The Method of Loci: Is the effectiveness of the Loci method truly based on environmental context?

Bc. Tomáš Hunčík

Bakalářská práce

Anotace:

Prostorový kontext je obecně považován za klíčový zdroj mnemotechnické převahy metody loci (MoL), avšak empirické důkazy zůstávají nejednoznačné. Tato studie ověřila, zda prostorový kontext zvyšuje vybavování, jsou-li ostatní proměnné konstantní. Osmdesát zdravých dospělých (18–54 let; 46 žen) bylo náhodně rozděleno k učení téhož 60-slovného seznamu buď umísťováním asociací podél dvaceti míst imaginární trasy (skupina MoL), nebo na totožné opory prezentované jako izolované předměty bez prostorových vztahů (skupina Objekty). Po standardizovaném tréninku, rušivé úloze a řízeném čase na učení účastníci splnili okamžité sériové vybavení a okamžité sériové vybavení s nápovědami. Sekundární analýzy zkoumaly vztah výkonu a kognitivních schopností. Skupina MoL si vybavila signifikantně více položek než skupina Objekty v okamžitém sériovém vybavení (M = 47,2 vs. 38,3; d = 0,51) a zachovala menší, avšak spolehlivou výhodu i při poskytnutí nápověd (M = 50,6 vs. 45,6; d = 0,40). Analýzy ukázaly, že lepší vizuální paměť, krátkodobá paměť, rychlost zpracování a kognitivní flexibilita předpovídaly vyšší výkon, zatímco pracovní paměť ani věk nikoliv. Zjištění dokazují, že prostorový kontext významně zvyšuje mnemotechnickou účinnost nad rámec pouhé živé obrazotvornosti a podporují teorie spojující přínosy MoL s navigačními mechanismy hippocampu. Současně vymezují kognitivní faktory, jež mohou modulovat úspěšnost MoL, a prohlubují porozumění základním mechanismům. Celkově studie rozjasňuje dlouhodobou debatu tím, že vyčleňuje prostorový kontext jako duležitý, byť nikoli jediný, zdroj převahy metody loci.

Abstract:

Spatial context is generally argued to underpin the mnemonic advantage of the Method of Loci (MoL), yet empirical evidence remains mixed. This study tested whether spatial context offers a recall benefit when other variables are held constant. Eighty healthy adults (18–54 years; 46 women) were randomly assigned to learn the same 60-word list either by placing associations along a 20-locus imagined route (MoL group) or on the identical anchors presented as isolated objects lacking spatial relations (Object group). After standardized training, a distractor task, and controlled study time, participants completed immediate serial recall and immediate serial cued recall. Secondary analyses related performance to cognitive abilities. The MoL group retrieved significantly more items than the Object group in immediate serial recall (M = 47.2 vs. 38.3; d = 0.51) and retained a smaller, but reliable, advantage when cues (anchor names) were provided (M = 50.6 vs. 45.6; d = 0.40). Analyses showed that better visual memory, short-term memory, processing speed, and cognitive flexibility predicted higher recall, whereas working-memory and age did not. These findings demonstrate that spatial context substantially enhances mnemonic efficiency beyond vivid imagery alone, supporting accounts that link MoL benefits to hippocampal navigation mechanisms. They also outline cognitive factors that may modulate MoL success, providing deeper understanding of underlying cognitive mechanisms. Overall, the study clarifies a long-standing debate by isolating spatial context as an important, though not exclusive contributor to the Method of Loci’s superiority.

Keywords

Method of loci, memory palace, peg-word method, mnemonics, serial recall, spatial environment

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 5. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 6. 2025
• Vedoucí: Mgr. Jan Ondřej
• Oponent: doc. PhDr. Martin Jelínek, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie