Soudní systém Evropské unie v reflexi na Smlouvu o Ústavě

Mgr. Václav Stehlík, Ph.D.

Rigorózní práce

Judicial System of the European Union with the reflection of the Draft Treaty establishing a Constitution for Europe

Anotace:

Soudní systém Evropské unie v reflexi na Smlouvu o Ústavě Václav Stehlík Rigorózní práce se zaobírá jednotlivými složkami soudního systému Evropské unie v reflexi na změny navržené Smlouvou o Ústavě. Jedná se zejména o následující: Struktura komunitárního soudnictví V prvé řadě rigorózní práce popisuje systém komunitárního soudnictví, na němž se podílí jednak národní soudy, jednak soudy na komunitární úrovni. V činnosti obou složek se projevuje princip decentralizovaného a centralizovaného výkonu soudní moci. Pro rozvoj komunitárního práva byly obě složky velmi důležité. Činnost národních soudů byla zásadní pro přijetí základních aplikačních zásad komunitárního práva (přímý účinek, aplikační přednost) v národních právních řádech, jeho účinnou aplikaci a případné vynucení ve členských státech. Nejvýznamnějším řízením pro dosažení tohoto cíle bylo zejména řízení o předběžné otázce, v rámci kterého národní soudy spolupracují se Soudním dvorem. S ohledem na účel textu byl rozebrán systém soudů na komunitární úrovni, jejich složení, postavení soudců a generálních advokátů, způsob jmenování a rozhodování. Dále byl vytvořen přehled pravomocí jednotlivých soudů i s ohledem na jejich historický vývoj. Zejména byly rozebrány důvody pro vznik Soudu prvního stupně a Soudu pro veřejnou službu. V souvislosti s výkladem postavení Soudního dvora bylo poukázáno na některé aspekty rozhodování Soudního dvora a jeho interpretační metody. Podstatná je především ta skutečnost, že Soudní dvůr významně přispěl teleologickou výkladovou metodou k rozvoji jednotlivých institutů komunitárního práva. To bylo demonstrována např. na ustanovení o volném pohybu zboží; nicméně uplatní se to i ve všech dalších oblastech. V souvislosti se strukturou soudů na komunitární úrovni byly rozebrány a analyzovány změny navržené Smlouvou o Ústavě; tento dokument navrhl zejména nové označení soudů, což nelze považovat za zásadní změnu; dále pak přinesl změny ve jmenování soudců a generálních advokátů, kdy by mělo dojít k zprůhlednění celého procesu a většímu zapojení odborné právnické veřejnosti a názoru Evropského parlamentu (povinná konzultace poradního výboru). Aplikace komunitárního práva soudy členských států Základní aplikační zásady komunitárního práva umožnily úspěšný průnik komunitárního práva do práva národního. V této souvislosti při činnosti národního soudu bylo nutno vyřešit, na základě jakých procesních pravidel bude komunitární právo aplikováno. Proto byla v judikatuře Soudního dvora zavedena zásada národní procesní autonomie. Ta je založena na zajištění principů ekvivalence a efektivity při vynucení komunitárního práva národními soudy. Jak jsme viděli, v počátečním období ponechával Soudní dvůr národním procesním předpisům více prostoru, nicméně posléze začal do jejich použití více zasahovat. Demonstrovali jsme to např. na rozhodnutí Factortame I, jež se týkalo přípustnosti prozatímního opatření proti britské koruně. Mezi další příklady aktivního přístupu Soudního dvora se řadí případy Dekker, Emmott či Marshall II. V druhé polovině 90. let však došlo k částečnému zmírnění zásahů do národních procesních předpisů, což bylo možné demonstrovat na případech Van Schijndel či Peterbroek. S aplikací komunitárního práva národními soudy úzce souvisí otázka, za jakých podmínek jsou přípustná prozatímní opatření ve vztahu ke komunitárnímu právu. V zásadě je Soudní dvůr připustil, nicméně stanovil poměrně striktní kritéria pro jejich aplikaci. Hlavním důvodem je bezesporu požadavek uniformní aplikace komunitárního práva. S požadavkem na účinnou apl

Anotace:

ikaci komunitárního práva souvisí též otázka odpovědnosti státu za škodu způsobenou porušení komunitárního práva. Jak jsme viděli, byla tato odpovědnost formulována v judikatuře Soudního dvora v případu Francovich, a to poměrně nedávno. Proto bylo zajímavé sledovat vývoj tohoto institutu v devadesátých letech, kdy byly formulovány základní principy odpovědnosti státu ve vztahu k různým druhům provinění (zejména ve vztahu k neprovedení směrnic). Progresivní se zdá být otázka odpovědnosti jednotlivce za škodu způsobenou porušením komunitárního práva, která byla v judikatuře Soudního dvora dosud řešena pouze dílčím způsobem. Vzájemná spolupráce národních soudů a Soudního dvora Výše zmíněná témata se dotýkala činnosti národních soudů. Institut řízení o předběžné otázce umožňuje propojit národní a komunitární úroveň. Zásadním způsobem přispěl k rozvoji komunitárního práva. Byla podána jeho celková charakteristika; byl rozebrán předmět řízení; orgány oprávněné řízení zahájit; limity přípustnosti vznesených otázek; fakultativní a obligatorní zahájení řízení; účinky rozhodnutí v řízení o předběžné otázce; možné reformy řízení. Smlouva o Ústavě zachovala stávající právní stav. Aplikace komunitárního práva soudy na komunitární úrovni V dalších kapitolách se práce zaměřila na vybrané druhy řízení před soudy na komunitární úrovni. V prvé řadě bylo analyzováno řízení na porušení povinnosti členského státu, které je zajímavé i tím, že se v jeho realizaci promítají prvky diplomatické (mezinárodněprávní) i prvky supranacionální. Byly s odkazem na příslušnou judikaturu uvedeny nejrůznější příklady protiprávního chování členských států a rozebrány jednotlivé fáze řízení. V neposlední řadě bylo kriticky pojednáno o jednotlivých modifikacích navržených Smlouvou o Ústavě, které by částečně učinily průběh řízení plynulejším. V případě žaloby na neplatnost, kromě výkladu obecné charakteristiky tohoto řízení, byly podrobně rozebrány zejména otázky aktivní a pasivní legitimace Evropského parlamentu a především jednotlivce k podání této žaloby. Byl sumarizován historický vývoj a současný stav. Zvláštní zřel byl dán na návrhy učiněné Smlouvou o Ústavě, které se pokusila dílčím způsobem řešit některé sporné otázky. V této souvislosti bylo poukázáno též na problémové otázky spojené se širší aktivní legitimací jednotlivce. V další kapitole byla rozebrána žaloba na nečinnost, která je komplementární k žalobě na neplatnost. Byl postižen předmět této žaloby, aktivní a pasivní legitimace institucí, členských států i jednotlivců včetně změn navržených Smlouvou o Ústavě. Poměrně podrobně jsme se v další kapitole zaměřili na odpovědnost Společenství za škodu, v rámci kterého se v některých oblastech použije paralelní právní úprava jako v případě odpovědnosti členského státu za škodu. Tato otázka je velmi dobře patrná zejména, pokud jde o jednotlivé podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu. Velmi zajímavou je otázka, kde bude moci jednotlivec tuto žalobu uplatnit. Dochází zde k rozdělení pravomoci mezi soudy na národní a komunitární úrovni, přičemž při stanovování fóra je třeba vycházet z poněkud nepřehledné judikatury Soudního dvora. V následných částech práce byly rozebrány další procesní instituty; konkrétně šlo o námitku protiprávnosti, žaloby zaměstnanecké, řízení před Soudním dvorem na základě rozhodčí doložky a v oblasti duševního vlastnictví, dále řízení v souvislosti s činností Evropské ústřední banky, posudková činnost Soudního dvora a v neposlední řadě pravomoc Soudního dvora ve vztahu ke smlouvám uzavřeným členskými státy. Všechny tyto instituty dotvářejí celkový systém komunitárního práva. Byly popsány spíše přehledově, jelikož pro činnost právníka působícího ve vnitrostátním systému jsou spíše okrajové.

Abstract:

Judicial System of the European Union with the reflection of the Draft Treaty establishing a Constitution for Europe Václav Stehlík Structure of the Community Judicial System The paper focuses on the system of Community courts which consists of courts both at the national and Community level. In the work of both levels we can see the traits of decentralised and centralised judiciary. For the development of the Community law both levels have been very important. The decision-making of national courts was crucial for the incorporation of the basic application principles of Community law (direct effect and primacy of EC law), its efficient application and possible enforcement in the Member States. The most important procedure to achieve these aims was the preliminary ruling procedure which enables a direct cooperation between national courts and the Court of Justice. Then, the paper described the system of courts at the Community level, their composition, the process of the decision-making procedure, division of competences (with respect to the historical development). Specifically the paper deals with the reasons for creating the Court of First Instance and the Civil Service Tribunal. The paper also analyses the main features of the decision-making process, deliberations and leading interpretative techniques of the Court of Justice. It shows how the teleological interpretation has been reflected in the development of Community law. The Draft Constitutional Treaty newly proposed a new structure of Community courts. Further the Draft Constitutional Treaty modified the process of nomination of judges and Advocates General which could bring more transparency and involvement of people with high legal expertise and erudition. Application of EC law by national courts The application principles of Community law enabled its penetration in the national law. Thus, Community law must be applied by national courts; the question was which procedural rules should be applied by national courts. The Court of Justice brought about the doctrine of national procedural autonomy. It is based on the principle of equivalence and effectivity which must be reflected by national courts. At the beginning the Court of Justice did not intervene in national procedural rules; however, later it started to review these rules more closely. We showed examples from the case-law of the Court of Justice (Factortame I, Dekker, Emmott and Marschall II, Van Schijndel and Peterbroek). Another question to be analysed were conditions under which national courts may decide about interim measures against Community law. The Court of Justice permitted these interim measures but under compliance of relatively strict criteria. The main reason for that is the protection of uniform application of EC law in all Member States. The paper further dealt with the state liability for the breach of EC law. It describes the historical development starting with the Francovich and Factortame case. Then it deals with the main case-law of the Court of Justice (especially in relation to non-implementation of directives). An interesting question is the liability of an individual (Courage doctrine). Cooperation of national courts and the Court of Justice The above-mentioned topics touched the activity of national courts. The preliminary ruling procedure enables to interconnect the national and Community level. It much contributed to the development of EC law. Therefore, the paper gives its general characteristics; delimited the national courts which may start the procedure; limits on the admissibility of the questions referred; optional and obligatory referrals; effects of the decision of the Court of Justice issued in the preliminary ruling procedure; possible reforms of the procedure and reflections on the Draft Constitutional Treaty. Application of Community law by courts at the Community level In this section the paper focuses on individual proceedings before the Court of Justice, Court of

Abstract:

First Instance and the Civil Service Tribunal. At first, it analyses the infringement proceedings against Member States. It is interesting to see how both diplomatic and supranational features are combined during individual stages of the proceedings. The paper shows examples of the most common breaches of EC law. The changes suggested by the Draft Constitutional Treaty are also critically analysed. Then the paper analyses the invalidity proceedings; it concentrates on its characteristics, the active and passive locus standi of the European Parliament in the historical retrospective, and especially on the locus standi of individuals. A particular attention was paid to the much expected changes proposed by the Draft Constitutional Treaty. In this context it deals with problems connected with a broader locus standi of individuals. In the next chapter the paper deals with the procedure in case of a failure to act of Community institutions. It shows the common features and interconnection with the review of validity as described above. A special attention was paid to the Community liability for breach of EC law. Other procedural institutes were reflected in the paper – plea of illegality; staff cases; intellectual and arbitration clause proceedings, cases connected with the activities of the European Central Bank; procedure related to opinion of the Court of Justice on envisaged international agreements concluded by the Communities and its jurisdiction in relation to international agreements concluded by Member States.

Klíčová slova

Evropská unie, Smlouva o Ústavě EU, soudní systém EU, národní soudy, soudy na komunitární úrovni, národní procesní autonomie, odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením komunitárního práva, řízení o předběžné otázce, řízení na porušení Smlouvy ES, řízení na neplatnost, řízení na nečinnost, odpovědnost Společenství za škodu, námitka protiprávnosti, další druhy řízení před soudy na komunitární úrovni

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 10. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 2. 2008

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo