Vliv počtu rostlin na výnos ozimé pšenice v rámci technologií přesného setí

Ladislav Paclt

Bakalářská práce

The influence of the number of plants on the yield of winter wheat in the context of precision seeding technologies

Anotace:

Pšenice setá ozimá (Triticum aestivum L.) je nejpěstovanější obilninou v České republice. Osevní plochy se pohybují na úrovni cca 795 000 ha. Kvalitně provedené setí je dobrým základem pro utváření struktury porostu během vývoje, která se následně promítá do výnosu a kvality produkce. Struktura porostu je utvářena především počtem rostlin na jednotku plochy, tedy výší výsevku. V tradiční zemědělské praxi se výše výsevku určuje především podle termínu setí a zemědělské výrobní oblasti přepočtem MKZ pomocí HTZ na váhu v kg. Osivo je tedy vyséváno pouze s přesností na kg, nikoliv na jednotlivá semena. Běžně používané secí stroje navíc nejsou schopny takto přesně osivo vysévat. Cílem této bakalářské práce bylo na základě přesných polních pokusů posoudit vliv rozdílných výsevků při přesném setí na výnos pšenice. Je známo, že rostliny pšenice disponují mimořádnou kompenzační schopností, která spočívá především v odnožování rostlin. Při přesném rozmístění semen na jednotce plochy, které maximálně eliminuje kompetici mezi rostlinami, by tedy i při sníženém výsevku neměl prokazatelně klesnout výnos. Navíc byl posuzován vliv aplikace hnojiva při setí do zóny kořenů rostlin. Přesné polní pokusy probíhaly v hospodářském roce 2014/2015 na lokalitě Budihostice (střední Čechy), GPS koordináty 50°17'48.664"N, 14°14'36.130"E. Pro založení porostů, které proběhlo 3. 10. 2014, bylo využito testovacího modulového secího stroje firmy Farmet se záběrem 1,5 m a s použitím systému přesného setí. K zonální aplikaci do hloubky 85 a 180 mm při setí bylo použito hnojivo NPK (15/15/15) v jednotné dávce 80 kg/ha. Výsevek se na pokusných plochách pohyboval v rozmezí 200 až 350 zrn na m2. Kontrolní varianta představující konvenčně založený porost byla založena s počtem 450 zrn na m2. Celkem bylo založeno šest variant bez přihnojení s hloubkou kypření 85 a 180 mm, šest variant s přihnojením NPK (15/15/15) s uložením hnojiva do hloubky kypření 85 a 180 mm a varianta kontrolní. Sklizeň proběhla 30. 7. 2015. Rozdíly v počtu jedinců se primárně projevily na počtu klasů na jedné rostlině. Tento faktor byl nejvýznamnějším výnosotvorným prvkem. Nižší výnos ve srovnání s kontrolou, která dosáhla výnosu 9,509 t/ha, byl stanoven na plochách s počtem rostlin pod 200 kusů na m2. Na plochách s počtem rostlin přesahujícím 200 kusů na m2 byl mimo jedné varianty stanoven vyšší výnos. U variant s počtem rostlin vyšším než 230 kusů na m2 byl na plochách s hnojením stanoven vyšší výnos než na plochách bez hnojení. Tyto rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Vliv zonálního hnojení se tedy jednoznačně neprokázal. Provedené experimenty prokázaly, že snížení počtu rostlin na jednotku plochy může na základě kompenzační schopnosti porostu zajistit obdobné výnosy jako konvenční varianta.

Abstract:

Winter wheat (Triticum aestivum L.) is the most commonly grown cereal in the Czech Republic. The sowing area covers about 795 000 hectares. Quality seed is a good basis for the formation of stand structure during development, which is reflected in the yield and quality of production. The structure of the stand is shaped primarily by the number of plants per unit area, thereby the amount of seed rate. In traditional agricultural practice, the amount of seed rate is determined mainly by sowing date and agricultural production area. It is used convertion MKZ to weight in kg. Required quantity of seed is therefore given in kg and not in seed number. Commonly used seeding-machines moreover, are not able to precisely follow the seed sown. The aim of this study was based on field experiments to assess the effect of different seeding rates in precision sowing on wheat yield. It is known that wheat plants have exceptional compensation capability, which consists mainly in tillering. When precise positioning of seeds per unit area, which maximally eliminates competition between plants, therefore, even in reduced seed rate should not shown to decrease yield. It was also evaluated the effect of the application of fertilizer during sowing into the zone of plant roots. Field experiments were carried out in the years 2014/2015 in the locality Budihostice (Central Bohemia), GPS coordinates 50 ° 17'48.664 "N, 14 ° 14'36.130" E. For seeding carried out 3. 10. 2014 was used test modular drill Farmet with width of 1.5 m and with the use of precision seeding. The zonal application to a depth of 85 and 180 mm at seeding was used NPK fertilizer (15/15/15) in a uniform dose of 80 kg/ha. Seed rate in the experimental plots ranged from 200 to 350 grains per m2. Control variant representing conventionally planting was established with a seed rate of 450 grains per m2. Total was based six variants without fertilization, six variants with the location of the fertilizer to a depth loosening of 85 and 180 mm and the control variant. Harvest was 30. 7. 2015. Differences in the number of plants are primarily reflected in the number of ears on a single plant. This factor was the most important yield-forming element. Lower yield compared with the control variant, which achieved yield 9,509 t/ha, was set on plots with the number of plants under 200 pieces per m2. In areas with a number of plants more than 200 pieces per m2 was beyond one variant set higher yield. Variants with the number of plants more than 230 pieces per m2 and fertilization achieved a higher yield than areas without fertilization. These differences were not statistically significant. Influence of zonal fertilization was not surely proved. The experiments have shown that reducing the number of plants per unit area may be due stand compensation capability provide similar yields as conventional variant.

Klíčová slova

setí, pšenice ozimá, struktura porostu

Keywords

sowing, winter wheat, stand structure

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Fytotechnika / Rostlinná produkce