Finanční deriváty

Mgr. Martin Eliášek

Diplomová práce

Financial Derivatives

Anotace:

Tato práce popisuje finanční deriváty, přičemž se zaměřuje na swapy úvěrového selhání a uvádí jednotlivé legislativní iniciativy, které se jich týkají. V první části mapuje historický vývoj derivativních smluv za posledních několik set let. Zaměřuje se přitom na finanční krizi v roce 2008, o které se říká, že ji vyvolaly deriváty, a to právě swapy úvěrového selhání. V další kapitole dokument uvádí současné dělení finančních derivátů na základě zaužívaného označování nebo různých standardů pro hlášení a účtování. Toto je poslední kapitola zabývající se deriváty obecně, zbytek práce se zabývá téměř výhradně swapy úvěrového selhání, ačkoliv některé jeho aspekty jsou použitelné i na ostatní deriváty (např. spekulace, pákový efekt, clearing apod.) Mechanismus swapu úvěrového selhání je detailně popsán na základě odborné literatury z amerického prostředí. Práce se zabývá motivací stran, účelem smlouvy, a popisuje proces uzavírání smlouvy a jejího obchodování. Proces uzavírání smlouvy vychází z ISDA standardů, jenž jsou mezi obchodníky se swapy úvěrového selhání nejpoužívanější. Bohužel tyto standardy nejsou veřejnosti přístupné, proto nepopisuji samotné standardy, ale spíše popisuji jaké praktiky jsou mezi obchodníky běžné. Proces obchodování je popsán pod nadpisem ukončení smlouvy. Protože se má jednat o právní studii, obchodní praktiky nejsou popisovány z hlediska jejich ziskovosti, ale z hlediska právního. Podobně pákový efekt, který je mezi obchodníky základním důvodem užívání derivátů, je zmíněn pouze v kontextu skládání záloh, což je oblast více právní. Následně práce nahlíží na swapy úvěrového selhání z pohledu ekonomiky a předkládá seznam nejdůležitějších výhod a nevýhod užívání swapů úvěrového selhání. Mezi problémy zde uváděné patří morální hazard a systémové riziko, někdy práce obsahuje i nástin možného řešení. Většina práce však sestává z komparativní studie reakcí různých regulátorů. Několik iniciativ ze Spojených států je detailněji popsáno. V této části se práce zaměřuje především na povinný clearing, neboť takový návrh se těší širokému odbornému konsenzu. V posledních dvou kapitolách se práce zabývá právními předpisy vztahujícími se na swapy úvěrového selhání jednak v EU a jednak v ČR. Lamfalusyho proces a de Larosierova zpráva jsou zde považovány za klíčové pro současnou regulaci finančních trhů na úrovni Unie. Je zde prezentováno několik právních předpisů Unie, které mají největší dopad na swapy úvěrového selhání. Většina těchto předpisů ale ještě nebyla schválena, a proto je možná jejich změna. Zásadní změna je však nepravděpodobná. Pokud jde o České právo, práce se snaží kategorizovat swapy úvěrového selhání jako investiční nástroj, sázku nebo pojistnou smlouvu. Názory zde prezentované se nezakládají na žádném relevantním rozhodnutí žádného orgánu a jsou proto velmi spekulativní. Autor předkládá myšlenku, že na swap úvěrového selhání by bylo možné nahlížet jako na pojistnou smlouvu, což by možná vyřešilo některé výše uvedené ekonomické problémy ale také mohlo vyvolat jiné. Autor nepokračuje ve svých spekulacích a nedovozuje důsledky ze zařazení swapu úvěrového selhání pod pojištění, ani se tím nesnaží navrhnout žádné opatření.

Abstract:

This paper describes financial derivatives with a focus on credit default swaps. Also it examines recent regulatory proposals in the area. In the first part the paper maps historical evolution of derivative contracts in the last 200 years. The historical focus is on the financial crisis of 2008 that has been said to be caused by derivative contracting, namely the very credit default swaps. In the next chapter the paper presnets a contemporary division of derivative contracts based on commonly used nomenclature and some reporting or accounting standards. This is the last chapter dealing with various types of derivatives. The rest of the paper is mostly about credit default swaps, though some of its aspects are applicable to derivatives in general (speculation, leverage effect, clearing etc.) The mechanics of a credit default swap are described in great detail based mainly on academic literature from the USA. The paper deals with motives of the parties and purpose of the contract, whether speculative or hedging, and describes the process of contracting and trading. The process of contracting is based on ISDA standards that are said to be the most widely used among credit default swap traders. Unfortunately these standards are not available to public, therefore I don’t describe the standards themselves and rather describe what is said to be the common practice among traders. The process of trading is dealt with under the header of contract termination. Because this is supposed to be a legal study, the trading practices are not described with the view of making income but for the purpose of legal assessment. Also the leverage effect that is so important to traders is mentioned only in the context of collateral as that is more legal concept. Then the paper looks at the credit default swaps from the economy‘s point of view so as to assess the overall risks and benefits. Some specific issues, such as moral hazard and information assymetry are discussed and some regulatory proposals are made. But for the most part the paper tries to describe the various ways the policymakers all over the world have responded to those problems. A few legal initiatives are followed and described in more detail. In this part, the paper focuses especially on mandatory clearing proposal as it appears to be agreed upon by the majority of authors as a suitable solution. In the last two chapters the paper deals with rules applicable to credit default swaps in the EU and Czech Republic respectively. The Lamfalussy procedure and de Larosière report are deemed to be the key concepts of contemporary financial regulation in the European Union. Several legal documents (directives and regulations) with the greatest impact on credit default swaps are presented. Most of those documents have not yet been enacted therefore a change in the policy is still possible, though not likely. As for the Czech law, the paper tries to categorize credit default swap as either an investment a bet or an insurance contract. The opinions presented in this paper are not based on any reliable decision of any authority and are highly speculative. The author establishes that the credit default swap may in fact be looked at as an insurance contract. That would probably solve some of the aforementioned economic risks, but perhaps create some new ones. The author does not go that far as to speculate on how his assessment of credit default swaps would affect the market, nor he tries to propose a regulatory measure.

Klíčová slova

deriváty, OTC deriváty, swap úvěrového selhání, finanční krize, zajištění, spekulace, pákový efekt, morální hazard, systémové riziko, clearing, Lamfalussyho proces, de Larosièrova zpráva, finanční nástroje, investiční nástroje, sázka, pojištění

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 11. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 1. 2011
• Vedoucí: doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.
• Oponent: doc. JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo