Ex situ ochrana zebry Grévyho Equus Grevyi Oustalet, 1882 v evropských záchranných programech, s bližším zaměřením na její reprodukci

Bc. Lukáš Kohout

Master's thesis

Ex-situ protection of the Grevy´s zebra Equus grevyi Oustalet, 1882 in European life programs with a closer attention on its reproduction

Abstract:

Téma diplomové práce bylo zaměřeno na biologii, hlavní příčiny ohrožení a možnosti ochrany in situ i ex situ. Výzkumná část práce byla zaměřena na reprodukci zebry Grévyho v evropských chovech. U zebry Grévyho není mezi jednotlivými zvířaty ve stádě hierarchické uspořádání, tím se odlišuje od ostatních druhů zeber. Svazky trvají od několika hodin po několik dní, maximálně však dva až tři měsíce. Sociální pouta vznikají jen mezi hříbětem a jeho matkou, mezi dospělými nikoli. Ve stádech klisen dochází k neustálým obměnám jedinců a mezi členy nevznikají vzájemné kontakty. Díky tomuto způsobu života si každý jedinec může ve skupině vybrat vlastní místo. Z tohoto důvodu se mezi klisnami nevytvářejí hierarchie a zebra Grévyho je nejméně agresivním druhem zebry. Při chovu v lidské péči reaguje zebra Grévyho na volání vlastního taxonu s 95% přesností, kdežto na volání ostatních druhů koňovitých odpovídá ve 42 % případů. Naopak na akustické odezvy zeber vlastního druhu odpovídá jen 28 % jedinců. Uhájený areál si samec udržuje až 7 let a jen výjimečně ho opustí. Z ubráněné lokality neodchází ani v průběhu sezonní migrace za vodním zdrojem. Rituální námluvy zeber Grévyho se více podobají dvoření mezi osly než mezi koňmi. Matka svému čerstvě porozenému mláděti nepomáhá vstát, ani jej neolíže dosucha. Tím se od ostatních koňovitých zásadně odlišuje. V porovnání s hříbaty ostatních koňovitých jsou mláďata zebry Grévyho kojena kratší dobu a časové intervaly mezi jednotlivými kojeními trvají déle. Avšak ve srovnání s ostatními druhy zeber je u nich doba i frekvence sání nejkratší. Významná role je připisována i vnitrodruhové míře agresivního chování mezi adultními klisnami, kvůli kterému bývá kojení u zebry Grévyho nejkratší. Naopak u zebry kapské či zebry Hartmannové je doba nejdelší. U zeber míru „alokojení“ ovlivňuje jejich sociální systém. Z tohoto důvodu byl tento jev nejméně zaznamenán právě u zeber Grévyho, a to i přesto, že matky jsou vůči mláďatům cizích klisen snášenlivější. Alokojení je u tohoto druhu spojeno s adopcí mláděte. V případě, že hříbě neuspěje a přístup k mléčné výživě mu je cizí samicí odepřen, jsou cizí matky zeber Grévyho k nevlastnímu potomkovi méně útočné, než tomu je u ostatních druhů či poddruhů zeber. Forma odmítnutí je připisována způsobu jejich sociálního života, kdy se na velmi krátké období utvářejí volné svazky, v nichž příbuzné klisny dovolí ostatním samicím stejného druhu občasný kontakt s nevlastním hříbětem. Z důvodů narůstajících antropogenních zásahů do života volně žijících živočišných druhů je zcela nevyhnutelná jejich ochrana ve volné přírodě v podobě in situ. Rovněž je nevyhnutelné zakládat záložní záchranné chovy v rámci ex situ hlavně v chovatelských organizacích typu zoologických zahrad. V současnosti obývá volnou přírodu asi 3 042 jedinců zebry Grévyho, přičemž 2 812 jedinců žije v Keni a 230 jednotlivců se nachází v Etiopii. Tato práce zpracovává analýzu chovu zeber Grévyho chovaných v evropských zoo. Z celkového počtu 508 zvířat evidovaných v evropských chovech pobývalo k 30. dubnu 2021 v evropských zoo 252 jedinců, tedy téměř 49,61 % z celkové populace zebry Grévyho chované v lidské péči. Bylo zjištěno, že od počátku chovu v roce 1899 do 30. dubna 2021 se množství chovaných zeber Grévyho několikanásobně zvýšilo. Zvířata se v lidské péči dožívají také vyššího věku než v počátcích chovu. Výzkumná část práce se věnovala analýze evropského chovu, jehož údaje jsou součástí Mezinárodní plemenné knihy zebry Grévyho (International studbook for Grevy´s zebra 2020, kterou spra

Abstract:

vuje Zoo Marwell v Anglii). Pomocí analýzy plemenné knihy bylo zjištěno několik údajů, které mohou hrát důležitou úlohu při úspěšném odchovu hříbat v chovech v lidské péči. Klisny v zoologických zahradách Evropy nejčastěji rodí své první hříbě ve 4 až v 5 letech, v průběhu svého života porodí i 2, 3 či 4 mláďata. Hřebci se do reprodukčního cyklu zapojují obvykle v 6 letech. To koresponduje s obdobím tělesné dospělosti i u volně žijících hřebců zebry Grévyho. Hřebci se v lidské péči nejčastěji zapojují do reprodukce 2x. Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí χ2 testu nezávislosti v kontingenční tabulce a Kruskall – Wallisova testu. Na základě popisné statistiky bylo zjištěno, že populace zebry Grévyho, chovaná v Evropě, má od 80. let 20. století vzestupnou tendenci, pramenící ze zvládnutí managementu chovu. I přesto však v současnosti dochází nejen v rámci ČR, ale celkově v Evropě k útlumu chovu. V rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad byl tento druh k 30. dubnu 2021 chován jen v Safari parku Dvůr Králové nad Labem, v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava a v Zoologické zahradě hl. m. Prahy. Na základě χ2 testu nezávislosti v kontingenční tabulce bylo zjištěno, že úspěšnost odchovu hříbat je závislá na jejich pohlaví. Na základě neparametrické analýzy rozptylu bylo zjištěno, že úspěšnost odchovu hříbat závisí na věku klisny. χ2 test nezávislosti v kontingenční tabulce také prokázal, že mezi úspěšným odchovem a pohlavím zeber Grévyho mezi lety 1899 až 1999 existuje statisticky významný rozdíl. Dále χ2 testem nezávislosti v kontingenční tabulce bylo zjištěno, že mezi úspěšným odchovem a pohlavím zeber Grévyho od roku 2000 do 30. března 2021 existuje také statisticky významný vztah. Samičí pohlaví zakládá větší šanci na přežití. Na základě provedeného χ2 testu nezávislosti v kontingenční tabulce bylo zjištěno, že úspěšnost odchovu hříbat závisí na ročním období, ve kterém se narodila.

Abstract:

The topic of this thesis was focused on biology, main cause of endangerment and possibilities of in situ and ex situ protection. The research in this thesis was focused on the reproduction of Grevy's zebra in European breeding. Among individuals, Grevy's zebra does not follow a hierarchical structure. Bonds last from a few hours to a few days, two to three months at the most. Social bonds are formed only between the foal and its mother, not between adults. Inside herds of mares, continuous changes of individuals take place and no mutual contacts are formed between members. Thanks to this way of life each individual is able to choose their own place within the group. Because of this females do not create hierarchies and Grevy's zebra is the least aggressive kind of zebra. When bred by humans, Grevy's zebra responds to the calling of its own taxon with 95% accuracy, while responding to other kinds of Equidae in 42% of cases. On the contrary, 28% of individuals react to the acoustic response of the same species of zebra. Maintained area is held for 7 years by the male who only seldom leaves it. The male does not leave the area even during the winter migration toward a source of water. Ritual courtship of Grevy's zebras is more similar to that between donkeys than horses. Mother does not help her new-born verticalize, nor does she lick it clean. This is a fundamental difference from other Equidae. Compared to other Equidae’s foals, Grevy's zebra's foals are nursed for a shorter period of time and intervals between nursing are longer. However, the length and frequency of nursing is the shortest among all other species of zebra. An important role is assigned to intraspecies rate of aggressive behaviour among adult mares, which causes nursing in Grevy's zebra to be the shortest. On the other hand, nursing in Cape mountain zebra and Hartmann's zebra is the longest. The rate of "allonursing" in zebras is influenced by their social system. Because of this, this phenomenon has been recorded the least in Grevy's zebra, even despite the fact that mothers are more tolerant towards the young of other mares. Allonursing in this species is connected with adopting the young. In case of the foal not succeeding and access to milk nourishment is denied, Grevy's zebra mothers are less aggressive towards their adopted offspring than other zebra species or subspecies. The form of rejection is attributed to the style of their social life - a free bond is formed for a very short period of time, in which related mares allow other females of the same species occasional contact with the adopted foal. Given the rising anthropogenic encroachment in the lives of free-living species the in situ protection in free nature is completely inevitable. It is also inevitable to establish backup studs in the form of ex situ, mostly in breeding associations of the zoo type. Nowadays about 3 042 individual Grevy's zebras inhabit free nature - 2812 of these can be found in Kenya and 230 in Ethiopia. This thesis presents an analysis of Grevy's zebra keeping in European zoos. From the overall 508 animals registered in European breeding, 252 (almost 49.61% of the population of Grevy's zebra bred by humans) were kept in European zoos as of 20 April 2021. It has been discovered that since the beginning of breeding in 1899 up to 30 April 2021 the number of Grevy's zebra has increased severalfold. Animals bred by humans also have higher life expectancy than at the beginnings. The research portion of this thesis analysed European breeding, whose data is part of the International Studbook for Grevy's zebra 2020, kept by Zoo Marwell in England. Using the analysis of the Studbook a few pieces of information have been discovered - these can play an important role in successful breeding by humans. Mares in European zoos most often give birth to their first foal at the age of 4 or 5, over their lifetime they give birth to 2, 3, or 4 foals. Studs usually participate on the reproduct

Abstract:

ion cycle at the age of 6. This corresponds with the period of physical adulthood in free-living Grevy's zebra studs - when bred by animals, studs mostly participate in reproduction twice. Statistical evaluation of the data was done by chi-square test of independence in pivot table and Kriskall-Wallis test. Based on the descriptive statistics it has been found that the population of Grevy's zebra, bred in Europe, has had a rising tendency since the 1980s, stemming from well-managing the breeding process. However despite this, breeding is in decline not only in the Czech Republic, but overall in Europe as well. Within the Union of Czech and Slovak Zoos this species was as of 30 April 2021 only bred in Safari park Dvůr Králové nad Labem, Zoo and Botanical park Ostrava and Zoo Prague. Based on the chi-square test of independence in pivot table it has been found that the success rate of breeding is dependent on their sex. Given the non-parametric analysis of distribution it has been found that the success rate of breeding is dependent on the age of the mare. It has also been proven by the chi-square test of independence in pivot table that there is a statistically significant difference between successful breeding and sex of Grevy's zebras between 1899 and 1999. Furthermore the chi-square test of independence in pivot table has proven that there is a statistically significant relationship between the successful breeding and sex of Grevy's zebras from the year 2000 to 30 March 2021. Females demonstrate a higher change of survival. The chi-square test of independence in pivot table has also shown that the success rate of breeding foals is dependent on the season of the year they were born in.

Keywords

plemenná kniha, Equus grevyi, ochrana ve volné přírodě, rozmnožování, chov v lidské péči

Keywords

breeding in human care, Equus grevyi, protection in the wild, International studbook, reproduction

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 7. 4. 2022

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.
• Reader: Silvie Ucová, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme:
Companion Animal Management