Kvalita života lékaře - onkologa

Mgr. Zuzana Spurná, Ph.D.

Disertační práce

Quality of life of doctor oncologist

Anotace:

Prezentovaná práce se zabývá psychickou zátěží lékařů pracujících na onkologickém oddělení. Záměrem bylo identifikovat a dostatečně strukturovat konkrétní situace z každodenní praxe, které onkologové vnímají jako zatěžující. Jako klinický psycholog dlouhodobě pracující na onkologickém oddělení jsem využila psychodynamický přístup a teorii narcismu jako výkladový rámec etiologie psychického vyčerpání a tzv. syndromu vyhoření u onkologů. Výzkum byl smíšený, rozdělený na dvě fáze – na fázi kvalitativní a kvantitativní. Cílem kvalitativní části byla identifikace konkrétních zátěžových situací lékaře v každodenní praxi na onkologii. Výzkum probíhal v lékařském prostředí na oddělení klinické a radiační onkologie. Specializované lékařské oddělení není běžně přístupné širší společnosti, proto jsem volila etnografickou metodu interpretativního kvalitativního výzkumu v podobě hustého popisu. Data jsem získávala metodou participačního pozorování, monitorováním prostředí a vedením individuálních a skupinových rozhovorů. V procesu interpretace situací jsem využívala metodu induktivní analýzy. Výsledkem kvalitativní části byl inventář s 37 položkami, které blíže charakterizovaly zátěžové situace z praxe onkologů, a jejich hustý popis. Tento inventář byl použit v kvantitativní části výzkumu. Ve výběrovém souboru bylo 90 onkologů – 38 mužů a 52 žen, kteří jednotlivé položky inventáře vyhodnocovali na základě subjektivně prožívané profesní reality. Z hlediska specializace byl zkoumaný soubor složen z 13 hematoonkologů, 64 klinických a radiačních onkologů a 13 pediatrických onkologů. K analýze dat byly použity popisné statistiky v podobě t-testu, analýzy rozptylu a jejího doplňku – Kruskalova-Wallisova testu. Byly stanoveny průměrné hodnoty závažnosti jednotlivých stresorů pro celý výběrový soubor onkologů a seřazeny podle velikosti. Jako nejvíce stresující byla pro onkology konfrontace s vlastním chybným rozhodnutím, a to ve všech zkoumaných skupinách. Mezi prvními pěti nejčastějšími stresory bylo dále sdělování ukončení onkologické léčby, vyrušování při práci a nadměrná administrativa, nátlak rodinných příslušníků na další osud léčby nebo hospitalizaci pacienta, sdělení zhoršení zdravotního stavu v případě recidivy a výskyt onemocnění u pacienta, kteří patří mezi rodinu lékaře nebo jeho příbuzné a známé. Hodnocení jednotlivých situací bylo při srovnání sledovaných skupin poměrně homogenní. Pokud však byly statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami, pak to bylo vždy tak, že ženy prožívaly dané situace jako více stresující. Podobná situace byla v porovnání skupin s deseti a méně lety praxe a nad deset let praxe – pokud existovaly statisticky významné rozdíly mezi těmito dvěma skupinami, pak služebně mladší onkologové prožívali situace jako více stresující. Výsledky této studie přispívají k identifikaci a specifikací zátěžových situací k hlubšímu náhledu do této problematiky. V kontextu s psychodynamickou psychologií představuje také hypotézu etiologie psychického vyčerpání lékařů pracujících v onkologii a nabízí možné funkční východisko do budoucna.

Abstract:

Presented work is dealing with psychological stress of doctors working at the department of oncology. The aim was to identify and to structure enough particular situations from everyday practice which oncologists perceive as burdening. As a clinical psychologist long-term working at department of oncology I have used the psychodynamic approach and theory of narcissism as an interpretative frame for etiology of psychical exhaustion and burn-out syndrome among oncologists. Research was miscellaneous, divided into two parts – qualitative and quantitative. The aim of qualitative part was to identify particular burdening situations in everyday practice at the department of oncology. Research took part at the department of clinical and radiation oncology. Specialized medical department is not usually accessible to broad public so I used the interpretative qualitative method in the form of thick description. Data were gathered by the method of participant observation, by monitoring the environment and by individual and group interviews. I used the inductive analysis method for the process of interpreting the situations. The result of qualitative part was the inventory with 37 items which closely characterized the burdening situations and also thick descriptions of the situations. This inventory was used in quantitative part of research. There were 90 oncologists in the selected sample – 38 men and 52 women which rated each item of inventory on the base of subjectively experienced profession reality. From the perspective of specialization there were 13 hematooncologists, 64 clinical and radiation oncologists and 13 pediatric oncologists. For the purpose of data analysis there were used descriptive statistics in the form of t-test, analysis of variance and Kruskal-Wallis test. Average values of each stressors were specified and ordered by their size. The most stressing situation for all oncologists was the confrontation with one’s own erroneous decision. Between five most stressing situation were informing patient about termination of oncologic care, disturbing during work and excessive administration, pressure of the members of the family on the further progress of the care or hospitalization, informing patient about deterioration of health state in the case of relapse and occurrence of illness in patient which is part of the family or friend. Evaluation of the situation was rather homogenous in all groups. If there were statistically significant differences between men and women then women experienced situations as more stressful. Similarly if there were statistically significant differences between oncologist with up to ten years of practice and with more than ten years of practice then professionally younger doctors experienced situations as more stressful. Results of this study contribute to identification and further specification of burdening situations and to deeper insight into this problematic. This work with the context of psychodynamic psychology also represents hypothesis about etiology of psychological exhaustion of doctors working in oncology and offers possible functional solution into the future.

Klíčová slova

lékař, onkolog, kvalita života, narcismus, narcistní rovnováha, psychická zátěž, doctor, oncologist, quality of life, narcissism, narcissistic equilibrium, psychological burden

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 11. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 1. 2011
• Vedoucí: prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D.
• Oponent: prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie (čtyřleté) / Obecná psychologie