Proměna nižší šlechty Království českého v pobělohorské době

PhDr. František KOREŠ

Disertační práce

Transformation of lesser nobility in the Kingdom of Bohemia

Anotace:

Vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře a potlačení českého stavovského povstání otevřela vládnoucí habsburské dynastii cestu k řízené proměně urozené společnosti Království českého. Majetkové tresty vynášené nad účastníky skončeného odboje, nárůst panovníkových nobilitačních pravomocí na pozadí nově zaváděné šlechtické titulatury a uzákonění jediného povoleného vyznání křesťanské víry ovlivnily rovněž stávající podobu nižší šlechty a všestranně poznamenaly životy jejích příslušníků. Zvláště během několika prvních pobělohorských desetiletí procházela jedna z privilegovaných sociálních vrstev proměnou, jež se skládala z několika vzájemně se podmiňujících prvků. Kromě úbytku spravovaného pozemkového jmění čelili představitelé starobylých rytířských rodů po roce 1620 úpravě personální skladby a vnitřní hierarchie svého stavu, rozmanitým kariérním výzvám i nutnosti prohlubovat či bránit někdejší konfesijní hodnoty. Dějiny nižší šlechty Království českého během pokročilého 17. století zůstávaly doposud spíše na okraji zájmu české historické vědy. Současné ani starší bádání prozatím nedokázalo s výjimkou prohloubeného poznání společenských a hospodářských důsledků pobělohorských změn zjistit, jak se průnik naznačených sociálních, politických a náboženských opatření podněcovaných ze strany panovníka promítl do postavení, veřejného vystupování, každodenního jednání i způsobu uvažování a žebříčku hodnot rytířů. Záměrem autora bylo hledání odpovědí na příslušné otázky. S oporou v druhově i obsahově pestré skladbě písemných pramenů a kombinaci sociologizujících i historickoantropologických metodologických přístupů zkoumal řadu převážně neprobádaných oblastí zakládajících výsledný obraz pobělohorské nižší šlechty. Předkládaný výklad se soustředil do tří hlavních kapitol, jež v postupném sledu vystavily podrobnějšímu pohledu sociální, politickou a náboženskou působnost rytířstva v proměnlivých podmínkách pobělohorské doby. Protože se daná problematika stala vůbec poprvé předmětem cíleného výzkumu, skýtá do budoucna prostor k dalšímu promýšlení a rozvíjení, a to po stránce tematické, heuristické i metodologické. Podle autora by se tak pojednání mělo chápat především jako vstupní vklad k získání širšího povědomí o minulosti oslabeného, avšak nikoli nečinného a anonymního stavovského uskupení.

Abstract:

The victory of the imperial army in the Battle of White Mountain and the suppression of the Bohemian estate revolt paved the way for the reigning Habsburg dynasty towards a controlled transformation of the noble society in the Kingdom of Bohemia. Property penalties awarded to those who took part in the already finished resistance, the increase of the sovereign?s nobilitation powers on the background of the newly introduced aristocratic form of address and the enactment of the only permitted confession of Christian faith also influenced the existing situation of the lesser nobility and had a considerable impact on the lives of its members in all respects. Especially during the first decades after the Battle of White Mountain, one of the privileged social strata underwent a transformation that consisted of several mutually conditioned elements. Apart from a decrease in the land property in their management, after 1620, the representatives of the ancient knight families faced a regulation of the personal composition and inner hierarchy of their estate, diverse career challenges and the necessity to deepen or defend the confessional values of bygone times. The Czech historiography dealt with the history of the lesser nobility of the Kingdom of Bohemia of the late 17th century remained more or less marginally. Except for achieving a deepened knowledge of the social and economic consequences of the changes after the Battle of White Mountain, neither the current nor older research has succeeded in establishing how the intersection of the suggested social, political and religious measures instigated by the sovereign was reflected in the position, public conduct and the way of thinking as well as the scale of values of the knights. The author focused on looking for the answers to corresponding questions. Drawing on written sources varied in terms of art and content and on a combination of sociologizing and historical-anthropological methodological approaches, the author examined a number of prevailingly unexplored areas establishing the resulting image of lesser nobility after the Battle of White Mountain. The submitted interpretation was concentrated in three main chapters that gradually exposed the social, political and religious activities of the knights under the variable conditions of the era after the Battle of White Mountain to a more detailed examination. As this set of questions has become a subject of targeted 6 research for the very first time, it offers potential for a further reflection and development, both in terms of the topic, heuristic and methodology. The author thinks that this treatise should be viewed as the initial investment for the purpose of achieving a higher awareness about the past of this weakened but not inactive and anonymous estate.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 9. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy / České dějiny