokality do formátu světového, evropského, národního, regionálního či místního významu. a) Primární potenciály určuje existence a rozmístění atraktivit přírodních i společenských. Využitelnost lokality, oblasti nebo regionu v cestovním ruchu je dána pestrostí, přitažlivostí a kvalitou těchto atraktivit. Mezi přírodní atraktivity řadíme : klima - určuje sezónnost, morfologické členění terénu, polohu místa a jeho prostorové vazby, hydrosféru, fytosféru a zoosféru, čistotu životního prostředí. Mezi společenské atraktivity řadíme: architektonické stavby a památky, technické památky, historická sídla, muzea, galerie, divadla, koncerty, festivaly, produkty cestovního ruchu - festivaly cestovního ruchu, produkty virtuální reality - zábavné parky, sportovní zařízení a sportovní události, národní, oblastní a lokální historie, tradici, zvyky, mýty, pověsti, folklór,gastronomii, jazyk b) Sekundární potenciál vytváří materiálně technickou základnu. Do lokality přináší příjmy, vytváří pracovní místa, oživuje centra měst, venkovskou krajinu a zvyšuje přitažlivost místa. Čím vyšší a kvalitnější atraktivity jsou, tím vyšší je sekundární potenciál. Na míře využívání těchto dvou potencionálů má rozhodující vliv destinační management a jeho marketingové schopnosti. Materiálně-technická základna vytváří v destinacích CR předpoklady realizace. Ubytovací a stravovací kapacity s širokou škálou služeb určují míru čerpání primárních potenciálů. Výstavba materiálně technické základny je vázána na využívání celé řady potenciálů, které rozhodují o výši investic, respektive o proveditelnosti budovatelského záměru.5 c) Terciální potenciál můžeme též nazvat destinačním managementem. Jeho úkolem je organizace, řízení, podpora rozvoje podnikatelské sféry, vzdělání, komplexní marketingové sledování a územní plánování. Je důležité vytvořit si dobrý destinační management, který bude vnímat danou lokalitu jako prvek lokálního, regionálního a národního rozvoje ekonomiky a jehož úroveň a propojenost bude vyjadřovat stupeň využití terciálního potenciálu na straně nabídky. 2. Selektivní faktory - subsystém poptávky Difúzní potenciál cestovního ruchu (poptávka) vznikal dlouhodobě na základě urbanizace, industrializace, kumulace kapitálu a znečišťování životního prostředí. Zvyšování 5 Sekundární potenciál více v kapitole 3.3 13 životní úrovně a volného času spolu s koncentrací obyvatelstva se staly rozhodujícími faktory pro vznik masového cestovního ruchu, který vytvořil prostředky k uspokojování potřeby regenerace duševních a fyzických sil člověka. Prostorová diferenciace se stala základním předpokladem turistické migrace. Z míst trvalého bydliště se rekrutuje účastník cestovního ruchu. Ten reprezentuje stranu poptávky uspokojovanou na trhu cestovního ruchu adekvátní nabídkou. Jeho rozhodování ovlivňuje řada faktorů. Mezi nimi mají dominantní postavení životní úroveň zájemce, kvalita životního prostředí dané destinace a v neposlední řadě i úroveň předkládané nabídky. 3. Realizační subsystém představující trh cestovního ruchu „Realizační subsystém představuje trh cestovního ruchu, kde dochází ke střetu potencionálů na straně nabídky a na straně poptávky. Ovlivňuje vznik a vývoj současného cestovního ruchu. Na trhu cestovního ruchu se pohybují touroperátoři, prodejci zájezdů, letecké společnosti, přepravci, ubytovatelé a stravovatelé. Na všechny tyto subjekty jsou kladeny nároky týkající se kvality služeb, vysoké aktuálnosti a rychlosti poskytovaných informací. Jednou z důležitých složek realizačního subsystému je doprava. Turistická migrace účastníků cestovního ruchu z místa bydliště je realizována poskytováním a zprostředkováním služeb doprovázených tokem finančních prostředků a kapitálu do tranzitních a cílových prostorů." (Šíp, Štěpánek, Kopačka, 2001) 3.3. SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU A JEJICH KLASIFIKACE Služby jako dominantní součást nabídky cestovního ruchu definuje V. Malá (1999) jako: „Ekonomickou činnost lidí, jejímž výsledkem jsou nemateriální hodnoty, které se projevují jako užitečné efekty pro spotřebitele služeb a rozumíme jimi všechny služby, které zabezpečují potřeby vzniklé v rámci cestovního ruchu." Obecná definice služby nejčastěji říká, že je to: „Takové vynaložení práce (živé i zhmotněné), při níž nevzniká hmotný výrobek, ale užitečný efekt." Podle Heskové a kol.(2006) jsou služby „Rozhodující součástí produktu cestovního ruchu. Představují heterogenní soubor užitečných efektů určených na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, tj. produkují je nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého a veřejného charakteru." Poznání služeb cestovního ruchu se odvíjí od poznání služeb jako takových. Mezi všeobecné znaky služeb patří: nemateriálnost služeb, vysoká spotřeba živé práce při jejich poskytování, začlenění vnějšího faktoru poskytování služeb. Vedle obecných znaků mají služby cestovního 14 ruchu své speciální znaky. Jsou jimi: časová a místní vázanost na primární nabídku CR, komplexnost a komplementarita, zastupitelnost, mnohooborový charakter a nevyhnutelnost jejich zprostředkování, dynamika a sezónnost poptávky, informace o jejich kvalitě. (Hesková.M., 2006) Aby byl optimálně využit potenciál, snaží se CR přizpůsobit strukturu služeb primární nabídce středisek CR. Podle M. Páskové, J. Zelenky (2002), které cituje M. Hesková (2006), jde o městské (kulturně - historické, administrativně - správní, obchodní), lázeňské středisko, středisko cestovního ruchu a rekreace (vodní sporty, turistika), rekreační obec, chatovou lokalitu (u vodní plochy, ostatní plochy) a výletní místo. Dále se snaží přizpůsobit kapacitu, strukturu a kvalitu služeb požadavkům jednotlivých druhů CR a poptávce turistů. (Hesková.M., 2006) Nejpoužívanějším členěním služeb CR je členění podle druhu služeb, které jsem převzala od V. Malé (1999), jež se podílejí na uspokojování potřeb účastníků CR a které se stávají nedílnou součástí trhu cestovního ruchu. Jsou to především služby: dopravní, ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, kulturní, společensko zábavné, lázeňské, zprostředkovatelské, informační, průvodcovské, obchodní, směnárenské, pojišťovnické, servisní a opravárenské, zdravotnické, komunální či služby půjčoven. Dalším kritériem je členění služeb na služby základní (dopravní, ubytovací a stravovací) a služby doplňkové. Základní se od doplňkových liší mírou nezbytnosti (základní služby doprovázejí a vytvářejí různorodý komplex všech ostatní služeb výše jmenovaných. (Malá.V.,1997) 3.3.1.1. UBYTOVACÍ SLUŽBY A JEJICH KATEGORIZACE Jelikož cílem práce je provést inventarizaci lůžkových kapacit a vybraných doprovodných služeb ve vymezeném území, definovat je podle kvantity a kvality, zabývala jsem se dále pouze ubytovacími službami, jejichž materiálně technickou základnu jsem nastudovala od Heskové.M., (2006) a Oriešky.J.,(1999). Ubytovací služby představují základní podmínku pro rozvoj CR , a to zejména pobytového, včetně uspokojování všech potřeb, které s přechodným ubytováním souvisejí. Ubytovací zařízení se dělí například podle způsobu výstavby, časového využití, velikosti, umístění, převažující klientely či podle druhu zařízení a jeho funkcí při uspokojování potřeb zákazníka. Všechna tato hlediska mají vliv na vybavenost a úroveň poskytovaných služeb ubytovacích zařízení. 15 Profesní svazy Asociace hotelů a restaurací České republiky a UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu - CzechTourism sestavily „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel" pro období let 2010 - 2012 (dále jen OJKUZ ČR).6 Materiál klasifikace má doporučující charakter. Slouží jako pomůcka pro zařazování ubytovacích zařízení do příslušných tříd dle minimálních stanovených požadavků s cílem zlepšení orientace spotřebitelů - hostů a zprostředkovatelů - cestovních kanceláří a agentur, zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními. Požadavky jsou uváděny jako minimální nabízená služba či vybavení vyhovující pro danou třídu. Klasifikace není obecně závazným právním předpisem. Je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, zda-li certifikaci podstoupí či nikoliv.7 Dle techniky služeb CR od J. Oriešky se ubytovací zařízení člení na: A) hromadná ubytovací zařízení, kde se dále rozlišují kategorie: - hotel, hotel garni, motel, botel, penzion - ostatní ubytovací zařízení - kemp, chatová osada a turistická ubytovna B) Individuální zařízení, tj. ubytování v soukromí Hotel je ubytovací zařízení s nejméně deseti pokoji, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovacích). Člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. Motel je ubytovací zařízení s nejméně deseti pokoji, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování.Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část.Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel 1*-4*. 6 Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízeni České republiky 2010-2012. Praha : AHR CR,UNIHOST, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, CZECHTOURISM, 1999. 24s. Dostupné z WWW: [citováno 2009-12-4] 17 znakům kvality objektu se lázeňská zařízení zařazují do čtyř kategorií, a to IA, I, II, III,. Nejvyšší požadavky musí splňovat kategorie IA, u ostatních kategorií se požadavky postupně snižují Ubytováním v soukromí se rozumí turistické ubytování v obytných místnostech objektů nebo pronájem samostatných objektů (byty, chaty, chalupy, rekreační domky), které vzhledem ke svému charakteru neodpovídá svým vymezením jednotlivým kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky MMR. Ubytování v soukromí se člení do čtyř tříd. (Štěpánek, V., Kopačka, L., Šíp, J.,2001) Novým druhem cestovního ruchu patřícím do tzv. měkkého cestovního ruchu je agroturistika. Jde o „Dovolenou na statku, turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, jejichž hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou, přímá spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek." (Pásková. M., Zelenka. J.,.2002). Za ubytování v soukromí ručí Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. V rámci cestovního ruchu jsou vymezeny objekty individuální rekreace (dále jen OIR). Jde o rekreační objekt ve vlastnictví vlastníka CR, který umožňuje realizaci rekreačních aktivit spadajících mimo veřejné formy CR (nekomerční). Jedná se o objekty tzv. druhého bydlení, zejména chaty, zahrádkářské domky, nevyužívané byty, rekreační domky, chalupy a další objekty. Nespadají do výše uvedené kategorizace ubytovacích zařízení. 3.3.1.2. SLUŽBY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Ubytovací zařízení poskytují hostům vedle ubytovacích služeb i řadu dalších doplňkových služeb. Požadavky na jejich poskytování jsou ve větší míře uplatňovány v ubytovacích zařízeních umístěných ve střediscích cestovního ruchu, v lázeňských místech a rostou s délkou pobytu. Rozsah a kvalitu služeb, které musí ubytovací zařízení poskytovat při uspokojování poptávky, nazýváme standardem služeb. Standard služeb ovlivňuje větší počet faktorů, hlavně charakter zařízení (ubytovací zařízení ve městě, rekreačním středisku, lázeňském městě, u vodní plochy apod.), osobní a věcné provozní předpoklady (náročnost služeb na prostorové předpoklady a technické vybavení např. sauna, bazén, garáž), klientela (zvyklosti, tradice, móda, vkus hostů - hosté na pracovní cestě, turisté, rodiny s dětmi atd.), pohotovost pracovníků (informační služby), sezónní vlivy (výkyvy v poptávce po službách), úroveň využití lůžkové kapacity (s růstem průměrné doby pobytu rostou požadavky na standard služeb). Jednotlivá ubytovací zařízení mají různý standard placených a neplacených služeb, které mají charakter doplňkových 18 služebubytovacího zařízení. 10 Čím je ubytovací zařízení jednodušší, tím menší rozsah služeb poskytuje. S výší kategorie roste standard poskytovaných služeb a více placených služeb přechází do skupiny služeb neplacených. (Hesková. M., a kol., 2006) 3.4. POUŽITÉ POJMY klasifikace - označení minimálních požadavků jednotlivých tříd ubytovacích zařízení standard a standardizace jsou chápány jako pojmy obecné stanovující požadavky na poskytované služby a vybavení kategorizace - proces, kdy dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií, proces zařazování zařízení poskytující služby do kategorie podle druhů zařízení, který vychází z typů poskytovaných služeb a způsobu jejich poskytování certifikace - označuje proces udělení Certifikátu a Klasifikačního znaku dle OJKUZ ČR pro období let 2010-2012 11 destinace CR - cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit CR a infrastruktury CR destinační management -soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci CR v dané destinaci lůžková kapacita - celkový maximální počet osob, který může být ubytován v daném ubytovacím zařízení nebo v daném městě, oblasti, regionu - lze rozlišovat turistickou lůžkovou kapacitu, ta udává počet osob(turistů), kterým je nabídnuto ubytování v komerčních ubytovacích zařízení za úplatu a rekreační lůžková kapacita, která udává počet osob, které se můžou rekreovat sami ve svých objektech (chaty a chalupy) bez úplaty. inventarizace - zjištění skutečného stavu věci (v tomto případě zjištění skutečného stavu lůžkové kapacity ve vymezeném území Třeboňska) 10 Konkrétní služby jsou vymezeny v metodice služeb 11 OJKUZ ČR 19 4. METODIKA 4.1. METODIKA VYMEZENÍ OBLASTI 4.1.1. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ Na základě získaných podkladů a mého subjektivního názoru jako obyvatele Třeboňska jsem vymezila území Třeboňska, Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (dále jen CHKO Třeboňsko). Tytéž hranice si vytyčila i agentura Destinace Třeboňsko zabývající se rozvojem na tomtéž území a obdobné má i Místní akční skupina Třeboňsko, která sdružuje města, obce, neziskové organizace, podnikatelské subjekty a občany v otázkách dalšího rozvoje venkova a především daného území. Oblast Třeboňska je charakteristická celou řadou společenských a zejména přírodních atraktivit. Osu tohoto území tvoří řeka Lužnice, v horním toku obklopená množstvím významných českých rybníků s charakteristickým rekreačním potenciálem. Důležitou dominantou je město Třeboň, centrum lázeňství, kultury a služeb. Takto vymezené území opodstatňuji také z důvodu hospodářské odlišnosti regionu, jež tvoří původ materiálního bohatství, zejména zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství. Oblast je významná též tím, že: „Jedná se o příklad ochrany kulturní krajiny výrazně pozměněné člověkem, která má přesto významnou ochranářskou hodnotu. Přírodní i kulturní faktory tak v evropském 12 kontextu vytvářejí z Třeboňska mimořádné území a dávají mu i vysoký rekreační potenciál." 4.1.2. HRANICE CHKO TŘEBOŇSKO Území je na S ohraničeno silnicí II. třídy vedoucí z Veselí nad Lužnicí do Kardašovy Řečice, pokračuje JV obcemi Mnich a Ratiboř a stáčí se k J na Roseč, Hatín, Plavsko a Stráž nad Nežárkou. Ze Stráže na Nežárkou pokračuje k J na Pístinu, u kóty 459 se stáčí do Bažantnice a Libořez, dál odbočuje k V, obchází z J Smírčí vrch a pokračuje k V k bodu nedaleko státních hranic, kde se prudce obrací k S a přechází na státní hranici s Rakouskem. Po státní hranici pak pokračuje k J a do místa poblíž osady Kraboš, kde odbočuje směrem k Z, pokračuje přes Kraboš do Nové Vsi, Záblatí, Žofíny Hutě, Hranic a Jakule a vede SSZ Lipnice až do Kojákovic, dále odbočuje SSZ ke kótě 480. Pokračuje k SV a pak odbočuje k SZ a vede do Spolí, odkud pokračuje k Z a pak odbočuje opět k S do Dunajovic. Z Dunajovic k SZ přes Slověnice dále k S přes Dvořiště do Smržova. Ze Smržova vede J od rybníka Vydymač k Z až SZ a pokračuje mezi rybníky Krčín a Ptačí blato až na silnici III 12 www. trebonsko.ochranaprirody.cz, dostupné z http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=834 [2009-10-21] 20 třídy vedoucí do Ševětína, přechází na hranici okresů J. Hradec a Č. Budějovice. Hranice okresů sleduje z Mazelova do Lhoty a pokračuje po silnici II. třídy k SZ do Bošilce dále k SZ, u kóty 431 přechází na silnici I. třídy z Českých Budějovice do Veselí nad Lužnicí. Po 13 této silnici vede k SV až do Veselí nad Lužnicí, kde se hranice oblasti uzavírá.13 4.1.3. VYMEZENÉ ÚZEMÍ TŘEBOŇSKA Vymezené území CHKO Třeboňska některé obce pouze protíná uprostřed jejich katastrálního území. Sběr informací by byl neefektivní a těžko zjistitelný. Zahrnula jsem je tedy celé do redukovaného zkoumaného území. Město České Velenice, které do CHKO nepatří, jsem do zkoumané oblasti zařadila, protože si myslím, že má pro oblast Vitorazska, které je částí Třeboňska, značný význam. Na druhou stranu jsem na jihu a jihozápadě redukovala obce, které zasahují do Novohradska a jsou tudíž v zájmu jiné zkoumaného úuemí. Obce Spolí a Kojákovice do Novohradské oblasti nepatří. Prochází jimi ale hranice CHKO. Tyto obce jsou okrajovými katastrálními obvody vesnic, které již nejsou charakteristické pro oblast Třeboňska. Z tohoto důvodu jsem je též vyřadila. Většina zkoumaného území spadá do obce s rozšířenou působností (ORP) Třeboň, na severu přibírá oblast Veselska patřící do ORP Soběslav a na severovýchodě oblast Kardašořečicka patřící do ORP Jindřichův Hradec. Linie redukovaného oblasti: České Velenice - Žofina Huť - Dvory n. Lužnicí - Hrdlořezy -Bor - Cep - Hrachoviště - Branná - Domanín - Břilice - Dunajovice - Smržov - Záblatí -Lhota - Bošilec - Horusice - Veselí nad Lužnicí - Drahov - Kardašova Řečice - Mnich -Ratibořice - Roseč - Hatín - Plavsko - Dvorce - Dolní Lhota - Staňkov - státní hranice s Rakouskem. Celková katastrální výměra vymezeného území činí 76 876 ha (768,76 km2 ), tj. 7,6 % z celkové rozlohy Jihočeského kraje. Území se skládá z 38 obcí a 63 katastrálních obvodů. Na vymezené ploše jsem vytyčila pět mikroregionů, které použiji pro potřeby dalších charakteristik, odlišností a utřídění sesbíraných dat v analytické části. a) Třeboň a okolí b) Chlumecko c) Vitorazsko, d) Kardašořečicko e) Lomnickoveselovsko 13 http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/res/data/073/010618.pdf [2009-10-21] 21 Mapa č. 1 Vymezené území Třeboňska Mapa č. 2 Mikroregiony vymezeného území Třeboňska 4.2. CHARAKTERISTIKA Vymezené území jsem v rámci charakteristiky nejprve začlenila, následně jsem se zabývala jeho geologickým vývojem, horopisem a geomorfologií, klimatem, vodopisem. Dále socioekonomickým popisem s podkapitolami obyvatelstvo, nezaměstnanost, hospodářství. V dalších kapitolách jsem se zabývala životním prostředím, dopravní infrastrukturou a charakteristikou cestovního ruchu typického pro oblast Třeboňska. 4.3. METODIKA ZPRACOVANÍ 4.3.1. SBĚR DAT Zpočátku jsem prostudovala odbornou literaturu doporučenou vedoucím bakalářské práce. V rámci sběru dat jsem navštívila centrálu Českého statistického úřadu v Č. Budějovicích, Finanční odbor - agendu místních poplatků v Třeboni, výstavu Jihočeský kompas pořádaný v Č. Budějovicích prezentující města a oblasti jižních Čech a informační centra na území Třeboňska. Při návštěvě Statistického úřadu jsem zjistila, že je možné provést výčet subjektů na základě OKEČ (Oborové klasifikace ekonomických činností) ve vybraných obcích. Tato služba je však účtovaná a takové zpracování by bylo finančně nákladné. Veřejně přístupná je pouze databáze Hromadných ubytovacích zařízení podle obcí. Tyto informace jsou však 22 neúplné, neboť registrace byla nepovinná a přihlásily se do ní pouze obce, které chtěly. Tyto údaje můžeme nalézt na stránkách Českého statistického úřadu.14 Na agendě místních poplatků jsem získala seznam subjektů odvádějících místní poplatek za rekreaci na katastrálním území Třeboně. Tato informace pro mě měla velký význam. Stala se mým odrazem při dalším sběru dat, a to především v Třeboni. Od ostatních obcí jsem dostala informace telefonicky či emailovou poštou. Další údaje bylo možné vyhledat v propagačních materiálech informačních center, která do svých výtisků a databází řadí subjekty ochotné spolupracovat při zprostředkování obchodu ze strany působících center. Nespočet takovýchto materiálu bylo možno získat při návštěvě výstavy Jihočeský kompas, kde se prezentovala jednotlivá informační centra. Další materiál jsem získala terénním průzkumem dané oblasti. Důležitým zdrojem informací byly i internetové stránky, především seznam firem či subjektů provozujících ubytování, dále pak různé katalogy ubytování uvedené jako zdroj v tabulkách s ubytovacími zařízeními v příloze. Za účelné považuji i informace získané přímo na OÚ jednotlivých obcí, neboť je zde povinnost odvádět místní poplatky za rekreaci . Na druhou stranu existují subjekty, které tuto povinnost porušují a ubytovávají klienty načerno. Tato skutečnost je těžko prokazatelná, ale zjistitelná. Veškeré kontakty na osoby nebo subjekty poskytující služby v oblasti ubytování jsem získala kombinací všech těchto databází a seznamů. Tato data jsem shromáždila v tabulce, kde jsem zjišťovala název ubytovacího zařízení, případně jméno osoby, adresu, počet lůžek, typ ubytovacího zařízení dle stanovené klasifikace, počet hvězdiček. S touto kategorií je trochu potíž. Právě hvězdičky jsou nejznámějším ukazatelem, který pomáhá předem odhadnout úroveň ubytovacího zařízení. U nás tato klasifikace ale není povinná ani závazná, a tak jsem narazila na to, že klasifikaci hvězdiček používají spíše hotely a penziony ve větších městech. Další oblastí mého sběru dat byly doprovodné služby, které jsem si definovala v následující podkapitole. Do tabulek jsem si zapisovala též kontakty zdrojů, ze kterých jsem čerpala. K socioekonomické charakteristice jsem počty obyvatel získala na Českém statistickém úřadě k 1.1.2009, nezaměstnanost na portálu ministerstva práce a sociálních věcí k prosinci 2009. Posledním sběrem dat byly objekty individuální rekreace, které jsem si za jednotlivé katastry zjistila telefonicky, protože v současné době k této problematice neexistují žádná 14 http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/okresy/CZ0313 [2009-10-10] 23 nová data. Poslední jsou publikovaná ve Statistickém lexikonu obcí ČR z roku 1992. Tuto problematiku nebudu nijak hlouběji analyzovat, pouze se zmíním o jejím rozložení v území. 4.3.2. TRIDENI SLUŽEB V rámci hodnocení ubytovacích služeb jsem vycházela z kategorizace dle J. Oriešky (1999) a OJKUZ ČR, kterou jsem si mírně upravila. Do hromadných ubytovacích zařízení řadím: hotel, hotel garni, motel, penzion. Kategorie kemp a chatová osada spojuji a hodnotím společně. Součástí lůžkové kapacity turistických ubytoven jsou i zařízení, která jsou využívána pouze o letních prázdninách a přes rok slouží jako internáty zdejších středních škol. Doprovodné služby ubytovacích zařízení jsem si po konzultaci s vedoucím práce p. Šípem pro lepší vyhodnocení rozdělila do kategorií standard, nadstandard, exklusivní služby, které mi přinesou jasný pohled na to, jaké služby ve vymezeném území převládají a jaký typ ubytování nabízí nejkvalitnější doprovodný servis. V rámci hodnocení jsem se zabývala i intenzitou nabízených služeb v přepočtu na počet ubytovacích jednotek a lůžkovou kapacitu. standardní služby: ■ restaurace ■ prodej suvenýrů, map a průvodců ■ půjčovna kol ■ půjčovna sportovních potřeb ■ infocentrum ■ bar, kavárna, vinárna, pivnice ■ internet ■ hřiště (na nohejbal, basketbal, volejbal, fotbal) ■ dětské hřiště ■ tělocvična,petangue, stolní tenis,...) ■ parkoviště ■ bezbariérový přístup ■ úschovna kol ■ zahrada ■ gril ■ obchod, kiosek ■ herna (šipky,kulečník,spol. hry) ■ tenisový kurt ■ směnárna ■ zajišťování různých služeb (wellnes, exkurze,.....) ■ pořádání oslav, večírků, svatby horolezecká stěna, pracovních nadstandardní služby: ■ půjčovna lodí ■ sportovní hala, lanové centrum ■ non-stop bary ■ tanec, disco ■ pořádání kongresů, setkání, školení, kurzů ■ sekretářské služby ■ venkovní bazén ■ krytý plavecký bazén ■ sauna ■ solárium ■ fitness, posilovna ■ praní, žehlení ■ kosmetické služby (kadeřnictví, manikúra, pedikúra), masáže ■ půjčovna aut ■ rybářské povolenky ■ jízda na koni ■ soukromá pláž ■ průvodce 24 exklusivní služby: ■ bowling ■ all inclusive ■ squash ■ golf a minigolf ■ wellnes centrum ■ ricochet 4.3.3. PRACE S MAPOU Před samotnou tvorbou map jsem musela vlastním šetřením získat data, techniku sběru dat uvádím v kapitole Sběr dat. K tvorbě map jsem použila program ArcGis, verze 9.1. od společnosti ESRI (1999 -2005). Jde o geografický informační systém, který umožňuje ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data, tzn. data o geografické poloze prvků či jevů v území. Získané údaje jsem vkládala do tabulek pomocí aplikace Microsoft Excel. Hotové externí tabulky jsem dále musela propojit s ArcGisem. K tomu jsem použila program Microsoft Access. Po propojení dat jsem již mohla vytvářet mapy. Nejdříve jsem si nastínila mapu vymezeného území Třeboňska s vodními plochami a toky a mapu mikroregionů. Ke tvorbě mapy lůžkové kapacity v obcích na Třeboňsku v roce 2009 jsem použila metodu kartogramu, jež nám ukazuje prostřednictvím odstupňované škály barev, které obce mají nejvyšší počet lůžkové kapacity. Další mapa, kterou jsem vytvořila, byla lůžková kapacita obcí dle typu ubytovacího zařízení (dále jen TUZ). Zde jsem použila metodu kartodiagramu, která ukazuje, jaké je v obcích zastoupení jednotlivých ubytovacích zařízení. Jeho velikost je závislá na lůžkové kapacitě dané obce. V ArcGisu jsem vytvořila též rozložení rekreační lůžkové kapacity OIR, mapu hustoty lůžkové kapacity dle obcí. K účelu charakteristiky území jsem použila tematické mapy CHKO Třeboňska, které jsou k dispozici v příloze. 4.3.4. METODA VYHODNOCENÍ A ANALÝZY Všechna získaná data jsem vložila do tabulek a podle potřeby prováděla různé matematické výpočty pro lepší hodnocení. Zjistila jsem celkové i dílčí počty zařízení, lůžek, podíl jednotlivých TUZ na ubytovací a lůžkové kapacitě. Pro potřeby analýzy dat jsem zjišťovala intenzitu nabízených služeb k počtu jednotlivých TUZ i k počtu lůžkové kapacity a vše graficky znázornila. Dále jsem si vymezené území Třeboňska rozdělila do mikroregionů, kde jsem se zabývala počtem lůžek, kvalitou a doprovodnými službami a jejich vlivem na rozmístění. Hledala jsem souvislosti v rozmístění jak z prostorového, tak z časového hlediska. 25 5. CHARAKTERISTIKA OBLASTI 5.1. FYZICKOGEOGRAFICKA CHARAKTERISTIKA 5.1.1. GEOGRAFICKÁ POLOHA Mapa č. 3 Geografická poloha Třeboňska v rámci Jihočeského kraje Vymezené území Třeboňska se rozprostírá v chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko, která zaujímá část Třeboňské pánve mezi městy Veselí nad Lužnicí a České Velenice v jihovýchodní části Jihočeského kraje při hranicích s Rakouskem. Podstatná část oblasti leží na území okresu Jindřichův Hradec, okrajově zasahuje od okresů Tábor a České Budějovice. Geografická poloha je vymezená na mapě č.3 Zdroj: vlastní tvorba 5.1.2. GEOLOGICKÉ PODLOŽÍ, HOROPIS A GEOMORFOLOGIE „Podloží je budováno horninami moldanubika, vyskytují se zde horniny předprvohorního i prvohorního stáří. Tektonicky podmíněná pánev je vyplněna usazeninami svrchnokřídového až třetihorního stáří. Svrchnokřídové sedimenty, především klikovské souvrství, jsou plošně nejrozsáhlejší a nejmocnější výplní, tvoří ji střídající se vrstvy písků, štěrků, pískovců, slepenců, a jílovců. Sedimenty třetihorního stáří vývojově patří k mělkovodním jezerně-říčním sedimentům. Z kvartérních usazenin jsou plošně nejrozsáhlejší pleistocenní pokryvy fluviálních štěrků a písku v říčních nivách Lužnice a Nežárky. Holocenní sedimenty představují nejmladší vrstvy fluviálních štěrků a písků, nivní a svahové hlíny, sedimenty vodních nádrží, kyselé slatiny a oligotrofní rašeliny Z hlediska geomorfologického a z hlediska ochrany přírody je významný výskyt vátých písků. Do okrajových partií pánve zasahuje pásmo vyvřelých hornin krystalinika, kde má krajina na rozdíl od ploché Třeboňské pánve kopcovitý charakter, oblast Homolka, Maršovina. V západní části oblasti Třeboňska se projevuje převážně plochý reliéf podcelku pánve Lomnické, ve východní části se projevuje zvlněný reliéf Kardašořečické, Chlumecké a Maršovské pahorkatiny. Třeboňská pánev má mírný sklon od jihu k severu a rozkládá se v nadmořské výšce od 410 m u Veselí nad Lužnicí, po 550 m na vrchu Homolky".(Albrecht.J., a kol., 2003 ) 26 Předpoklady cestovního ruchu - z hlediska potencionálu cestovního ruchu na Třeboňsku je reliéf důležitým faktorem, neboť se jedná o pánev, která má převážně rovinný až mírně pahorkatinný charakter a vytváří optimální podmínky k turistice a cykloturistice. Pokleslé sníženiny byly zatopeny vodou a vytvořily rybníky. Navíc v průběhu celého vývoje docházelo v pánvi k sedimentaci písků a štěrkopísků, po jejichž těžbě vznikly zatopené lomy dnes využívané k vodní rekreaci. Docházelo i k sedimentaci rašeliny, která slouží jako surovinový prvek pro fungování zdejších slatinných lázní. Krom toho rašeliny vyvolaly vznik blat a s tím související blatskou architekturu a kulturu . 5.1.3. KLIMA „Třeboňsko leží v mírném pásmu Evropy. Většina území patří do mírné teplé klimatické oblasti, do klimatických jednotek s dlouhým teplým létem a krátkou mírnou teplou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je ve střední části území (Třeboň 7,8 0C) a průměrné roční úhrny atmosférických srážek dosahují 570 mm. Pro Třeboňsko jsou charakteristické četné inverze s bezvětřím a mlhami. Průměrná délka trvání souvislé sněhové pokrývky je 5060 dní s maximem 20-30 cm. Převládají západní a jihovýchodní větry." (AlbrechtJ., a kol., 2003 ) Předpoklady cestovního ruchu - z hlediska potencionálu cestovního ruchu je vedle zeměpisné polohy a vzdálenosti od moře pro klima rozhodující nadmořská výška a reliéfová členitost oblasti. Třeboňsko se rozprostírá v pánvi jižní části Čech. Proto se zde vyskytují vyšší teploty. Rozsáhlé vodní plochy oblasti Třeboňska působí jako tepelný akumulátor, který zvyšuje teplotu vzduchu zvečera a zrána, takže denní průměry jsou pak vyšší než v jiných oblastech o stejné nadmořské výšce, ale bez vodních ploch. 5.1.4. HYDROGEOGRAFIE „Přirozenou osou oblasti a tokem odvodňujícím podstatnou část Třeboňska je řeka Lužnice, jejíž délka toku v CHKO je 75 km, přičemž v horní části až po rybník Rožmberk bohatě meandruje. V jejím okolí bylo vyhlášeno několik přírodních rezervací, nachází se zde velké množství chráněných rostlinných a živočišných druhů. V této části se rovněž nachází přes 500 trvale zvodnělých tůní a starých meandrů." (J. Albrecht a kol., 2003) Dalším větším tokem je řeka Nežárka, odvodňující v délce 28,5 km severovýchodní část Třeboňska a vlévající se ve Veselí nad Lužnicí do Lužnice. Obě řeky jsou atraktivní zejména pro vodní turistiku. Dalším větším tokem je říčka Dračice, která se vlévá do řeky Lužnice. Na horním toku bývaly hráze k náhonu vody na hamry. 27 Pro Třeboňsko je charakteristická nesmírně složitá síť umělých stok a kanálů. Slouží k vypouštění a napájení rybníků, které jsou charakteristickým krajinným fenoménem oblasti a základem tradičního třeboňského rybářství založeného na chovu kaprů. Nejznámější umělé kanály jsou Nová řeka (13,5 km) a Zlatá stoka (47 km). Mezi další význačné toky v oblasti Třeboňska patří Koštěnický potok, Spolský a Miletinský potok. Dominantním krajinným prvkem Třeboňska jsou rybníky, které mají rozhodující význam pro protipovodňovou ochranu oblasti. Z 465 rybníků na území CHKO/BR je největší Rožmberk o rozloze 658 ha (vodní plocha 489 ha). Další významné rybníky: Horusický velký, Záblatský, Svět, Opatovický, Kaňov, Velký Tisý, Hejtman, Staňkovský. „Rybníky na Třeboňsku tvoří celkem 16 vodohospodářských soustav, které se převážnou většinou nacházejí v povodí Lužnice a Nežárky. Většina z nich pochází z 16. století, kdy na Třeboňsku působili významní rybníkáři. Téměř 85 % rybníků je v současnosti ve vlastnictví Rybářství Třeboň a.s.." (J. Albrecht a kol, 2003) Nejvíce rybníků je koncentrováno ve střední a horní části oblasti, při povodí řeky Lužnice uměle vybudovaného kanálu Zlatá stoka a dále pak v Chlumské rybniční soustavě. V mikroregionu Vitorazska a Kardašořešicka je jejich hustota nízká, vyskytuje se tam několik menších rybníků. Významné jsou vodní plochy starých vytěžených pískoven (Tušť, Halámky) nebo rybník Holná (Roseč). Předpoklady cestovního ruchu - z hlediska potencionálu cestovního ruchu je hydrologický potenciál největším turistickým lákadlem vymezeného území Třeboňska, neboť se jedná o oblast, která je jedinečná koncentrací vodních ploch. Územím protékají dvě významné řeky - Lužnice a Nežárka a vodní kanál Nová řeka, které jsou hojně využívány k vodní turistice. Charakteristické rybníky pak můžeme rozdělit na rekreační - sloužící k rekreaci a koupání, a chovné - využívané k rybaření. Rybniční stavitelství a jeho systémy kanálů a rybníků vytváří unikum technické památky. Hydrologická mapa jako příloha č.8. 5.2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA 5.2.1. VÝVOJ OSÍDLENÍ Dle D.Dykojové první zmínky o osídlení sahají do 12. stol., kdy územím Třeboňska vedly Vitorazské stezky a na jedné z nich vznikla Třeboň. První kolonisté museli překonat nepřístupné lesy, rašeliniště a močály.Vlastní území Třeboňska tak bylo definitivně osídleno na přelomu 13. a 14. stol.. Svého významu a bohatství však nabylo až za vlády Rožmberků. V 15. stol. začala doba budování rybníků. Důležitý je též vznik pivovarnictví, rozvoj tradičních odvětví jako rybářství, sklářství či lesní hospodářství. V době třicetileté války 28 postihlo třeboňské panství na desítky let strádání a velká morová epidemie. Následně se stalo vlastníkem Schwarzenberků a začalo se pomalu vzpamatovávat. Hojné zásoby slatinyz rašelinišť vedly k založení třeboňské lázeňské tradice. Třeboň se stala okresním městem a sídlem některých dalších úřadů. K intenzivnějšímu rozkvětu přispěla výstavba železnice z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic. Druhá světová válka si i zde vyžádala své oběti a následný odsun Němců v oblasti Vitorazska přispěl k výraznému poklesu obyvatel. Po válce pronikal do měst první větší průmysl (do Třeboně oděvní závod Otavan). Město obdrželo lázeňský statut. (Dykyjová. D., 2000 a 15) Předpoklady cestovního ruchu - z hlediska potenciálu cestovního ruchu mají význam historické, kulturní a technické památky, které vznikaly a rozvíjely se s vládou Lucembruků, Rožmberků a Schwanzenberků. Přispěly k zapsání na seznam městské památkové rezervace v Třeboni a k vytvoření selského baroka a blatské architektury. Výstavba kulturně technické památky rybniční soustavy s umělými kanály v 16. století. a vytvoření rybářského a rekreačního potenciálu u vody se staly významným prvkem pro předpoklady CR. 5.2.2. OBYVATELSTVO Na území Třeboňska můžeme evidovat k 1.1.2009 37 358 obyvatel, z toho bylo 51% žen. Průměrná hustota zalidnění je 48,6 obyvatel/ km2. S touto hustotou patří k jednomu z nejřidčeji osídlených území v naší zemi. Pro srovnání hustota zalidnění v ČR se pohybuje okolo 130 obyvatel/km2, v Jihočeském kraji 62 obyvatel/km2. Nejmenší hustota obyvatel je v Cepu (5,3 obyv./km ). Nejvyšší hustota obyvatelstva je v Českých Velenicích, a to 290 obyv./km2. Tato skutečnost je dána tím, že město vzniklo poměrně rychle na malém území, díky dynamickému rozvoji železnice a opravárenským dílnám. Přesto má mikroregion, ve kterém se nachází, nejnižší hustotu osídlení z celého vymezeného území Třeboňska. Podílelo se na něm vysídlení německých obcí v poválečné době a zřízení širokého hraničního pásma. Na území Třeboňska je nepříznivá věková struktura. V posledních letech dochází ke snižování počtu obyvatel přirozenou cestou. V mikroregionech Vitorazsko a Lomnickoveselko počet obyvatel mírně klesá, zatímco v Třeboni a okolí, Chlumecku a a Kardašořečicku mírně stoupá. Celkový počet obyvatel tedy stagnuje. Na celkovém zvýšení počtu obyvatel se podílí saldo migrace.Věkovou strukturu obyvatelstva tvoří 13,9 % obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14), kde převládá mužská populace. 70,5% připadá 15www.trebonsko.ochranaprirody.cz, dostupné z: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=834 [2009-12-15] 29 na produktivní obyvatelstvo, kde je opět výraznější mužská populace. 15,6 % tvoří obyvatelstvo postproduktivní (65 a více), kde dominuje ženská populace. I v oblasti Třeboňska jako ve zbytku ČR je znát trend stárnoucí populace, kde postproduktivní složka převládá nad předproduktivní. Průměrný věk ve vymezené oblasti dosahuje 42 let. Na území Třeboňska se nachází 13 obcí s méně než 200 obyvateli. V následujících městech žije 67% obyvatel. Jsou jimi Třeboň, Veselí nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice a Kardašova Řečice, Chlum u Třeboně (městys), Lomnice nad Lužnicí a Stráž nad Nežárkou. Tato města tvoří ve většině případů centra vymezených mikroregionů. Sídelní struktura vymezeného území Třeboňska v příloze č. 9. Demografický vývoj a možnosti ekonomického rozvoje jsou ovlivňovány přítomností CHKO Třeboňsko. Plyne omezení z ochrany přírody, ale na druhou stranu má vysoký rekreační potenciál. Kvalita života obyvatel v jednotlivých obcích úzce souvisí s dostupností služeb, pracovních míst a ekonomickou prosperitou. Tam, kde sídlí významnější hospodářské organizace a soustřeďuje se vyšší občanská vybavenost, si obce zachovávají svoji velikost a lepší kvalitu života. Oproti tomu tzv. nestřediskové obce, jsou na výrazně nižší úrovni. Dochází k útlumu podnikatelských aktivit, zhoršuje se dostupnost základních služeb a oblasti se vylidňují. Velká řada těchto sídel již neplní funkci obytnou, ale většinou pouze rekreační. Kriminalita oblasti není nijak abnormální. Se zvyšujícím počtem turistů v období letní sezóny se zvyšuje, přibývá kapesních loupeží, krádeží kol a vykrádání stanů. V období zimy zase vloupání do opuštěných rekreačních chat a chalup. 5.2.3. NEZAMĚSTNANOST Průměrná míra nezaměstnanosti ve vztahu k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dosahuje 8,79 %. V roce 2010 se předpokládá, že bude průměrná míra nezaměstnanosti 6,8%, vymezená oblast je tedy lehce nadprůměrnou. Obcemi s nejvyšší nezaměstnaností jsou Val (14,8 %), Cep a Rapšach (13,10 %), Hrachoviště (12,90 %), Lužnice (12,7 %), Dunajovice, Novosedly n. Nežárkou (11,9 %) a Plavsko ( 11,4 %). Naopak obce s nízkou mírou nezaměstnanosti jsou Bošilec (2,8 %), Klec (2,3 %), Smržov (2,6 %), Záblatí (2,9 %), Drahov (4,8%) a Třeboň (5,2 %). V Třeboni je nízká nezaměstnanost dána přítomností lázní a vyšším podílem zaměstnaných v CR a obecně skutečností, že se jedná o centrum Třeboňska.16 16 data: www.portalmpsv.cz k 31.12.2009 30 Struktura zaměstnanosti je ovlivněna absencí těžkého průmyslu. Poměrně vysoký je podíl osob zaměstnaných v zemědělství a rybářství. Nejvíce obyvatel pracuje v lehkém průmyslu a stavebnictví. 5.2.4. HOSPODÁŘSTVÍ Území Třeboňska má výrazně zemědělský ráz, i proto zde působí subjekty zabývající se pěstováním zemědělských plodin, chovatelé dobytka a na to navazující zpracovatelský průmysl. Dále se zde vyskytují firmy, které zemědělcům poskytují služby. V oblasti Stráže nad Nežárkou a Suchdola nad Lužnicí se těží písek, který je dále zpracováván. Na několika místech se rovněž těží rašelina využívaná v třeboňském lázeňství. Typickými hospodářskými odvětvími jsou lesnictví a rybářství, tradičním řemeslem je sklářství (České sklo a porcelán SF, s.r.o. Chlum u Třeboně, velkovýroba se již zastavila, ale sklo se vyrábí pro třeboňský pivovar nadále). Existuje zde i řemeslná lidová výroba keramiky - Klikov a Jihotvar v. d. Veselí nad Lužnicí, hračky - v. d. JAS ve Stráži nad Nežárkou, košíkářské zboží a hračky - Jipro v.d., Lomnice nad Lužnicí. V tradici výroby třeboňského piva, započaté již v r. 1379, pokračuje současný vlastník třeboňského pivovaru, společnost Bohemia Regent a.s.. Dalším významným odvětvím, které využívá místních zdrojů rašeliny a rovněž se váže na město Třeboň, je lázeňství s více než stoletou historií. Zdroje rašeliny jsou velmi bohaté. Předpokládá se, že budou sloužit několik století. Rašelina se po použití v lázních většinou vrací zpět do přírody, takže po několika letech dochází k její regeneraci. Lze říci, že jde o obnovitelný zdroj. V současné době jsou v Třeboni v provozu dvoje lázně. Starší Bertiny lázně poblíž historického centra a lázně Aurora na břehu rybníka Svět. Toto odvětví je pro ekonomický rozvoj regionu velmi perspektivní. Návštěvníci města mohou rok co rok ocenit narůstající počet ubytovacích zařízení, restaurací a dalších služeb souvisejících s lázeňstvím a turistikou. Vzhledem k tomu, že Třeboň je jedním ze tří největších měst jindřichohradeckého okresu, je zde řada lidí zaměstnána také v rozličných úřadech, které vykonávají na území Třeboňska státní správu. V samotné Třeboni je také několik významnějších podniků, např. textilní závod Otavan a.s., Lesostavby a.s. působících ve stavebnictví a lesnictví, zemědělský podnik Agrico a.s., Envi s.r.o. zabývající se obnovitelnými zdroji energie a sacími bagry. „Vedle hlavních ekonomických činností se v této oblasti objevují také menší podniky jiných odvětví poskytující pracovní příležitosti lidem uvolňovaným z primárního sektoru., například pracování dřeva ( pila Kodavo spol. s r.o., Halámky), výroba prefabrikátů a 31 stavebních hmot (a.s. Lasselsberger /dříve Calofrig/ Nová Ves nad Lužnicí, Sloupárna Majdalena s.r.o. (např. elektromontážní závody LEXA Hamr-Kosky, Chlum u Třeboně, Moeller Elektrotechnika s.r.o., Suchdol nad Lužnicí).České Velenice Magma s. r. o. vyrábí součástky do automobilů. Správa CHKO a BR se snaží ovlivňovat místní rozvoj v žádoucím směru slučitelném s posláním oblasti. Jde o rozvoj agroturistiky a dalších forem "měkkého" cestovního ruchu, lázeňství, zhodnocení místních surovin, nezatěžující drobná průmyslová výroba, tradiční zemědělství. Územní plány pro území Třeboňska nepočítají s růstem průmyslu v tomto území, ani s intenzivní těžbou nerostných surovin, protože zde nejsou jejich významné zásoby. Je žádoucí zachovat do budoucna Třeboňsko jako model trvale udržitelného využívání krajiny, což je i jedním z důvodů vyhlášení CHKO a BR." (Strategický plán Krčínovo Třeboňsko 2007 - 2013 17) 5.2.5. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Třeboňskem prochází dvě silnice 1. třídy - č.34 a 24. Silnice I/34 protíná Třeboňsko východně západním směrem. Na její trase leží města České Budějovice, Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a pokračuje dále do kraje Vysočina. Současně na této komunikaci dochází k nejvyšším intenzitám dopravy. Další silnice I/24 protíná Třeboňsko severojižním směrem. Tvoří napojení na silnici I/3 (Praha - České Budějovice) 2 km jižně od Veselí nad Lužnicí a prochází městy Lomnice nad Lužnicí, Třeboň, Suchdol nad Lužnicí a končí na hraničním přechodu Halámky. Z výše uvedeného vyplývá, že nejvýznamnějším silničním uzlem oblasti je město Třeboň, kde se obě silnice spojují ve čtyřpruhový směrově rozdělený obchvat města a město Veselí nad Lužnicí, které tvoří též důležitou křižovatku. Významná je i železniční doprava mezi městy Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi, dále Českými Velenicemi a Českými Budějovicemi. V minulých letech došlo na železniční trati k modernizaci zabezpečovacího zařízení na několika železničních přejezdech. Na železniční traťi protínající region Třeboňska má dojít k úpravě trasy na rychlost 100-110 km/h a současně s tím i k elektrizaci tratě. (Aktualizace rozvojového plánu Třeboně a akční plán pro rok 2005 a 18 následující období18) 17Strategický plán Krčínovo Třeboňsko 2007- 2013, dostupné z: http://www.mas-trebonsko.cz/files/sp_leader.pdf [2009-12-28] 18 Aktualizace rozvojového plánu Třeboně a akční plán pro rok 2005 a následující období, Dostupné z: http://www.mas-trebonsko.cz/files/Trebonsko.pdf [2009-12-28] 32 Na Třeboňsku je velice hustá síť cyklostezek. Celkem je možno využít několik desítek cykloturistických tras, jejichž celková délka činí nespočet kilometrů. Přehled nejpoužívanějších cyklotras je přiložen v příloze č.5 Města Třeboň, České Velenice a Veselí nad Lužnicí mají dobré dopravní spojení, neboť leží na železniční trati a na silnicích I. třídy. Ostatní menší obce na Kardašořečicku a na Chlumecku jsou závislé pouze na obslužnosti autobusovou dopravou, která je nedostačující zvláště v sezónních měsících, proto obyvatelé těchto oblastí volí často automobilovou dopravu. Předpoklady cestovního ruchu - z hlediska potenciálu je pro CR významná síť cyklostezek, pro které Třeboňsko disponuje ideálním reliéfem. Dobrá je i dopravní dostupnost do měst za kulturním, společenským a sportovním vyžitím. 5.2.6. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla zřízena 15.11. 1979. Mimořádná je tím, že se jedná o jednu z mála chráněných území vyhlášených v rovinaté krajině, která byla po staletí ovlivňována a kultivována člověkem. Přesto se zde zachovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty, pro které je i jednou z šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu Člověk a biosféra MAB UNESCO, a to již od roku 1977. V rámci CHKO vymezuje maloplošná zvláště chráněná území. Nejcennější části Třeboňska jsou chráněny v 33 přírodních rezervacích a památkách o celkové rozloze 4 027 ha. Z toho je 5 v nejvyšší kategorii národní přírodní rezervace (NPR), dále zde existuje 1 národní přírodní památka (NPP), 21 přírodních rezervací (PR) a 6 přírodních památek (PP). V působnosti Správy CHKO Třeboňsko je i národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně a národní přírodní památka Kaproun, které leží mimo území CHKO Třeboňsko. Z hlediska ochrany přírodního prostředí je CHKO a BR rozdělena do tří zón:1. centrální (1. zóna CHKO, BR) pokrývá 5,4 % území, 2. nárazníkové (2. zóna CHKO,BR) tvoří 50,3 % území, a 3. přechodové (3. zóna CHKO,BR), zaujímá 44,3 % území. Na území Třeboňska se vyskytuje Ptačí oblast patřící do Natura 2000.19 V příloze č.10 k náhledu Maloplošně zvláště chráněněné území, příloha č. 11 Zonace CHKO Třeboňsko. Předpoklady cestovního ruchu - skutečnost, že se vymezené území Třeboňska nachází v CHKO Třeboňsko, je BS vyhlášenou v rámci programu Člověk a biosféra MAB 19 www.trebonsko.ochrana prirody.cz dostupné z: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=834 [2009-12-28] 33 UNESCO dává území nesmírně velkou atraktivitu. Potencionálem jsou i maloplošná zvláště chráněná území vykazující vysoký rekreační potenciál. Třeboňsko je vyhledávané pro čistý vzduch, klid, krásnou přírodu a nepoškozené životní prostředí. Je nutné najít rovnováhu mezi zájmy ochrany přírody a socioekonomickým rozvojem území, přitom je nezbytné vycházet z principů udržitelného rozvoje cestovního ruchu.(Gehinová, B.,2008) 5.2.7. CESTOVNÍ RUCH V OBLASTI TŘEBOŇSKA Z výše uvedené charakteristiky vyplývá hned několik potencionálů cestovního ruchu . V první řadě je to geografická poloha, nadmořská výška, reliéf území, vodní potenciál a klima, které vytváří ideální podmínky pro rekreaci u vody a předpoklady pro turistiku a cykloturistiku. Dále geologické podloží, kde docházelo k sedimentaci a kde se vytvořily suroviny pro fungování Třeboňských slatinných lázní, které jsou neodmyslitelnou součástí Třeboně. Slatinné lázně (Bertiny Lázně Třeboň s. r. o., Lázně Aurora s.r.o.) pomáhají při léčbě nemocí pohybového ústrojí a městu dodávají charakter příjemného lázeňského letoviska. Status lázeňského města získala Třeboň v roce 1960, ale tradice třeboňského lázeňství sahá až do středověku. Po těžbě písků a štěrkopísků vznikly pískovny využívané k vodní rekreaci. Geologický vývoj vytvořil krajinu, která si zaslouží být chráněná pro své přírodní hodnoty. Význam mají vodní plochy a toky, na něž je vázaná vodní turistika, rekreace u vody a rybaření. Mnoho návštěvníků přijíždí na Třeboňsko za aktivní dovolenou, která má různé podoby, od sjíždění řek na kanoích a dalších vodních sportů, přes pěší turistiku a stále populárnější cykloturistiku, jízdu na koni, sportovní rybaření, využívání víceúčelových sportovních zařízení.. Na rozvoji cestovního ruchu Třeboňska se podílel i vývoj osídlení a jeho historické a kulturní památky, které vznikaly ve městech i na vesnicích. Ukázkovým příkladem je Třeboň. Město Třeboň bývalo sídlem Rožmberků a Schwarzenberků. „Jejich přítomnost je zde stále patrná v podobě typických krajinářských úprav, důmyslných staveb rybničního stavitelství a velkého množství kulturních památek, od středověkého centra města Třeboně až k bezpočtu drobných malebných obcí s typickou architekturou a selským barokem. I z tohoto důvodu má 34 region Třeboňska vysoký rekreační potenciál, který je každoročně naplňován stále vzrůstajícím počtem návštěvníků. "20 Sídelní struktura a koncentrace obyvatel dala vzniknout městům a vytvořila centra s pestrou nabídkou kulturních programů, které mimo jiné zahrnují tradiční jarmarky, folkové festivaly a historické slavnosti. Na druhou stranu byly vytvořeny venkovské krajiny, které naopak vybízí k volnější formě cestovního ruchu. Tou je agroturistika spojená s jízdou na koni, sběrem hub a jiných lesních plodin v rozsáhlých třeboňských lesích. Příroda na Třeboňsku byla sice po dlouhou dobu ovlivňována člověkem, ale i přesto zde zůstaly významné přírodní hodnoty, pro které je Třeboňsko opakovaně navštěvované a vyhledávané. To , že je území velmi přitažlivé, dokazuje velký počet objektů individuální rekreace. Podle vyhodnocení dat z Českého statistického úřadu k 31.12. 2008 je turisticky nejvíce navštěvovanou lokalitou Třeboň, Chlum u Třeboně, Staňkov, Veselí nad Lužnicí, Suchdol n. L., Lomnice n. L., Lužnice. K nejvýznamnějším přírodním atraktivitám patří skutečnost, že vymezené území je CHKO a Biosférická rezervace UNESCO, pod které spadají významné národní přírodní rezervace např. Žofinka, Červené blato, Velký a Malý Tisý aj., ve kterých se nachází nespočet chráněných zvířat a květin, velké množství rybníků, řeka Lužnice a Nežárka, Dále jsou to třeboňské rybníky, kanály a vodní toky. Zajímavým geomorfologickým prvkem jsou písčité přesypy u obce Vlkov, které jsou přírodní rezervací. Třeboňsko je protkáno velkým množstvím cyklostezek a pěších stezek. Cykloturistika patří v poslední době mezi nejoblíbenější rekreační aktivity na Třeboňsku. Kromě značených cyklotras zde najdete i několik cyklistických naučných stezek, které návštěvníky blíže seznámí s přírodou a historií oblasti. Společenské atraktivity nejvíce reprezentuje město Třeboň, jeho historická část města, renesanční a barokní měšťanské domy patřící do městské památkové rezervace, renesanční zámek, gotický klášter, půvabná renesanční tradiční věž a novogotický městský pivovar se staletou tradicí a Schwanzenberská hrobka u rybníka Svět. Dále jsou to lázně a kulturní a společenské akce, nejčastěji pořádané v Třeboni a Veselí nad Lužnicí. Každoročně je připravená pestrá nabídka kulturních programů, které mimo jiné zahrnují jarmarky, folkové festivaly a historické slavnosti. Některé obce patří do venkovské památkové zóny např. Lutová, Pístina, Ponědrážka, Příbraz, Žíteč. Významná je také dochovaná selská a blatská 20 www.trebonsko.ochranaprirody.cz, dostupné z: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1471 [2009-12-28] 35 architektura. Ze zámků jsou navštěvované zámek Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou a menší lovecký zámeček Jemčina či zámek v Kardašově Rečici. 5.2.7.1. PROFIL NÁVŠTEVNÍKA TŘEBOŇSKA Ve vymezeném území Třeboňska se můžeme setkat s několika typy návštěvníků, z nichž každý navštěvuje oblast za jiným účelem a s odlišnými nároky. Nejvýznamnější turisté jsou mladé rodiny s dětmi, do 35 let, které na jednu stranu vyhledávají finančně méně náročné ubytování, ale na druhou stranu mají zvýšené nároky na služby spojené s rodinnou rekreací. Nejčastějšími aktivitami je rekreace u vody a koupání, relaxace v klidné lokalitě, výlety do okolí. Využívají penziony a kempy/chatové osady. Většina z těchto návštěvníků se sem vrací opakovaně. Mužskou část této skupiny přitahuje také možnost rybaření. Významnými turisty jsou dále skupiny mladých lidí. Často se jedná o studenty, kteří vyhledávají jednoduché ubytování, ale jsou nároční na nabídku turistických atraktivit, pobyt spojují s poznávací turistikou, koupáním a zábavou. Také tito návštěvníci se na Třeboňsko vrací opakovaně a stejně jako rodiny s dětmi uvádějí, že na ně po dobu jejich pobytu nejsilnější pozitivní dojem udělala příroda. Další skupinou, vázanou na vodní toky, jsou vodáci - převážně mladí lidé, kteří sjíždějí Lužnici a Nežárku, případně i některé její přítoky. I tito se sem vrací opakovaně. Využívají nenáročné ubytování a služby, tedy kempy a chatové osady u vody. V Třeboni bychom našli lázeňského turistu patřícího do střední a vyšší věkové kategorie, který vyžaduje náročné ubytování a odpovídající služby v lázeňských objektech nebo v hotelech.Svůj pobyt v lázních spojuje s relaxací a s poznávací turistikou. Tito lidé přijíždí ze zdravotních důvodů. Struktura návštěvníků Třeboně je odlišná. Jsou zde nejvýrazněji zastoupeni turisté ze zahraničí. Zahraniční turisté jsou spíše lidé středního a vyššího věku, kteří přijíždí za relaxací do lázní (kopírují lázeňského turistu) nebo přijíždějí za poznávací turistikou, kulturními akcemi či přírodou a koupáním. Ve více jak 50 % přijíždějí poprvé. Senioři - vyšší věk, vyhledávají náročnější ubytování a služby, nejčastěji penziony. Pobyt spojují s poznávací turistikou a relaxací v lázních včetně wellnes služeb. Sofistikovaný turista je milovník památek a poznání, preferuje poznávací turistiku. Jde spíše o krátkodobý pobyt na jednom místě, kdy využívá penziony a ubytování v soukromí. 36 Cyklisté jsou turisté každého věku, dominují ale skupinky přátel středního věku nebo rodiny. Vyhledávají méně náročné ubytování, nejčastěji v soukromí, turistické ubytovny, či kempy/chatové osady. Přes den provozují cykloturistiku a večer se těší na příjemné a klidné prostředí k zábavě. Rybář využívá nenáročné ubytování v lokalitách u vody, v kempu či chatové osadě. Školy a organizované skupiny přijíždí na školní výlety a letní tábory. Ubytováni bývají v kempech/chatových osadách nebo turistických ubytovnách. Speciální skupinu návštěvníků tvoří chatař/chalupář. Tato skupina lidí se jezdí rekreovat do svého objektu (OIR). Tvoří ji střední a vyšší věková kategorie vyhledávající klid, přírodu a čerstvý vzduch. Poslední nejméně zastoupenou skupinou návštěvníků jsou kongresmeři přijíždějící za účelem vzdělávací a kongresové turistiky, kterou disponuje město Třeboň a Veselí nad Lužnicí. 21 21 kod.ef.jcu/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/.../03_Klufova.doc 37 6. ANALÝZA 6.1. CELKOVÉ HODNOCENÍ LŮŽKOVÝCH KAPACIT ZALOŽENÉ NA INVENTARIZACI Na základě provedené inventarizace lůžkových kapacit ve vymezeném území Třeboňska jsem zjistila, že celková turistická lůžková kapacita činí 10 347 lůžek, přičemž 8 058 lůžek (77,8 %) tvoří hromadná ubytovací zařízení a 2 289 lůžek (22,1 %) individuální ubytovací zařízení, zastoupeno ubytováním v soukromí. Rozložení lůžkové kapacity je možno vidět v grafu č. 1 Graf č.l Rozložení lůžkové kapacity obcí ve vymezeném území Třeboňska k 1. 1. 2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Z hlediska celkového rozložení má nejvýznamnější lůžkovou kapacitu Třeboň. Nachází se v ní 3 381 lůžek (32,7 %) z celkového množství, dále pak Chlum u Třeboně 1580 lůžek (15,3 %), Veselí nad Lužnicí 774 lůžek (7,5 %), Suchdol nad Lužnicí 660 lůžek (6,4 %), Novosedly nad Nežárkou 477 lůžek (4,6 %), Staňkov 462 lůžek a České Velenice 364 38 lůžek. Těchto sedm nejvýznamnějších obcí tvoří 74 % kapacity, zbylých 31 obcí se rozděluje mezi 26 %. Nejméně lůžek se nachází v Nové Vsi nad Lužnicí (8 lůžek) a v Drahově (9 lůžek). Pro lepší představivost rozložení v prostoru slouží mapa č. 1 v příloze č. 2 a na této straně je k dispozici zmenšený náhled. Z toho jasně vyplývá, že Třeboň, ačkoliv má velmi rozsáhlý katastr, který činí 98,4 km2 nabízí nejvíce množství lůžek, podobně je na to i Chlum u Třeboně skoro s poloviční lůžkovou kapacitou než Třeboň. Pro porovnání - Suchdol nad Lužnicí mající o něco méně km2 než Třeboň má více než pětkrát menší lůžkovou kapacitu. Nejvíce lůžek v přepočtu na 1 km2 logicky nabízí Třeboň (34 lůžek/km2), dále je hustota lůžek vyšší ještě v Chlumu u Třeboně (33 lůžek/km2), Českých Velenicích (30 lůžek/km2), ve Veselí nad Lužnicí (26 lůžek/km2), Hamr (25 lůžek/km2) a Staňkov (24 lůžek/km2), z méně významných obcí má velkou hustotu lůžek Domanín (23 lůžek/km2). Průměrná hustota lůžek na 1 km2 v celém vymezeném území Třeboňska je 13,5 lůžek. Průměrnou hodnotou lůžkové kapacity disponují Suchdol nad Lužnicí a Novosedly nad Lužnicí. Nejnižší počet lůžek má Záblatí, Drahov, Bošilec a Cep, a to 1 lůžko/km2. Vyšší lůžková kapacita je obecně koncentrována ve městech, v oblastech s vodními plochami a s nějakým výrazným potencionálem CR. Nižší je naopak ovlivňována skutečností, že skoro Mapa č. 3 Lůžková kapacita obcí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Mapa č. 4 Hustota lůžkové kapacity v obcích ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 39 celé vymezené území Třeboňska spadá do CHKO a BS UNECSO, kde platí přísnější pravidla pro výstavbu ubytovacích objektů i výstavbu celkově. O všech stavebních a územních změnách rozhoduje správa CHKO. Území se vyčleňuje do tří zón. Do první zóny spadají nejvíce chráněné oblasti, jsou jimi maloplošná chráněná území, vyskytující se například: v jižní části území v obcích, Halámky, Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí. Dále chráněná území zasahující Stříbřec, Lužnicko, Smržov, Ponědrážka, Horusice. Z čehož vyplývá nízká hustota lůžek. K náhledu na předchozí straně, na mapě č. 2 či v příloze č. 3. Turistická lůžková kapacita je nerovnoměrně rozložena. Vychází též ze struktury sídel a obecně z občanské vybavenosti, atraktivity území, v kterém se zařízení nachází. Ve srovnání s ostatními zkoumanými oblastmi má Třeboňsko poměrně dobrou lůžkovou kapacitu. Lépe je na tom potom pouze území Lipenské, které má o něco více lůžek na daleko menší ploše. Lůžkovou kapacitu proto hodnotím jako poměrně dostačující. Ve srovnání s Novohradskem, které s mým územím hraniční na jihozápadě, uvádím že se směrem k němu snižuje lůžková kapacita a převládá ubytování v sourkomí. Výjimku tvoří České Velenice. Tabulka č. 1 Srovnání s ostatními zkoumanými oblastmi v Jihočeském kraji v roce 2009 Počet Lůž. Oblasti Rozloha obyv. kapacita Třeboňsko 768,76 37 358 10 347 Českokrumlovsko 399,71 30 017 5 075 Lipensko 419,72 10 764 Orlík n. Vl. a okolí 262,42 14 167 2 329 Prachaticko 238,21 3 318 Novohradsko 534,51 21 143 1 922 22 Zdroj: výzkum jednotlivých území v roce 2009 22 data:Krumlovsko-M.Kochová, Lipensko-J.Mitášová, Prachaticko-L.Čermáková, Orlík n.Vl a okolí- B. Lidová, Vltavotýnsko-K.Brezinová, Novohradsko-A.Dominová 40 Tabulka č. 3 Lůžková kapacita v jednotlivých TUZ na Třeboňsku k 1.1.2010 Hromadná ubytovací zařízení Individuálni UZ Icelkem HUZ+IUZ E k > a h ol lz ro Ipočet obyvatel Ihustota lůžek iLázně 1 Ihotel 1 Ihotel garni 1 Imotel 1 Ipenzion 1 [turistická ubytovna 1 chat. osada/kemp 1 Icelkem 1 lubyt. v soukromí 1 lagro- turistika 1 Icelkem 1 Bošilec 14 14 14 9,58 208 1,46 Cep 28 28 28 35,47 187 0,79 České Velenice 48 58 104 154 364 364 12,09 3512 30,11 Domanín 60 20 100 180 101 101 281 12,42 342 22,62 Drahov 9 9 9 10,97 154 0,82 Dunajovice 25 25 25 8,18 210 3,06 Dvory n.Luž. 30 30 32 32 62 15,64 343 3,96 Frahelž 28 28 28 2,99 156 9,36 Halámky 22 22 22 6,90 156 3,19 Hamr 152 88 240 60 60 300 11,94 361 25,13 Hatín 117 25 28 170 20 20 190 29,89 207 6,36 Hrachoviště 24 24 24 4,90 82 4,9C Chlum u Třeboně 743 583 1326 254 254 1580 47,37 2139 33,35 Kardašova Řečice 84 12 105 _ 201 60 60 261 45,83 2302 5,69 Klec 23 23 23 6,32 186 3,64 Lomnice n. Luž. 53 73 126 40 40 166 18,90 1710 8,78 Lužnice 32 20 52 34 14 48 100 12,14 431 8,24 Majdalena 35 6 41 41 41 82 12,96 483 6,33 Nová Ves n. Luž. 8 8 8 23,76 376 0,34 Novosedly n. Než. 78 66 284 429 49 49 477 44,66 623 10,70 Pístina 40 22 40 62 62 10,18 192 10,02 Plavsko 52 52 15 8 31 75 10,86 448 7,64 Ponědraž 21 21 21 5,80 107 3,62 Ponědrážka 19 19 19 6,37 80 2,98 Příbraz 32 32 19 19 51 7,11 252 7,17 Rapšach 45 28 40 113 113 28,38 587 3,98 Ratiboř 91 91 91 11,68 181 7,79 Roseč 36 36 10 10 46 5,46 205 8,42 Smržov 13 13 13 10,90 96 1,19 Staňkov 16 97 31 177 321 141 141 462 18,88 231 24,47 Stráž n.Než. 23 154 177 7 7 184 36,30 849 5,07 Stříbřec 50 50 19 19 69 18,96 465 3,64 Suchdol n.Luž. 212 41 197 450 210 210 660 63,87 3652 10,33 Třeboň 636 595 60 975 276 175 2717 664 664 3381 98,34 8782 34,38 Val 26 26 40 40 66 16,37 224 4,03 Veselí n. Luž. 130 87 245 144 606 168 168 774 29,56 6607 26,18 Vlkov 6 170 176 30 30 206 6,55 149 31,45 Záblatí 10 10 10 10,28 82 0,97 _ _ - _ — _ _ _ - _ _ _ _ - _ - _ Celkem _ 636 965 58 60 3192 896 2289 8058 _ 2236 _62 2289 10347 768,76 37357 13,52 41 6.2. KVALITA LŮŽKOVÝCH KAPACIT A NABÍDKA JEJICH DOPROVODNÝCH SLUŽEB Z hlediska kvality lůžkové kapacity je rozlišujícím kritériem TUZ. U hromadných ubytovacích zařízení je na nejvyšším postu hotel, dále pak hotel garni, motel, penzion, chatová osada či kemp s lůžkovou kapacitou a turistická ubytovna. Tyto jednotlivé TUZ se dále ještě dělí podle počtu hvězdiček. Čím více hvězdiček, tím vyšší kvalita. U individuálních ubytovacích zařízení rozlišuji ubytování v soukromí a objekty sloužící k agroturistice. Jak můžeme vidět v grafu č. 2, tak nejvyšší lůžková kapacita je nabízena v kategorii penzion, dále chatová osada/kemp, ubytování v soukromí, hotel, turistická ubytovna, lázně, agroturistika, motel a hotel garni. Graf. č.2 Rozložení lůžkové kapacity podle TUZ ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Na území Třeboňska jsou k dispozici 2 lázeňské objekty, 15 hotelů, 1 hotel garni, 1 motel, 133 penzionů, 36 chatových osad /kempů, 20 turistických ubytoven, 258 ubytování v soukromí a 3 objetky agroturistiky. I přesto že ubytování v soukromí nabízí nejvíce zařízení, jeho lůžková kapacita je zhruba poloviční. Nejvíce lůžek nabízí kategorie penzion. Velmi významná a vysoká je též lůžková kapacita kategorie chatových osad a kempů. Hotely jsou zastoupeny pouze necelými 10%. Což je poměrně málo. Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zmenšená mapa č 3 na následující straně nám pomůže nastínit, jaký typ ubytovacího zařízení převládá v jednotlivých obcích. Přiložena též v příloze. 42 Tabulka č. Počet jednotlivých TUZ ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Lázeňský Hotel Hotel Motel Penzion Chat.osada/ Turistická Ubyt.v Agroturistika objekt garni kemp ubytovna sourkomí 2 15 1 1 133 36 20 258 4 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Mapa č. 5 Lůžková kapacita dle typu ubytovacích zařízení v obchích ve Z které vyplývá, že větší nabídka vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 jednotlivých druhů nám můžeme být nabídnuta ve městech a atraktivních destinacích. Rozlišnou nabídku všech typu ubytování poskytuje Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Novosedly nad Lužnicí. V ostatních obcích jsou pak zastoupeny pouze některé TUZ, jako např. v Chlumu u Třeboně, kde jsou pouze penziony, chatové osady/kempy a ubytování v sourkomí. V malých obcích pak převládá pouze jeden TUZ, nejčastěji ubytování v soukromí či venkovský penzion. Zdroj: vlastní výzkum 2009 Nabídka ubytovacích zařízení je závislá na konkrétním TUZ, podle něhož se výrazně liší. V rámci vymezeného území Třeboňska jsou nabízené rozličné služby. Z hlediska prostorového rozložení je nejvíce služeb poskytováno v Třeboni, v Suchdole nad Lužnicí, v Chlumu u Třeboně, ve Veselí nad Lužnicí, v Novosedlech, v Domaníně, na Staňkově, v Lomnici nad Lužnicí a Kardašově Řečici. Většina těchto obcí, kromě Domanína, Staňkova a Novosedel nad Lužnicí, tvoří centra vymezených mikroregionů,. Vysoký počet nabízených služeb závisí na počtu ubytovacích zařízení v daných obcích. Ve vymezeném území Třeboňska jsou nabízeny z 84 % služby standardní, z 15 % služby nadstandardní a 1 % tvoří exklusivní služby. Ve všech obcích převládají standardní služby, neb služby do nich patřící jsou brány jako základní. LŮŽKOVÁ KAPACITA DLE TYPU UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ |TUZ| VOBCÍCH VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ TŘEBOŇSKA K 1.1. 2010 43 Graf č. 3 Kvantita doprovodných služeb ubytovacích zařízení v obcích na Třeboňsku k 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Graf č.4 ukazuje nejvíce služeb v přepočtu na jedno ubytovací zařízení. To nabízejí lázně, dále pak hotely, chatové osady, penziony, turistické ubytovny a ubytování v soukromí. Graf č. 4 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v přepočtu k počtu ubytovacích zařízení na Třeboňsku v roce 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 44 Lázeňské objekty Specifikem tohoto území jsou lázně, které svou materiálně technickou základnou též přispívají k lůžkové kapacitě. Na Třeboňsku se nachází dva lázeňské objekty s celkovou kapacitou 636 lůžek (7,9 %), které zahrnuji mezi zařízení hromadného typu. Existence lázní v oblasti značně ovlivňuje kvalitu služeb tohoto území. Lázně Aurora i Bertiny lázně spadají do kategorie I., což je druhá nejvyšší. Tomu odpovídá i nabídka služeb, která je z 33,3 % nadstandardní a z 14,3 % exklusivní. Do obou zařízení jsou situovány restaurace, kavárny, parkoviště, sportovní hřiště, tenisové kurty a jiná sportovní vyžití, bezbariérový přístup, zajišťování služeb, internet, jedno z nich půjčuje kola. V nadstandardních službách převládají kosmetické služby a masáže, fitness, sauna, plavecký krytý bazén s aquacentrem, v obou lze též pořádat kongresy. K exklusivním službám patří wellnescentrum a možnost zahrát si bowling a squash, což též nabízejí obě zařízení. Tento TUZ poskytuje nejvyšší úroveň služeb ve vymezeném území Třeboňska. Hotely Celkem se na území Třeboňska nachází 15 hotelů s kapacitou 965 lůžek, tj. 9,4% z celkové kapacity lůžek. Nejvyšší hotelová lůžková kapacita se vyskytuje v Třeboni, kde se nachází 7 hotelů (595 lůžek). Z hlediska hvězdiček se zde vyskytují čtyři tříhvězdičkové a tři čtyřhvězdičkové hotely. Dovoluji si tedy říct, že kvalita hotelů je lehce nadstandardní. Ostatní lůžková kapacita hotelů je směřována opět do větších měst. Jsou jimi Veselí nad Lužnicí s jedním hotelem (130 lůžek), Novosedly nad Nežárkou s dvěma hotely Zdroj: vlastní výzkum 2009 (78 lůžek), Lomnice nad Lužnicí má jeden hotel (53 lůžek), České Velenice jeden hotel (48 lůžek), poslední hotel se nachází v obci Rapšach (45 lůžek). Graf č. 5 Lůžková kapacita hotelů na Třeboňsku k 1.1.2010 LUZKOVA KAPACITA HOTELU NA TŘEBOŇSKU K 1.1.2010 700 j- Třeboň Veselí nad Novosedly Lomnice České Rapšach Staňkov Lužnicí nad nad Velenice Nežárkou Lužnicí □ Počet lůžek 45 V hotelech je nabízeno 28,2 % služeb nadstandardních a 3,8 % služeb exklusivních, zbylých 68 % tvoří standard. Nejvyšší úroveň je nabízena v Třeboni. Třeboňské hotely ve větší míře ubytovávají lázeňské a zahraniční hosty, kteří vyhledávají vyšší úroveň ubytování, než je v dané oblasti standardní, proto jim musí být přizpůsobena nabídka služeb. Všechny hotely nabízejí restaurace, kavárny, parkoviště, polovina jich půjčuje a uschovává kola. V nadstandardních službách nabízí dva hotely kongresové prostory. Mezi další nejčastější služby poskytované hotely jsou sauny, fitness, kosmetické služby. Exklusivní služby nabízejí pouze dva Graf č.6 _Kvalita a kvantita doprovodných hotely. Jedná se o wellness. Jeden nabízí bowling. Vyšší kvalitu služeb poskytuje ještě hotel ve Veselí nad Lužnicí s kongresovými službami, bowlingem, tenisovými kurty, směnárnou, jízdou na koni a půjčovnou kol. Hotely v Novosedlech nad Nežárkou jsou vybaveny též vysokým stupněm vybavenosti. Ostatní hotely nabízí pouze standardní služby. Hotel garni a motel Mezi zařízení, která v této oblasti nejsou vůbec častá, patří hotel garni. Ten se v oblasti nachází pouze jeden, a to v Českých Velenicích s 58 lůžky a jeden motel s 60 lůžky, na okraji Třeboně při hlavním tahu na Rakousko. Obě zařízení nabízí pouze služby standardní. Penziony Penziony tvoří nejvyšší počet lůžkové kapacity na Třeboňsku. Celkem je k dispozici 3192 lůžek v 133 penzionech, z celkového počtu lůžek tvoří 31,3 % kapacity. Nejvyšší počet se opět vyskytuje v Třeboni, a to 58 penzionů s kapacitou 975 lůžek (30% z celkového počtu lůžkové kapacity v penzionech). Na druhém místě zastoupení lůžkové kapacity se nachází Chlum u Třeboně (743 lůžek v 15 penzionech), Suchdol nad Lužnicí (212 lůžek v 10 služeb v hotelech na Třeboňsku k 1.1.2010 Zdroi: vlastní výzkum 2009 46 penzionech), Hamr (152 lůžek), Hatín (117 lůžek) Staňkov (97 lůžek), Rapšach (91 lůžek) a Veselí nad Lužnicí (87 lůžek). Penzion s nejmenší kapacitou je v obci Vlkov (6 lůžek). 12 obcí vůbec tímto typem ubytování nedisponuje. Průměrný počet lůžek na jeden penzion tak činí 24 lůžek. Většina penzionů patří k venkovskému typu. Některá větší zařízení sloužila před rokem 1989 jako rekreační střediska pro rodiny s dětmi nebo pouze jen pro děti. Graf č. 7 Lůžková kapacita penzionů v obcích na Třeboňsku k 1.1. 2010 Rozložení lůžkové kapacity penzionu dle jednotlivých obcí je v grafu č. 7. Penziony nabízí z 87,5 % služby standardní, z 11 % nadstandardní a 1,5 % exklusivní. Některé městské penziony se přibližují nabídce hotelů, zvláště v centru Třeboně jsou penziony na velké úrovni. Pouze v Třeboni jsou v této kategorii nabídnuty exklusivní služby, a to vyhlídkové lety a golf. (více v grafu č. 8) Zdroj: vlastní výzkum 2009 47 Graf č. 8 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v penzionech na Třeboňsku k 1.1.2010 Graf č.9 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v turistických ubytovnách na Třeboňsku k 1.1.2010 Turistické ubytovny Turistické ubytovny tvoří v oblasti Třeboňska 15 zařízení (896 lůžek), tj 8,7 % z celkového počtu lůžek. Tento typ jednoznačně patří mezi levnější ubytování s menší kvalitou nabízených služeb. Nejvyšší lůžková kapacita je situována do Suchdola nad Lužnicí a Třeboně. K tomuto typu ubytování je přiřazena lůžková kapacita zařízení, která v období mimo sezónu slouží především žákům středních škol jako internát. Jedná se o 445 lůžek ve čtyřech zařízeních, dvě se nachází v Třeboni (245 lůžek), jedno v Českých Velenicích (60 lůžek) a jedno ve Veselí nad Lužnicí (130 lůžek). Internáty často nabízí vyšší úroveň sportovních služeb, které jsou k dispozici i ubytované veřejnosti. Tím se zvyšuje 48 celková kvalita tohoto typu zařízení.To vyplývá z grafu č.9 u Třeboně, kde je nabízen squash, horolezecká stěna, sportovní hala a fitness. Podobně je na tom Veselí nad Lužnicí. Normální turistické ubytovny nabízí malé množství služeb standardních a řadí se mezi nejlevnější. Poskytují velmi skromné služby. Nejraději je využívají mladší generace a jednotliví turisté. Chatová osada a kemp s lůžkovou kapacitou Dalším využívaným typem ubytování s druhou nejvyšší lůžkovou kapacitou v dané oblasti je bezesporu chatová osada, případně kemp s lůžkovou kapacitou. Oblast Třeboňska je charakteristická velkým počtem chatových osad a kempů využívaných k rekreaci, zvlášť významná je i stanová kapacita, která však nebyla cílem mého zjišťování. Celkový počet chatových osad a kempů je 34. Jejich kapacita činí 2250 lůžek, tj. necelých 21,7 % z celkové územní kapacity. Tento typ ubytování je vázán na vodní plochu a vodní toky. Největší kapacita lůžek tohoto zařízení je v Chlumu u Třeboně (583 lůžek v 6 zařízeních). Dále pak se jedná o Novosedly nad Nežárkou (284 lůžek), Suchdol nad Lužnicí (197 lůžek), Staňkov (177 lůžek), Třeboň(175 lůžek), Vlkov (170 lůžek), Stráž nad Nežárkou (154 lůžek). V příloze je k dispozici obrázek č. 1,na kterém je možno vidět rozložení tohoto TUZ. Tento TUZ patří k zařízením nižší kvalitní i cenové úrovně ubytovacích zařízení, a proto nabízí z větší části služby standardní (73 %), nadstandardní (27 %). Nejvíce služeb, jak můžeme vidět v grafu č. 10, je nabízeno v Chlumu u Třeboně, kde nadstandardní služby tvoří pouze malé procento. Vždy jde o službu půjčování loděk. S nadstandardními službami je na tom o trochu lépe Třeboň, kde je soustředěn kemp a chatový areál Doubí s velmi vysokou nabídkou služeb a sportovního vyžití. Staňkov nabízí v rámci nadstandardních služeb možnost rybářských povolenek přímo v zařízení. Suchdol, stejně jako Chlum, nabízí v rámci nadstandardních služeb převážně půjčování loděk. Do Novosedel nad Nežárkou je situována významná chatová osada Nový Řadov. Ve Vlkově, Domaníně, Veselí n. L. a Hamru nabízí zařízení v kategorii nadstandard opět půjčování lodí. Ostatní obce poskytují pouze standard. 49 Graf č.10 Rozložení lůžkové kapacity chatových osad/kempů na Třeboňsku k 1.1.2010 Graf č. 11 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v chatových osadách/kempech na Třeboňsku k 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Ubytování v soukromí Tento typ ubytovacího zařízení patří již mezi individuální druhy a je nabízen v 246 objektech. Lůžková kapacita ubytování v soukromí činí 2289 lůžek (22,1 %). Nejčastěji tyto ubytovatelé pronajímají v průměru tak 2 - 3 místnosti se 7 lůžky. Tento typ ubytování se neustále rozvíjí. Největší množství lůžek se nachází v Třeboni, v Suchdole nad Lužnicí, v Chlumu u Třeboně a ve Veselí nad Lužnicí. V menších a méně významných obcích je tento TUZ často jediným druhem ubytování. Nejčastějšími nabízejícími službami jsou kombinace těchto čtyřech služeb. Jsou jimi parkoviště, úschovna kol, zahrada a gril. Dá se říci, že jsou to nenáročné, základní služby, které by normálně využíval majitel objektu, kdyby ho nepronajímal. Na druhé straně jsou nabízeny služby, které jsou pro tento typ ubytování nadstandardní, ale ty tvoří jen malý podíl (6,8 %). Jinak převládá půjčování loděk, jízda na koni, venkovní bazén, sauna, kosmetika apod. Jeden ubytovatel nabízí v Hamru exklusivní minigolf. 50 Graf č. 12 Rozložení lůžkové kapacity ubytování v soukromí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Graf č. 13 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v ubytování v soukromí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Agroturistika V rámci individuálního ubytování jsem se rozhodla, že budu sledovat i objekty nabízející agroturistické služby. V oblasti Třeboňska ho nabízejí pouze 3 subjekty, jejichž lůžková kapacita je pouhých 62 lůžek (0,6 %). Objekty se vyskytují v obcích Pístina, Lužnice Plavsko. Pouze dva (v Lužnici a Pístině) jsou registrovány u svazu podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice, který ručí za tuto kategorii. Tento druh ubytování je spojen s možností jízdy na koni, dojením domácího zvířectva či manuální prací na statcích. 51 Nabízí nadstandardní služby, protože už skutečnost, že jde o služby, které nejsou nikde jinde nabízené, zvyšuje jejich kvalitu. Chaty a chalupy Jelikož se jedná o velmi atraktivní území, je zde významná též rekreační lůžková kapacita, která vyčleňuje objekty individuální rekreace, tedy chaty a chalupy sloužící vlastníkovi k jeho soukromé rekreaci. Někteří vlastníci tyto své objekty za úplatu pronajímají turistům. V oblasti Třeboňska se celkem nachází 13 176 lůžek k individuální rekreaci Na chaty připadá 3948 lůžek (30 %) a lůžková kapacita v chalupách činí 9258 (70 %). Rekreanti využívají především klidné lokality. Skutečnost, že se ve vymezeném území Třeboňska nachází takové množství rekreační kapacity lůžek, vypovídá o potencionálu a jedinečnosti území Není-li při větším počtu chat možné určit lůžkovou kapacitu, stanoví se odhadem. Užívá se přitom koeficientu 4 lůžka na jeden objekt. Část OIR je též pronajímána a neslouží výhradně vlastníkovi objektu, přibližně se pronajímá tak 624 lůžek. Toto číslo je ale pouze orientační, protože řada chat a chalup je pronajímána prostřednictvím agentur zajišťujících ubytování v těchto objektech. Tyto informace jsou obtížně zjistitelné. Chaty zde byly vystaveny před rokem 1979, protože od vzniku CHKO Třeboňsko je výstavba chat omezená. Chaty jsou situovány k řekám a vodním plochám. Jejich největší výskyt je v mikroregionu Kardašořečiska, kde se linou kolem řeky Nežárky. V tomto území se nevyskytuje žádné maloplošné zvláště chráněné území. Dále se chaty nacházejí ve Veselí nad Lužnicí , ve Smržově (r.Koclířov), 52 na Suchdolsku (r. Podřezaný) a Chlumecku (Hejtman, Staňkov). Chalupáři jsou nejvíce koncentrováni do oblasti Suchdolska, kde z části došlo k poválečnému odsunu Němců a vylidnění jejich sídel, která právě nyní slouží k individuální rekreaci. A následně do oblasti Kardašořečicka, jehož krajina má ryze venkovský charakter a Chlumecka, jako ideálního místa pro rekreaci u vody. Nejdůležitějším požadavkem při výběru ubytovacího zařízení je možnost stravování. Hotely a většina penzionů nabízí restaurace. Chatové osady a kempy mají k dispozici většinou kiosky s občerstvením či malé restaurace. Turistické ubytovny a ubytování v soukromí tyto služby většinou nenabízí. Součástí materiálně technické základny jsou pak kuchyňky s možností vlastního vaření, bud samostatně na pokoji nebo jedna pro všechny turisty. Vlastní parkoviště je u více než poloviny zařízení. Parkování bývá zajištěno formou veřejných či soukromých parkovišť. Převažuje ale soukromé zajištění s tím, že u větších TUZ je nezastřešené parkoviště umístěno převážné před objektem. U ubytování v soukromí je zajištěné různě - před domem, v rámci oploceného objektu, pod přístřeškem, někde dokonce v garáži. Hotely zajišťují hlídané parkoviště. Z důvodu rozšíření cykloturistiky bylo zkoumáno, zda ubytovací zařízení v rámci svého objektu zajišťují úschovnu či půjčovnu kol. Úschovnu zajišťuje každé třetí zařízení a kola půjčuje 15 % ubytovatelů. Nabídka sportovních hřišť a celkového sportovního vyžití je velmi omezená a nedostačující. Dětské hřiště je k dispozici u každého osmého zařízení. 6.3. ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONŮ V pro následující analýzu jsem si rozdělila vymezené území Třeboňska do jednotlivých mikroregionů, které se liší potenciálem, a tím i druhem ubytovacích zařízení, intenzitou a kvalitou nabízených služeb. 6.3.1. TŘEBOŇ A OKOLÍ V mikroregionu, který je vymezen Třeboní a obcemi Domanín a Dunajovice žije 9 334 obyvatel, na rozloze 118, 94 km2 je k dispozici 177 ubytovacích zařízení s 3687 lůžky, z toho 81 hromadných ubytovacích zařízení s 2 897 lůžky. Hustoty rozmístění lůžek je nejvyšší v Třeboni, a to 34,4 lůžek/km2, počet lůžek na jednoho obyvatele mikroregionu činí 2,5 lůžka. Do katastru Třeboně spadá 6 katastrálních území, jedná se o Holičky, Branná, Břilice, Stará a Nová Hlína a Přeseka. 53 Město Třeboň je od ostatních obcí odlišné a dominantní. Svojí materiálně technickou základnou značně převyšuje ostatní obce. Jak je patrné v grafu č.14, nejvyšší počet lůžek se nachází v penzionech. Na k. ú. města Třeboň je k dispozici 59 penzionů a konkrétně se jedná o 975 lůžek, dále dominuje ubytování v soukromí, které provozuje 83 subjektů, jejichž celkový počet je 664 lůžek. Významná je i lůžková kapacita lázeňských objektů (636 lůžek), o něco menší je pak kapacita hotelových lůžek (595 lůžek) v 7 hotelech. Jedná se o hotely kategorie tří až čtyř hvězdiček. Většina hotelů je situována do centra a k lázeňským objektům. Dále jsou v nabídce 4 turistické ubytovny (276 lůžek) s možností využití v období letních prázdnin, z nichž 2 zařízení slouží během školního roku jako domovy mládeže. V k.ú. Holičky je postaven jeden motel, který je jako jediným zástupcem toho typu ubytování v celém vymezeném území Třeboňska, jeho ubytovací kapacita je 60 lůžek a je situován na silničním tahu do Rakouska. Dále je zde k dispozici 5 penzionů s 66 lůžky a dvě ubytování v soukromí s 22 lůžky. V k.ú. obce Branná je možno ubytovat se ve dvou tříhvězdičkových penzionech, jejichž kapacita je 59 lůžek. Na 11 lůžkách je možné ubytování v soukromí. Na území se nachází též velmi známé rekreační středisko Doubí, jehož lůžková kapacita je 150 lůžek, a které je nadstandardně využíváno ke sportovním účelům. V k. ú. Břilice je pouze jeden penzion s 43 lůžky a ve zbylých sedmi prostorách se pronajímá 62 lůžek. V k. ú. Nová Hlína je možné ubytovat se pouze v soukromí a to na 17 lůžkách a v k. ú. Stará Hlína jsou k ubytování dva penziony s kapacitou 35 lůžek a jedna chatová osada s 25 lůžky. Velkému množství ubytovacích zařízení v Třeboni odpovídá i nabídka doprovodných služeb jež nabízejí. Nejvíce služeb je nabízeno v kategorii penzion, která jsou samozřejmě nejpočetnějším zařízením. (viz graf č.15) Přepočteme-li, ale počet nabízených doprovodných služeb ku počtu ubytovacích zařízení, zjistíme, že nejpočetnější a nejkvalitnější služby nabízí kategorie lázně.(viz graf č.16) Služby lázeňských objektů jsou již popsány v kapitole Kvantita lůžkové kapacity a nabídka jejich doprovodných služeb. V každém případě se jedná o typ ubytování, který ve vymezeném území Třeboňska disponuje nejvyšší úrovní doprovodných služeb. Hotely nabízí 67 % služeb standardních. Všechny hotely disponují restauracemi, hlídanými parkovišti. Dalšími nejčastějšími standardními službami jsou bar či kavárna, půjčovna a úschovna kol, a zajišťování různých služeb. Podle mého názoru chybí hotelům sportovní zařízení, hlavně tenisové kurty. Mezi nadstandardními službami, které tvoří 28% nabízejí 3 hotely kosmetické služby, 2 sekretářské služby, 2 pořádání kongresů, 2 sauny. Dva 54 hotely nabízejí v kategorii exklusivní wellnescentrum a jeden hotel bowling. Motel nabízí pouze standardní služby, restauraci, parkoviště a úschovnu kol. Penziony nabízejí spíše standardní služby a to z 88%. Nejnabízenější standardní službou v kategorii penzion je parkování, buď na vlastním parkovišti, nebo v objektu zařízení. Dále je to úschovna kol, půjčovna kol, gril, zahrada a stravovací zařízení. 11% tvoří služby nadstandardní,mezi než patří provoz posilovny, možnost jízdy na koni, půjčovna loděk, rybářské povolenky, bazén atd. Vyhlídkový let, a možnost zahrát si golf a minigolf patří mezi exklusivní služby, které nabízí kategorie penzion. Graf č. 14 Lůžková kapacita podle TUZ v Třeboni k 1.1.2010 Graf č. 15 Kvalita a kvantita lůžkových kapacit v katastru Třeboně v roce 2009 KVALITA A KVANTITA LŮŽKOVÝCH KAPACIT V KATASTRECH TŘEBONĚ K 1.1. 2010 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1 - ■ 1 1 . U □ .= [TJ Q □ □ D Dn Třeboň Branná Holičky Břilice Nová Hlína Stará Hlína □ lázně □ motel □ turistická ubytovna □ ubytování v soukromí □ hotel □ penzion □ chatová osada Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Část služeb kategorie turistická ubytovna je zkvalitněna tím, že velká část lůžkové kapacity je během roku využívána jako domov mládeže, je tak zajištěn velký počet standardního i nadstandardní sportovní využití a to např. několik hřišť, sportovní hala, tenisový kurt, horolezecká stěna a posilovny, mezi exklusivní pak patří hala na squash. Dvě zbylá zařízení sloužící výhradně jako turistické ubytovny pak mají služby krom soukromých pláží pouze služby standardní. Rekreační středisko Doubí jako chatová osada a kemp disponuje z 1/3 velmi nadstandardními službami. Jelikož se jedná o sportcentrum, je zajištěno velmi dobré sportovní vyžití - sportovní hala, horolezecká stěna, půjčovna loděk, fitnesscentrum, sauna, soukromá pláž. Nabízí i velmi množství standardních služeb. Druhá chatová osada má pouze malé zastoupení standardních služeb. 55 Ubytování v soukromí nabízí z 93% služby standardní, nejnabízenějšími službami jsou opět jako u penzionů parkoviště, úschovna kol, zahrada, gril šest z nich půjčuje kola. Nadstandardní jsou pak kosmetické služby, bazén a možnost jízdy na koni. Graf č.16 Průměrná kvalita a kvantita doprovodných služeb jednoho zařízení dle TUZ v Třeboni v roce 2009 Graf č.17 Kvalita doprovodných služeb podle typu ubytovacího zařízení v Třeboni v roce 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Z dalších obcí vykazuje lepší kvantitu i kvalitu ubytovacích zařízení pouze Domanín. V Domaníně je k dispozici 281 lůžek, z toho 4 penziony s 60 lůžky, které disponují opět spíše standardními službami, všechny mají zajištěné parkování, 2 půjčují kola, ale žádný nemá k dispozici restauraci či občerstvení. V těsné blízkosti Schwanzenberské hrobky u Opatovického rybníka se nachází autokemp Třeboňský ráj se 100 lůžky v chatkách a početnými standardními službami, nadstandard tvoří pouze půjčovna lodí. A i zde nabízí 9 rodinných domků ubytování v soukromí, s celkovým počtem 101 lůžek a standardními službami typickými pro ubytování v soukromí. Na břehu rybníka Svět je možnost ubytovat se v turistické ubytovně Jachtařského klubu s 20 lůžky, nabízí zde parkoviště, občerstvení, hřiště a nadstandardní půjčovnu loděk a raftů a soukromou pláž. V obci Dunajovice je k dispozici ubytování v soukromí s celkovou kapacitou 25 lůžek, které nabízí malé množství standardních služeb. Dunajovice stejně jako Domanín využívají turisté pro venkovský klid a blízkost Třeboně. 56 Tento region, ač, je jeden z nejmenších nabízí největší lůžkovou kapacitu, město Třeboň je považováno za kulturní, společenské, rekreační a sportovní centrum celého vymezeného území Třeboňska.. V závislosti na tom, že Třeboň je lázeňským letoviskem s vysokým rekreačním potenciálem, disponuje město vysokou úrovní a počtem komerčních služeb, má dobré dopravní spojení a značný potencionál a k trvalému zájmu návštěvnosti patří především lázně, kulturní památky a také množství kulturních a společenských akcí. „Třeboň je typickým příkladem města, kde se dynamicky rozvíjí cestovní ruch a lázeňství. To významně ovlivňují vzhled a charakter města jako ideálního místa pro relaxaci, odpočinek, 23 zábavu i poučení." Třeboň a okolí se vymyká sezónním vlivům a na rozdíl od ostatních mikroregionů je využívané celoročně (díky lázním a společenským akcím, a kongresové turistice). Centrum města koncentruje nejvíce lůžek v zařízení nesezonního typu. Třeboň disponuje velmi vysokou vybaveností ubytovacích a doprovodných služeb. Nejčastějším návštěvníkem Třeboně je lázeňský turista, senioři, rodiny s dětmi a mladí lidé přijíždějící za kulturními akcemi, můžeme zde potkat též nespočet turistů ze zahraničí. V Domaníně leží Schwanzenberská hrobka a k dalším významným patří kostel sv. Jiljí. Již několik let se připravuje výstavba lázeňských objektů na břehu Opatovického rybníka. Turistickým lákadlem v Dunajovicích je Dunajovická hora (504 m.n. m.) nejvýše položeným místem oblasti Třeboňska v blízké budoucnosti by mělo dojít k výstavně dřevěné rozhledny, která byla zničena za 2.světové války 6.3.2. CHLUMECKO Druhým nejvíce významným a nejnavštěvovanějším mikroregionem je Chlumecko, jak již z názvu vyplývá centrem této oblasti je Chlum u Třeboně, do jehož katastru spadají obce Lutová, Zíteč a Mirochov. Dalšími vyčleněnými obcemi tohoto mikroregionu jsou Staňkov, Hamr, Majdalena a Stříbřec. Celková rozloha činí 110,11 km a žije zde 3 679 obyvatel. Celkem se zde nachází 2 493 lůžek, a hustota rozmístění lůžek je 23 lůžek na km2, na jednoho obyvatele vychází 1,5 lůžka. Nejčastějším typem ubytování je zde kemp a penzion. Mále zastoupení má hotel, turistické ubytovny a ubytování v soukromí. Vůbec zde nejsou zastoupeny ubytovací služby typu motel nebo hotel garni. V oblasti se nachází 26 penzionů s 1077 lůžky, dominantou této oblasti jsou kempy, kde lůžková kapacita činí 854 23 www.trebon.cz, www. trebonsko.cz 57 lůžek. Chlumecko má největší koncentrace těchto TUZ. A i zde je možno se ubytovat v soukromí na 515 lůžkách. Celkové lůžkové rozložení znázorňuje graf č.18. Chlum u Třeboně je jako jediný z vymezených obcí městského typu, je zde koncentrováno 64,3% lůžek z celkové kapacity mikroregionu. V k. ú. Chlumu je možnost ubytování v 13 penzionech s 655 lůžky, z toho 3 penziony jsou velké a slouží spíše jako rekreační střediska, zbylé penziony jsou pak menšího typu. Chlum u Třeboně stejně jako Staňkov má významnou kapacitu v kempech a chatových osadách, která činí 583 lůžek, a je situována kolem rybníka Hejtman. V obci je k dispozici i ubytování v soukromí na 254 lůžkách.. Graf č. 18 Rozložení lůžkové kapacity v obcích na Chlumeckú k 1.1.2010 Graf č. 19 Kvalita a kvantita doprovodných služeb ubytovacích zařízení na Chlumeckú k 1.1. 2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Podle grafu č. 17 lze říci, že převládá nabídka služeb standardních a to u všech TUZ. Kvalita a kvantita nabízených doprovodných služeb v Chlumu je nadstandardní pouze z 15%, a je rozptýlená do všech TUZ, přičemž dominují služby penzionu. Z 13 nabízených penzionů jich 5 provozuje restauraci, pouze dva z nich ale celoročně, 2 provozují půjčovnu kol, 5 jich má úschovnu kol a 3 mají hřiště, 9 jich má pak zajištěno parkování. V nadstandardních službách nabízejí kosmetické služby, bazén či půjčovnu loděk. Chatové osady se snaží svou nabídku zkvalitňovat, ale pořád převládají služby standardní, pouze půjčovny loděk, patřící do kategorie nadstandard, jejich hodnotu trochu zvyšují. Co se týče služeb CR tak Chlum u Třeboně disponuje průměrnou nabídkou služeb cestovního ruch. 58 Zbylé obce jsou spíše typu venkovského. K. ú. Lutové má k dispozici 88 lůžek, v obci se nachází jeden penzion s 57 lůžky, a slouží spíše zdravotně postiženým občanům a jejich rodinám, kteří se sem jezdí rekreovat. Zbylá lůžka jsou nabízena v soukromí a jedná se 31 lůžek. Nabídka služeb v penzionu je standardní rozšířená o bazén a masáže a ubytování v soukromí nenabízí krom parkování žádné služby. V k.ú.Žíteč je 45 lůžek, opět se zde nachází jeden penzion s 31 lůžky a zbytek tvoří ubytování v soukromí. Zdejší penzion nabízí kvalitnější služby, neboť je zaměřen na péči o zdraví a krásu, nabízí bazén, saunu, vířivku a masáže.V k.ú. Mirochov se lze ubytovat na 28 lůžek a to pouze v soukromí, nabídka doprovodných služeb je však omezená. Staňkov je charakteristický kempy, kromě vysoké stanové kapacity má i poměrně dobrou kapacitu lůžkovou, která činí 462 lůžek, V kempech se lze ubytovat na 177 lůžkách situovaných do chatek, kolem Staňkovského rybníka. Větší kempy se snaží zajišťovat standard a zkvalitňovat nabídku nadstandardních doprovodných služeb, nejčastěji půjčovnami lodí a zajišťováním rybářských povolenek. Ubytování v soukromí tvoří 141 lůžek, kde si troufám říci, že tyto kapacity tvoří též část objektů individuální rekreace pronajímaných za úplatu. Ve Staňkově se nachází jeden hotel, jako jediný v tomto mikroregionu s pouhými 16 lůžky a provozující restaurací, ale poskytuje pouze minimální standardní služby. Ubytovací kapacitu 97 lůžek nabízejí 3 penziony, kdy dva z nich provozují restauraci a dalších několik standardních služeb. Hamr má k dispozici společně s osadou Kostky 300 lůžek. Jsou zde situovány 4 penziony s 152 lůžky, se standardními službami. Dva penziony provozují restauraci, z nichž jeden celoročně, dalšími nabízenými službami jsou parkování, úschovna kol, a jeden penzion nabízí posilovnu. Standard poskytuje i chatová osada s 88 lůžky u řeky Lužnice. Zbylých 60 lůžek tvoří ubytování v soukromí, s velmi nízkou nabídkou standardních služeb, pouze jeden ubytovatel nabízí službu exklusivní a to možnost zahrát si minigolf. V obci Majdalena jsou v nabídce 2 penziony s 33 lůžky a 41 lůžek tvoří ubytování v soukromí, v obci se nachází též vodácké tábořiště, ale zde je spíše významná stanová kapacita než lůžková, protože ta činí pouhých 6 lůžek ve dvou chatkách. I zde je nabídka ubytovacích zařízení velmi nízká. Přes Majdalenu vede železniční trať, a navíc hlavní tah na Rakousko, je tedy velice dobře dopravně dostupná. Stříbřec má k dispozici 2 penziony, jeden v k. ú. Stříbce s 10 lůžky úplně se základní nabídkou a bazén a druhý je situován do k. ú. Libořez s 40 lůžky, jehož součástí je restaurace. na 19 lůžkách je možno se ubytovat v soukromí též se základní nabídkou. Ke katastru patří i k. p. Mníšek, kde není žádná lůžková kapacita. 59 Ubytování na vsi je vyhledáváno pro blízkost přírody a klidu a čerstvého vzduchu. Většina ubytovacích zařízení a nabídka jejich doprovodných služeb je sezónního provozu. Co se týče služeb mimo ubytovací zařízení tak v mikroregionu je dostupnost komerčních služeb nedostatečná. Významnější služby jsou frekventovány do obce Chlum u Třeboně, protože je ze všech obcí největší. V Chlumu u Třeboně je několik menších obchodů, 2 restaurace s celoročním provozem a cukrárna. V zimních měsících je návštěvnost těchto zařízení malá. Je zde zdravotní středisko, lékárna, kadeřnictví, čerpací stanice, knihovna, pošta, pobočka České spořitelny, dům s pečovatelskou službou, a dále jsou zde zastoupeny služby opravárenské, stavební a jiné. Zcela zde chybí kulturní a z části sportovní vybavení. Není zde kino, divadlo, muzeum ani stálá expozice. Ze sportovního vybavení je k dispozici venkovní stadion, jedna sportovní hala a školní tělocvična, a několik hřišť různě rozptýlených po obci.. Špatná je i dopravní dostupnost obcí, v obcích je sice možnost autobusového spojení v této oblasti je ale hlavím zdrojem dopravy vlak, ten je však vzdálený 5 km. Ostatní obce jsou vybaveny pouze prodejnou se základním vybavením. Obyvatelé i turisté jsou závislé na službách a vybavenosti Chlumu u Třeboně či jiného většího centra. Tento region je typicky rekreační, řada ubytovacích zařízení i soukromých podnikatelů tak v sezóně zvyšuje nabídku hlavně stravovacích zařízení, typu restaurace či kioskového občerstvení. Převážná nabídka komerčních služeb v sezóně je ubytování a stravování. Co se týče stravování, tak v každé obci je dostatek stravovacích zařízení a v každém kempu je také občerstvení nebo menší restaurace. Služby cestovního ruch, ubytování a stravování jsou v tomto regionu zastoupeny dá se říci dostatečně, některá zařízení by ale potřebovala rekonstrukci a zlepšení služeb. Poptávka je především po kvalitnějších službách a sportovním a kulturním vyžití. V všech obcích chybí sportovní a tenisová hřiště, kde by lidé mohli trávit svůj volný čas. Velká poptávka je také po kvalitnějším a častějším dopravním spojení. Chybí zde informační středisko, reklama či jakákoliv forma spolupráce. Informační centrum sice bylo v polovině loňské sezóny otevřeno, ale chybí ze aktivita a organizace. V budoucnu se ale můžeme dočkat zkvalitnění služeb, protože potencionál cestovního ruchu tu rozhodně nechybí. Mezi důvody turistické návštěvnosti daného mikroregionu patří rybniční plochy využívané pro rekreační účely,koupání ale i sportovní rybaření, zvláště rybník Hejtman a Staňkovský. Atraktivitu místa zvyšuje též blízkost hranic s Rakouskem (z Chlumu u Třeboně 3 km) a hodně využívaný pahorkatinný terén k stálé využívanější cyklystice. V zimě je možné využít běžeckých tratí, po kterých se turisté dostanou až do České Kanady. 60 Z hlediska kulturně historického je Chlum zajímavý existencí zámku, který je ale bohužel zavřený, neboť nemá expozice, které by mohly být nabídnuty veřejnosti. K zámku patří park, který má rozlohu 32 ha a udržuje se převážně v centru. Významnou roli zde hrála po mnoha let chlumecká sklárna, v roce 2003 však byla zavřena, návštěvníci často využívali možnost nakoupit si kvalitního skla v místní prodejně. Co se týče kulturních akcí, tak ty jsou pořádané v letních měsících, a je to Pohadkový vodnický Chlum, Kurz trubačů, rybářské závody, a letos poprvé se uskuteční akce Hrubínovo léto na oslavu jeho stých narozenin. Na podzim se běhá tradiční běh kolem Hejtmanu. Myslím, že řada turistů jezdí do této destinace z tradice a opakovaně, protože v Chlumu u Třeboně několik zařízení sloužilo před rokem 1989 jako střediska podnikové rekreace. Z pohledu pozorovatele bych řekla, že do tohoto mikroregionu jezdí převážně mladí lidé, rodiny s dětmi, cyklisté a rybáři. V oblasti vůbec není významný podíl zahraničních turistů, když už se do oblasti nějaký přijede jedná se nejčastěji o Němce, Rakušana či Holanďana. Region je výrazně sezónní oblastí, sezóna tu začíná tak v dubnu, když sem přijedou první cyklisté, vrcholí v létě, rekreací u vody a cyklistikou a končí na podzim houbařením, rybařením a výlovy rybníků. Turisté využívají nejčastěji ubytování v kempech v chatkách. U turistů jezdících do regionu již několik desítek let, je vidět trend, kdy už přestávají využívat stanové ubytovaní a přesouvají se do zařízení s lůžky nejčastěji chatek. Myslím, že v letních měsících při příznivém počasí jsou všechny hromadné ubytovací 24 zařízení a jejich kapacity využívány maximálně. 24 6.3.3. VITORAZSKO Mikroregion Vitorazska jsem si vyčlenila v katastrálním území 8 obcí. Jedná se o České Velenice, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Nová Ves nad Lužnicí, Rapšach, Cep, Hrachoviště a Suchdol nad Lužnicí, k jehož katastru patří obce Františkov, Klikov, Tušt a 25 2 Bor. Celková katastrální výměra tohoto území činí 191,01 km a má 8 895 obyvatel. Na velmi malé sídelní i ubytovací kapacitě se podepsala historie toho území.26 Celková lůžková kapacita tohoto území má 1 281 lůžek. Hustota rozložení lůžek je nízká a vychází na 6,7 lůžek/km2 na jednoho obyvatele tak připadá 0, 14 lůžka. 24 www.chlumutrebone.cz 25 Pojmenování této oblasti jsem použila, protože většina obcí patří do historické oblasti Vitorazska. a má značný význam na uspořádání zařízení CR. Z historického hlediska jsem nepatří pouze Suchdol nad Lužnicí, bez Tuště, a obce Cep a Hrachoviště. 26 V roce 1920 bylo území Vitorazska postoupeno Československu, jako válečná reparace, ale v daleko menším rozsahu než byly původní hranice z roku 1296. Byl to především jeho západní díl o rozloze 113 km2, 12 000 obyvatel a 12 obcí. Roku 1938 pod vlivem mnichovské konference se Vitorazsko stalo součástí Velkoněmecké říše. Území postoupené Mnichovským diktátem se stalo součástí nacistické župy - Horní Dunaj. V květnu 1945 v důsledku vítězství českého národa ve 2. světové 61 Centrem tohoto území je Suchdol nad Lužnicí, kde je koncentrováno nejvíce lůžek, a to 660, tj. 53,7 % z daného mikroregionu. To je dáno jeho velkou rozlohou a množstvím k.ú. které pod něj spadají. Na druhém místě v počtu lůžek jsou České Velenice s 364 lůžky, které můžeme považovat za takové druhé menší centrum, na hranicích s Rakouskem skoro s poloviční kapacitou než má Suchdol nad Lužnicí. Řekla bych, že zastoupení lůžkové kapacity penzionů, chatových osad a kemp a ubytování v soukromí je tak zhruba ve stejném poměru. Penziony tvoří 212 lůžek (32,1%), chatové osada/kempy 197 lůžek (29,8%) a ubytování v soukromí 31,8. V Suchdole je poskytováno 660 lůžek. Je k dispozici 5 penzionů s kapacitou 93 lůžek, dále je jeden penzion situován do k. ú Františkova s 16 lůžky a jeden je též v Klikově s 12 lůžky, zbylé 3 penziony se nachází v k. ú. Tuště a to 91 lůžek. Penziony nabízejí standardní služby, 6 z nich má restauraci, jinak opět převládá parkování, úschovna kol, 3 nabízejí půjčovnu kol. V nadstandardních službách dominují půjčovny lodí a možnost pořádání konferencí, rybářské povolenky. válce se Vitorazsko opět stalo součástí Československa. Po 2. světové válce však došlo k násilnému vysídlení německého obyvatelstva a některé obce srovnány se zemí, a zřízeno širokého hraničního pásma. Došlo k výraznému poklesu počtu trvale žijících obyvatel až téměř k úplnému vylidnění. Velká část vysídlených domů, plní dnes většinou funkci rekreační. Např. Před druhou světovou válkou měla obec Rapšach kolem 3 000 obyvatel,dnes 587 obyvatel 27 http://home.zcu.cz/~cada/www- kma/download/Lokalizace%20sahovych%20map%20v%20oblasti%20Vitorazska.pd 62 V Suchdole se nachází jedna chatová osada s pouhými 23 lůžky, významnější je spíše kapacita stanová. Na druhém břehu se rozprostírá základní vodácké tábořiště Suchdol, které je bohužel bez lůžkové kapacity. Oproti tomu jsou významnější kempy v k. ú. Tuště, které jsou situovány v oblasti pískoven a jejichž kapacita činí 90 lůžek v chatkách, významná je též stanová kapacita. Jeden kemp s 24 lůžky se též nachází v k. ú. Františkova. Jeden kemp provozuje restauraci a 3 mají pouze kioskové občerstvení, 2 kempy půjčují kola a lze říci, že v každém kempu je zastoupen nějaký druh sportovního vyžití. Mezi nadstandardní služby patří půjčování lodí, které nabízí 3 tyto zařízení. Co se týče ubytování v soukromí tak v Suchdole je k dispozici 118 lůžek, v Františkově 9 lůžek, v Klikově 7, v Boru je ubytování v soukromí jediným typem zařízení s 23 lůžky, v Tušti činí 53 lůžek z nichž 6 ubytovatelů poskytuje zapůjčení lodí a jeden zajišťuje rybářské povolenky. Turistické ubytovny jsou situovány pouze do k.ú. Klikov s 20 lůžky a Tušt s 81 lůžky. Vzhledem k tomu, že tento typ ubytování patří spíše mezi levnější a služby málo poskytující, je vybavení služeb těchto dvou zařízení na celkem dobré úrovni. V obci Suchdol n. L. se nenachází žádný hotel. Celková kapacita v obci Rapšach nabízí 68 lůžek, můžeme se ubytovat v hotelu, který nabízí 45 lůžek a celkem nadstandardní služby, vnitřní bazén, solárko, saunu či fitnesscentrum a tenisový kurt. V penzionu je k dispozici 28 lůžek a zde převládá velké množství standardních služeb V osadě Spáleniště je dispozici turistická ubytovna sloužící pro dětské tábory, či cyklistické kurzy apod. s 40 lůžky, pouze s úschovnou kol, hřištěm a parkovištěm. Osady Velký a Malý Londýn a Nový Yourk jsou dnes hojně využívány chalupáři. Ve Dvorech nad Lužnicí je k dispozic celkem 62 lůžek, ve 2 penzionech 30 lůžek a zbylých 32 lůžek je nabízeno v soukromí. Za zmínku stojí 2 půjčovny lodí, tenisový kurt a půjčovny kol. 63 Malá pohraniční obec Halámky se Graf č. 21 Kvalita a kvantita doprovodných známým hraničním přechodem nabízí 22 služeb v obcích na Vtiomzsliu li 1.1.2010 lůžek v soukromí, ale žádné doprovodné služby. V okolí obce jsou velké zatopené pískovny a těžil se zde živec Nová Ves nabízí pouze 8 lůžek v soukromí, a turisté mají k dispozici venkovní bazén. Pod vrcholem Lískovce vedla Vitorazská stezka. Zbytky tvrze ze 14. století. Závod Skloform - výroba sklářských forem.Ve velmi blízkém okolí se nachází rezervace Horní Lužnice Zdroj: vlastní výzkum 2009 Město České Velenice je z hlediska nabídky ubytování trochu problematické. Na území Českých Velenic jsou v provozu zařízení, poskytující erotické služby, které též spadají do zařízení s ubytovacími službami, zjišťování tohoto typu ubytování nebylo, ale cílem mé práce, proto se o této skutečnosti jen zmiňuji a vysvětluji tím, celkem malou ubytovací kapacitu na velikost města. Jinak jsou zde situovány 2 hotely s kapacitou 48 lůžek, jako v jediné obci se zde nachází hotel garni s kapacitou 58 lůžek, i přesto vykazují služby hotelů pouze malé množství standardních služeb, pouze jeden hotel nabízí sekretářské služby. Dále je možno ubytovat se ve 4 penzionech na 104 lůžkách, z nichž pouze jeden nabízí pořádání pracovních setkání a kulturních akcí. Velmi nízkou úroveň nabízených služeb zde poskytují turistické ubytovny, v nabídce ubytování jsou celkem 3 s 94 lůžky, z nichž jedna ubytovna funguje během školního roku jako domov mládeže, má k dispozici 60 lůžek, tuto svou kapacitu ale pronajímá pouze v letních měsících. Ve Velenicích není zaznamenán žádný typ ubytování v soukromí. Obcemi s větší a lepší koncentrací občanské vybavenosti a komerčních služeb jsou v tomto mikroregionu Suchdol nad Lužnicí a České Velenice. Obě města mají několik obchodů, restauračních zařízení, cukrárnu, pekárnu, kavárny, bary, jsou zde zdravotní středisko, lékárna, kadeřnické a kosmetické služby, čerpací stanice, dům pro seniory, služby opravárenské, stavební, autoservisy, půjčovny kol a lodí, v obou jsou k dispozici kina, domy kultury, bary. knihovna, pošta, banka, v Českých Velenicích 2 banky a pojišťovna, cestovní 64 kancelář, směnárny a městská policie, Ze sportovního vybavení je k dispozici otevřený stadion, sportovní hala, a několik hřišť. Obě města leží na železniční trati, krom toho je zajištěna i autobusová doprava, dopravní spojení je tedy velmi dobré. Z Českých Velenic navíc vede přímé spojení přes Nové Hrady rovnou do Českých Budějovic. V ostatních obcích je občanská vybavenost nízká, za službami proto dojíždí do těchto dvou měst. V obci Cep je společenský sál, hostinec, prodejna smíšeného zboží, sportovní areál s dvěma hřišti pro nohejbal a tenis. Dvory nad Lužnicí nabízí hostinec, potraviny a kadeřnické služby. Halámky mají k dispozici dvě pohostinská zařízení, noční bar s hernou, hřiště, a obchod. A v obci Rapšach se nachází restaurace a kulturní dům. V Nové Vsi se nachází motorest. Atraktivitou tohoto území je protékající řeka Lužnice, kde se nachází vodácké tábořiště a většina vodáků, zde začíná splavovat Lůžnici. Protéká tudy říčka Dračice na které najít pozůstatky hamrů, hrází, náhonů a mostů. V údolí Dračice bývaly největší železárny v Čechách. Dalším lákadlem turistů je stejně jako v celém vymezeném území cykloturistika, velmi známá je naučná trasa cyklistické stezky Paměti Vitorazska. V okolí je rezervace Červené Blato, rezervace Meandry Lužnice. V této mikrooblasti jsou velmi využívané zatopené pískovny, které se samovolně zaplavily vodou po těžbě písků a štěrkopísků. Známá je též obec Klikov výrobou keramiky. Ves má spoustou hrnčíren, v okolí jsou ložiska hrnčířské hlíny a v minulosti se zde těžila železné ruda. Mikroregion je navštěvován opět jako zbytek oblasti v letní sezóně, k ubytování jsou vyhledávány převážně kempy a tábořiště s nízkou nebo základní úrovní doprovodných služeb k povodí řeky Lužnice a vodních ploch pískoven. Nejvíce koncentrovaná je oblast Suchdolska, to je považováno za centrum vodácké turistiky v této oblasti. Náročnější klientela využívá ubytování ve standardních penzionech. Oblast navštěvují nejčastěji mladí,vodáci a 28 rodiny s dětmi. 6.3.4. LOMNICKO-VESELSKO Mikroregion je vyčleněn městy Veselí nad Lužnicí a Lomnice nad Lužnicí a obcemi Vlkov, Lužnice, Val, Frahlež, Klec, Ponědráž, Ponědrážka, Bošilec, Smržov, Záblatí, Drahov. Rozloha tohoto mikroregionu je 191,39 km a na území žije 10 813 obyvatel. Celková ubytovací kapacita je 1 926 lůžek, hustota lůžek nízká, na 1 km2 vychází 10 lůžek. V mikroregionu jsou pouze 5 obcí s kapacitou nad 100 lůžek 28 www.suchdol.cz, www.suchdolsko.cz, www. velenice.cz 65 Centrem oblasti je Veselí nad Lužnicí, jde o hospodářské a kulturním středisko této oblasti s nejvyšší ubytovací kapacitu z mikroregionu, je zde k dispozici 728 lůžek. Je zde situován jeden tříhvězdičkový hotel o kapacitě 130 lůžek a s velmi dobrým vybavením, krom standardního vybavení jako je restaurace, bar, kavárna, půjčovna a úschovna kol či jiného sportovního vybavení a tenisového kurtu, nabízí řadu nadstandardních služeb jako sportovní halu, jízdu na koni, směnárnu a praní či žehlení. Mezi exklusivní pak patří možnost zahrát si bowling. Vyskytuje se zde ještě jeden hotel, který je v současné době zavřen. Dále je možno ubytovat se ve 3 penzionech o kapacitě 71 lůžek. Pouze jeden penzion nabízí restauraci, půjčovnu kol a pořádání akcí a oslav a saunu. V turistických ubytovnách je k dispozici 105 lůžek, ke kterým o letních prázdninách přibývá 140 lůžek v zařízení sloužící během školního roku domovu mládeže. Jedna turistická ubytovny má nadstandardní sportovní vyžití, nabízí zimní a atletický stadion, 3 hřiště, tenisové kurty, sportovní halu a posilovnu. Druhá nenabízí krom parkování nic. Zařízení domova mládeže poskytuje, těž dobré sportovní vyžití. Na soutoku Lužnice a Nežárky se nachází vodácké tábořiště Ostrov, které nabízí pouhých 28 lůžek v chatkách, velkou část kapacity tvoří stany. Součástí jedné turistické ubytovny je chatová osada s 80 lůžky a nadstandardním sportovními službami. Ubytování v soukromí nabízí 182 lůžek. Mezi často nabízené služby patří parkování, zahrada, gril a úschovna kol. Jeden objekt nabízí lanové centrum a půjčovnu lodí. Vybavenost komerčních služeb je ve Veselí nad Lužnicí hodnocena nadprůměrně Centrum regionu je vybaveno restauracemi, hostinci, barem, cukrárnou, pekárnou, několika obchody s potravinami, hernou, sportovní halou, nachází se zde muzeum, knihovna, kino, cestovní kancelář, kosmetické studio, několik kadeřnictví, zdravotní středisko, lékárny, autoopravny, čerpací stanice. Graf č. 22 Lůžková kapacita podle typu ubytovacího zařízení v obcích na Lomnicko-veselovsku k 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 66 Veselí nad Lužnicí je dopravní křižovatkou, jak silniční tak železniční dopravy. Novosedly nad Nežárkou jsou další obcí s vyšší ubytovací kapacitou. Významné jsou 2 hotely s kapacitou 78 lůžek, oba nabízejí standardní až lehce nadstandardní služby. V obci jsou situovány 2 menší penziony s 17 lůžky, přičemž jeden nabízí kosmetické služby a masáže. 38 lůžek je pronajímáno v soukromí se základními se základními službami, pouze jeden objekt nabízí bazén s vířivkou. Pod Novosedly spadají k.ú. Mláka a Kolence. Mláka má významnější polohu i proto se zde nachází 2 penziony s 49 lůžky s lehce nadstandardními službami, jeden má vnitřní plavecký bazén, solnou jeskyni, masáže a druhý tenisové kurty, oba nabízejí možnost zajezdit si na koni. Velmi známý a hodně navštěvovaný je chatová osada Nový Řadov, jehož lůžková kapacita činí 280 lůžek, ten je hodně využíván pro dětské tábory a jeho služby jsou celkem nadstandardní. Nedaleko se nachází malý kemp Mláka, kde je spíše významná stanová kapacita a lůžková tvoří pouze dvě chatky. Vlkov má nejvýznamnější lůžkovou kapacitu v chatové osadě AL&PA, který nemá nouzi o dostatek sportovišť a sportovního vyžití. Je zde situován penzion s pouhými 6 lůžky, kde je možno využít saunu a ubytování v soukromí tvoří 30 lůžek, z toho jeden objekt nabízí vlastní soukromou pláž. Lomnice nad Lužnicí nabízí 166 lůžek, je zde možnost ubytování v jednom hotelu s 53 lůžky, 3 penzionech se 73 lůžky, a 40 lůžek je nabízeno v soukromí. Hotel nabízí lehce nadstandardní služby jako bazén s masážními tryskami, fitness a zapůjčení loděk. Penziony zase zcela standardní služby, pouze jeden penzion provozuje restauraci jinak nabízí nejčastěji nabízí parkování a úschovnu kol. Služby soukromých zařízení jsou opět nejčastěji parkování, zahrada, gril, úschovna kol. Ve Lomnici nad Lužnicí se koncentruje celkem průměrná úroveň vybavenosti. Jsou zde restaurace, hostinec, vinárna, kinokavárna, několik prodejen potravin, pekárna, zdravotní středisko, lékárna, kino, knihovna, informační centrum, pošta, banka, pojišťovna, autoopravny. Lužnice je poslední obec z mikroregionu, která ještě nabízí ucházející lůžkovou kapacitu. Je možno se ubytovat ve dvou penzionech s kapacitou 32 lůžek. Nabízené služby jsou standardní pouze jeden je zkvalitněn o bazén a trampolínu. V obci se nachází vodácké tábořiště a kemp s lůžkovou kapacitou pouze 20 lůžek, významná jde zde však stanová kapacita. Jedno zařízení poskytuje agroturistiku a je v něm k dispozici 14 lůžek a součástí je restaurace. Zbylých 34 lůžek lze pronajmout v soukromí z cela základními službami. V obci Lužnice se nachází hostinec a restaurace. 67 V k.ú Hamru, které spadá pod Val je penzion s kapacitou 26 lůžek, který nabízí pouze půjčovnu kol a lodí. Na 40 lůžkách je možno ubytovat se v celém katastru obce Val, bez nebo ve výjimkách se základními službami. Jeden penzion je situován do Klece, kde je jediným ubytovacím zařízením s 23 lůžkami, stejně je tomu v Záblatí, kde má penzion kapacitu 20 lůžek. Oba tyto penziony provozují aspoň restauraci a k penzionu je k dispozici parkoviště. Kemp Moruše se nachází v Ponědrážce na nabízí pouze 19 lůžek v chatkách, nabízí tenisové kurty. Frahelž, Ponědráž, Bošilec, Drahov a Smržov nabízí pouze ubytování v soukromí s velmi nízkou kapacitou, pohybující se pod 30 lůžek a s nízkou úrovní nabízených služeb. Lomnicko a Veselsko je typické venkovskou krajinou, mezi atraktivity patří především, to že se zde nachází blata s výskytem borových a lužních lesů. V obcích se vyskytuje zdobná architektura selského baroka. Prochází tudy naučné stezky Blatská stezka, Veselské pískovny, jejichž součástí je i jihočeská rarita - rezervace Písečný přesyp. Pískovny jsou využívány na koupání, na své si přijdou i nudisti. Soustava dalších vodních ploch -Horusický rybník, třetí největší český rybník, Bošilecký, Švarcenberk nebo Vlkovský rybník a následují jsou využívány pro sportovní rybolov.Veselí nad Lužnicí leží na soutoku dvou krásných jihočeských řek Lužnice a Nežárka, v létě nemá o vodáky nouzi. Dále leží na mezinárodní cyklotrase Greenways Praha-Vídeň. Na Veselsku se nachází poměrně hustá síť značených turistických cest. Část regionu Veselska leží na ohromném podzemním jezeře s nejkvalitnější pitnou vodou. Veselí nad Lužnicí je stále více aktérem různých sportovních, společenských a kulturních akcí jako např. Krajem rybníků - dálkový turistický pochod a cykloturistická jízda, Veselský maraton - vodácký závod po třech řekách , Jaro na Blatech -cykloturistická jízda po stopách jihočeského selského baroka, Veselské slavnosti , Betonový muž a žena - rekreační triatlon v oblasti Veselských pískoven , Vodácký Triatlon Pražské energetiky, Krčínův labyrint - cykloturistická akce s trasami od 10 do 125 kilometrů , Běh 29 kolem Lužnice. 29 6.3.5. KARDAŠOŘEČICKO Poslední mikroregion je tvořen 8 katastry, jsou jimi město Kardašova Řečice a obce Roseč, Ratiboř, Hatín, Stráž nad Nežárkou, Plavsko, Pístina a Příbraz. Rozloha tohoto regionu činí 157,31 km2 a žije zde 4636 obyvatel, hustota lůžek je 6 lůžek/km2. Lůžková kapacita tohoto regionu je nejmenší ze všech mikroregionů a to 960 lůžek. 29 www.veseli.cz, www.lomnice-n.l.cz, www.veselsko.cz 68 Nejvyšší ubytovací kapacita je koncentrována do města Kardašova Řečice, které je považováno za centrum této oblasti. K ubytování je možné využít čtyři penziony s kapacitou 84 lůžek, z nichž 2 penziony provozují restauraci, a jeden navíc pivnici. Jeden penzion nabízí nadstandardní sportovní vyžití. V obci Hatín je k dispozici jeden penzion s kapacitou 63 lůžek, součástí je restaurace, dále nabízí 2 hřiště, úschovnu kol a parkoviště. Zbylých 20 lůžek je nabízeno v soukromí bez služeb. Na k.ú Jemčina je situován zámek Jemčina, jehož jedna část je využívána k ubytování jako penzion, nabízí restauraci, tělocvičnu a parkoviště. Dále je zde situován jedno tábořiště s 28 lůžky a turistická ubytovna s 25 lůžky půjčující kola a mající kiosek s občerstvením. Ve Stráži nad Nežárkou najdeme 3 objekty k ubytování, každé v jiném typu ubytovacího zařízení. Nachází se zde jeden tříhvězdičkový penzion s restaurací, půjčovnou motorových lodí, dětským hřištěm, úschovnou kol a parkovištěm, jeho kapacita je 23 lůžek. Ve Stráži je situován jeden kemp u řeky s kapacitou 154 lůžek v chatkách. ve kterém je zřízeno nohejbalové a dětské hřiště, je možné si zapůjčit hry a sportovní potřeby A posledním je ubytování v soukromí se 7 lůžky, kde je možné využívat bazén a zapůjčit si kola. Graf č. 23 Lůžková kapacita podle TUZ v obcích na Kardašořečicku k 1.1.2010 Graf č. 24 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v obcích na Kardašořečicku k 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Zdroj: vlastní výzkum 2009 69 Ratiboř nabízí ubytování ve velmi nadstandardním penzionu s 91 lůžky, k dispozici jsou hostům 3 restaurace, dva bary, vyhřívaný krytý bazén, fitness, masáže, půjčovna jízdních kol, kánoí a pomůcek pro nejrůznější sporty, možnost jízdy na koni, zorbing, několik hřiští, a exlusivní vyhlídkové lety. V Plavsku nenajdeme žádný druh ubytování vyšší kvality. Je zde situována pouze jedna turistická ubytovna, která nabízí 52 lůžek a krom parkoviště, žádné jiné služby neposkytuje. Možné je ubytovat se i v soukromí na 15 lůžkách s žádnými službami, a nebo v objektu nabízející agroturistiku, který krom agroslužeb a jízdy na koních nabízí posilovnu, saunu, úschovnu kol, a parkoviště. I V Pístině se nachází jeden objekt poskytující agroslužby s 40 lůžky, nabízející pouze hřiště, parkování a gril. Zbylých 22 lůžek je nabízeno v soukromí. Příbraz nabízí 32 lůžek v dvou penzionech, součástí jednoho penzionu jsou kosmetické služby a druhý nabízí bazén.19 lůžek je nabízeno v 2 objektech v soukromí, oba mají zajištěné parkování a jeden navíc nabízí gril, zahradu a úschovnu kol. Roseč nabízí 36 lůžek ve 2 penzionech. Jeden nabízí hospůdku, jízdu na koni, dětské i sportovní hřiště, parkoviště či úschovnu kol a druhý zahradu, gril, úschovnu, internet a hlídání dětí. Občanská vybavenost Kardošovy Řečice je dostatečná. V místě jsou situovány restaurace, kulturní dům, hostinec, potraviny, cukrárna, knihovna, 3 kadeřnictví, kosmetické studio, čerpací stanice. Stráž je vybavena standardní úrovní služeb, 2 restaurace, bufet, 2 čerpací stanice, prodejnou potravin, autoopravnou, autopůjčovnou, kadeřnictvím, poštou, v obci Stráž nad Nežárkou se nachází ordinace praktického a zubního lékaře. Je zde kemp s restaurací. Tento mikroregion co se týče potenciálu cestovního ruchu není moc atraktivní. Za zmínění stojí protékající řeka Nežárka a na ní vázaná vodácká turistika, zámek Jemčina využívaný pro loveckou turistiku a zámek Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou či památky selského baroka.Vede tudy síť turistických a cykloturistických stezek mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha - Vídeň. Město Kardašova Řečice pořádá sportovních a společenských akcí zejména v letní sezóně. Region je vcelku dobře dopravně obslužný silničním i vlakovým spojením. S malou atraktivitou cestovního ruchu souvisí nízká kvalita i kvantita ubytovacích zařízení a jejich sezónnost zejména v malých obcích, nedostatek atraktivit mimo sezónu, stejně jako na Chlumecku zde chybí spolupráce a propagace regionu. 70 6.4. ČASOPROSTOROVÉ HLEDISKO UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENI A SLUŽEB 6.4.1. CESTOVNÍ RUCH PŘED ROKEM 1989 Rozvoj CR je spjat s rozvojem společnosti, průmyslem a především s rozvojem dopravy. Novodobě se začal formovat na přelomu 20. stol. a účastnily se ho především bohaté vrstvy obyvatelstva ve velmi luxusních a drahých zařízeních a později pobyty v letních bytech. U dělnické vrstvy vytvořeny vhodné podmínky pro dovolenou nebyly a tak si našli náhražku v trampingu. Postupně zasahuje CR do všech sociálních skupin a plní úlohu a funkce reprodukce fyzických a duševních sil. Po 2. světové válce umožnil politický a hospodářský vývoj upravit pracovní podmínky a tím došlo ke splnění předpokladů pro rozvoj CR a k počátku masového organizovaného cestovního ruchu (sociální turistika). Změny se projevily v materiálně technické základně a rozvoji dopravy. Vzniklo velké množství komplexních středisek CR. Ubytování v soukromí se v tomto období téměř neprovozovalo. Všechny podniky byly znárodněny a vytvořil se Čedok n. p. a v rámci rekreační péče o pracující a školní mládež se začaly do vázaného cestovního ruchu zapojovat i společenské organizace. Rozvoj všech forem a druhů cestovního ruchu podmínil i další směry v růstu materiálně technické základny. Ale ani zvýšení kapacit ubytovacích zařízení nestačilo krýt potřebu především domácího cestovního ruchu. Proto se v 50. a 60. letech rozvinul forma individuálních chat (Hesková a kol), která se stala specifickým rysem domácího cestovního ruchu v ČR. K největšímu náporu došlo v povodí řek a rybníků. Chalupářská rekreace se začala rozrůstat později, v souvislosti s vylidňováním malých osad a vznikem tzv. nestřediskových obcí (V. Hrala, 1999) 6.4.2. CESTOVNÍ RUCH PO ROCE 1989 Politické a ekonomické změny po roce 1989 přinesly celou řadu změn, zejména jeho trendů a tendencí. Krátce po roce 1989 došlo k redukci počtu ubytovacích zařízení i počtu lůžek, na základě změn vlastnických forem. Nejhlubší pokles byl podle Malé..,()zaznamenán v letech 1992 a 1993. Následně se modernizací a rekonstrukcí se projevila snaha o zlepšení služeb a od roku 1994 došlo k rychlému nárůstu podnikatelských subjektů a rychlému nárůstu ubytovacích a stravovacích zařízení i lůžek.Vznikla nová kategorie penzion, která v mnohých případech začala úspěšně konkurovat hotelům. S možností soukromě podnikat došlo k obrovskému vzrůstu ubytovacích zařízení v soukromí. Ubytovací zařízení při modernizacích a nové výstavbě začínají respektovat specifické potřeby svých hostů, což se projevuje nejenom ve vlastním vybavení pokojů ale v celkovém designu ubytovacího zařízení Od roku 2000 v souvislosti se zaváděním Satelitního účtu 71 cestovního ruchu i s přípravami na vstup české republiky do EU se dále zkvalitňuje a zpřesňuje metodika sledování ubytovacích kapacit individuální ubytování se prakticky přestává pravidelně sledovat a uvádět v oficiálních statistikách ( Malá a kol vše). Již před rokem 1989 bylo Třeboňsko oblíbenou destinací turistů s pestrou skladbou turistických atraktivit, rekreačními rybníky, krásnou přírodou a kulturně historickými památkami. Cestovní ruch byl spojován s lázeňstvím, které v Třeboni vznikly na konci 19. století a jejichž materiálně technická základna plnila funkci hotelu. Po válce už jsou v Třeboni evidovány hotely Koníček, Zlatá hvězda a Zlatý Hrozen. Významnou část návštěvníků Třeboňska dříve tvořili zařízení podnikové rekreace. Mnohá z nich se transformovala na komerční zařízení volného cestovního ruchu zcela nebo jen částečně. Příkladem úplně transformovaného zařízení je např. rekreační zařízení Lesák v Chlumu u Třeboně, které do r. 1989 sloužilo jako dětský tábor pro pracovníky tehdejších Státních lesů. Podobně, původně dětský tábor Nový Řadov, dnes funguje také na komerčně. Jako další příklad může posloužit rekreační zařízení Sedlčanských strojíren od roku 2002 Penzion Dagmar.(R. Klůfová, ) Trendem posledního desetiletí je zdravý životní styl a s ním spojená aktivní dovolená. Rozvíjí se cykloturistika a jízda na koních. Nabídka se snaží přizpůsobit poptávce. Aktivity spojené s jízdou na kolech jsou relativně rovnoměrně rozptýlené po celé oblasti, oproti tomu nabídka služeb spojených s jízdou na koních výrazně koncentrována do několika málo lokalit (Kardašořečicko, Třeboň a okolí). 72 7. ZAVER Cílem práce bylo provést inventarizaci lůžkových kapacit a vybraných doprovodných služeb ve vymezeném území Třeboňska a definovat je podle kvantity a kvality. Lůžkovou kapacitu jsem zkoumala na rozloze 768,76 km2, v 38 obcích, které jsem si rozdělila do pěti mikroregionů. Celkem je na Třeboňsku k dispozici 470 hromadných i individuálních ubytovacích zařízení na 10 347 lůžkách. Nejvyšší počet zastoupeného zařízení, které se rok co rok rozšiřuje, má kategorie ubytování v soukromí. Tato kategorie však ani z poloviny nenabízí takovou kapacitu, jako kategorie penzion, jejíž ubytovací kapacita je ze všech typů ubytování nejvyšší. Významná je i ubytovací kapacita chatových osad / kempů, která se koncentruje kolem vodních ploch a toků, a je druhá nejvyšší. V tomto případě se mi tedy ověřila hypotéze kterou jsem si stanovila v úvodu. Na ubytovací struktuře se velkou měrou podílejí ubytovací zařízení nižší kvalitativní i cenové úrovně (chatové osady, kempy, vodácká tábořiště). Kde hraje roli i stanová kapacita, která je v tomto území též velmi vysoká.Vzhledem k tomu, že je Třeboňsko vysoce rekreační oblastí vázanou spíše na přírodní potenciál, nabízí velmi nízký podíl hotelů. Ty se nejvíce koncentrují v Třeboni. Zařízení s vyšším standardem pro náročnější turisty pak z části nahrazují městské penziony, z nichž některé jsou nabídkou služeb srovnatelné s hotely. Každým rokem se počet lůžkové kapacity zvyšuje, hlavně ubytováním v soukromí. I sama Třeboň má zájem o výstavbu kvalitnějších zařízení. Tímto se mi potvrdila i další hypotéza, v které jsem předpokládala, vliv atraktivity lázeňství na rozvoj materiálně technické základny. Ve zbylé většině je to příroda a atraktivita, kterou disponuje. Co se týče lůžkové kapacity, myslím si, že je vcelku dostačující. Navíc každoročně vznikne několik nových objektů. V budoucnu se plánuje výstavba lázeňského zařízení v Domaníně, která způsobí další rozvoj a růst lůžkových kapacit a zkvalitnění služeb v daném mikroregionu. Můžeme tedy očekávat, že se Třeboň a její okolí bude výrazně rozvíjet v rámci lázeňské, městské a kulturní turistiky. V souladu s tím se zlepšují i služby pro turisty Kvalita a kvantita některých doprovodných služeb ubytovacích zařízení souvisí s přírodním a společenským potenciálem cestovního ruchu. V oblasti vodních ploch a toků jsou nabízeny půjčovny lodí, na celém území je rozmístěna hustá síť cyklostezek, hojné jsou tedy půjčovny a úschovny kol. S častým pořádáním akcí jsou spojeny kongresové prostory v Třeboni a Veselí nad Lužnicí. Venkovská krajina a klid umožňuje rozvoj agroturistiky a s ním spojenou jízdu na koni. V rámci hotelů a penzionů jsou nabízeny restaurace, kavárny, bary. V oblasti rybí gastronomie má však tato oblast bohužel velké rezervy. Celkově je na 73 území poskytována nedostatečná kvalita doprovodných služeb a převažují standardní služby. Výjimku tvoří pouze Třeboň. Oblast Třeboňska je využívaná nerovnoměrně, jak prostorově i časově, a každý mikroregion má svá specifika. 71 % koncentrace lůžek je soustředěno do měst, kde jsou většinou zastoupeny všechny typy ubytovacích zařízení nabízejících kvalitnější služby V hodnocení služeb u ubytovacích zařízení je nejrozvinutějším mikroregionem Třeboň a okolí. Centrem celé oblasti je Třeboň, která získala díky lázeňství nadnárodní význam. Je typickým příkladem města, kde se dynamicky rozvíjí cestovní ruch a lázeňství. To ovlivňuje vzhled a charakter města jako ideálního místa pro relaxaci, odpočinek, zábavu i poučení. Přestože celková návštěvnost okresu Jindřichův Hradec, na jehož území se podstatná část zkoumané oblasti nachází klesá, Třeboň je stále atraktivním místem. K trvalému zájmu návštěvnosti města patří především lázně, kulturní památky a také množství kulturních a společenských akcí, které jsou městem výrazně podporovány. Lomnickoveselsko a Kardašořečicko mají charakterem venkovské krajiny nejvyšší potenciál k rozvoji agroturistiky, ekoturistiky či hipoturistiky. Jedná se i o velmi oblíbená místa pro chatařství a chalupářství. Velmi dobře se rozvíjí město Veselí nad Lužnicí, které si začíná zakládat na obchodní a kulturní turistice a stává se aktérem společenských a kulturních akcí. Chlumecko je typické rekreací u vody a rybolovem, standardním ubytováním jsou kempy a chatové osady s nižší kvalitou nabízených doprovodných služeb.Tato oblast je velmi oblíbenou i pro chalupaře. Na Vitorazsku dominuje ubytování v soukromí a penzionech, v oblasti pískoven jsou to kempy a chatové osady. Vitorazsko, zejména Suchdolsko, je spojováno s vodní turistikou. Velmi významná je lůžková kapacita v chalupách, jako rekreačních objektech, která je zapříčiněná sídelní strukturou a odsunem Němců. Z hlediska času má celá oblast většinou sezónní charakter. Je využívaná v období léta, výjimku tvoří města Třeboň a Veselí nad Lužnicí, která mají celoroční charakter.. V posledních letech mírně stoupá i v zimě. Kdy lidé využívají blízkosti hranic s Rakouskem. Do oblasti se přijíždí ubytovat a přes den lyžují na rakouských svazích. Třeboňsko má své kouzlo a jeho přírodní i kulturní potenciály z něho vytvářejí mimořádně cennou krajinu a dávají mu vysoký rekreační potenciál. 74 PŘEHLED POUŽITE LITERATURY 1. Šíp, J., Klufová, R.: Vybrané přístupy ke studiu problematiky cestovního ruchu. In: Sborník Cestovního ruchu v České republice - problémy a možnosti jejich řešení, Jihočeská univerzita 2003, str. 294 - 298 2. HESKOVÁ, Marie . Cestovní ruch : pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha : Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. 3. HESKOVÁ, Marie . Cestovní ruch.Jindřichův Hradec: Jihočeská univerzita, fakulta managementu, 1997. 84 s. 4. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef . Cestovní ruch : výkladový slovník. Česká republika : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. 5. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času : Aplikovaný marketing služeb. Praha : Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. 6. ŠÍP, J., ŠTĚPÁNEK, V., KOPAČKA, L. Geografie cestovního ruchu. 1.vyd. Praha : REC Karolinum, 2001. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. 228s. ISBN 80-246-0172-9. 7. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta mezinárodních vztahů, 1996. 128 s. ISBN 80-7079-173-X. 8. MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch : vybrané kapitoly. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta mezinárodních vztahů, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7. 9. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1999. 139 s . ISBN 80-85970-02-3. 10. INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch I. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu, 2004. 113 s. ISBN 80-245-0799-4. 11. GEHINOVÁ, B. Geografie cestovního ruchu : vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení jejich funkcí v území. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta, 2008. 84 s. ISBN 978-80-7394-142-0. 12. ALBRECHT,J.a kol. (2003):Českobudějovicko - chráněná území ČR VIII. 1 vydání. Praha: Agentura ochrany přírody ČR: EKocentrum,807 s. ISBN 80-06064-65-4 13. D. DYJYJOVÁ,D. Třeboňsko - příroda a člověk v krajině pětilisté růže Třeboň : Caprio, 2000. 111 s. ISBN 80-901945-8-3 14. KOBLASA, Pavel . Krajem lesů a rybníků : putování od města Třeboně na sever. České Budějovice : Veduta, 2007. 162 s. ISBN 978-80-86829-27-2. 75 Ostatní použité dokumenty: Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, České Budějovice, pro Jihočeskou centrálu cestovního ruchu zpracovala agentura INCOMA Research, s.r. o, 2007.134 s Dostupné z: http://www.jccr.cz/media/manual_pro_rozvoj_cestovniho_ruchu/manual-pro-rozvoj -cr-v-jck_fmal.pdf Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, České Budějovice:Regionální rozvojová agentura RERA a. s.,2001.273 s. Dostupné z www.z: 263http://www.risy.cz/UserFiles/File/CZ031/rozvojov%E9%20dokumenty/dokumenty%20na %20%FArovni%20kraje/Program_rozvoje_uzemniho_obvodu_JK.pdf [2010-1 -28] Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky 2010-2012. Praha : AHR CR,UNIHOST, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, CZECHTOURISM, 1999. 24 s. Dostupné z WWW: . Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách. Praha : MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ, , 2000. 0 s. Dostupné z WWW: . Strategický plán Krčínovo Třeboňsko 2007 - 2013, dostupné z:http://www.mas-trebonsko.cz/files/sp_leader.pdf [2009-12-28] Aktualizace rozvojového plánu Třeboně a akční plán pro rok 2005 a následující období, Dostupné z: http://www.mas-trebonsko.cz/files/Tebonsko.pdf [2009-12-28] ŠÍP, J.,. Vývoj cestovního ruchu v Česku po roce 1989. Geografické rozhledy, roč. 8, č. 2/9899, Praha 1998 Propagační materiál - Turistický region Jižní Čechy: Jihočeská centrála cestovního ruchu s jihočeskými informačními centry Propagační materiál - Třeboňsko -turistická nabídka mikroregionů: Informační středisko Třeboň ve spolupráci s obecními úřady regionu Třeboňsko Propagační materiál - Vítejte na Třeboňsku - přehled ubytování a dalších služeb: Informační centrum Třeboň dostupné z: kod.ef.jcu/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/.../03_Klufova.doc Jihočeské kempy 1:500 000, Geodézie ČS a. s.,ISBN 978-80-7279-531-4, 2007 Internetové zdroje: www. businessinfo.cz, www.trebonsko.ochranaprirody.cz 76 www.a-tom.cz www.home.zcu.cz www.kma.zcu.cz www.mmr.cz www.cso.cz www.portalmpsv. cz http://www.gweb. cz/dotazy/d-18/ www.trebon.cz www.trebonsko.cz www.veseli.cz www.velenice.cz www.suchodlsko.cz www.suchdol.cz www.chlumutrebone.cz www.kardasovarecice.cz www.veselsko.cz www.lomnice-n.l.cz 77 9. SEZNAM TABULEK, MAP, GRAFU A OBRÁZKU: Mapa č. 1 Vymezené území Třeboňska Mapa č. 2 Mikroregiony vymezeného území Třeboňska Mapa č. 3 Geografická poloha Třeboňska v rámci Jihočeského kraje Mapa č. 4 Lůžková kapacita obcí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Mapa č .5 Hustota lůžkové kapacity ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Mapa č. 6 Lůžková kapacity obcí podle typu ubytovacího zařízení ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Tabulka č. 1 Srovnání s ostatními zkoumanými oblastmi v Jihočeském kraji v roce 2009 Tabulka č. 2 Počet jednotlivých TUZ ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Tabulka č. 3 Lůžková kapacita v jednotlivých TUZ na Třeboňsku k 1.1.2010 Graf č. 1 Lůžková kapacita obcí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 (bez OIR) Graf č. 2 Lůžková kapacita obcí podle TUZ v obcích na Třeboňsku k 1.1. 2010 Graf č. 3 Kvalita doprovodných služeb ubytovacích zařízení v obcích na Třeboňsku k 1.1.2010 Graf č. 4 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v přepočtu k počtu ubytovacích zařízení ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Graf č. 5 Lůžková kapacita hotelů na Třeboňsku k 1.1.2010 Graf č. 6 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v hotelech na Třeboňsku k 1.1. 2010 Graf č. 7 Lůžková kapacita penzionů v obcích ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Graf č. 8 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v penzionech ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Graf č. 9 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v turistických ubytovnách na Třeboňsku k 1.1. 2010 Graf č. 10 Rozložení lůžkové kapacity chatových osad/kempů ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Graf č. 11 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v chatových osadách na Třeboňsku k 1.1.2010 Graf č. 12 Rozložení lůžkové kapacity ubytování v soukromí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Graf č. 13 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v ubytování v soukromí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Graf č. 14 Lůžková kapacita podle TUZ v Třeboni k 1.1.2010 Graf č. 15 Kvalita a kvantita lůžkových kapacit v katastru Třeboně k 1.1. 2010 Graf č. 16 Průměrná kvalita a kvantita doprovodných služeb jednoho zařízení dle TUZ v Třeboni k 1.1.2010 78 Graf č. 17 Průměrná kvalita doprovodných služeb podle TUZ v Třeboni k 1.1.2010 Graf č. 18 Rozložení lůžkové kapacity v obcích na Chlumecku k 1.1. 2010 Graf č. 19 Kvalita a kvantita doprovodných služeb ubytovacích zařízení na Chlumecku k 1.1.2010 Graf č. 20 Rozložení lůžkové kapacity v obcích na Vitorazsku k 1.1.2010 Graf č. 21 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v obcích na Vitorazsku k 1.1.2010 Graf č. 22 Lůžková kapacita podle TUZ v obcích na Lomnickoveselsku k 1.1.2010 Graf č. 23 Lůžková kapacita podle TUZ v obcích na Kardašořečicku k 1.1.2010 Graf č. 24 Kvalita a kvantita doprovodných služeb v obcích na Kardašořečicku k 1.1.2010 Obrázek č. 1 Historické hranice Vitorazska SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 Vymezené území Třeboňska Příloha č. 2 Lůžková kapacita obcí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Příloha č. 3 Hustota lůžkové kapacity v obcích na Třeboňsku k 1.1.2010 Příloha č. 4 Lůžková kapacita obcí podle typu ubytovacího zařízení ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2010 Příloha č. 5 Přehled nejvyužívanějších cyklystických tras Příloha č. 6 Natura 2000 Příloha č. 7 Rozložení chatových osad a kempů na Třeboňsku Příloha č. 8 Hydrologická mapa CHKO Třeboňska Příloha č. 9 Sídelní struktura na Třeboňsku Příloha č.10 Maloplošně zvlášně chráněná území Třeboňska Příloha č. 11 Zonace CHKO Příloha č. 12 Seznam ubytovacích zařízení v Třeboni a okolí Příloha č. 13. Seznam ubytovacích zařízení na Chlumecku Příloha č. 14 Seznam ubytovacích zařízení ve Vitorazsku Příloha č. 15 Seznam ubytovacích zařízení na Lomnicko-veselsku Příloha č. 16 Seznam ubytovacích zařízení na Kardašořečicku 79 Příloha č. 1 Vymezené území Třeboňska Zdroj: vlastní tvorba Příloha č. 2 Lůžková kapacita obcí ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 LUZKOVA KAPACITA OBCI VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ TŘEBOŇSKA K 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Příloha č. 3 Hustota lůžkové kapacity v obcích ve vymezeném území Třeboňska k 1.1.2010 Zdroj: vlastní výzkum 2009 Příloha č. 4 Lůžková kapacita dle typů ubytovacích zařízení (TUZ) v obcích ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. Zdroj: vlastní výzkum 2009 Příloha č. 5 Přehled nejvyužívanějších cyklotras na Třeboňsku NÁZEV CYKLOTRASY KM TRASA Okolo Třeboně 45 km okruh Okolo Chlumu U Třeboně 40 km okruh Z Veselí do Lomnice a zpět 40 km okruh Rožmberk 22 km okruh Třeboň - r. Rožmberk Stezkou Emy Destinové 48 km okruh z Třeboně - Stráž n. N. Ze Slavonic do Třeboně 77 km Slavonice - Třeboň Paměti Vitorazska 43 km okruh Greenways Praha - Vídeň 456 km Praha - Veselí - Vídeň Greenways Rožmberské děditství Veselí n. L - Hluboká n. V. Cesta kolem světa okruhu kolem r. Svět Třeboňsko - Waldvietel Třeboňsko - Waldvietrel Zdroj: Cykloturistická mapa Třeboňsko Příloha č. 6 Natura 2000 - Ptačí oblast Příloha č. 7 Rozložení chatových osad a kempů na Třeboňsku Zdroj: Jihočeské kempy 1:500 000, Příloha č. 8 Hydrologická mapa CHKO Třeboňsko Příloha č. 9 Sídelní struktura ve vymezeném území Třeboňska k 1.1. 2009 Zdroj: www.trebonsko.ochranaprirody.cz Zdroj: vlastní tvorba Příloha č. 10 Maloplošná zvláště chráněná území CHKO Třeboňska Příloha č. 11 Zonace CHKO Třeboňska Příloha č. 12 SEZNAM UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V TŘEBONI A OKOLÍ Název Adresa Kvantita v tužkách Kvalita TUZ | * Doprovodné služby Zdroj Lázně Aurora s. r.o. Lázeňská 1001, Třeboň 450 lázeňský objekt 1 kat. wellnescentrum, restaurace, bary, obchody, plavecký bazén, aqua centrum s vodními atrakcemi, fitness, tělocvična, sauna, solárium, squash, bowling, kadeřnictví, kosmetika, manikúra, pedikúra, internet, kongresové prostory, parkoviště, bezbariérový přístup,půjčovna a úschovna kol, www.aurora.cz Bertiny Lázně s. r. o. Tylova 1, Třeboň 186 lázeňský objekt 1 kat. wellnescentrum, restaurace, kavárna, tenisová hala, tenisový, volejbalový, squaskhový kurt, fitness, petanwue hřiště, stolní tenis, bowling, plavecký bazén, léčebné procedury,parkoviště, bezbariérový přístup http://www.berta.cz Hotel Bohemia a Regent, U Světa 750, Třeboň 176 hotel * * * restaurace, kavárna, wifi, úschovna zavazadel, bezbariérový přístup, sekretářské služby, půjčovna kol, parkování, konferenční sál, zajištění welnes http://www.bohemia-regent.cz Hotel Galerie Rožmberská 35, Třeboň 30 hotel * * * * restaurace, bar, půjčovna kol, wifi, kavárna, bezbariérový přístup, zajištění welnes, parkování, zajištění wellnes, půjčovna a úschovna kol, pořádání oslav http://www.hotel-trebon.cz Romantick design hotel K Bertě 1252, Třeboň 48 hotel * * * * restaurace, wellnes, zona relax s vířivkou a saunou, parkoviště, zajištění lázeňských procedur http://trebon.romantick.cz Hotel Zlatá Hvězda Masar.nám. 107, Třeboň 115 hotel * * * * restaurace, půjčovna kol, jízda na kon,i sauna, fitness, solárium, internet, parkování, konferenční sály, wellnes centrum, sekretářské služby, úschovna kol, bowling, půjčovna sport. Vybavení, zajištění různých služeb, pran, žehlení http://www.zlatahvezda.cz/ Orea apartmány Nový svět a Orea apartmány Elisabeth Svobody 1109, Třeboň 152 hotel * * * restaurace, informační služby, doplňkový prodej, parkoviště , výběr masáží, kosmetické ošetření a kadeřnické služby, kancelářské služby http://www.plushotels.cz/hotely/orea-apartmany-novy-svet/ Hotel Myslivna, Vladislav Vondrák Rožmberská 33, Třeboň 26 hotel * * * restaurace, kavárna, půjčovna kol, parkování http://newm yslivna.trebonsko.net/ Hotel Bílý Koníček, O, J. Švárovi Masarykovo nám. 97, Třeboň 48 hotel * * * parkování, restaurace, úschovna a půjčovna kol, směnárna, zajištění jízdy v kočáře, bezbariérový přístup http://www.hotelsprague.cz/trebon/konic_cs. php Penzion 04, Petr Kabrna Hliník 267, Třeboň 9 penzion dětské hřistě, grilování, zahrada,ostatní sport. Využití http://www.penzion04.cz/ Penzion Modrá růže,F.Schánilec Rožmberská 39/I, Třeboň 16 penzion * * * půjčovna a úschovna kol, internet, parkování, praní a žehlení prádla, trezor, zdarma půjčení knih, průvodců a map, Zdarma půjčení vysoušeče vlasů, žehličky a žehlícího prkna,Prodej turistického zboží http://www.modra-ruze.cz Pension Siesta, Petr Matějů Hradební 26, Třeboň 16 penzion * http://www.pensionsiesta.cz/ U Báby, Jindřich Wegenkittl Palackého nám. 252, Třeboň 10 penzion pivnice, bar, dětské hřiště, úschovna kol, parkování, zahrada http://www.penzionbaba.wz.cz/ Penzion a restaurace U Třeboňského kola M. Kamiš Táboritská 65, Třeboň 34 penzion bar, dětské hřiště, půjčovna kol, parkování http://www.penzion-utrebonskehokola.cz/ Penzion Hanibal, Eva Grulichová Vodárenská 543, Třeboň 21 penzion tenisové kurty, půjčovna lodí, jízda na koni, parkování, gril http://www.rondo.trebone.cz Penzion Rondo, Josef Plucha Lázeňská 1007, Třeboň 8 penzion restaurace, parkování, konferenční sál http://www.rondo.trebone.cz Penzion Maxim, Jan Stehlík Palackého nám. 653, Třeboň 37 penzion půjčovna kol, kavárna, internet, úschovna kol, parkování, bankomat http://www.volny.cz/penzion.maxim/ Penzion na Hrádečku, L.Kohoutová Na Hrádečku 240, Třeboň 20 penzion * * * dětské hřiště, půjčovna kol, parkování, zahrada http://penzionhradecek.sweb.cz/ Penzion Pohádka, P a L. Landovi Husova 67, Třeboň 14 penzion cukrárna, půjčovna kol, parkování http://www.penzionpohadka.cz/ Pension Reve, Renata Veselá Masarykovo nám. 104, Třeboň 18 penzion půjčovna kol a dětské sedačky, gril, http://www.penziony.cz/trebon/apartmany-■eve/ Penzion Sport, Marie a Jiří Vališovi Daskabát 637, Třeboň 20 penzion půjčovna a uschovna kol, fitness, parkování, zahrada, gril, moznost zapuceni sportovnich pomůcek, wifi http://trebon.hyperlink.cz/ Penzion u Bumanů, L. Sedláčková Dukelská 146, Třeboň 23 penzion * * * * zahrada, parkování http://www.czecot.com/cz/ubytovani/11444_ pension-u-bumanu-trebon Penzion U Vejvodů,Ladislav Vejvoda Hliník 578, Třeboň 30 penzion * * * sklipek s minibar, dětské hřiště, půjčovna kol, bezbariérový přístup, jízda na koni, parkován, gril http://www.uvejvodu.penzion.com/ Penzion Vratislavský dům,Strategie Březanová 84/1, Třeboň 14 penzion * * * restaurace,pizzerie, kavárna, bar, internet http://www.vratislavskydum.cz/ Penzion, restaurace, relaxcentrum U Míšků Husova 11, Třeboň 16 penzion * * * restaurace, fitness, solárium, kavárna, sauna, bazen, kryté parkování, wellnes sluzby, úschovna kol http://www.misek.cz/ Penzion U Kapra, Petra Korandová Dukelská 106, Třeboň 25 penzion * * * restaurace, parkování, minigolf, úschovna kol http://www.ukapra.cz/ Penzion Bílý jednorožec Žižkovo nám. 46, Třeboň 22 penzion * * * lazen. A wellnes precedury,půjčovna a úschovna kol, solná jeskyně, suvenýry,prodejnu tradiční české krajové keramiky http://www.penzionbilyjednorozec.cz/ Penzion U Řehoře, A. Fejková Přemyslova 114, Třeboň 8 penzion parkování, gril http://alenafejkova.sweb.cz/ Penzion U Čápa, Zdeněk Hamr Pod Kopečkem 526, Třeboň 12 penzion úschova kol, zapůjčení lodí, povolnky, jízda na koni, parkování http://www.penzion-ucapa.cz/ Penzion Linda, Ludmila Lainová Jeronýmova 406, Třeboň 8 penzion * * wifi, zahrada, Parkování http://www.linda.i-pension.eu/Trebon.htm Penzion U Rychtáře, Eva Bendlová Na Kopečku 354, Třeboň 16 penzion sklípek, zahrada, grilování, parkování, úschovna kol, dětské hřiště http://www.penzion-urychtare.cz/ Mlýn u svatého Víta, Jiří Venera U sv. Víta 245, Třeboň 20 penzion úschovna kol, gril, parkování http://www.volny.cz/svatyvit/ Penzion Svět, Martina Baštová Palackého nám. 173, Třeboň 12 penzion * * * * úschovna kol, parkování, půjčovna kol http ://www. penzion svet. cz/ Penzion Panda, Eva Pešlová Riegrova 1150, Třeboň 10 penzion úschovna kol, parkování, gril http://www.pandapenzion.tym.cz/ Penzion Aura, Milan Kubeš Komenského 866, Třeboň 9 penzion parkování http ://www. penzionau ra.cz/ Penzion Babeta, M. Šimečková Svobody 1243, Třeboň 12 penzion kavárna, cukrárna, úschovna kol, parkování, wifi http://www.penzionbabeta-trebon.cz/ Penzion Renata, M. Kaiseršat Zahradní 1076, Třeboň 8 penzion úschovna kol, parkování http://penzion-renata.webnode.cz/ Penzion Neptun, s.r. o. Sportovní 1141, Třeboň 16 penzion * zabezpečení láz. procedur, parkování http://www.penzionneptun.cz/ Penzion Zlatá stoka Rožmberská 65, Třeboň 25 penzion úschovna kol, internet, bezbariérový přístup, parkoviště http://www.zlatastoka.cz/ Penzion U Slunečnice, V.Krčková Mlýnská 103, Třeboň 10 penzion gril http://u.slunecnice.sweb.cz/ Penzion Grácie, H. Smejkalová Sokolská 8, Třeboň 19 penzion * * * kavárna, http://www.penzion-gracie-trebon.az-ubytovani.com/ Penzion Chocholoušek H.Chocholou šková Hybešova 1165, Třeboň 8 penzion wifi, úschovna a půjčovna kol, gril, parkování http://www.penzion-chocholousek.ic.cz/ Penzion u Dvořáků,Dvořáková Jablonského 478, Třeboň 8 penzion gril, parkování, možnost půjčení kol http://www.ubytovani-trebon.webz.cz/ Pension Bastýř, M. Bastýřová Třeboňská 211, Třeboň 28 penzion kavárna, společenská místnost, pergola s grilem, zahrada, bazén, parkoviště, garáž na kola http://www.penziony.cz/trebon/penzion-bastyr/ Penzion Markéta, Radim Konrád Daskabát 542, Třeboň 21 penzion úschovna kol http://www.penzion-marketa.wz.cz/ Penzion Barbora, B. Urbánková Vodárenská 752, Třeboň 12 penzion grilování, parkování, úschovna kol a motocyklů, dětský koutek http://www.penzionbarboratrebon.cz/ Penzion Vlasta, V. Schwarz Nová 1246, Třeboň 11 penzion parkování, úschovna kol http://www.penzion-vlasta.cz/index.php?categoryid=5 Penzion Alfa, Marie Čermáková Riegrova 484, Třeboň 9 penzion * * úschovna kol, zajištění lázen. Procedur http ://www. penzionalfa. cz/ Pension pod Špejcharem,Likox Novohradská 345, Třeboň 10 penzion parkování, úschovna kol, zapůjčení skútru http://www.likox.cz/ Penzion U Růže, Eva Slancová Jeronýmova 486, Třeboň 14 penzion http://www.penziony.cz/trebon/u-ruze/ Penzion Na Kopečku, Z. Šimkovská Na Kopečku 243, Třeboň 9 penzion úschovna kol, parkování před objektem http://www.penzion-trebonsko.cz/ Penzion Na Lukách, M. Veselá Dukelská 517, Třeboň 20 penzion úschovna kol, bar, zahrada, parkování, možnost zapůjčení společ. her, map apod, internet, gril http://www.penziontrebon.cz/ Vila Dům Evropa, M. Bartolšic Svobody 81, Třeboň 40 penzion úschovna kol, parkování, http://www.dumevropa.w1.cz/sluzby.htm CSS Kastror, s. r. o. Březanova 118, Třeboň 12 penzion http://www.ubytovanitrebon.cz/ Penzion Zavadil, Michal Zvadil Šustova 934, Třeboň 10 penzion půjčovna a úschovna kol, parkování, minibar http://www.penzionzavadil.cz/ Penzion pod Kopečkem, Bouchalovi Pod Kopečkem 367, Třeboň 10 penzion http://www.czecot.com/cz/ubytovani/9641_p enzion-pod-kopeckem-trebon Penzion U Thuje, H. Štangelová Riegrova 423, Třeboň 9 penzion * * kolárna zahrada parkoviště http://trebonriegrova.wz.cz/ Ubytovna TJ Jiskra, H. Šindlerová U Světa 1006, Třeboň 11 turist. ubytovna hřiště pro volejbala fotbálek a soukromá písečná pláž,bezbariérový přístup, úschovna kol, parkování http://www.firmy.cz/detail/677981-elovychovna-jednota-jiskra-trebon-trebon-i.html TJ Jiskra Třeboň, Petr Jecha Jiráskova 444, Třeboň 20 turist. ubytovna volejbalové hřiště, fotbálek, pláž, uschovna kol, parkování http://www.trebonsko.cz/turisticka-ubytovna-j-jiskra-trebon DM Zámek Třeboň SOŠ a SOU Zámek 116, Třeboň 75 turist.ubytovna DM tělocvičnu s horolezeckou stěnou, halu na squash, fitcentrum, jízdní kola, hřiště http://www.ubytovani.atlasceska.cz/dm-zamek-trebon/ SOU rybářské Třeboň DM Táboritská 941/II, Třeboň 130 turist.ubytovna DM uložení kol, zapůjčení kol, míčů a dalšího sportovního nářadí. hřiště s umělým povrchem, volejbalového a tenisového dvorce, tenisových raket a míčů. http://www. ssrv.cz/index.php?ArticleId=40 SOU rybářské Třeboň DM klášter Husova 141, Třeboň 40 turist.ubytovna DM posilovna , internet http://www. ssrv.cz/index.php?ArticleId=40 UbytováníKarel Sedláček Svobody 51, Třeboň 6 ubyt. v soukromí http://www.mas-trebonsko.cz/?ubytovani-v-■egionu,58 Apartmány Prosperita Brouk s. r. o. CK Prosperita travel Nádražní 640, Třeboň 7 ubyt. v soukromí parkování, zahrada http://www.prosperita-:ravel.cz/zajezd.asp?idTerminu=75969&idT ypDopravy=0 Apartmán Domeček, Theodor Macho Riegrova 414, Třeboň 6 ubyt. v soukromí úschovna kol http://lida.php5.cz/ Ubytování Duháček,M.Bernáš Komenského 875, Třeboň 10 ubyt. v soukromí http://www.mas-trebonsko.cz/?ubytovani-v-regionu,58 Privát Jana, Milada Zvánovcová Riegrova 407, Třeboň 3 ubyt. v soukromí koutek pro děti, úschovna kol, parkování http://www.ceskamesta.cz/milada-zvanovcova-p76617.html Apartmá Saly, Libor Víta Komenského 870, Třeboň 5 ubyt. v soukromí zahrada, parkování, půjčovna jízdních kol http://www.apartma-saly.cz/ Ubytování Marie Trojáková Lesní 139, Třeboň 8 ubyt. v soukromí parkování, úschovna kol, http://www.firmy.cz/detail/2134406-marie-trojakova-ubytovani-trebon-ii.html Ubytování Jiří Čech Šustova 845, Třeboň 6 ubyt. v soukromí úschovna kol, zahrada, parkování, pískoviště,možnost objednání léčebných procedur v lázních. http://www.tbn.cz/ubytovanicech/ Ubytování U Lacinů, Jan Lacina Na Hrádečku 241, Třeboň 16 ubyt. v soukromí chovná stanice psů, úschovna kol, zahrada http://www.ubytovanivtreboni.ic.cz/ Ubytování Pareisovi Rožmberská 41, Třeboň 6 ubyt. v soukromí http://www.dopenzionu.cz/cz/ubytovani-pareisovi-3516.pdf Apartmán U rybníku Svět Sportovní 279, Třeboň 25 ubyt. v soukromí úschovna kol, zahrada, http://www.u-sveta.cz/ Dědičova Alena Chelčického 206, Třeboň 6 ubyt. v soukromí úschovna kol, parkoviste v objektu http://www.czecot.com/cz/ubytovani/21556_ dedicova-alena-trebon Apartmán Tyršovka Alois Vlach Tyršova 604, Třeboň 7 ubyt. v soukromí parkování, zahrada, kolárna, gril http://www.tyrsovka.unas.cz/cz/ Soukupová Eva Budějovická 923, Třeboň 5 ubyt. v soukromí http://www.aurora.cz/cz/19_4/ Apartmán František Albert U sv. Petra a Pavla 509, Třeboň 6 ubyt. v soukromí zahrada, úschovna kol,parkování http://www.esnet.cz/albert/ František Kolář Kroková 683, Třeboň 6 ubyt. v soukromí bazén, dětské hřiště http://www.czecot.com/cz/ubytovani/21552_ Ťantisek-kolar-treb on František Lešti na Daskabát 463, Třeboň 8 ubyt. v soukromí úschovna kol, parkování http://ubytovani-trebon.webnode.cz/ U Husovy Kaple, Jan Špreňar Seifertova 380, Třeboň 12 ubyt. v soukromí úschovna kol, parkování http://www.penziony.cz/trebon/penzion-u-husovy-kaple/ Jana Ohrazdová B.Němcové 1092, Třeboň 4 ubyt. v soukromí http://www.mas-trebonsko.cz/7ubytovani-v-■egionu,58 Jana Prchalová Šustová 904, Třeboň 5 ubyt. v soukromí zahrada, http://ubytovaci.misto.cz/ Apartmán Třeboň, J. Pinc,L. Medková Mlýnská 968, Třeboň 6 ubyt. v soukromí zahrada, http://www.trebon-apartman.cz/ Jaroslava Machová Seifrtova 706, Třeboň 7 ubyt. v soukromí úschovna kol parkování před domem http://www.ubytovani-trebon.unas.cz/ Lucie Davidová Vrchlického 307, Třeboň 2 ubyt. v soukromí motorest, parkování před objektem, úschovna kol http://www.e-ubytovani.eu/ubytovani/apartman/trebon/ub ytovani-trebon-davidova/1942/ Vila Na Výsluní, Lucie Čurdová Komenského 1206, Třeboň 4 ubyt. v soukromí úschovna kol, parkování před objektem http://www.vilanavysluni.webgarden.cz/ Marie Chmelová Budějovická 955, Třeboň 4 ubyt. v soukromí úschovna kol http://www.czecot.com/cz/ubytovani/18452_ privat-trebon Apartmán Kleopatra, S Bartheldy Okružní 1219, Třeboň 4 ubyt. v soukromí parkování a úschovna kol http://www.apartmankleopatra.estranky.cz/ Kozová Marie Ke hřišti 62, Třeboň 4 ubyt. v soukromí není http://www.firmy.cz/detail/1905167-marie-kozova-trebon-brilice.html Zahradní apartmánek J.Nápravníková Holičky 30, Třeboň 6 ubyt. v soukromí internet, úschovna kol, parkování http://www.penziony.cz/trebon/zahradni-apartmanek/ Ubytován í v Třeboni, M Kubeštová Šustova 846, Třeboň 6 ubyt. v soukromí http://m kubastova.sweb.cz/ Petr Klečka apatrmán Třebízského 457, Třeboň 7 ubyt. v soukromí http://www.hotel-ubytovani.com/Ubytovani-Trebon-II-31514.html Stanislava Kotěšovcová Souběžná 797 Třeboň 4 ubyt. v soukromí http://www.mas-trebonsko.cz/7ubytovani-v-regionu,58 Ubytování Dvořáková, V. Dvořáková Sokolská 221, Třeboň 13 ubyt. v soukromí půjčovna jízdních kol http://www.czecot.com/cz/ubytovani/21538_ ubytovani-dvorakova-trebon František Samec Šustova 886 /II Třeboň 5 ubyt. v soukromí http://www.czecot.com/cz/ubytovani/21564_ Ťantisek-samec-trebon Božena Michalová Třeboňská 17, Třeboň 8 ubyt. v soukromí úschovna jízdních kol http://www.czecot.com/cz/ubytovani/21546_ michalova-bozena-trebon Petr Sýkora Libušina 616, Třeboň 6 ubyt. v soukromí parkování v zahradě, gril, zahrada http://www.ubytovani-trebon.cz/ Ubytování na Kopečku, Masopustovi Na Kopečku 732, Třeboň 8 ubyt. v soukromí parkování , úschovna kol http://www.ubytovaninakopecku.cz/ Bráza Zdeněk Daskabát 351, Třeboň 17 ubyt. v soukromí http://www.hotel-in-czech.com/cz/jihocesky-kraj/trebon.html Burešová Lenka Sportovní 279, Třeboň 18 ubyt. v soukromí parkoviště a úschovna kol http://www.trebonubytovani.cz/ Apartmány Montera, Hana Čadová Sokolská 220, Třeboň 16 ubyt. v soukromí úschovna kol http://www.trebon-pobyt.cz/ Čejková Marie U sv. Petra a Pavla 516 7 ubyt. v soukromí gril, úschovna, zahrada http://www.ubytovani.atlasceska.cz/ubytova ni-marie-cejkova-trebon/ Apartmán ve sportovní, Z.Kolářová, Karel Mejta Sportovní 279, Třeboň 6 ubyt. v soukromí úschovna kol http://trebon.e-kolar.net/cz/index.htm Šenkýřová Eva Žižkovo nám. 55, Třeboň 7 ubyt. v soukromí parkování před objektem http://www.trebonsko.cz/soukrome-ubytovani Privát Třeboň, Michálek Rudolf Budějovická 955, Třeboň 4 ubyt. v soukromí úschovna kol http://www.hotel-in-czech.com/cz/jihocesky-