Metodika posouzení vývoje vztahu mezi budoucím vodicím psem a odsouzeným v programu Tlapka v dlani

Bc. Aneta Makovcová

Diplomová práce

Methodology for assessing the development of the relationship between the future guide dog and the convict in the Paw in the Palm program

Anotace:

ČR v Evropě patří k zemím s nejvyšším počtem odsouzených na obyvatele, přičemž penologická recidiva se drží až na 64 %. Ve výkonu trestu lze zaznamenat výskyt specifických rizikových jevů; např. prizonizace, stigmatizace či závislost na návykových látkách. Ty působí proti snahám o rehabilitaci, zvyšují riziko kriminální infekce a posléze trestní recidivy. Ve snaze omezit daná rizika, podpořit resocializaci a následnou reintegraci odsouzených jsou zaváděny různé odborné programy, zaměřené na změnu chování či na řešení jiných problémů. Mezi nimi lze zaznamenat také zoorehabilitace, do nichž jsou ve vězeňských podmínkách zapojována zejména hospodářská zvířata, koně a psi. Vedle klasických intervencí probíhají programy výchovy psů, přičemž literatura dokládá jejich příznivý vliv např. na přístup ke změně, zodpovědnost, sebedůvěru nebo cílevědomost účastníků, stejně jako vytvoření silné vazby ke psovi – což vesměs odpovídá konceptům zachyceným v této práci. Ve výzkumu zapojení psů ve vězeňských programech se lze setkat s pozorováním, fyziologickým měřením, aplikací psychometrických dotazníků nebo škál hodnotících vztah či interakce. Při zkoumání umisťovacích výchovných programů jsou nicméně často uplatňovány zejména kvalitativní postupy – tvorba dat mnohdy probíhá formou osobního interview, lze ale také provést skupinový rozhovor, použít písemný dotazník nebo analyzovat obsah deníků. Cílem této studie bylo vytvořit na základě pilotního šetření konečnou podobu nejvhodnější metodiky, určené pro hodnocení umisťovacích vězeňských programů výchovy psů, zvláště tam, kde je malý počet účastníků. Metodika aplikovaná v této práci umožnila zodpovědět všech 5 výzkumných otázek a zachytit vývoj vztahu. Kvalitativní analýza identifikovala typické vzorce i rozdíly mezi 2 časovými body, stejně jako mezi respondenty, což vesměs odpovídalo dotazníkům HAIS a CABS. Analýza výsledků těchto kvantitativních škál umožňuje určit rozdíly a vývoj v hodnocení interakce/vztahu. Z výsledků této práce vyplývá, že tyto dotazníky v rámci konečné metodiky, určené k posouzení vývoje vztahu mezi odsouzeným a psem, mají být vyplněny při 3 příležitostech – na začátku, uprostřed a těsně před koncem. Obdobně by měly být položeny otevřené otázky – avšak napotřetí těsně po skončení programu. Jedna z vln by měla proběhnout ústně, zatímco zbývající dvě písemně. Otázky mají být formulovány jasně a krátce, v každé vlně jich bude nejvýše 19, přičemž se tematicky zaměřují na vztah ke psovi, přínos účasti, změnu v životě či přístupu k výchově psa. Ke kategorizaci i k následné kvalitativní analýze je doporučena metoda vytváření trsů, zachycení vzorců a srovnávání. Analýza odpovědí vždy proběhne před uskutečněním další vlny a poskytne návod pro formulaci příštích otázek. Rovněž poslouží jako základ pro kategorizaci i analýzu výroků zachycených v následující vlně, což umožní určit vývoj v konkrétních pojmových konceptech či identifikovaných vzorcích. To bude následně porovnáno s hodnocením kvantitativních dotazníků. Konečným výsledkem finální analýzy bude zodpovězení výzkumných otázek a popis vývoje vztahu. Výsledky účastníků této práce naznačují, že účast na výchově vodicího psa může pozitivně ovlivnit přístup odsouzených k zodpovědnosti a ke změně, z čehož je možné vyvodit, že lze doporučit rozšiřování obdobných programů i do dalších vězeňských zařízení – což odpovídá též zkušenostem ze zahraničních studiích. V neposlední řadě je ovšem nutné prověřovat účinnost i charakteristické aspek

Anotace:

ty takových programů, k čemuž přispívá rovněž výsledná metodika této práce, jíž lze doporučit k aplikace též na jiné vězeňské projekty výchovy psů s extrémně malým počtem účastníků.

Abstract:

The Czech Republic is one of the countries with the highest number of convicts per capita in Europe, with penological recidivism reaching up to 64 %. The occurrence of specific risk phenomena can be observed during the serving of a sentence; e. g. prisonization, stigmatization or substance abuse. These counteract rehabilitation efforts, increase the risk of criminal infection and, subsequently, criminal recidivism. In an effort to reduce these risks and support the resocialization and subsequent reintegration of convicts, various professional programs, aimed at changing behavior or solving other problems, are being introduced. One of those are also animal assisted interventions. In those, livestock, horses and dogs are mainly involved in prison conditions. In addition to classic interventions, there are programs of dog training; literature demonstrates their beneficial effect on the approach to change, responsibility, self-confidence or sense of purpose of the participants, as well as creating a strong bond with the dog - which generally corresponds to the concepts captured in this thesis. In research on the involvement of dogs in prison programs, one can encounter observation, physiological measurements, the application of psychometric questionnaires or scales evaluating the relationship or interaction. However, when examining placement education programs, qualitative procedures are often applied in particular - data creation often takes the form of a personal interview, but it is also possible to conduct a group interview, use a written questionnaire or analyze the content of diaries. The aim of this study was to create, based on a pilot study, the final form of the most suitable methodology for the evaluation of prison placement programs for dog training, especially when there is a small number of participants. The methodology applied in this thesis made it possible to answer all 5 research questions and capture the development of the relationship. The qualitative analysis identified typical patterns and differences between the 2 time points, as well as between the respondents, which generally corresponded to the HAIS and CABS questionnaires. Analysis of the results of these quantitative scales makes it possible to identify differences and developments in the evaluation of the interaction/relationship. The results of this thesis show that these questionnaires, designed to assess the development of the relationship between the convict and the dog, should be completed on 3 occasions - at the beginning, middle and just before the end. Similarly, open-ended questions should be asked - but only at the third session, just after the end of the program. One of the stages should take place orally, while the other two should be in writing. The questions should be clear and brief and in each stage there should be a maximum of 19, thematically focusing on the relationship to the dog, the benefits of participation, change in the convict’s life or approach to dog training. The method of clumping results together, capturing patterns and comparing them is recommended for categorization and subsequent qualitative analysis. The analysis of the answers will always take place before the next stage and will provide guidance for the formulation of subsequent questions. It will also serve as a basis for categorization and analysis of statements captured in the next stage, which will allow one to determine the developments in specific concepts or identified patterns. This will then be compared with the evaluation of quantitative questionnaires. The result of the final analysis will be the answering of research questions and a description of the development of the relationship. The results of the participants of this study suggest that participation in the training of a guide dog can positively affect the attitude of convicts towards responsibility and change. From this, it can be concluded that expanding similar programs to other pri

Abstract:

sons can be recommended - which also corresponds to results from studies conducted abroad. Last but not least, it is necessary to examine the effectiveness and characteristic aspects of such programs, to which the resulting methodology of this study also contributes. It can therefore be recommended for application in other prison projects of dog training with an extremely small number of participants.

Klíčová slova

zoorehabilitace, pes, Probační a mediační služba, vězeňství

Keywords

probation and mediation service, imprisonment, animal assisted interventions, dog

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Kristýna Machová, Ph.D.
• Oponent: Ivana Gardiánová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat