Media a trestní řízení

Mgr. Dagmar Doležalová

Bakalářská práce

Media and criminal procedure

Anotace:

Bakalářská práce Média a trestní řízení je prací interdisciplinární, která se zabývá vzájemným vztahem mezi médii a trestním právem. Média ve vztahu k trestnímu řízení působí jako veřejná kontrola, plní i preventivní funkci. Zkušenosti s účastí médií na trestním řízení však nejsou výhradně kladné. Obsahem zveřejněných informací a odkrytím identity může dojít k porušení osobnostních práv a porušení zásady presumpce neviny. Poskytování informací orgány činnými v trestním řízení je upraveno v § 8a tr. řádu. Jak budou poskytovat informace média, záleží spíše v dodržování etických norem. Pokud se osoba cítí být poškozená, má možnost domáhat se ochrany své osobnosti soudní cestou. Další možností je institut odpovědi či dodatečného sdělení dle tiskového zákona. Ochrana zdroje informací podle cit. zákona umožňuje žurnalistovi nesdělovat zdroj svých informací. Ve sporných případech pak rozhodne nezávislý soud. Nesdělení zdroje informací by však v některých případech mohlo naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů.

Abstract:

The present thesis offers an interdisciplinary perspective on the relationship between criminal law and the media. The media operate, among other, as a significant means of public control and play a role in crime prevention. The role of the media in criminal proceedings, however, is not always positive. The publication of information and the revelation of personal identity may result in the violation of personality rights, as well as the principle of presumption of innocence. The provision of information by public authorities carrying out the criminal proceedings is regulated by Section 8(a) of the Criminal Code. However, the mediation of such information to the public by the individual media outlets is subject to ethical rather than legal norms. Where an individual believes that they have suffered harm as a result of any publication of information about them in the media, they can apply to a court to seek protection of their personality rights. Another possible protection consists in the institute of a reply or an additional statement, as provided for by the Press Act. The protection of one’s sources, as defined in the said Act, allows journalists the freedom of not having to disclose their sources. However, in contested cases, an independent court may decide because the failure to disclose one’s source of information could, under certain circumstances, meet the elements of some offences and thus constitute an unlawful act.

Klíčová slova

média, trestní řízení, získávání informací, publikování informací, respektování procesního postavení, zásada veřejnosti, zásada presumpce neviny, ochrana zdroje informací, právní ochrana osobnosti, únik informací.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 6. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 9. 2008
• Vedoucí: doc. JUDr. Josef Kuchta, CSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Teorie a praxe přípravného řízení trestního