Škody spárkatou zvěří na přirozené obnově bukových porostů ve východní části Lužických hor

Radim Chrobok

Bachelor's thesis

Damage Caused by Ungulates to Natural Regeneration of Beech Forest Stands in Eastern Part of Lužické hory Mts.

Anotácia:

Tato práce měla za cíl posouzení stavu přirozené obnovy ve východní části Lužických hor s akcentem na buk lesní (Fagus sylvatica). Byly vytyčeny 4 trvalé výzkumné plochy o velikostech 3 x 60 metrů, situované na okrajích lesních porostů. Plochy byly rozděleny na 20 transektů o velikosti 3 x 3 m a byla na nich zdokumentována veškerá obnova nad 10 cm výšky a do 4 cm tloušťky. Ta byla poté zhodnocena po stránce hustoty, výšky, typu a charakteru poškození zvěří. Cílem bylo také zhodnocení vlivu okrajového efektu na obnovu. Výsledky byly zpracovány v programech Excel a Statistica. Na výzkumných plochách bylo detekováno celkem 9 druhů dřevin s nejvyšším zastoupením buku (79 %), následovaným jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) s 15 % a dubem letním (Quercus petraea) s 3 %. Hustota obnovy buku kolísala s ohledem na typ porostu a stanoviště v rozmezí 1611–27333 ks/ha. Průměrná výška bukové obnovy na zkoumaných plochách byla 39,5 cm. Nejvyšší počet jedinců buku (2944 ks/ha) se nacházel ve výškové skupině 20-29 cm a celkově se v rozmezí výšek 10-49 cm nacházelo 85 % veškerého bukového zmlazení. Poškození dřevin okusem spárkatou zvěří bylo zjištěno u 76 % obnovy buku a 85 % obnovy ostatních dřevin, přičemž silně bylo poškozeno 51 % obnovy buku a dokonce 63 % obnovy ostatních dřevin. U buku byl hodnocen jak typ okusu, tak intenzita poškozování. Mezi intenzitou poškození a průměrnou výškou obnovy buku byla zjištěna signifikantní závislost. Průměrná výška bez jakéhokoli poškození byla 23,7 cm, zatímco průměrná výška jedinců, poškozovaných jak terminálním, tak bočním okusem, byla 45,4 cm. Míra poškození nebyla stejná na všech stanovištích – nejvyšší škody byly zjištěny na ploše Trávník a nejnižší pak na ploše Petrovice. Signifikantní vliv okraje porostu byl zjištěn u výšky bukového zmlazení, nikoli však u hustoty a kvality obnovy. Průměrná výška obnovy na okraji porostu byla 101,7 cm, zatímco na konci výzkumné plochy v porostu byla 29,0 cm. Hustota zmlazení nevykazovala se vzdáleností od okraje porostu výrazné změny, avšak průměrná kvalita obnovy se směrem do porostu mírně zlepšovala. Pro snížení vysokých škod, působených spárkatou zvěří v Lužických horách, je potřeba důsledně aplikovat myslivecký management a redukovat počet zvěře na normovaný stav. Chemická a mechanická ochrana lesa by pak měla být aplikována jen jako doplněk k ochraně biologické tam, kde to vyžaduje pěstební způsob a kde to umožňují ekonomické aspekty. Vliv velkých šelem je po teprve krátké přítomnosti vlka (Canis lupus) v oblasti Lužických hor zatím neznámý a těžko měřitelný.

Abstract:

The aim of this work was to assess the state of natural regeneration in the eastern part of the Lusatian Mountains, with an emphasis on the European beech (Fagus sylvatica). Four permanent research plots of 3 x 60 m were established on the forest edges next to agricultural land. The plots were divided into 20 equal transects of 3 x 3 m and all regeneration above 10 cm in height and up to 4 cm in thickness was precisely documented. This was then assessed in terms of density, height, type and intensity of damage by game. The objective was also to evaluate the impact of the edge effect on regeneration. The results were processed in Excel and Statistica. A total of 9 tree species were detected in the study plots, with beech logically having the highest representation (79 %), followed by rowan (Sorbus aucuparia) with 15 % and common oak (Quercus petraea) with 3 %. Beech regeneration density varied with stand type and habitat and ranged from 1611 to 27333 pc/ha. The average height of beech regeneration was 39.5 cm. The highest number of beech individuals (2944 pc/ha) was in the height range 20-29 cm and overall 85 % of all beech regeneration was in the height range 10-49 cm. Browsing damage was detected in 76 % of the beech regeneration and 85 % of the other regeneration, while 51 % of the beech regeneration and 63 % of the other regeneration was found strongly damaged. For beech, both type of browsing and its intensity were assessed. A significant relationship was found between the intensity of damage and the average height of beech regeneration. The average height without any damage was 23,7 cm, while the average height of individuals damaged by both terminal and lateral browsing was 45,4 cm. The highest damage was found at the Trávník plot and the lowest at the Petrovice plot. A significant effect of the forest edge was found for the height of beech regeneration, but not for its density and quality. The average height of regeneration at the edge of the forest was 101.7 cm, while at the end of the plot it was only 29,0 cm. The density of regeneration did not show significant changes with distance from the forest edge, but the quality of regeneration improved slightly towards the end of the plot. In order to reduce the high damage caused by wild game in the Lusatian Mountains it is necessary to consistently apply hunting management and reduce the number of game. Chemical and mechanical protection of the forest should then be applied only as a supplement to biological protection. The impact of large carnivores is as yet unknown and difficult to measure after the only brief presence of wolves in the Lusatian Mountains.

Kľúčové slová

Fagus sylvatica L., bučiny, škody okusem, okrajový efekt, CHKO Lužické hory

Keywords

Fagus sylvatica L., beechwoods, browsing damage, forest edge effect, CHKO Lusatian mountains

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Forestry and Wood Sciences

Bachelor programme / specializace:
Forestry / Forest Ecosystems Protection and Silviculture