Intenzita toku samců sluky lesní (Scolopax rusticola) ve vztahu k počasí, habitatu a průběhu sezony

MUDr. Lucie Gelbičová

Bakalářská práce

Intensity of roding behaviour in male Eurasian woodcock (Scolopax rusticola) in relation to weather, habitat and season

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá intenzitou toku samců sluky lesní (Scolopax rusticola) ve vztahu k počasí, habitatu a průběhu sezony na vybrané lokalitě v Brdech. Cílem bylo popsat časovou a prostorovou variabilitu toku, porovnat večerní a ranní část tokové aktivity a vyhodnotit vztah toku k habitatovým a meteorologickým charakteristikám prostředí. Terénní výzkum probíhal na jaře v roce 2024 v prostoru širšího okolí Předních a Zadních Bahen v CHKO Brdy na ploše 12,6 km². Data byla získána pomocí pasivního akustického monitoringu. Celkem bylo zpracováno 140 bodů v rámci osmi přeletových nocí. Akustické nahrávky byly analyzovány v prostředí R s využitím automatizované detekce a následné validace kandidátních úseků. Tok se v průběhu sezony posouval v čase, ale zůstával pevně vázán na soumračné světelné podmínky. Večerní tok byl celkově zpravidla intenzivnější a časově rozvolněnější než tok ranní. Celkově bylo zaznamenáno 467 přeletů, z toho 62 % připadalo na večerní tok. Devadesát procent večerních přeletů proběhlo přibližně mezi 14 minutami před západem Slunce a 52 minutami po něm, zatímco 90 % ranních přeletů se odehrálo přibližně mezi 90 a 32 minutami před východem Slunce. Ranní tok byl výrazněji koncentrován do nautického soumraku a ve srovnání s tokem večerním se častěji vázal na otevřenější části prostředí. Sezónní průběh toku byl kolísavý. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána na počátku dubna, útlum na začátku května a částečné oživení v červnu. Tok vykazoval vysokou prostorovou heterogenitu a soustřeďoval se do opakovaně využívaných bodů a ohniskových lokalit. Z habitatových proměnných se jako nejvýznamnější prediktor ukázala dominantní dřevina, přičemž tok byl výrazně častější v prostředí s dominantní břízou a vrbou než ve smrkových porostech. Delší tokové okno bylo spojeno s vyšší antecedentní srážkovou sumou, zatímco vyšší rychlost větru byla spojena s jeho zkrácením. Na bodové úrovni si z meteorologických proměnných zachovala pozitivní vztah k intenzitě toku pouze 14denní suma srážek, a to s hraniční statistickou významností. Práce ukazuje, že tok sluky lesní je v podmínkách sledovaného území výrazně časově i prostorově strukturovaný jev, jehož variabilita souvisí především se světelnými podmínkami, jemnou lokální heterogenitou prostředí, strukturou habitatu. Současně potvrzuje využitelnost pasivního akustického monitoringu pro detailní studium tohoto krypticky žijícího druhu.

Abstract:

This bachelor’s thesis focuses on the intensity of roding activity of male Eurasian Woodcock (Scolopax rusticola) in relation to weather, habitat, and seasonal course at a selected site in the Brdy region. The aim was to describe the temporal and spatial variability of roding activity, compare its evening and morning components, and evaluate the relationship between roding, habitat and meteorological characteristics of the environment. Field research was conducted in spring 2024 in a 12.6 km² study area in the wider surroundings of Přední and Zadní Bahna, within the Brdy Protected Landscape Area. Data were collected using passive acoustic monitoring. In total, 140 points across eight roding nights were analysed. Acoustic recordings were processed in R using automated detection followed by validation of candidate segments. Throughout the season, roding shifted in clock time but remained firmly linked to twilight light conditions. Evening roding was generally more intense and temporally more diffuse than morning roding; a total of 467 flyovers were recorded, of which 62% occurred during evening roding. Ninety percent of evening flyovers occurred approximately between 14 minutes before sunset and 52 minutes after it, whereas 90% of morning flyovers occurred approximately between 90 and 32 minutes before sunrise. Morning roding was more strongly concentrated in nautical twilight and, compared with evening roding, was more often associated with more open areas. The seasonal course of roding was variable. Activity peaked in early April, declined in early May, and partially recovered in June. Roding showed high spatial heterogeneity and was concentrated at repeatedly used points and focal localities. Among habitat variables, the dominant tree species proved to be the most important predictor, with roding being markedly more frequent in environments dominated by birch and willow than in spruce stands. A longer roding window was associated with a higher antecedent precipitation sum, whereas higher wind speed was associated with its shortening. At the point level, the only meteorological variable that retained a positive relationship with roding intensity was the 14-day precipitation sum, with borderline statistical significance. The thesis shows that, under the conditions of the studied area, Eurasian Woodcock roding is a strongly time- and space-structured phenomenon, the variability of which is primarily related to light conditions, fine-scale local environmental heterogeneity, and habitat structure. At the same time, it confirms the usefulness of passive acoustic monitoring for detailed study of this cryptic species.

Klíčová slova

Scolopax rusticola, tok, pasivní akustický monitoring, Sluka lesní, habitat, meteorologické podmínky, sezónní dynamika

Keywords

Eurasian woodcock, Scolopax rusticola, roding, passive acoustic monitoring, habitat, weather conditions, seasonal dynamics

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 1. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Martin Sládeček, Ph.D.
• Oponent: Nela Tesařová, Bc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Bakalářský studijní program:
Aplikovaná ekologie