Urolitiáza u psa

Michaela Ryšavá

Bakalářská práce

Urolithiasis in dog

Anotace:

Urolitiáza je stav, kdy se v močovém traktu nacházejí močové kameny, pevné útvary vznikající při přesycení moči litogenními látkami. Kameny mohou být vylučovány společně s močí ve formě mikroskopických krystalů, mohou se však agregovat i v makroskopické urolity. Podle chemického složení se urolity dělí na struvity, kalciumoxaláty, cystinové, urátové a xantinové kameny. Většina urolitů u psů je tvořena struvity a kalciumoxaláty. Na tvorbu kamenů a jejich složení může mít vliv pohlaví, věk, plemenná příslušnost a složení přijímané potravy. Mezi specifické klinické příznaky urolitiázy patří zvýšená frekvence mikce, močová inkontinence a obtížné močení doprovázené bolestí. Nespecifickými příznaky pak mohou být hematurie, zvýšený příjem tekutin, palpační bolestivost břicha. Diagnostika uropatií je založena na podrobné anamnéze s navazujícím vyšetřením zahrnujícím palpaci ledvin, močového měchýře a močové trubice a laboratorní vyšetření moči. Přítomnost urolitů v močovém traktu lze zjistit pomocí zobrazovacích metod, jako je rentgenologické a ultrasonografické vyšetření. Struvity jsou urolity chemicky složené z hexahydrátu fosforečnanu hořečnatoamonného a zpravidla se tvoří v moči zásaditého pH. Mikroskopicky mají vzhled nízkého šestihranu, či písmene X. Nejčastěji vznikají v důsledku infekce močových cest mikroby produkujícími ureázu. Při vzniku struvitů bez přítomnosti infekce se jedná o takzvané sterilní struvity. Feny jsou ke struvitové urolitiáze náchylnější než psi samci, protože jejich močové cesty jsou snáze přístupné pro průnik infekce z vnějšího prostředí. Kalciumoxaláty jsou tvořeny šťavelanem vápenatým a vyskytují se ve dvou formách. Forma monohydrátu se nazývá whewellit a bývá spojena s patologickou hyperoxalourií nebo s intoxikací etylenglykolem. Krystaly se podobají čince či hranolu se špičatými konci. Kalciumoxalát dihydrát neboli weddelit má vzhled drobných čtverců s prominujícími diagonálami. Ke krystalizaci dochází při přesycení moči ionty vápníku a šťavelanu při neutrálním, či kyselém pH. Predispozici pro vznik kalciumoxalátů nesou například plemena malý knírač a jorkšírský teriér. Cystinové kameny vznikají v důsledku cystinurie, vrozeného metabolického onemocnění, při kterém je cystin ve zvýšené míře vylučován do moči. Běžně je 99 % cystinu reabsorbováno v proximálním ledvinovém kanálku zpět do krevního oběhu zvířete pomocí COLA transportéru. Mutace v genech SLC3A1 a SLC7A9 způsobuje nesprávnou nebo vymizelou funkci transportéru a tím cystinurii, která může vést ke tvorbě urolitů. Rozlišují se tři typy tohoto onemocnění: typy I a II se vyskytují například u novofundlandských psů a labradorských retrívrů. Typ III je vázán na pohlaví a nesou ho výhradně samci, a to například u plemene mastif. Uráty v moči krystalizují v podobě urátu amonného, sodného a draselného. Nejčastěji tak dochází u jedinců s vrozenou poruchou metabolismu purinů a kyseliny močové, kdy je tato kyselina ve zvýšené míře vylučována do moči zvířete a dochází ke krystalizaci jejích solí. Hyperurikosurie je porucha, která se dědí autosomálně recesivně. Její výskyt je vázán zejména na plemeno dalmatin. Xantinová urolitiáza vzniká vzácně v důsledku onemocnění způsobujícího zvýšené vylučování xantinu do moči zvířete. Podstatou tohoto onemocnění je nedostatečná aktivita enzymu xantindehydrogenázy a dědí se autosomálně recesivně. U postiženého jedince xantin není konvertován na kyselinu močovou a dochází ke xantinurii. Vzhledem k nízké rozpustnosti xantinu následně dochází k tvorbě kamenů a k sekundárním poraněním ledvin. Xantinurie se ve zvýšené míře vyskytuje u

Anotace:

plemen jezevčík a kavalír King Charles španěl. Léčba urolitiázy se odvíjí od závažnosti onemocnění. Ve většině případů je volena léčba konzervativní spočívající v podávání stravy s nízkou koncentrací litogenních látek a upravující pH moči zvířete se záměrem vzniklé urolity rozpouštět. V případě přítomnosti zánětu může být indikována léčba antibiotiky. U závažnějších potíží, pokud nedojde k rozpuštění urolitů, nebo dochází k obstrukci močových cest, se přistupuje k invazivním formám léčby, tedy k chirurgickému vyjmutí makroskopických urolitů nejčastěji z močového měchýře.

Abstract:

Urolithiasis is a condition, where there are solid formations in the urinary tract. This happens when the urine is oversaturated with lithogenic substances. Stones can be exuded with the urine in a form of microscopic crystals, however they can also aggregate into macroscopic uroliths. Depending on the chemical composition of the uroliths, they are divided into struvites, calcium oxalates, cystine, urate and xanthine stones. Most of the uroliths found in dogs are struvites and calcium oxalates and their formation and composition can be affected by sex, age, breed and diet of the patient. Specific sympthoms of urolithiasis are for example more frequent urination, incontinence, painful urination and stranguria. Non-specific sympthoms are for instance hematuria, increased water intake, abdominal pain. Diagnostics of uropathy is usually performed through palpation of the kidneys, bladder, urethra and through laboratory analysis of the urine. Presense of uroliths in the urinary tract can also be diagnosed via imaging methods, such as radiography and abdominal ultrasonography. Struvites are composed of magnesium ammonium phosphate and they usually form in urine of alkaline pH levels. In the microscope they can be seen as low hexagones or they resemble the letter X. In most cases they form in due to an infection of the lower urinary tract caused by microbes producing urease. If struvites are formed without the presence of infection, they are called sterile struvites. Female dogs are more prone to struvites then males, because their urinary tract is more prone to infections. There are two forms of calcium oxalates. Monohydrate form is called whewellite and is connected to pathological hyperoxalouria or to ethylene glycol intoxication. In the microscope they resemble a dumbbell or a cuboid with pointed ends. Dihydrate form (weddellite) resembles minor squares with prominent diagonals. They crystalise when the urine is oversaturated with calcium and oxalate ions when the pH of the urine is neutral or acidic. There are breeds predisposed to form calcium oxalates, namely Small Schnauzer and Yorkshire Terrier. Cystine stones are formed due to cystinuria, genetic metabolic disorder causing cystine to be excreted to urine in higher rate. Usually 99 % of cystine is reabsorbed back into the bloodstream via COLA transporter in the proximal renal tubule. Mutation in genes SLC3A1 and SLC7A9 makes the transporter perform less or not at all and causes cystinuria, which can lead to urolith formation. There are three forms of cystinuria: types I and II are for example found in Newfoundland Dogs and Labrador Retrievers. Type III is only found in males, for instance of the Mastiff breed. Urates crystalise in forms of ammonium urate, sodium urate and potassium urate. Mostly it happens in dogs with genetic disorder of purine and uric acid metabolism. Uric acid is secreted into urine in higher rate and its salts are formed. This disorder is autosomal recessive and is present in Dalmatian dogs. Xanthine urolithiasis happens rarely due to a disorder causing higher secretion of xanthine into dog’s urine, xanthinuria. This disorder is caused by insufficient function of the enzyme called xanthine dehydrogenase and is autosomal recessive. Afflicted animal’s xanthine is not converted to uric acid and uroliths are formed. Xanthinuria is found in higher rate for example in Dachshunds and Cavalier King Charles Spaniels. Treatment of urolithiasis depends on the severity of the problem. In most cases conservative treatment is used, which is based on diet with low concentration of lithogenic substances and controlling the pH levels of the urine, with the goal of dissolving the stones. If an inflamation or infection is present, antibiotic treatment can be indicated. In more severe urolithiasis invasive forms of treatment might be necessary, such as surgical removal of stones from the bladder.

Klíčová slova

struvit, urát, cystinurie, xantinurie, kalciumoxalát

Keywords

calcium oxalate, urate, cystinuria, xanthinuria, struvite

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 5. 2023
• Vedoucí: MVDr. Romana Krejčířová, Ph.D.
• Oponent: Tereza Krejčová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Kynologie