Téma "dvojího úvazku" ve feministické politické teorii

Alexandra HALOUNOVÁ

Bakalářská práce

Anotace:

Tato práce se zabývá tématem dvojího úvazku prostřednictvím poznatků z feministické politické teorie. Nejdříve je v rámci této práce podrobněji konceptualizován samotný dvojí úvazek a vysvětleny jsou i další aspekty nerovného pracovního rozložení na linii genderu. Vytyčeny jsou tři analytické kategorie související s dvojím úvazkem, které jsou zároveň relevantními kategoriemi i pro jednotlivé feministické proudy. V práci je použita ta samá kategorizace, jakou ve své knize využívá politická teoretička Allison Jaggar. Těmito kategoriemi jsou rozdělení sfér na veřejnou a soukromou, oddělení práce za finanční ohodnocení a práce bez nároku na finanční ohodnocení a kategorie poslední se týká otázky harmonizace rodinného a pracovního života. Tyto jednotlivé kategorie jsou tedy kriticky reflektovány za pomocí využití perspektiv liberálního feminismu, radikálního feminismu a také perspektiv feministických teorií využívající do větší či menší míry poznatky marxismu. Těmi jsou marxistický feminismus, socialistický feminismus a v textu jsou obsaženy poznatky autorek, jež řadíme do kritické společenské teorie, které ve svých analýzách také zohledňují socioekonomické hledisko. V rámci každé kapitoly věnované jednotlivým feministickým směrům jsou zodpovězeny, explicitně či implicitně, otázky vytyčené v úvodu práce týkající se zaprvé vnímání povahy ženské útlaku, který se mj. projevuje větším pracovním zatížením a zadruhé řešení z tohoto nerovnoměrného výkonu práce, který postihuje ženy. Liberální feminismus se zasazuje o to, aby i ženám byly poskytnuty rovné příležitosti a ve svých analýzách se tedy zaměřují na umožnění rovnoprávného působení žen ve veřejné sféře a sféře placené práce. Radikální feminismus je toho názoru, že ženy jsou utlačovány patriarchálním systémem, tedy systémem hierarchických mocenských vztahů mužské dominance. Vize proti tomuto typu útlaku vede tedy přes svržení tohoto systému. Radikální feminismus se svojí perspektivou založenou zejména na identitě žen, se primárně zabývá jinými tématy než je téma práce, poskytuje ale unikátní perspektivu a se svým heslem osobní je politické, přispěl i začleněním nových témat. Socioekonomické hledisko žen je zkoumáno v rámci marxistického feminismu. Marxistický feminismus identifikují jako přímého strůjce ženského útlaku kapitalismus a zlepšení ženské situace vidí v zlepšení jejich socioekonomické situace. Tyto jednostranně založené analýzy ale nedokáží postihnout úplnou realitu dvojího úvazku. Všechny tyto postupy, nicméně, zajisté pomohly k vytvoření celistvého obrazu o této problematice i celkově o povaze ženského útlaku. V nosné komplexní analýze je tudíž potřeba skloubit všechna tato uvedená hlediska a rámovat společenskou nerovnou dělbu práce jako projev základní nespravedlnosti. Tím se překonává problém prosazování neúplných teorií spravedlností, jelikož zahrnuje všechny typy nespravedlností vyplývajících z nedostatku společenského a kulturního uznání a nerovnoměrné distribuce společenských zdrojů. Činí tak představitelka kritické teorie Nancy Fraser a stejně tak pracuje s nerovnou dělbou práce i Iris Marion Young, představitelka socialistického feminismu, který ve své analýze, oproti feminismu marxistickém, klade větší důraz na roli genderových vztahů. V závěru práce je představena vize spravedlivé organizace genderové dělby práce, která spočívá ve větší propojenosti a absenci genderové nastavení jednotlivých kategorií spojených s druhým úvazkem.

Abstract:

The theme of this thesis is the term dual burden. The main aim of this text is complex analysis of this phenomenon with the use of feminist political theory. At the beginning, the term in itself is conceptualized in more detail, and other aspects of unequal sexual division of labour are also explained. Then, the three dichotomies, closely associated with double burden, are outlined. These categories are the division of spheres into public and private, the separation of work that is paid and work that is without financial evaluation, and the last category concerns the issue of balancing work and family life. All of them are also relevant to political theory and because of that are also used in this thesis to explain the nature of women's oppression through the perspectives of various feminist strands. These categories are, therefore, critically reflected upon with the use of perspectives of liberal feminism, radical feminism, and the perspectives of feminist theories that use to greater or lesser extent the knowledge of marxism. These are marxist feminism, social feminism and the text contains also the viewpoint by authors that are classified as part of critical social theory. Because in their analyses the material side of things are also taken into account. Within each chapter dedicated to individual feminist strands, the questions set out in the introduction are answered, either explicitly or implicitly. The first question is related to the perceived nature of women's oppression, that among other things, is manifested by women's greater workload. The second question is about a preferred solution out of this type of oppression. Liberal feminism advocates for equal opportunities for women. They are trying to reach a point where women's participation in the public sphere and the sphere of paid employment is going to be on the same terms as the one of men. Radical feminism, although not primarily concerned about work issues that women face, raises important questions and new factors to the analysis of women's situation, as indicates their slogan "personal is political". Perspective of radical feminism is based on identity politics and patriarchy is identified as the main source of women's oppression. So, their main goal is to overthrow this power hierarchical system of male domination. The socioeconomic aspect of women's oppression is examined within the framework of Marxist feminism. Marxist feminism identifies capitalism as the driving force of women's oppression and, therefore, sees the improvement of women's situation in bettering their socio-economic status. However, these one-sided analyses cannot capture the full reality of women's dual burden. In a comprehensive analysis, it is necessary to combine all these aspects and frame the social unequal division of labour as a manifestation of fundamental injustice. This method overcomes the problem of enforcing incomplete theories of justice, as it includes all types of injustices resulting from the lack of social and cultural recognition and unequal distribution of social resources. This type of complex analysis is present in the work of Nancy Fraser, representative of critical theory and in the work of Iris Marion Young, representative of socialist feminism. In conclusion, a vision of just gender division of labour is presented. It consists in greater interconnectedness and the absence of hidden gender settings of individual dichotomies associated with women's dual burden.

Klíčová slova

dvojí úvazek, genderová dělba práce, feministická teorie, liberální feminismus, radikální feminismus, marxistický feminismus, socialistický feminismus, kritická teorie, soukromé vs. veřejné, placená vs. neplacená práce, kariéra vs. rodina

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2023

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Lenka Strnadová, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Bakalářský studijní program / obor:
Politologie / Politologie