Theses 

Asymmetric Shocks and Structural Differences between the Czech Economy and the Euro Area – Mgr. Martin Slanicay, Ph.D.

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Zpět na vyhledávání

Mgr. Martin Slanicay, Ph.D.

Disertační práce

Asymmetric Shocks and Structural Differences between the Czech Economy and the Euro Area

Asymmetric Shocks and Structural Differences between the Czech Economy and the Euro Area

Anotace: V této práci zkoumám asymetrii šoků a strukturální rozdíly mezi českou ekonomikou a eurozónou. Za tímto účelem používám novokeynesiánský DSGE model dvou ekonomik, který odhaduji na datech české ekonomiky a eurozóny s využitím bayesiánských metod. V rámci tohoto modelu používám čtyři odlišné metody zkoumání asymetrie šoků a strukturálních rozdílů. První metoda je založena na porovnání posteriorních hustot. Druhá metoda je založena na porovnání modelových variant pomocí Bayesova faktoru. Obě metody v podstatě zkoumají rozdíly v hodnotách parametrů. Výsledky obou metod naznačují, že hlavní rozdíly jsou ve volatilitě, persistenci a načasování makroekonomických šoků. Co se týče volatility šoků, hlavní rozdíly jsou u volatility šoků ve vládních výdajích a šoků v produktivitě u neobchodovatelného zboží, kde domácí šoky jsou mnohem více volatilnější než zahraniční šoky. Co se týče persistence šoků, hlavní rozdíly jsou u persistence šoků v produktivitě u obchodovatelného zboží, kde domácí šoky jsou více persistentní než zahraniční šoky, a u persistence šoků v produktivitě u neobchodovatelného zboží, kde domácí šoky jsou mnohem méně persistentní než zahraniční šoky. Co se týče načasování šoků, hlavní rozdíly jsou u načasování šoků v nabídce práce, šoků v produktivitě u obchodovatelného zboží a šoků ve vládních výdajích. Třetí metoda je založena na porovnání impulsních odezev. Tato metoda zkoumá rozdíly v chování obou ekonomik v reakci na makroekonomické šoky. Výsledky naznačují, že odezvy domácích proměnných mají obecně stejný tvar jako odezvy zahraničních proměnných. Nicméně, odezvy domácích proměnných jsou vždy větší, více persistentní a více pozvolně gradující. Hlavní rozdíly jsou u odezev na šoky v produktivitě u obchodovatelného zboží a na šoky ve vládních výdajích, zatímco hlavní podobnosti jsou u odezev na šoky v produktivitě u neobchodovatelného zboží a na šoky v investiční efektivitě. Čtvrtá metoda je založena na historické šokové dekompozici. Tato metoda zkoumá synchronizaci hospodářského cyklu mezi českou ekonomikou a eurozónou. S využitím historické šokové dekompozice dekomponuji pozorované proměnné na příspěvky jednotlivých strukturálních šoků a poté počítám jejich podmíněné korelace. Také zkoumám, jak se tyto korelace vyvíjí v čase. Výsledky naznačují, že šoky v produktivitě u obchodovatelného zboží jsou hnací silou odlišného chování ekonomik během hospodářského cyklu, zatímco šoky v investiční efektivitě přispívají k symetrickému chování obou ekonomik. Vliv šoků je nejvíce symetrický v případě investic, produkce a úrokových sazeb; dopad šoků na tyto veličiny je vysoce korelovaný. Zdá se, že existuje konvergence hospodářského cyklu v případě spotřeby, investic a produkce, jelikož celkový dopad šoků na tyto proměnné se stává v čase více symetrický.

Abstract: In this thesis I examine asymmetry of shocks and structural differences between the Czech economy and the Euro Area. For this purpose I use New Keynesian DSGE model of two economies, which I estimate on the data of the Czech economy and the Euro Area using Bayesian techniques. I am using four different methods for analysis of asymmetry of shocks and structural differences in this model. The first method is based on comparison of posterior distributions. The second method is based on comparison of model variants using Bayes factor. Basically, both methods examine differences in values of the parameters. Results of both methods suggest that the main differences are in volatility, persistence and timing of macroeconomic shocks. As regards volatility of shocks, the main differences are in volatility of shocks in government expenditures and productivity shocks in non-tradables, with domestic shocks being more volatile than foreign shocks. As regards persistence of shocks, the main differences are in persistence of productivity shocks in tradables, where domestic shocks are more persistent than foreign shocks, and in persistence of productivity shocks in non-tradables, where domestic shocks are less persistent than foreign shocks. As regards timing of shocks, the main differences are in timing of labor supply shocks, productivity shocks in tradables, and shocks in government expenditures. The third method is based on comparison of impulse response functions. It examines differences in behavior of both economies in responses to macroeconomic shocks. Its results suggest that in general, responses of domestic variables have the same shape as responses of foreign variables. However, the responses of the domestic variables are always larger, more persistent, and more hump-shaped. The main differences are in responses to productivity shocks in tradables and to shocks in government expenditures, while the biggest similarities are in responses to productivity shocks in non-tradables and to shocks in investment efficiency. The fourth method is based on historical shock decomposition. It examines a synchronization of business cycles between the Czech economy and the Euro Area. Using historical shock decomposition I decompose the observed variables into the contributions of structural shocks and then compute conditional correlations. I also examine how these correlations evolve over time. The results indicate that productivity shocks in the tradable sector are the driving forces of different business cycle behavior while investment efficiency shocks contribute to symmetric behavior of both economies. The impact of shocks is most symmetric in the case of investment, output, and interest rates; impact of shocks on these variables is highly correlated. It seems that there is a convergence of business cycles in the case consumption, investment, and output, as the overall impact of shocks on these variables is getting more and more symmetric over the time.

Keywords: DSGE model, Bayesian estimation, structural differences, asymmetry of shocks, model comparison, Bayes factor, impulse response functions, shock decomposition DSGE model, bayesiánský odhad, strukturální rozdíly, asymetrie šoků, porovnání modelů, Bayesův faktor, impulsní odezvy, šoková dekompozice

Jazyk práce: angličtina

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 2. 7. 2014
  • Vedoucí: prof. Ing. Antonín Slaný, CSc.
  • Oponent: prof. RNDr. Václava Pánková, CSc., prof. Ing. RNDr. Jan Kodera

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta


Nahoru | Aktuální datum a čas: 24. 4. 2019 14:22, 17. (lichý) týden

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz