Předpoklady obnovy a pěstování kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) a jeho výskyt v České republice

Ing. Lenka Vopálka Melicharová

Disertační práce

Assumptions for regeneration and silviculture of sweet chestnut (Castanea sativa Mill.) and its occurrence in the Czech Republic.

Anotace:

Předpoklady obnovy a pěstování kaštanovníku jedlého (Castanea sativa Mill.) a jeho výskyt v České republice ABSTRAKT V České republice je kaštanovník jedlý považován za introdukovanou dřevinu, přestože je zde pěstován už po staletí. Tato dřevina je domácí v západní Asii, severní Africe a jižní Evropě. V zemích jako je Francie, Španělsko, Itálie a Portugalsko tento druh zdomácněl. První zmínky o pěstování kaštanovníku u nás jsou z roku 1544 v Mathioliho Herbáři neboli bylináři. Jeho autor, Petr Ondřej Mathioli, píše "Kaštan je strom dosti známý, ačkoliv ho v Čechách neroste tolik jako v Itálii a některých jiných krajinách...” (MATHIOLI 1544). Kaštanovník byl původně pěstován především kvůli plodům, ne kvůli dřevu, i když jeho dřevo je kvalitní a strom rychle roste. Dřevo je velmi podobné našemu dubu, z toho vyplývá i jeho využití. Jsou to především stavebně truhlářské výrobky – dveře, zábradlí apod. V některých zemích byl kaštanovník důležitým zdrojem taninů, ty se ale dnes vyrábí umělou cestou (HOFMAN 1952). Plody – kaštany jsou také velmi ceněné v gastronomii, obsahují esenciální mastné kyseliny, a proto se staly součástí diet (DÍAZ REINOSO et al. 2012). V zemích, kde je kaštanovník pěstován ve velkých sadech, vyrábí se z plodů marmelády, nakládají se do medu, alkoholu apod. Kaštanovník je take zdrojem kvalitního a vyhledávaného tmavého medu. Med má silnou a výraznou chuť, těžkou vůni a zvláštní nahořklou příchuť (ALLISSANDRAKIS et al. 2011). Porostní zásoba této dřeviny v plném zápoji převyšuje průměr našich dřevin (HOFMAN 1952). Kromě toho, kaštanovník je variabilní dřevina, schopná růst na různých typech půd. Daří se mu nejvíce na čerstvých, dobře provzdušněných a nezabahněných půdách, uvádí (CAMUS 1929). BENČAŤ 1960 a PÁSTOR et al. 2017 uvádí, že je kaštanovník také velmi citlivý na silný vítr, z čehož vyplývá, že pro jeho výsadbu nejsou vhodné silné návětrné stráně. Hlavním problémem v podmínkách České republiky, jsou pro kaštanovník pozdní mrazy (HALTOFOVÁ et al. 2013). Kaštanovník je však ohrožen houbovými chorobami, které sem byly zavlečeny ze zahraničí. Proto je velmi důležité mít informace o jeho výskytu, aby mohl být sledován. Nejzávažnější chorobou je patogen Cryphonectria parasitica (MURRILL) BARR (syn. Endothia parasitica (Murr.) And. et And), který způsobuje rakovinu kůry kaštanovníku a byl u nás detekován na 3 lokalitách. Tyto jedinci byly odstraněni (HALTOFOVÁ et al. 2013). Na rozdíl od jiných introdukovaných dřevin, nebylo u kaštanovníku u nás prokázáno invazivní chování. Jeho semena jsou v porostech přirozeně roznášena zvěří a ptactvem. Jinak je nutná umělá výsadba.

Abstract:

Prerequisites for restoration and cultivation of sweet chestnut (Castanea sativa Mill.) and its occurrence in the Czech Republic ABSTRACT In the Czech Republic, chestnut trees are non-native trees which have been cultivated in our lands for several centuries. This species is domestic in the mountainous regions of West Asia, North Africa and southern Europe. In countries such as France, Spain, Italy and Portugal, the species became a domesticated European chestnut. The first mention of growing the chestnut tree in our conditions can be found in Mattioli’s “De materia medica” published in 1544 (MATTIOLI 1544). The tree was grown mainly for fruits, not for wood, although it is quite valuable and its growth is very fast. Chestnut wood properties are similar to those of oak. Due to its properties, it is used mainly for joinery purposes such as doors, railings and more. In some countries, chestnut had been also an important source of tannins, which had been widely used in pharmacy, chemistry, etc. (HOFMAN 1952) before artificially produced tannins replaced the older approach. It is also appreciated in gastronomy, as its fruits have recently become important for healthy nutrition due to their use as part of gluten-free diets and as a source of essential fatty acids (DÍAZ REINOSO et al. 2012). In countries where chestnut trees are grown in large orchards, the fruits are pickled in honey, alcohol and also used as flour, marmalades and various spreads. Chestnut tree is also a source of quality nectar and pollen. The importance of chestnut trees as honey-bearing species is mainly in the color (dark type) and quality of the honey represented by strong and distinctive taste, heavy aroma and a strange bitter taste that makes it very valuable (ALLISSANDRAKIS et al. 2011). The growing stock of this species at full canopy is high and exceeds the average stock in our forests (HOFMAN 1952). Besides that, chestnut is a tree that can grow on various types of soil. The best growth was observed on fresh well-aerated and non-muddy soils. Some authors (see e.g., BENČAŤ 1960 and PÁSTOR et al. 2017) point out a considerable sensitivity to strong winds. The main factor limiting its growing are late frosts in the conditions of the Czech Republic (HALTOFOVÁ et al. 2013). Chestnut is endangered by fungal diseases introduced from abroad and it is therefore very important to have accurate information on their occurrence in order to be able to intervene effectively against these infections if necessary. Among known diseases, a pathogen posing the most serious threat to the species is a fungus Cryphonectria parasitica (MURRILL) BARR (syn. Endothia parasitica (Murr.) And. et And), which has already been identified in 3 localities and infected individuals were removed (HALTOFOVÁ et al. 2013). Unlike other introduced woody species, the European chestnut has not yet shown an invasive behavior in our country as its seeds are distributed by animals naturally; prevailing way of regeneration is an artificial planting.

Klíčová slova

Castanea sativa Mill, kaštanovník jedlý, přirozené zmlazení, využití, porosty

Keywords

Castanea sativa Mill, natural regenration, sweet chestnut, site, use

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 1. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Ivo Kupka, CSc.
• Oponent: Antonín Martiník, externi, Antonín Jurásek, externi, Ivan Repáč, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Doktorský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Pěstování lesa