K-pop jako součást kulturní diplomacie Korejské republiky

Ondřej VÍT

Bakalářská práce

Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá rolí jihokorejské populární hudby K-popu jakožto strategického nástroje veřejné diplomacie, kulturní diplomacie a nation brandingu Korejské republiky. Cílem této práce je zmapovat konkrétní mechanismy, skrze které se původně komerční globální popularita transformuje v reputační a diplomatický zdroj přispívající k nabytí soft power. Výzkum nestaví na předpokladu, že kulturní export automaticky generuje politický vliv, ale zkoumá podmínky tohoto přenosu. Z metodologického hlediska je práce koncipována jako dvoupřípadová studie zaměřená na dvě globálně nejviditelnější hudební uskupení, BTS a BLACKPINK. Analýza případových studií odhaluje dva strukturálně odlišné modely zapojení populární kultury do mezinárodní reprezentace státu. Skupina BTS představuje model přímé státní institucionalizace. BTS se stávají oficiálními vyslanci zapojenými do hodnotové advokacie na platformách, jako je OSN, přičemž generují měřitelný makroekonomický dopad na jihokorejský export a turismus. Tato bakalářská práce se zabývá rolí jihokorejské populární hudby (K-popu) jakožto strategického nástroje veřejné diplomacie, kulturní diplomacie a nation brandingu Korejské republiky. Cílem práce je zmapovat konkrétní mechanismy, skrze které se původně komerční globální popularita transformuje v reputační a diplomatický zdroj přispívající k nabytí měkké moci (soft power). Výzkum nestaví na předpokladu, že kulturní export automaticky generuje politický vliv, ale analyticky zkoumá podmínky a limity tohoto přenosu. Z metodologického hlediska je práce koncipována jako dvoupřípadová studie zaměřená na dvě globálně nejviditelnější hudební uskupení - BTS a BLACKPINK. Teoretický rámec integruje koncepty soft power, participativní veřejné diplomacie a Anholtova hexagonu národní značky. Analýza případových studií odhaluje dva strukturálně odlišné modely zapojení populární kultury do mezinárodní reprezentace státu. Skupina BTS představuje model přímé státní institucionalizace, kdy se hudebníci stávají oficiálními vyslanci zapojenými do hodnotové advokacie na platformách, jako je OSN, a generují měřitelný makroekonomický dopad na jihokorejský export a turismus. Významnou roli zde hraje i fanouškovská základna ARMY, jež funguje jako aktivní spolutvůrce diplomatického efektu. Oproti tomu případ BLACKPINK demonstruje spíše síťový a decentralizovaný model transnacionálního přesahu. Jejich vliv se opírá o environmentální advokacii pro mezinárodní organizace, luxusní spotřební nation branding a geopolitický přesah v regionu jihovýchodní Asie, reprezentovaný zejména thajskou členkou Lisou. Práce dochází k závěru, že K-pop nepůsobí na národní značku izolovaně, ale prostupuje vrstvami mezinárodní image státu, ať už prostřednictvím přímého státního využití, nebo nepřímého mediálního vlivu.ýznamnou roli zde hraje i fanouškovská základna ARMY, fungující jako aktivní spolutvůrce diplomatického efektu. Oproti tomu případ BLACKPINK demonstruje spíše síťový a decentralizovaný model transnacionálního přesahu. Jejich vliv se opírá o environmentální advokacii pro mezinárodní organizace, luxusní spotřební nation branding a geopolitický přesah v regionu jihovýchodní Asie. Práce dochází k závěru, že K-pop nepůsobí na národní značku izolovaně, ale prosptupuje vrstvami mezinárodní image státu, ať už prostřednictvím přímého státního využití, nebo nepřímého mediálního vlivu.

Abstract:

This bachelor's thesis examines the role of South Korean popular music (K-pop) as a strategic tool of public diplomacy, cultural diplomacy, and the nation branding of the Republic of Korea. The aim of the thesis is to map the specific mechanisms through which originally commercial global popularity transforms into a reputational and diplomatic resource contributing to the acquisition of soft power. The research does not assume that cultural export automatically generates political influence, but analytically examines the conditions and limits of this transfer. Methodologically, the thesis is designed as a dual case study focusing on the two globally most visible musical groups - BTS and BLACKPINK. The theoretical framework integrates the concepts of soft power, participatory public diplomacy, and Anholt's nation brand hexagon. The analysis of the case studies reveals two structurally distinct models of incorporating popular culture into the international representation of the state. The group BTS represents a model of direct state institutionalization, where the musicians become official envoys engaged in value-based advocacy on platforms such as the UN, generating a measurable macroeconomic impact on South Korean exports and tourism. A significant role here is also played by the ARMY fanbase, which functions as an active co-creator of the diplomatic effect. In contrast, the BLACKPINK case demonstrates a more networked and decentralized model of transnational reach. Their influence is based on environmental advocacy for international organizations, luxury consumer nation branding, and geopolitical reach in the Southeast Asian region, represented notably by the Thai member Lisa. The thesis concludes that K-pop does not affect the nation brand in isolation but permeates various layers of the state's international image, whether through direct state utilization or indirect media influence.

Klíčová slova

K-pop, Korejská republika, kulturní diplomacie, veřejná diplomacie, nation branding, soft power

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2026

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Jiří Zákravský, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Bakalářský studijní program / obor:
Mezinárodní vztahy - teritoriální studia / Mezinárodní vztahy - teritoriální studia