Měření tělesné kondice jedinců - metodologické aspekty a ekologické aplikace.

Klára Uhnavá

Bakalářská práce

Measurement of the body condition - methodological poin of view and ecological implications.

Anotace:

Tato práce byla zaměřena nejen na zpracování literární rešerše o významu tělesné kondice živočichů, ale také byl prováděn výzkum – porovnání tělesné kondice u dvou druhů střevlíků Anchomenus dorsalis (Pontoppidan, 1763) a Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758) měřené pomocí dvou různých veličin (suchá a živá hmotnost). Dále jsem zkoumala smysluplnost současného použití více tělesných rozměrů k vyjádření tělesné velikosti jedinců (délka krovky, šířka štítku a délka stehna).V mém výzkumu jsem zjistila, že suchá a živá hmotnost dávají velmi odlišné výsledky pro oba studované druhy. Je tedy zásadní, kterou z těchto metod proměnných ve studii tělesné kondice použijeme. Dále jsem zjistila, že tělesnou velikost u A. dorsalis dostatečně reprezentuje délka krovky. Ale u P. cupreus musím použít nejen délku krovky, ale současně i délku stehna. Z výsledků také vyplývá, že u obou druhů střevlíků mohou být rozdíly v kondici mezi pohlavími, přičemž samice mají lepší kondici než samci. Dostatečná průkaznost tohoto jevu však byla opět závislá na použité proměnné (suchá či živá hmotnost).Střevlíci jsou považováni za důležité predátory polních škůdců. Jestliže chceme zvýšit početnost jejich populací, musíme jim zajistit dostatek vhodných míst k přezimování, k úkrytu a dostatek potravy. Abychom takové „vhodné“ podmínky identifikovali, je třeba vhodným způsobem měřit jejich kondici, která o vhodnosti podmínek vypovídá.V tomto výzkumu jsme se dozvěděli, že se suchá a živá hmotnost liší, proto by bylo vhodné realizovat v budoucnosti další výzkum na toto téma, abychom zjistili, která z těchto proměnných reprezentující kondici, nejvíce souvisí s fitness střevlíků.

Abstract:

This work is focused not only on a review of scientific papers about the significance of body condition in animals, but also a field research has been done; a comparaison of body condition in two genera of Carabidae Anchomenus dorsalis (Pontoppidan, 1763) and Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758), measured with help of two different values (dry and fresh weight). Further, I have been examining the meaningfulness of simultaneous usage of more body proportions in expression of individual body size (length of elytra, width of pronotum and length of femur).In my research, i found out, that both dry and fresh weight give very different values for both studied species. Therefore it is fundamental, which of these values we use in studies of the body condition. Further, I found out, that body size in A. dorsalis is sufficiently represented by the length of elytra. Nevertheless, in P. cupreus, one must use not only the length of elytra, but also the length of femur. It appears, that in both species of Carabidae, differences between sexes can be observed, in other words females have better body condition than the males. However, a satisfactory relevance of this phenomenon was again dependent on the used value.Carabidae are considered to be important predators of agricultural pests. If we want to raise the abundance of their populations, we must provide them with enough of appropriate places for hibernation, shelter and sufficient access to food. To indentify these appropriate conditions, we need to measure their fitness in a suitable manner, that expresses these conditions.In this research, we found out that dry and fresh weight differ. That is why a future research in this subject will be needed to determine, which of these values representing the condition is the most closely linked to the fitness of Carabidae.

Klíčová slova

střevlíci, fitness, živá hmotnost, suchá hmotnost, tuk, energetická zásoba, strukturní velikost, krovka, štít, stehno

Keywords

carabids, fitness, fresh weight, dry weight, fat, energetic stores, structural size, elytra, pronotum, femur

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 4. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Michal Knapp

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Bakalářský studijní program:
Aplikovaná ekologie