Komparace kohabitací v poloprezidentských režimech Francie a Rumunska

Viktorie VOZNICOVÁ

Bachelor's thesis

Comparison of cohabitation in semi-presidential regimes in France and Romania

Anotácia:

Bakalářská práce se zabývá komparací kohabitací ve Francii a Rumunsku, přičemž oba státy identifikujeme jako poloprezidentské režimy. Zvolenou výzkumnou metodou je komparativní případová studie, v níž případy představují dva zvolené státy Francie a Rumunsko. Výzkumná otázka je stanovena následovně: Mohou býti proběhlé kohabitace podobné, pokud se vyvíjely se v odlišném prostředí páté francouzské republiky a rumunské republiky? Z proběhnuvší komparační analýzy můžeme odpovědět, že kohabitace, jež se odehrály ve Francii a Rumunsku, nemohou být podobné a tento závěr vyplývá ze stanovených hypotéz. Není-li zajištěna simultánnost voleb prezidentských a legislativních, výskyt kohabitací se několikanásobně zvyšuje. Francouzi roku 2000 zavedli volební simultánnost a od té doby kohabitace nenastala. Naopak Rumuni v referendu roku 2003 simultánnost voleb zrušili, neb prodloužili volební období prezidenta a od té doby nastalo šest kohabitací. Co se týče délek kohabitací, většina rumunských kohabitací trvala rok, nanejvýše dva. Francouzské kohabitace trvaly minimálně dva roky a maximálně pět. Viditelný časový rozdíl je způsoben faktem, že konce francouzských kohabitací se vždy pojily s volbami, ale rumunské se ztrátou důvěry v poslanecké sněmovně. Dále se práce věnovala síle francouzského a rumunského prezidenta, jež vycházela z pravomoci rozpustit dolní parlamentní komoru. Avšak pouze ve francouzském případě je tato pravomoc slučitelná s realitou, z čehož vyplývá, že je francouzský prezident silnější nežli prezident rumunský a má i v období kohabitací větší manévrovací prostor v podobě možnosti rozpustit dolní parlamentní komoru. V další části je pozornost věnována neúspěšnosti zvolení kohabitačních premiérů v prezidentských volbách. Premiéři nebyli v žádné prezidentské volbě schopni vyhrát a mnohdy se ani neprobojovali do druhého kola, ať už proti nim stál prezidentský kohabitační rival či nikoliv. Důvodem ve valné většině případů není postavení prezidenta na piedestal, nýbrž politická rozhodnutí premiéra v době kohabitací.

Abstract:

The bachelor thesis deals with the comparison of cohabitation in France and Romania, identifying both countries as semi-presidential regimes. The chosen research method is a comparative case study, in which the cases represent the two chosen states of France and Romania. The research question is stated as follows: Can the cohabitations that took place be similar if they developed in the different environments of the French Fifth Republic and the Romanian Republic? From the comparative analysis conducted, we can answer that the cohabitations that took place in France and Romania cannot be similar and this conclusion follows from the hypotheses established. If the simultaneity of presidential and legislative elections is not ensured, the incidence of cohabitation increases several times. The French introduced electoral simultaneity in 2000 and since then cohabitation has not occurred. The Romanians, on the other hand, abolished electoral simultaneity in a referendum in 2003 because they extended the presidential term and since then there have been six cohabitations. As regards the length of cohabitation, most Romanian cohabitations have lasted a year or two at most. French cohabitations, however, lasted a minimum of two years and a maximum of five. The noticeable difference in time is due to the fact that the end of French cohabitations was always linked to elections, but the Romanian ones to the loss of confidence in the Chamber of Deputies. The thesis also looked at the power of the French and Romanian presidents, which was based on the power to dissolve the lower house of parliament. However, only in the French case is this power compatible with reality, which implies that the French president is stronger than the Romanian president and has more room for manoeuvre, even in periods of cohabitation, in the form of the ability to dissolve the lower house. In the next section, attention is paid to the failure to elect cohabiting prime ministers in presidential elections. Prime ministers have not been able to win in any presidential election and have often not even made it to the second round, whether or not they were opposed by a presidential cohabitation rival. The reason in the vast majority of cases is not the president's position on the pedestal, but the prime minister's policy decisions at the time of the cohabitation.

Kľúčové slová

Francie, Rumunsko, semiprezidencialismus, kohabitace, prezident, premiér

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D.

Palacký University Olomouc

Faculty of Arts

Bachelor programme / odbor:
Political Science / Political Science / European Studies and Diplomacy