Posttraumatická stresová reakce v rámci krizových situací

Jaroslav DUCHOŇ

Bakalářská práce

Post Traumatic Stress Disorder within crisis situations

Anotace:

Práce pojednává o syndromu posttraumatického poškození (Posttraumatic Stress Disorder - dále PSTD), která má v mezinárodní klasifikaci nemocí číslo F 43.1. značku F 43 MKN klíče má skupina "Reakce na těžký stress a poruchy přizpůsobení". Již z této příbuznosti je patrné, že se jedná o dysfunkční prožívání sebe sama a změnu v sociálním chování - jako stav následující po té, co byl jedinec vystaven krutému emočnímu zážitku. I když dlouhodobé deprese po ztrátě životních jistot, to jest po přelomové události, byly jistě známy již od dávných dob, popisy přetrvávajících poruch a utrpení jednotlivců jsou známy lépe až v souvislosti s válčením moderní a postmoderní doby. Je až s podivem, že se poznání těchto poruch a pokusy o jejich přesnější klasifikaci tak zpožďovalo za jejich faktickými dopady jak na výkonnost armád, když v jistých okamžicích značná část bojovníků byla zneschopněna nikoli fyzickými, nýbrž psychickými zraněními. Autor práce si to vykládá pomalými pokroky v psychiatrických vědách, které nemají dobře patrný anatomický nebo biochemický podklad (i když v poslední době jsou pokroky činěny i na poli neuroanatomie a i diskretních biochemických změn v organizmu i CNS). Další potíží je zejména značná subjektivita potíží, když málokdo je zcela otevřen důvěrným sdělením - zejména nežádoucích a pro společnost dehonestujících příznaků (nespavost a smutná nálada jsou snad ještě nejpřijatelnějšími, drogové závislosti, výbuchy hněvu nebo dokonce brachiální násilí jsou již méně přijatelné). Zejména v České republice je značnou nevýhodou nepochopení problematiky z pozice vedoucích pracovníků hlavně silových složek integrovaného záchranného systému, kteří mají tendenci na pracovníky s diagnózou, jejíž klíč začíná na F, pohlížet jako na trvale práce neschopné - navíc bez jakýchkoliv výsluh. Přes to je někdy u nás postižení tak markantní, že dojde k odchodu z povolání. Dalším problémem je postižení rodiny nemocného, která je sice schopna fungovat dobře jako jakýsi pufr i jako léčebné prostředí, ale i zde jsou meze, po jejichž překročení dochází k rozpadu rodiny - většinou s přítomnými dětmi jako nechtěnými svědky události (i když se u nás rozpadá velký podíl manželství lze říci, že nepoznaný a neřešený PSTD je jistě velmi vztahy zatěžující fakt). Do budoucna je potřeba podat také rodinným příslušníkům pomocnou ruku a nabídnout jim profesionální psychologickou oporu. Jak bude níže uvedeno, pomalu se rozvíjely - zejména v nejangažovanějších armádách moderního světa - klasifikační nástroje, které nakonec pomohly vytvořit postupy mající za cíl co nejvíce zmírnit dopady PSTD na život společnosti po návratu bojovníků do civilního života. Autor si dal za úkol zmapovat tuto cestu a nakonec i aplikovat na příslušníky integrovaného záchranného systému (IZS) - policisty, hasiče, zdravotnické záchranáře. Při tom opakovaně narážel na výše uvedené obtíže zejména strach ze stigmatizace, který vlastně znemožňuje, aby systémy péče o postižené krutou emoční zkušeností byly dostatečně funkční. Při tom se dá říci, že tito lidé nasazují nejen svoje těla ale i duši proto, aby se mohla společnost svobodně a harmonicky rozvíjet, aby následky katastrofálních událostí (i v "mikroskopickém" - individuálním měřítku) byly co nejvíce mírněny a ošetřeny. Do budoucna bude třeba dalšího úsilí k rehabilitaci takto postižených jedinců, ke kterým lze cítit morální dluh.

Abstract:

This work deals with post-traumatic damage (Post Traumatic Stress Disorder - PTSD below), which has international classification of diseases code F 43.1. Brand of the key number F43 has ICD group ' reactions to severe stress and adjustment disorders ." From this kinship is already evident, that this is a dysfunctional experiences of itself and a change in social behavior - such as the following condition after he was subjected to cruel individual emotional experience. Although long-term depression after the loss of security in life, such as groundbreaking event were certainly known since ancient times , descriptions persistent failures and suffering of individuals are known to be better in the context of modern and postmodern warfare times. It is surprising that the understanding of these disorders and their more accurate classification attempts and lagged behind their actual impact on both the efficiency of the army when at certain moments considerable portion of warriors was incapacitated neither physical nor psychological injuries. The author interprets the slow progress in psychiatric sciences that have no evident anatomical or biochemical basis (although recent progress is also being made in the field of neuroanatomy and even discrete biochemical changes in the body and CNS ). Another difficulty are particularly significant personality problems, though few are completely open to confidential communications - especially undesirable for a company demeaning symptoms ( insomnia and heartbreak are perhaps the most appropriate drug addiction, anger outbursts or even brachial violence are less acceptable). Especially in the Czech Republic there is a considerable disadvantage misconceptions about the position of senior staff, especially the power of the integrated rescue system, who tend to look at the workers classified with F diagnosis as permanently unable to work - and without any long-term service. Sometimes our involvement is so striking, that we must to leave our jobs. Another problem is the involvement of the PTSD patient family, which is able to work well as a kind of buffer and a therapeutic environment too, but there are limits beyond which leads to the disintegration of the family - usually present with unwanted children as witnesses of the events (although there is a large proportion of broken marriages, we can say, that unrecognized and unresolved PTSD is certainly very stressful relationship fact). In the future, it is necessary to give a helping hand to family members and offer them professional psychological support. As discussed below, the classification instruments slowly developed - especially in the most committed armies of the modern world - a that finally helped to develop procedures aimed as much as possible to mitigate the PTSD effects on the life of society after returning the combatants into civilian life. The author had to plot the path and eventually apply to members of the Integrated Rescue System (IRS) - police officers, firefighters, paramedics. In doing so, repeatedly alluded to above difficulties, especially fear of stigmatization, which actually disables the systems of care to function sufficiently in a subjects, which were involved in a harsh emotional experiences. In doing so, we can say that these people put not only your body but also the soul so that the society could develop freely and harmoniously, so that the consequences of catastrophic events (even in a " microscopic "- the individual level ) were the most mitigated and treated. In the future, additional efforts had to be for rehabilitation of affected individuals, which can feel a moral debt.

Klíčová slova

PTSD, IZS, F 43, CNS, válčení

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 5. 2014

Zveřejnit od: 5. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Libor Líbal

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Ochrana obyvatelstva / Ochrana obyvatelstva se zaměřením na CBRNE