Vlastnictví v římském právu

Mgr. Anna Holčíková

Master's thesis

Ownership in Roman Law

Anotácia:

Cílem diplomové práce Vlastnictví v římském právu bylo postihnutí základních otázek týkajících se vlastnického práva, jako jsou obecné vymezení tohoto institutu, jeho vznik, zánik a také ochrana oprávněných zájmů vlastníka. Tato práce představuje snahu o podrobnější systematické shrnutí pojmu vlastnictví a jeho specifických projevů v římském právu. Diplomová práce je jako celek provázána historickým vývojem římského právního řádu od dob archaického Říma až po justiniánskou kodifikaci. Diplomová práce je rozdělená do deseti ucelených kapitol věnujících se hlavním prvkům vlastnického práva. V úvodní kapitole se věnuji samotnému pojmu vlastnictví jakožto absolutnímu soukromému právu jedince. I když římští právníci měli právo v maximální možné míře za výlučné právní panství nad věcí, docházelo k situacím, kdy tento právní stav byl omezen. Tomuto tématu je věnován stručný výtah z problematiky služebností. Druhá kapitola je věnována jednotlivým kategoriím vlastnického práva, které se od sebe lišily v závislosti na ochraně, která byla rozličná u toho kterého vlastnického práva. Jednotlivé druhy vlastnictví se v souvislosti s ekonomickým rozvojem měnily. V souvislosti s vlastnickým právem nelze opomíjet spoluvlastnictví, které bylo řešením nedostatků, které si společnost postupem času vyžádala. Spoluvlastnictví představovalo právní panství nad stejnou věcí přiznané více osobám i přes charakteristickou vlastnost vlastnictví – výlučnost. Těžiště práce spočívá v problematice nabývání vlastnického práva, resp. nabývacích způsobech, jakožto nejdůležitějšího a rozhodující okamžiku pro existenci všech oprávnění, které vlastnické právo obsahuje. V této oblasti, obsažené v kapitolách čtyři až sedm, je věnována určitá část derivativním způsobům nabývání vlastnictví, která obsahuje formálnější způsoby jako jsou mancipatio a injurecese, ale i abstraktní, neformální tradici. Další část je věnována originálním způsobům nabývání vlastnického práva. K těm nejvýznamnějším patřilo usucapio, které obsahovalo znak jak derivačního tak i originárního převodu. K zajímavým právním skutečnostem, kterým právní řád přisuzoval tu vlastnost, že umožňovaly vznik vlastnického práva náleží: occupatio, accessio, confusio a commixtio, specificatio a nabytí vlastnického práva k plodům. Účelem každého právního řádu, římského nevyjímaje, je ochrana práv oprávněných zájmů různých subjektů, tím i ochrana vlastníků před nepovolenými, neoprávněnými, zásahy. Ochraně vlastnického práva se věnují poslední dvě kapitoly, kde stejně jako v celé práci je dostatečně podchycen vývoj římského vlastnického práva.

Abstract:

The goal of the final thesis was to cover basic issues of ownership right such as general definition of the institution, its creation and termination, and defence of legitimate owner interests. The paper presents the effort to summarize systematically in detail the notion ownership and its specific behaviour in Roman law. The final thesis as a whole is bound with historic development of Roman law from the time of archaic Rome up to Justinian codification. The final thesis is divided into ten separate chapters devoted to main elements of ownership right. The first chapter is devoted to the notion ownership as an absolute right of a person. Even though Roman lawyers frequently understood the law as law dominion over a thing, there were sometimes situations when such law state was limited. This topic is covered in a brief resume of servitude problems. The second chapter is devoted to every single category of ownership right, which differed from one another concerning security. Every single type of ownership changed relating to economic development. In relation to ownership right, it is not possible to omit co ownership, which the society gradually required. Co ownership represented law dominion over the same thing connected to more persons even the characteristic ownership property - uniqueness. The main point of the paper is in issues of gaining of ownership right, especially in its gaining ways as the most important and decisive moment for the existence of all power which ownership right includes. That area, covered in chapters 4 to 7, describes derivative ways of ownership gaining such as mancipatio and injurecese but also abstract, informal tradition. The next part is devoted to original ways of gaining of ownership right. The most significant to mention was usucapio which included both the derivative transfer sign and the originar transfer sign. Interesting law information concerning the property to create owner law is: occupatio, accessio, confusio a commixtio, specification and ownership right to fruit. The object of every law incl. Roman one is defence of interest of various subjects that is the defence of owners against illegal and unauthorised attacks. The last two chapters are devoted to the defence of ownership right including the development of Roman ownership right.

Kľúčové slová

vlastnictví v římském právu, kviritské a bonitární vlastnictví, spoluvlatsnictví, způsoby nabývání vlastnického práva, mancipace, injurecese, tradice, okupace, zpracování, smíšení, slytí, nabývání vlatsnictví k plodům, akcese, reivindikace, agtio negatoria, actio Publiciana

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 9. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 2. 2009
• Vedúci: doc. JUDr. Renata Veselá, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Law

Master programme / odbor:
Law and Legal Science / Law