Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR

Iveta Linhartová

Diplomová práce

Analysis of sheep utility attributes in ecological and conventional flocks in the Czech Republic

Anotace:

Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ). Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015. Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo. Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko, družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.

Abstract:

The goal of this diploma thesis was to perform an analysis of sheep breeding of Suffolk breed in basic reproductive performance and meat production traits aspects. The information for rating these aspects was used from two farms. The first of them used conventional way of breeding (ZVOZD Horácko, družstvo) and the second one used ecological way (EkofarmaKosařůvmlýn, s.r.o.). Fertilization, fertility, intensity and rearing belong among monitored reproductive indicators. These reproductive indicators are expressed in percentages. Regarding meat production traits rating in this thesis we compared influences of year of lambing, farming method, birth month, sex, litter size and age of dam. All these influences were judge according to birth weight (kg), weight at the age of 100 days (kg), average growth (g), depth of the longest dorsal muscle (mm) and according to depth of subcutaneous fat (mm). Reproductive performance and meat production were monitored in years 2011, 2012, 2013, 2014 and 2015. In terms of reproductive performance with a few exceptions it was true that ZVOZD Horácko, družstvo reached the best values, and in most cases better than the national average. For example in terms of intensity values in 2012 ZVOZD Horácko, družstvo had 35,9% better results compared to national average. In the same year this farm reached 48,1% higher values of percentage rearing compared to national average. Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. showed worse performances, however it was in most cases better than national average. In terms of intensity in 2011 Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. had the same results as the ZVOZD Horácko, družstvo. Meat production properties were supported by statistical calculations and all of them were conclusive at least at the level of significance P < 0,05 in all cases except month of birth effect on birth weight. The best results of meat production in terms of effect of lambing had the year 2012, when the birth weight was one of the highest and the other properties (weight at the age of 100 days, average growth, depth of the longest dorsal muscle, depth of subcutaneous fat) were by far the highest in the period of 2011-2015. Next we found out that the ecological way of breeding (in this case Ekofarma Kosařůvmlýn, s.r.o.) has better results than the conventional way (ZVOZD Horácko, družstvo). The effect of birthmonth has the significant influence on the indicators of meat production and the lambs born in April had the best results. In the case of sex rams are better. Litter size has very important influence on meat production the more lambs per one mother, the lower birth weights, the lower weights until the period of weaning, the lower weights at the age of 100 days. It is affected by milkiness of the mother. Moreover, the age of mothers also play a significant role. In our research the highest birth weights had lambs of one year old mothers and all other indicators were the highest in the case of three year old dams.

Klíčová slova

ukazatele reprodukce, růstová schopnost, jehně, bahnice

Keywords

growth ability, indicators of reproduction, lamb, ewes

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Martin Ptáček, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Rozvoj venkova a zemědělství / Rozvoj venkovského prostoru