Žánry extenzivní řeči učitele ve výukové komunikaci

Mgr. Hana Navrátilová, Ph.D.

Disertační práce

Genres of teacher's extensive talk in the classroom communication

Anotace:

Učitel ve vzájemné komunikaci se žáky v prostředí školní třídy je ústřední postavou této práce. Zaměřuji se přitom na jeho verbální řeč, zajímají mě promluvy, které charakterizuji jako extenzivní, zkoumám jejich žánry. Extenzivita učitelových promluv je tématem, jakému se prozatím český ani zahraniční výzkum zcela nevěnoval. Předchozí, především zahraniční studie se orientují na extenzivitu v řeči žáků jako cílový, žádoucí jev ukazující na proměnu rozložení komunikace směrem k aktivitě žáků. Předkládaná práce má teoreticko-empirický charakter, obě části jsou provázány extenzivitou jako výchozím teoretickým konceptem zasazeným do specifik výukové komunikace, s učitelem jako dominantním komunikátorem, a následně nálezy v datech, které se opírají o analyzované extenzivní promluvy učitele ve výuce na 2. stupni základní školy. Extenzivní promluva je segment řeči, který se vyznačuje délkou nad rámec běžného rozsahu u daného mluvčího, v tomto případě tedy učitele, a informační bohatostí, která se rovněž vymyká očekávání příjemce v situačním kontextu. Nadměrnost informací znamená vyšší kognitivní náročnost sdělení, ovšem pouze ve smyslu možností pro porozumění textu sdělení žáky, nikoliv jako podpůrný prostředek pro rozvoj jejich myšlení. V extenzivní promluvě lze identifikovat její funkci, která určuje její zařazení ke konkrétnímu žánru. Žánr je pojmenováním pro typ promluv, které mají shodné prvky vnitřní i vnější struktury a jsou identifikovatelné příjemcem promluvy na základě rozpoznání komunikační funkce žánru. Disertační práce využívá kvalitativní metodologie a je ovlivněna dvěma přístupy, lingvistickou etnografií a diskurzní analýzou. Cílem výzkumu je zjistit, jak fungují žánry extenzivních promluv učitele ve výukové komunikaci. Sběr dat je primárně založen na participačním pozorování s využitím videozáznamů výuky šesti učitelů na základní škole. Datový soubor sestává z celkem 24 vyučovacích hodin přírodovědných i humanitně orientovaných předmětů v 6. až 9. třídě 2. stupně na třech různých základních školách. Získaná data byla transkribována do textové podoby a podrobena analýze v procesu otevřeného kódování a kategorizace s využitím sebereflektivních mem. Celkově byly identifikovány 4 hlavní žánry extenzivních promluv učitele ve výukové komunikaci – expoziční, instrukční, evaluační a apelativní žánr. Nejčastěji se v datech vyskytoval expoziční žánr, což je svázáno s tím, že učitel má stále potřebu řídit komunikaci ve třídě. Rozhovory mezi ním a žáky slouží k orientaci v tom, k čemu je třeba se dále vyjadřovat – co zopakovat, vysvětlit, upřesnit, doplnit. Další žánry se v datovém materiálu nevyskytovaly v takovém rozsahu jako primární, expoziční žánr. Učitel často komunikuje žákům význam překládaného obsahu expoziční promluvy, lze najít případy, kdy využívá potenciál extenzivní promluvy k přemostění mezi vysvětlovanými jevy a situacemi v běžném životě. Umožňuje tak přijetí sdělovaného obsahu nad rámec pouhého zapamatování si poznatků potřebných pro školní úspěšnost. V analyzovaných promluvách expozičního žánru tak poukazuji i na opačnou „strategii“ učitele, kdy jeho vyjádření působí demotivačně, samotný význam sdělení je vlastně popírán. Extenzivní promluva je často reaktivní promluvou, která často reaguje na předchozí sdělení žáka. U extenzivních promluv mě však v rámci reaktivity zajímalo především to, zda promluvy v jednotlivých žánrech umožňují vstup žáka do komunikace jinak než po přímé výzvě učitele ve formě otázky či pokynu. Pro většinu žánrů v mém datovém materiálu pla

Anotace:

tí, že taková situace nenastala. Výjimkou jsou již zmíněné promluvy přinášející žákům bonusové informace nad rámec běžného učiva, předávaného učitelem.

Abstract:

The teacher as a main communicator in the classroom takes central stage in this thesis. The research focuses on teacher talk with a special interest in exploring extensive teacher talk and its genres. The extensiveness of teacher talk is a topic that has not been fully pursued by Czech or foreign research so far. In general, previous research has been oriented on students´ learning through extended talk as a target, desirable phenomenon in the classroom communication with the aim to change the proportion of communication between teacher and student towards students´ activity. The dissertation thesis has theoretical and empirical part. The both of them are connected with extensiveness as initial theoretical concept embedded in the specifics of classroom communication with teacher as a dominant communicator, and consequently in the findings in data that are based on analyzed extensive teacher talk in the lower secondary school classes. Extensive teacher talk is characterized by a length beyond the normal range and information richness that also outweighs the recipient's expectations in a situation context. Excessive information means a higher cognitive intensity of the message, but only in terms of reduced possibilities for students´ to understand the text, not as a supportive tool for the development of their thinking. Teacher extensive talk can be identified by its function (or functions) that determine a particular genre. The genre can be defined as a type of talk that has the same inner and outer structure elements, so the recipient of the talk is able to recognize the communication function of the genre. This thesis uses qualitative methodology and it is influenced by two approaches, linguistic ethnography and discourse analysis. The aim of the research is to find out how the genres of extensive teacher talk function in classroom communication. The main source of data were participant observation and video recordings of six elementary school teachers´ lessons. In total, there were 24 lessons of science, language and history lessons of 6th to 9th grade at three lower secondary schools in Czech Republic. The data obtained was transcribed and analyzed through the open coding and categorization process using self-reflecting memos. Four genres of analyzed extensive teacher talk were identified – expositional genre, instructional genre, evaluative genre and appealing genre. Expositional genre of extensive teacher talk appeared the most frequently. It is related to repeated teacher's need to manage classroom communication. The dialogue between teacher and students serve to focus on what needs to be said by a teacher - what to repeat, explain, refine, supplement. The other identified genres of extended talk do not appear to the same extent as the primary genre of exposition. The teacher often communicates the meaning of content in extensive talk to the students. There can be found examples of extensive talk using potential to make a bridge between the phenomena explained and the situations in students´ everyday life. This allows the acceptance of content to be communicated beyond mere knowledge memorization needed for their school success. The opposite teacher strategy is found in some teacher extensive talks, when teacher´s expression is demotivating the students and the very meaning of information is actually denied. Extensive talk is often a reactive kind of talk as teacher extensive talk often responds to the student's previous reply in communication. However, in the context of extensive talk, the partial aim of the research in this thesis is to examine if the identified genres of extensive talk allow students to enter the communication in another way than just after the teacher's direct request in the form of a question or instruction. In most of the cases, this turn in communication structure is not observed. Exceptions are found in the above-mentioned talks giving students a kind of bonus information in the lessons.

Klíčová slova

komunikace ve třídě, řeč učitele, extenzivní řeč, žánr výukové komunikace, vysvětlení, classroom communication, teacher talk, extensive talk, classroom communication genre, explanation

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 1. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 5. 2019
• Vedoucí: prof. PhDr. Peter Gavora, CSc.
• Oponent: doc. Mgr. Petr Najvar, Ph.D., doc. PhDr. Tomáš Svatoš, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Pedagogika (čtyřleté) / Pedagogika