Vliv výšky hřbetního tuku u prasnic na ukazatele reprodukce.

Pavlína Baráková

Bachelor's thesis

The effect of backfat thickness

Anotácia:

Cílem práce bylo posoudit vliv výšky hřbetního tuku u prasnic na jejich následnou užitkovost. A ověřit platnost stanovených hypotéz. Chovatelé prasat se snaží dosáhnout co nejvyššího počtu narozených a odstavených selat na prasnici, za co nejnižší náklady. K dosažení uspokojivé reprodukce je důležitý správný zdravotní stav prasnic a s ním spojená i optimální výška hřbetního tuku, tak aby nedocházelo k velkým výkyvům hmotnosti mezi jednotlivými porody. V jednotlivých fázích březosti by měla výška hřbetního tuku dosahovat optimálních hodnot, které jsou více rozepsané v literární rešerši. Literární rešerše dále poukazuje na jednotlivé vlivy, které mohou ovlivnit optimální velikost hřbetního tuku, jako je výživa, managment, mikroklima stájí a zdravotní stav prasnic. Ukazatele reprodukce jako je například velikost vrhu, procento zabřezávání, délka intervalu odstav – říje také úzce souvisí s výškou hřbetního tuku. Kondice byla měřena ultrazvukovým přístrojem RENCO LEAN – MEATER vždy 5 dní před inseminací, před porodem a před odstavem. Při měření byly prasnicím vyholeny štětiny v místě měření, tj. na úrovni posledního žebra, 6 cm od středu hřbetu, následně byl na kůži aplikován olej a přiložena sonda. Jednotlivé prasnice byly dále rozděleny do tří skupin dle výšky hřbetního tuku. První skupina měla výšku hřbetního tuku od 9 mm do 14 mm. Druhá skupina měla výšku hřbetního tuku od 15 mm do 20 mm. Třetí skupina měla výšku hřbetního tuku 21 mm a více. Získaná data – datum inseminace, výška hřbetního tuku před inseminací, výška hřbetního tuku před porodem, den porodu, počet všech selat ve vrhu, počet narozených selat ve vrhu, délka laktace, počet odstavených selat, mezidobí a výška hřbetního tuku před odstavem, byla zapisována do tabulky, a následně byla data vyhodnocena prostřednictvím programu SAS 9.4. V průběhu analýzy nebyl prokázán statisticky průkazný vliv na hodnocené parametry reprodukce a sice počet všech narozených selat ve vrhu, počet živě narozených a počet odstavených selat. V první skupině prasnic, kde byla výška hřbetního tuku 9 až 14 mm, bylo při hodnocení výšky hřbetního tuku před inseminací a před porodem nejvíce všech selat a živě narozených, oproti dvou zbývajícím skupinám. První skupina prasnic měla i při hodnocení výšky hřbetního tuku před odstavem nejvíce selat, a to ve všech třech ukazatelích – všech narozených, živě narozených i odstavených. Vliv parity měl jako jediný průkazný vliv na počty všech (P= <.0001) a živě narozených selat (P= <.0001). Kde byl v první paritě počet všech a živě narozených selat nejnižší, a s další paritou se zvyšovat. Na začátku bakalářské práce byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1- Výška hřbetního tuku před inseminací, která je nižší než 14 mm negativně ovlivňuje reprodukční ukazatele prasnic. Hypotéza 2 – Výška hřbetního tuku před porodem, která je nižší než 14 mm negativně ovlivňuje reprodukční ukazatele prasnic. Hypotéza 3 – Výška hřbetního tuku před odstavem, která je nižší než 14 mm negativně ovlivňuje reprodukční ukazatele prasnic. Všechny tři hypotézy byly zamítnuty, výška hřbetního tuku na farmě Kostomlaty nad Labem je velmi dobře kontrolována a upravována pomocí krmné dávky. Doporučuji podniku v tomto postupu pokračovat a nadále si hlídat kondici prasnic. Do budoucna z hlediska dalších výzkumů by bylo zajímavé ověřit vliv výšky hřbetního tuku u prasnic například na procento zabřezávání, procento oprašení.

Abstract:

The aim of this thesis was assess the effect of backfat height in sows on their subsequent performance as well as to verify the validity of the hypotheses. Pig producers trying to achieve the highest number of piglets born and weaned per sow at the lowest possible cost. In order to achieve satisfactory reproduction, the correct health condition of the sows and the associated optimum backfat height are important so that there is no large weight difference between individual farrowings. At the different l stages of gestation, backfat height should reach optimum values, which which are more detailed in the literature review. The literature review also highlights the different factors that can influence the optimal backfat height, such as nutrition, management, microclimate and the healt condition of the sows. Reproductive indicators such as litter size, percentage of farrowing, length of the weaning-estrus are also closely related to backfat height. The condition was measured by the ultrasond device RENCO LEAN – MEATER, always 5 days before insemination,5 days before farrowing and 5days before weaning. During the measuring process, the sows´ bristles were shaved at the measurement point, i.e. at the level of the last rib, 6 cm from the mid-back, the oil was applied to the skin and a probe was attached. The individual sows were further divided into three groups according to backfat height. The first group had a backfat height of between 9 mm and 14 mm. The second group had a backfat height from 15 mm to 20 mm. The third group had a backfat height of 21 mm or more. The data obtained – date of insemination, backfat height before insemination, bacfat height before farrowing, day of farrowwing, number of all piglets in the litter, number of live- born piglets in the litter, lenght of lactation, number of weaned piglets, interfarrowing period and backfat height before weaning, were recorded into a table. The statistical software SAS 9.4 and procedures Means and GML were used for obtained data analyses.. No statistically significant influence on the evaluated reproductive parametrs was demonstrated, namely on the number of all piglets born in the litter, the number of live births and the number of weaned piglets. In the first group of sows, where the backfat height was between 9 and 14 mm, the number of all piglets and live births was the highest when evaluating the backfat height before insemination and before parturition, compared to the other two groups. The first group of sows also had the highest number of piglets in all three parameters - all born, live born and weaned - when evaluating backfat height before weaning. The influence of parity was the only significant effect on the numbers of all born (P= <.0001) and live-born piglets (P= <.0001), where the number of all and live-born piglets was lowest at first parity and increased with the subsequent parity. Three hypotheses were set at the beginning of the bachelor thesis. Hypothesis 1- Backfat height before insemination that is less than 14 mm negatively affects the reproductive performance of sows. Hypothesis 2- Backfat height before farrowing that is less than 14 mm negatively affects the reproductive performance of sows. Hypothesis 3 - Backfat height before weaning that is less than 14 mm negatively affects the reproductive performance of sows. All the three established hypotheses were not supported. The backfat height on the Kostomlaty nad Labem farm is very well controlled and adjusted by the feed ration. I recommend the farm continues this practice and keeps monitoring the condition of the sows. For future research, it would be interesting to check the effect of backfat height in sows on, for example, conception rate and farrowing rate.

Kľúčové slová

prasnice, reprodukce, kondice, reprodukční ukazetele, výška hřbetního tuku

Keywords

sows, reproduction, condition, reproductive indicators, backfat heiht

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Kateřina Zadinová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Animal Production