Hodnocení krajinných změn v oblasti středního toku Výrovky se zaměřením na mokřady

Bc. Vladislava Niederlová

Diplomová práce

Evaluation of landscape changes in the area of the middle course of Výrovka with a focus on wetlands

Anotace:

Diplomová práce popisuje, analyzuje a hodnotí vývoj mokřadů v časovém horizontu 181 let, který je rozdělený do tří hlavních časových úseků roku 1841, 1954 a 2022. Metodika diplomové práce je založena na časoprostorové analýze krajinné struktury cíleně zaměřené na transformační trajektorie vývojových stádií jednotlivých mokřadních biotopů. Analýza vývoje mokřadů byla realizována s využitím GIS pomocí programu ArcGIS Desktop 10.8.1. Do mokřadů byly zařazeny: podmáčené louky s/bez dřevin, bažiny, močály a rybníky. Ostatní vodní plochy byly z analýzy vyloučeny. Případová studie je implementována do povodí Výrovky. Pro účely diplomové práce byla vybrána katastrální území, kterými řeka Výrovka protéká a v detailu byla případová studie zaměřena na oblast jejího středního toku. V rámci případové studie byla původně vybrána následující reprezentativní katastrální území: Chotutice, Plaňany, Radim, Vrbčany, Zalešany a Žabonosy. Z důvodu zachování kontinuity vodního režimu a zohlednění přirozeného meandrování vodního toku Výrovky, bylo zapotřebí dodatečně zahrnout do studijního území i obec Miškovice. Celková výměra studijního území je 2 949 ha. Jednotlivá katastrální území se nachází ve Středočeském kraji v okrese Kolín a jsou součástí nejúrodnější oblasti ČR Polabské nížiny. Studijní území je oblast typicky zemědělského charakteru, kde je kladen důraz na zemědělsko-produkční funkce krajiny. Její zemědělsko-produkční funkce jsou dány strategickou polohou v úrodné Polabské nížině. Mezi hlavní rysy studijního území lze označit úrodnou půdu, příznivé klimatické podmínky a strategickou polohu vůči městským aglomeracím. Případová studie jednoznačně prokázala, že během sledovaných 181 let došlo v rámci studijního území k výraznému snížení rozlohy mokřadů na 34,63 ha a jejich původní rozloha 131,73 ha, detekovaná v roce 1841, se snížila o 73,71 %. Celkem 26,29 % mokřadů bylo zachováno do současnosti. Rozlohu 34,63 ha zahrnují kontinuální a nové mokřady. Rozloha současných mokřadů se sice snížila, přičemž došlo ve větší míře k diverzifikaci jednotlivých mokřadů. V roce 2022 se stala dominantním mokřadem podmáčená louka s dřevinami se zastoupením 54,09 % a jako druhé jsou rybníky se zastoupením 28,20 %. Prvenství zaniklého mokřadu mají podmáčené louky bez dřevin, jejichž celková rozloha klesla z původních 125,70 ha na 4,90 ha, což v současnosti představuje zastoupení ve výši 14,14 %. V rámci celého studijního území jsou v současnosti mokřady zastoupeny pouze z 1,17 %. Roku 1841 bylo zastoupení mokřadů 4,47 % z celkové rozlohy studijního území. Meritem případové studie je získaná signifikantní data aplikovat v praxi například v boji proti suchu či plánovaní revitalizačních opatření navracejících vodu do krajiny. Pokud jsou autoregulační schopnosti krajiny zachovány, je zachována i její paměť. Paměť krajiny umožňuje její regeneraci do původního stavu. Pokud z historických pramenů víme, kudy voda samovolně bez zásahu člověka proudila, můžeme navrhnout taková opatření, která budou v souladu s přírodními zákony a nepůjdou proti ní.

Abstract:

The diploma thesis describes, analyzes and evaluates the development of wetlands over a time horizon of 181 years, which is divided into three main time periods of 1841, 1954 and 2022. The methodology of the diploma thesis is based on a spatio-temporal analysis of the landscape structure focused on the transformation trajectories of the development stages of individual wetland biotopes. The analysis of wetland development was carried out using GIS using the ArcGIS Desktop 10.8.1 program. Wetlands included: waterlogged meadows with/without woody plants, swamps, marshes and ponds. Other water surfaces were excluded from the analysis. The case study is implemented in the Výrovka basin. For the purposes of the diploma thesis, the cadastral territories through which the Výrovka River flows was selected, and in detail the case study was focused on the area of its middle course. The following representative cadastral territories were initially selected as part of the case study: Chotutice, Planany, Radim, Vrbčany, Zalešany and Žabonosy. In order to preserve the continuity of the water regime and take into account the natural meandering of the Výrovka river, it was necessary to additionally include the village of Miškovice in the study area. The total area of the study area is 2,949 ha. The individual cadastral territories are located in the Central Bohemian region in the district of Kolín and are part of the most fertile area of the Czech Republic, the Polabské lowland. The study area is an area of typically agricultural character, where emphasis is placed on the agricultural-production functions of the landscape. Its agricultural and production functions are due to its strategic location in the fertile Polabská lowland. The main features of the study area include fertile soil, favorable climatic conditions and a strategic location in relation to urban agglomerations. The case study clearly demonstrated that during the observed 181 years there was a significant reduction in the area of wetlands within the study area to 34.63 ha, and their original area of 131.73 ha, detected in 1841, is reduced by 73.71 %. A total of 26.29 % of the wetlands have been preserved until now. The area of 34.63 ha includes continuous and new wetlands. Although the area of current wetlands is decreasing, individual wetlands have diversified to a greater extent. In 2022, a waterlogged meadow with woody plants became the dominant wetland with a representation of 54.09 %, and the second is a wetland type of water surfaces with a representation of 28.20 %. Waterlogged meadows without woody plants dominate the extinct wetland, the total area has decreased from the original 125.70 ha to 4.90 ha, which represents a representation of 14.14 %. Within the entire study area, wetlands are currently represented by only 1.17 %. In 1841, the representation of wetlands was 4.47 %. The merit of the case study is to apply the obtained significant data in practice, for example in the fight against drought or planning revitalization measures returning water to the landscape. If the landscape's self-regulating capabilities are preserved, its memory is also preserved. The memory of the landscape enables its regeneration to its original state. If we know from historical sources where the water flowed spontaneously without human intervention, we can propose such measures that will be in accordance with the laws of nature and will not go against them.

Klíčová slova

mokřady, GIS, Land Use, vývoj krajiny, Polabská nížina, Výrovka

Keywords

wetlands, GIS, Land Use, landscape development, Polabská nížina, Výrovka

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 5. 2023
• Vedoucí: Ing. Pavel Richter, Ph.D.
• Oponent: Vít Toman, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program:
Regionální environmentální správa