Vývoj říční nivy v prostoru ranně středověkého sídliště Pohansko ve vztahu k antropogenním vlivům

Bc. Katarína Adameková

Diplomová práce

Context of human influence and the development of the alluvial plain in area of Medieval site Pohansko

Abstract:

Floodplains are an important part of the landscape. The study of floodplain´s sedimentary infill is of interest mainly in terms of resolution of climatic changes, environmental conditions and the coexistence of human settlements. The presented thesis is based on the study of the Dyje River on the example of Pohansko near Břeclav, which is an important Early Medieval center of Great Moravia. The aim of the thesis is to describe the Holocene development of the floodplain on the example of the study of the Dyje River, as well as the assessment of the possible human impact on the sedimentary record. Formation processes were evaluated on the base of selected methods, namely sedimentary description, grain-size and chemical analysis, micromorphology, magnetic susceptibility and analysis of loss of ignition. Overbank and channel sediments prove the complex and very dynamic development of the alluvial zone in this area, as evidenced by the changing intensity and character of sedimentation. Changes in the sedimentation rates and energy and in the type of sediment are likely due to the distance from the watercourse. While section 1 was evaluated as the sedimentary record of the Iron Age with evidence of human presence at the 9th / 10th Century and record re-influenced only in the modern period, relatively close section 2, denounces the smaller intensity of the floods with short sedimentary break that occurred in the second half of the 10th Century, during which subfossil soil was created in the floodplains. The surface of this land was active and intensively used. The evidence of the human presence is visible to a lesser extent even under the cultural layer. Based on the given results, it is possible to suggest two possible hypotheses of the forming processes in the studied profile 1, each hypothesis diverging in the interpretation and timing of the stratigraphic unit 3. By evaluating the available data, we are inclined to the hypothesis 2 which appears to be most probable. After the extinction and infill of the former channel (3rd / 4th - 9th / 10th Centuries) a surface was covered by overbank sediments, influenced by human activity in certain phases. Subsequently, the sediments were eroded by a new channel. It was filled with channel sediments, probably between the 9th and 13th centuries, when the channel moved again and the whole space filled up almost a meter of powerful overbank sediments. The anthropogenic pollution is observed in silty soils of coluvian origin and in channel sediments on the top.

Abstract:

Říční nivy jsou důležitou a významnou součástí krajiny. Studium jejich sedimentární výplně se dostává do popředí zájmů hlavně z hlediska řešení problematiky vztahů mezi klimou, přírodním prostředím a koexistencí lidských sídel. Předkládaná práce se zabývá studiem říční nivy Dyje na příkladu lokality Pohansko u Břeclavi, které je významným raně středověkým centrem Velké Moravy. Cílem práce je poznání holocénneho vývoje údolní nivy na příkladu studia nivy řeky Dyje, a zároveň zhodnocení možného lidského vlivu na vzniku studovaného sedimentárního záznamu. Formační procesy byli na lokalitě vyhodnoceny vybranou metodikou, konkrétně sedimentárním popisem, zrnitostní a chemickou analýzou, mikromorfologii, magnetickou susceptibilitou a analýzou ztráty žíhání. Zakorytové a korytové sedimenty dokládají složitý a velmi dynamický vývoj nivy na tomto území, o čem svědčí i měnící se intenzita a charakter sedimentace v rámci této lokality. Změny mocnosti a typu sedimentů jsou pravděpodobně způsobené vzdáleností místa od vodního toku. Zatímco v profilu 1 byl zachycený záznam od doby železné s důkazy po přítomnosti člověka do přelomu 9./10. století a znovu ovlivňovaný jen v novověku, poměrně blízko ležící profil 2, vypovídá o menší intenzitě povodní, během níž došlo v 2. polovině 10. století ke krátké sedimentační přestávce, v průbehu níž se v nivě vytvořila subfosilní půda. Povrch této půdy byl aktivní a intenzivně využíván. Důkazy o přítomnosti člověka jsou viditelné v menší míře i pod kultůrní vrstvou. Na základě získaných výsledků je možné odvodit 2 pravděpodobné hypotézy formačních procesů ve studovaném profilu 1, přičemž každá hypotéza se rozchází v interpretaci a časovém zařazení stratigrafické jednotky 3. Zhodnocením dostupných dat se přikláníme k hypotéze 2, která se jeví jako nejpravděpodobnější. Po zániku a vyplnění pravěkého koryta vznikla na tomto místě okrajová korytová zóna (3./4. - 9./10. století) vyplněná zakorytovými sedimenty, jejichž povrch byl v určitých fázích odkrytý a ovlivňován lidskou aktivitou. Následně byli sedimenty erodovány novým říčním korytem. To bylo vyplněno sedimenty zanikajícího koryta pravděpodobně někdy mezi 9./10. a 13. stoletím, kdy se koryto opět přesouvá a celý prostor vyplnili skoro metr hrubé zakorytové sedimenty. V nadloží se projevilo v prachovitých sedimentech koluviálního původu a v korytových sedimentech novověké antropogenní znečištění.

Klíčová slova

fluviálny archív, nivné sedimenty, Pohansko, rieka Dyje, ľudský vplyv, fluvial archiv, floodplain deposits, Dyje River, antropogenic impact

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 5. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 6. 2017
• Vedoucí: doc. Mgr. Lenka Lisá, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Geologie / Geologie