Divadelní poetika Rudolfa Steinera

Mgr. Jitka Šťávová, Ph.D.

Diplomová práce

Rudolf Steiner's Theatre Poetics

Anotace:

Diplomová práce pojednává o umlecké koncepci Rudolfa Steinera, zamenou na umní divadelní. Práce se nejdíve sousteuje na Steinerv život, základní pojmy a myšlenky z hlediska anthroposofie, duchovní vdy, u jejíhož zrodu Rudolf Steiner stál. Steinerv život i anthroposofie jsou dležitými vodítky pro pochopení Steinerova pojetí divadla, které je zárove hlavním tématem diplomové práce. Zvláštní pozornost je vnovaná jednotlivým inscenaním složkám jako jsou dekorace, pohyb, e, svtlo atd. a jejich významu. Podrobnji se práce zabývá zejména dvma složkami divadelní inscenace, které spolu dle Steinerovy koncepce vždy úzce souvisí. Jedná se o eurytmii, což je ve Steinerov koncepci nové pohybové umní, jehož základem je recitace nebo hudba, kterou eurytmisté pevádjí pohybem a gesty na jevišt. Ve druhém pípad jde o specifické ztvárnní ei, chápané jako prostedek vyjádení ducha, za použití uritého doprovodného pohybu. V souvislosti se Steinerovou umleckou koncepcí je též zmínna budova Goetheanum, centrum jak Anthroposofické spolenosti, tak anthroposofického umní, v níž Steiner svoji koncepci prakticky rozvíjel. Dovršením Steinerova pojetí divadla pak jsou jeho vlastní, v diplomové práci obšírnji analyzovaná, mysterijní dramata Brána zasvcení, Zkouška duše, Strážce prahu a Procitnutí duší vzniklá v letech 1910-1913, která také sám režíroval. Tato dramata reprezentují nový dramatický fenomén a v práci jsou porovnávány s dramaty papeže Jana Pavla II. Druhá ást diplomové práce se zabývá vlivem Steinerovy umlecké koncepce na tvorbu dalších umlc Andreje Blého, Christiana Morgensterna, Michaila A. echova a zejména na švýcarského spisovatele Alberta Steffena. V samostatné kapitole je strun zmínno v souvislosti se Steinerovou umleckou koncepcí také eské prostedí. V této ásti je krátce popsán vývoj Anthroposofické spolenosti u nás a uvedeny eské osobnosti, u nichž je Steinerv vliv známý. Diplomová práce chce tedy pedstavit osobnost Rudolfa Steinera nejen jako reformátora duchovní vdy, ale též jako dležitého reformátora divadelního umní.

Abstract:

The thesis discusses Rudolf Steiners conception of art and especially theatrical art. First, the thesis focuses on Steiners life and fundamental views and thoughts from the anthroposofical point of view. The main theme of this thesis is focused on particular staging means. With special attention I deal with two staging constituents developed for years in Steiner artistic work. It is the area of the new moving art, eurythmie, as a visible language, and the externalisation of speech on its own. I take up special interest in building called Goetheanum, the centre of The Anthroposofical Corporation and (generally) the heart of anthroposofical art. Writing four mystery plays The Portal of Initation (1910), The Souls Probation (1911), The Guardian of the Threshold (1912), The Souls Awakening (1913) - realized on stage in his direction completed Steiners theatrical conception. These plays represent a new dramatic phenomenon. It is possible to compare them with the plays by Jan Pavel 2nd, decedent pope. The second course of study discusses an influence of Steiners work on others important personalities in the area of art the poets Andrei Bely and Christian Morgenstern, the actor and director Michail Chekhov and particularly Swiss writer Albert Steffen. The last one followed Rudolf Steiner in his work. Likewise in special chapter is shortly mentioned an influence of Steiners work on others important personalities in Czech artistic context. In this part of the thesis is delineated course of events Czech anthroposofie. I also introduce a couple of important personalities and their works where can be found the signs of Steiners influence. Anyway, in this thesis I tried to present Rudolf Steiner not only as a reformer of spiritual science but also as the important reformer of theatrical art.

Klíčová slova

Rudolf Steiner (1861-1925) vdec, umlec, spisovatel, známý pedevším jako zakladatel duchovní vdy anthroposofie, velký znalec J. W. Goetha, iniciátor nového pohybového umní-eurytmie a specifického ztvárnní ei, autor mnoha duchovn-filozofických spis, vlastní divadelní poetiky a 4 mysterijních dramat. Anthroposofie duchovní nauka, vzniklá na poátku 20. století, jejíž podstatou je poznání lovka, zamené pedevším na sebepoznání a jeho spojitost se svtem vnjším, piemž poznání sebe sama i svta kolem sebe spolu vždy úzce souvisí. Anthroposofie se zabývá pedevším otázkami po duchovním pvodu lovka, jeho vlastní podstat a smyslu vcí, jakož i po existenci a svébytnosti nadsmyslových svt, je tedy jakousi cestou k sebeuvdomní a k duševním výsledkm pozorování podle pírodovdecké metody. Trojlennost lidského organismu jedna ze základních myšlenek anthroposofie, založená na tezi, že lidská bytost nemá jenom dv podstatn odlišné složky, jak tomu bylo ureno kesanskou církví, ale ti, tlo, duši a ducha. lovk má tedy tlo, jímž souvisí s fyzickým svtem, duši, kterou vytváí svj vlastní vnitní svt a ducha, jímž se spojuje s ním nadsmyslovým, ale nesubjektivním, co trvá a psobí ve svt. Reinkarnace další podstatná souást anthroposofického myšlení. O lidském já anthroposofie hlásá, že i po smrti trvá dále v duchovním svt, kde zpracovává zkušenosti z uplynulého života, mní je v trvalé duchové kvality, ale pak se opt vtluje na Zemi, aby pokraovalo ve svém vývoji. Na rozdíl od východní filozofie je reinkarnace z hlediska anthroposofie vnímaná jako možnost dalšího vývoje a zdokonalování. Nadsmyslový, duchovní svt svt, který se skrývá za hranicemi lidského smyslového vnímání, ke kterému je však možné dospt rznými meditacemi a zasvceními, u Steinera též prostednictvím jeho tzv. mysterijních dramat. Tento svt odkrývá lovku možnost pravého poznání svta, lidské existence a pedevším možnost sebepoznání. Mysterijní dramata cyklus Steinerových ty dramat, jehož obsahem jsou souhrnné poznatky uení anthroposofie o lidstvu i lovku jako samotné individualit a cestách z pozemského (smyslového) svta do nadpozemské (nadsmyslové) íše. Umní mysterijní dramatiky je individuální forma cesty poznání k duchu. Takové umní je myšlené jako inicianí proces pedvedeným ped a pro veejnost. Duchovní (spirituální) realismus základní princip mysterijních dramat. V dramatech dle Steinerových princip jsou oblasti lidského nitra a nadsmyslového svta vyjadovány realisticky a neexistují zde ostré hranice mezi svtem reálným a nadsmyslovým. Taktéž postavy a události z tohoto nadsmyslového svta nejsou chápány jako urité symboly, ale jako reálné duševní zážitky a skutené prožívání jedinc. Ztvárnní ei jedna ze stžejních složek Steinerovy koncepce umní. e je zde chápána jako prostedek vyjádení ducha. V každém jazyce a jeho slovech, ve všech slabikách a hláskách se vždy odráží pocity lovka doplnné gesty a pohyby. Každá souhláska odráží touhu duše zobrazit vnjší svt, zatímco samohláska je vyjádením vnitního duševního prožívání. Každý jazykový projev je souasn vyjáden i podpoen tzv. eurytmickým pohybem. Eurytmie, druh pohybového umní, které formou vnitních specifických pohyb a gest zachycuje rzné kvality hlásek a tón. Základem eurytmie je recitace nebo hudba, kterou eurytmisté pevádjí pohybem a gesty na jevišt. Steiner ji chápal jako viditelnou e a viditelný zpv. Existují dv základní podoby pohybu eurytmist, pohyb charakteristický výrazovými gesty pi vyjadování samohlásek a významová gesta znázorující souhlásky. Eurytmickým pohybem je možné vyjádit hluboké a vnitní pochopení a procítní ei a hudby práv tím, že ono slyšitelné se adekvátn objevuje ve viditelném. Eurytmie je obecn chápána jako umní, které

Klíčová slova

nahlíží na lovka jako na souzvuk tla, duše a ducha. Goetheanum srdce Anthroposofické spolenosti a anthroposofického umní, nacházející se ve švýcarském Dornachu, které bylo založeno roku 1913 a na jehož architektonické koncepci se podílel sám Rudolf Steiner. Tato budova mla pvodn sloužit zejména pro inscenování Steinerových mysterijních dramat. Zárove se však Goetheanum stalo centrem anthroposofického hnutí a jeho aktivit, vetn aktivit umleckých a ve své innosti funguje dodnes. Souástí je Svobodná vysoká škola pro duchovní vdu.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 6. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 9. 2006
• Vedoucí: Mgr. Pavel Klein, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Divadelní věda