The Power of Literature: Philosophy Beyond Authorial Aims

Mgr. Diana Kalášková

Doctoral thesis

Abstract:

Rozdíl mezi literaturou a filosofií lze vyjádřit různými způsoby. Jeden z klíčových rozdílů se týká způsobu argumentace. Zatímco literatura se zaobírá fiktivními osobami a událostmi, filosofická tvrzení vyžadují racionální zdůvodnění. Je tedy snadné předpokládat, že argumentace je něco, co se týká filosofie, ale nikoli literatury. Tato práce navrhuje širší chápání argumentace, přičemž se opírá o myšlenku Cory Diamond, že literatura má podobnou sílu jako filosofická argumentace. Přestože literatura neodpovídá rigidním požadavkům racionální argumentace, které převažují v současné akademické filosofii, tvrdím, že literatura má schopnost argumentace. Tato schopnost však neznamená, že z narativů extrahujeme explicitní struktury argumentů. Argumentační síla literatury se projevuje spíše prostřednictvím její schopnosti osvětlovat přehlížené morální aspekty skutečnosti. Tím, že literaturu chápeme jako formu argumentace v širším slova smyslu, dokazuji, že její argumentační schopnost je textu vlastní, tj. nezávislá na předpokládaném záměru autora přesvědčit své čtenáře. Zkoumáním této inherentní síly literatury se odhaluje prolínání mezi literaturou a filosofií a zároveň se ukazuje význam literatury pro morální filosofii. V druhé polovině této práce se věnuji podrobnému výkladu dvou románů: Elizabeth Costello od Coetzeeho a Kaput od Malaparta. Svým výkladem osvětluji, jak se toto širší pojetí argumentace projevuje v konkrétních případech. Oba romány ukazují úzkou souvislost mezi vyprávěním a utvářením smyslu, čímž ozřejmují, jak traumata, která nás postihují, mohou ovlivnit příběhy, které si tvoříme, naše chápání sebe sama a okolního světa.

Abstract:

The distinction between literature and philosophy can be articulated in various ways. One of the central issues of this distinction revolves around the nature of argumentation. While literature engages with fictional people and events, philosophical claims require rational justification. Thus, it is easy to assume that argumentation is something that concerns philosophy, but not literature. This thesis proposes a broader understanding of argumentation, building upon Cora Diamond's suggestion that literature has a power akin to philosophical argumentation. Even if literature does not conform to the rigid requirements of rational argumentation prevalent in contemporary academic philosophy, I argue that literature demonstrates a capacity for argumentation. This capacity, however, does not entail extracting explicit argumentative structures from narratives. Rather, the argumentative power of literature is discerned through its ability to illuminate overlooked moral aspects of reality. By viewing literature as a form of argumentation in a broader sense, I assert that its argumentative power is inherent to the text, i.e. independent of the authors' presumed intent to convince their readers. Focusing on this inherent power reveals an intersection between literature and philosophy, underscoring the relevance of literature to moral philosophy. In the latter part of this thesis, I conduct close readings of two novels - Elizabeth Costello by Coetzee and Kaputt by Malaparte - to illustrate how this broader conception of argumentation manifests in concrete cases. Both novels illuminate the intimate connection between narratives and meaning-making, elucidating how the traumas we encounter can shape the stories we construct, our understanding of ourselves, and the world.

Keywords

philosophy and literature, Cora Diamond, argumentation, difficulty of reality, literature and morality, Elizabeth Costello, Kaputt

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 10. 4. 2024

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: doc. Anders Niklas Forsberg, Ph.D.

University of Pardubice

Faculty of Arts and Philosophy

Doctoral programme / field:
Philosophy / Philosophy